Fenomén multimediální divadelní platformy popisuje česká a anglická publikace Kateřiny Svatoňové a Lucie Česálkové „Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky“. Kniha navíc doprovází dvě výstavy, z nichž expozice s názvem Laterna magika: Paměť experimentu je v pražské MeetFactory k vidění do 10. listopadu 2019.
Laterna magika v roce 2018 oslavila šedesáté výročí a stále chystá nové inscenace. Její připomenutí však vyvolává rozporuplné reakce. Na jedné straně asociuje nebývalý úspěch Československa na bruselském Expu v roce 1958 a mnohé významné umělce v čele s Alfrédem Radokem či Josefem Svobodou, na straně druhé bývá chápána jako nástroj oficiální politiky či běžnému divákovi nepřístupná turistická atrakce.
Publikace Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky se věnuje působení Laterny magiky zejména v období let 1958–1992. Představuje ji jako mnohovrstevnatý jev poznamenaný mnoha dobovými, ideovými, personálními či technologickými proměnami, jež se různě a s odlišnou intenzitou projevovaly v jejích inscenacích.
Na knihu nejprve navázala výstava s názvem Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace, kterou si mohli prohlédnout návštěvníci Domu umění města Brna od 15. května do 28. července 2019. Druhá výstava Laterna magika: Paměť experimentu, která v současné době probíhá v centru současného umění MeetFactory, přibližuje některé základní principy, na kterých je experimentální divadlo vystavěno. Výstava je kombinací historického materiálu, ukázek pozdějších inspirací Laternou magikou v jiných mediálních formátech a představením zcela nových uměleckých projektů.
Výstavy i publikace jsou výstupem výzkumného projektu Laterna magika. Historie a současnost, dokumentace, uchování a zpřístupnění, který je financován z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI II, 2016–2019). Společně s Filozofickou fakultou UK se na něm podílí Národní filmový archiv, České vysoké učení technické v Praze a sdružení CESNET.
Petr Kukal, mluvčí FF UK