Letos mají studenti poprvé možnost přihlásit se do navazujícího magisterského studijního oboru židovská studia, který se bude věnovat židovské kultuře v raně moderní a moderní době, ale i tematizaci židovství v českých zemích s důrazem na střední Evropu. Studenti si osvojí komplexní znalost novodobé židovské kultury a jejích středověkých a novověkých pramenů a získají vhled do základů problematiky moderního Izraele. Na podrobnosti ohledně studia nového oboru jsme se ptali garanta oboru prof. Jiřího Holého a jeho spolupracovníků z Pražského centra židovských studií, doc. Pavla Sládka a dr. Marcely Zoufalé.
Kdy a jak vznikla myšlenka koncipovat nové navazující magisterské studium?
Pražské centrum židovských studií, které vzniklo před čtyřmi lety, bylo přímo založeno se záměrem vytvořit a akreditovat tento studijní program. Na realizaci se dlouhodobě podíleli členové akademické rady Centra. Kromě již zmíněného garanta oboru prof. Jiřího Holého, doc. Pavla Sládka, dr. Marcely Zoufalé jsou „otci zakladateli“ i prof. Milan Tvrdík, dr. Milan Lyčka, dr. Michala Benešová, dr. Josef Záruba-Pfeffermann, dr. Luboš Velek a dr. Michal Frankl.
Mezi členy akademické rady Pražského centra židovských studií patří prof. PhDr. Milan Tvrdík, CSc., PhDr.Luboš Velek, Ph.D., PhDr. Marcela Zoufalá, Ph.D., a prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc.
Obor židovská studia existuje na mnoha evropských i amerických univerzitách. Navazuje na obor judaistika, který má dlouholetou tradici a prosadil se v německy mluvících zemích. Na rozdíl od něj židovská studia představují anglosaský model studia židovské kultury, kladoucí důraz na interdisciplinaritu a pokrytí všech aspektů židovské kultury od nejstarších dob do současnosti. Nově otevíraný obor jsme koncipovali tak, aby doplňoval již existující obor hebraistika, jenž se zabývá jazykem, ale svým zaměřením na starší období není daleko konceptu zmíněné judaistiky. Židovská studia na FF UK se proto soustřeďují na novověk a zkoumají židovské myšlení i kulturu v širokém záběru, včetně takových jevů, jako je tematizace židovství v majoritní kultuře (v našem případě české a německojazyčné) a antisemitismus. Obor je určen absolventům bakalářského studia, nejblíže k němu budou mít ti, kdo vystudovali hebraistiku, bohemistiku a komparatistiku, germanistiku, historické obory a religionistiku nebo podobné obory na jiných fakultách a univerzitách.
Až do 29. února 2016 si je možné podat přihlášku k magisterskému studiu. Jaké znalosti by měli uchazeči mít? Jak se mohou připravit na přijímací zkoušky?
Předpokládáme obecně kulturní znalosti na úrovni bakalářského studia a hlubší zájem o židovskou tematiku, tedy historii a kulturu Židů, zvláště v českých zemích. Uchazeči projdou nejprve písemným testem (modelové otázky jsou k dispozici na webových stránkách Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK) a ti, kdo jej úspěšně absolvují, ústní zkouškou.
Nic podobného jako židovská studia na UK dlouho neexistovalo. V čem spočívá jedinečnost tohoto oboru?
Na Univerzitě Karlově (především na FF UK a teologických fakultách, zvláště HTF UK) se dosud studovala především starověká a středověká židovská kultura. Nový obor propojí dosud separované aspekty výzkumu a výuky několika oborů. Není to převratná novinka. Přicházíme s naším oborem ve chvíli, kdy je etablován nejen v USA, Izraeli a západní Evropě, ale také v Lipsku, Budapešti, Krakově, Vratislavi a jinde.
Obor je rozčleněn do několika bloků. Můžete je blíže charakterizovat a přiblížit, jak flexibilní studium může uchazeč absolvovat?
Bloky jsou tři: Židovská kultura a židovské myšlení, Židé: literatura a umění, Reflexe judaismu a židovské přítomnosti. Kromě základních povinných předmětů budou vyučovány skupiny předmětů povinně volitelných, což umožňuje konkrétní realizace obměňovat a pokrýt širší spektrum témat. Vnitřní flexibilita programu umožní lépe reagovat na aktuální diskuse v oboru. Student si navíc může z širší nabídky zvolit předměty, které nejlépe vyhovují jeho zaměření.
Jakožto dvouobor vychází židovská studia vstříc těm uchazečům, kteří jsou již z bakalářského studia pevně zakotveni v oborech, jejichž předmět má přesahy do židovských studií, a chtějí se „židovskému“ aspektu vážněji věnovat, aniž by se vzdali možnosti pokračovat ve svém „mateřském“ oboru. Jedná se o obory česká literatura a literární věda, germanistika, hebraistika, religionistika, filosofie a středoevropská studia. Ve všech těchto oborech existuje průnik s židovskými studii: témata jako „německá židovská literatura“, „Židé a židovství v české literatuře“, „reflexe šoa ve středoevropských kulturách“, „moderní židovské myšlení“ mohou být smysluplně studována právě v kombinacích s židovskými studii, která studentovi poskytují nejen specializační kurzy k daným tématům, ale navíc obecnější předměty z oboru židovských studií, jejichž prostřednictvím získá student nutný obecný kontext židovských dějin, kultury a náboženství. Přehled kurzů je možno nahlédnout i na webových stránkách Centra. Složení kurzů se ještě může změnit.
Předseda akademické rady Pražského centra židovských studií doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D.
Samozřejmě, vzhledem k zaměření oboru na střední Evropu předpokládáme, že uchazeči budou mít základní znalosti buď hebrejštiny, nebo němčiny. Během studia se pak soustředí na druhý z těchto jazyků. Kromě toho nabídneme i kurzy jazyka a literatury jidiš.
Bude při studiu kladen důraz na politickou situaci ve světě a současné dění v Izraeli?
Posluchačům budou představena témata, která řeší také současná izraelská a blízkovýchodní studia, primárně ve vztahu ke společnosti a kultuře moderního Státu Izrael. Důraz bude kladen na debaty týkající se začlenění a práv minorit vzhledem ke stávající legislativě země. Stranou nezůstane ani stále aktuální dělení na interetnické skupiny uvnitř židovské společnosti a jeho dopady na sociokulturní procesy. Pozornost je věnována také interakci mezi Izraelem a židovskou diasporou, ať z hlediska nárůstu antisemitismu v závislosti na stavu izraelsko-palestinského konfliktu, či sporů o halachickou praxi. Diskutovány budou i možné budoucí perspektivy s ohledem na sociální a demografická data i překotný vývoj blízkovýchodního regionu.
O židovské Praze bylo napsáno mnoho. Budou se studenti věnovat i současné literatuře na toto téma?
Součásti studia budou samozřejmě i přednášky a semináře na témata pražské židovské literatury, architektury, hudby a výtvarného umění. Studenti si budou moci zvolit i diplomové práce k těmto tématům.
Kde všude se po absolvování oboru studenti uplatní?
Absolventi se mohou uplatnit v kulturních a vzdělávacích institucích (nakladatelství, knihovny, muzea), v médiích a publicistice, v diplomatických službách. Studium židovské kultury stálo po celá desetiletí na periferii oficiálního zájmu, takže podle našeho názoru je perspektiva profesionálního uplatnění velmi dobrá.
Centrum židovských studií při FF UK má již za sebou několik zajímavých akcí, konferencí a workshopů. Chystáte v následujících dvou letech další?
Aktivity centra získaly za několik let jeho existence již určitou pravidelnost. Vždy na podzim se koná naše výroční konference, jež může mít různý formát. Některé z konferencí byly spíše komornější, jiné naopak vícedenní se zahraniční účastí. Stejně pravidelný je také Izraelský týden na Univerzitě Karlově, který je koncipován otevřeněji a vedle vystoupení českých a zahraničních akademiků vždy zahrnuje také prezentace studentské, stejně jako akce s popularizačním přesahem. Novější aktivitou, v níž hodláme pokračovat, je Pražské kolokvium o hebrejské knize, které se letos konalo podruhé. Vedle těchto pravidelných akcí pořádá centrum příležitostné přednášky hostujících akademiků a pomáhá organizovat řadu událostí, jež vycházejí z různých ústavů a kateder FF UK. Mnohé akce organizujeme také s účastí Židovského muzea v Praze, s nímž dlouhodobě spolupracujeme.