Magisterský obor Politické teorie očima členů studentského spolku POLIS

Magisterský studijní obor Politické teorie byl letos vypsán 4. února 2016, termín podávání přihlášek je tedy o něco prodloužen – až do 8. dubna 2016. Pokud chcete studovat navazující magisterský obor Politické teorie v kombinaci s dalším oborem, je však nutné podat si na tento druhý obor přihlášku do 29. 2. 2016.

Denní forma studia (jiná není možná) na Ústavu politologie Filozofické fakulty UK by měla studentům pomoci získat široký rozhled v politologii a rozvíjet jejich vlastní kritické a analytické myšlení doplněné o schopnost práce s informacemi z řady různých oborů a naučit se písemně formulovat vlastní teze.

O možnostech oboru a studentském životě jsme si povídali s členy studentského spolku Polis, který při Ústavu politologie FF UK působí. Společné odpovědi členů nám sdělil Mgr. Jakub Žaba, předseda spolku.

Beseda k prezidentným volbám v USA 2016, přednášející Jana Sehnálková z Katedry severoamerických studií, FSV UK

Můžete váš studentský spolek představit?

Náš spolek, celým názvem Politologický spolek studentů Ústavu politologie FF UK, funguje již několik let. Členství v něm je určeno primárně studentům a studentkám Ústavu politologie, nicméně je otevřen i studentům jiných oborů na FF, pokud je politologie zajímá. Spolek má ambici sledovat svou činností v zásadě dvě roviny. První je vytvořit platformu pro ty studenty a studentky, kteří mají o politologii skutečný zájem a rádi by se jejímu studiu věnovali podrobněji a vzdělávali se i nad rámec studijního plánu. Druhou rovinou je pořádání diskusí, besed a přednášek, které mají přispět  k veřejné diskusi, a to nejen svým edukativním rozměrem, ale i schopností reagovat na aktuální dění, a tím také vytvářet širší povědomí o charakteru a využití politologické disciplíny / politické vědy.

Pracujete v současné době na nějakých společenských projektech? Co plánujete?

Polis se v současnosti podílí na organizaci interdisciplinárního festivalu Tváře migrace. Plánujeme současně besedy k tématům, jako jsou prezidentské volby v USA, ukrajinská krize nebo izraelsko-palestinský konflikt.

Uchazeči o studium politologie by jistě ocenili představení oboru očima studentů, tedy členů spolku Polis.

Každý člen či členka by pravděpodobně představil ústav trochu jinak, studenty jedné katedry ani členy spolku nelze redukovat na vnitřně homogenní kolektiv. Každý má prostor zvolit si své téma, kterému se chce během studia věnovat, svou politologickou subdisciplínu a případně pedagoga, který se mu stane zdrojem inspirace. Na straně druhé jsou určité charakteristiky, které studenti zpravidla vnímají podobně. Ústav politologie klade velký důraz na teoretický aparát, který studentům umožní interpretovat, třídit a hlouběji pochopit politickou realitu. Již pro studenty bakalářského cyklu to znamená více četby, a to často poměrně náročné (pokud vůbec, většinou se s takovým druhem textů studenti politologie na jiných katedrách setkávají až v magisterském cyklu). Ústav politologie je menší, je zde proto značný prostor pro výuku seminárním způsobem, kdy je od studentů očekáván aktivní přístup a zapojení se do diskusí v hodinách.

Beseda k prezidentským volbám v USA 2016, přednášející Radek Buben z Ústavu politologie, FF UK

Moderní politická věda, tak jak se postupně začala ve 20. století konstituovat, od svého počátku výrazně čerpala z jiných oborů: historie, sociologie, psychologie, filozofie, ale také třeba z matematiky. Je to tedy obor, který se v určitých chvílích s jinými překrývá, a velmi záleží, jaké subdisciplíně se studenti a studentky budou věnovat. Pokud zvolí například komparativní politologii, která výrazně pracuje s empirií a historickými zdroji, budou se muset historií zabývat poměrně hodně. Při zaměření se na politickou teorii bude naopak důležité, aby se studující orientovali především v základních filozofických textech. Je pravda, že teoretická rovina politologie je na ÚPOL skutečně silná, nemarginalizuje však význam empirie, tedy ani historii. To dosvědčuje i řada kurzů, které jsou věnovány historickým fenoménům, jako jsou např. studená válka, komunistická Čína, politický vývoj Latinské Ameriky, nedemokratické režimy ve střední Asii nebo kurzy věnované české politické historii od 19. století po současnost.

Můžete přiblížit některé zajímavé osobnosti, které na ÚPOL vyučují?

K nejvýraznějším akademikům, kteří na ÚPOL působí, patří například  Pavel Barša, který pokrývá skutečně velký intelektuální prostor od mezinárodních vztahů přes teorie nacionalismu či multikulturalismu  až po politickou filozofii. Důležitou osobností je také současný ředitel ústavu Radek Buben, který se na velmi vysoké úrovni věnuje komparativní politologii s velkým záběrem témat (dějiny komparativní politologie, Latinská Amerika, nedemokratické režimy, přechody k demokracii apod.). K výrazným akademikům patří také političtí filozofové Milan Znoj a Jan Bíba, vynikající odborník na českou politickou historii a dějiny českého politického myšlení Vratislav Doubek nebo Ondřej Slačálek, který již několik let otevírá zajímavé semináře týkající se nacionalismu, identity a politiky paměti.

Je pochopitelně potřeba ovládat angličtinu a velkou výhodou je umět alespoň pasivně další světový jazyk. Zároveň by se studenti, kteří by se rádi věnovali nějakému specifickému regionu, měli učit místním jazykům, ať již jsou sebeexotičtější – bez toho nelze porozumět místním politickým procesům v celé jejich hloubce.

Beseda parlamentní volby 2013

S jakými obory lze politologii kombinovat?

S jakýmikoliv, které lze studovat dvouoborově. Doporučujeme nicméně kombinovat s obory jako je historie, filozofie, sociologie, různé filologie a teritoriální studia.

Spolupracuje katedra s dalšími akademickými pracovišti?

Jelikož například Pavel Barša je zároveň pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů, občas vypisují některé výběrové předměty i další pracovníci a pracovnice této vědecké instituce. Zároveň ÚPOL spolupracuje s vybranými katedrami nejen na FF UK, ale také na Fakultě humanitních studií či Fakultě sociálních věd UK. V některých semestrech se vypisovala i celá řada volitelných předmětů, které vedli lidé z neziskového sektoru či státní správy.

Jakými tématy se může absolvent oboru zabývat, jaké je uplatnění studentů vašeho oboru v praxi?

Oblastí uplatnění je velké množství: státní správa, školství, média, neziskové organizace, mezinárodní organizace, diplomacie, politika nebo akademická dráha.

Jaké to je studovat na ÚPOL?

Je to velmi inspirativní, člověk získá vhled do celé řady témat, ať již z oblasti politické teorie, komparativní politologie či mezinárodních vztahů. Setká se s vyučujícími, kteří jsou velmi otevření a při výběru sfér zájmu také nápomocní. Velkou výhodou je velikost oboru a komorní prostředí, kde se snadněji vytváří i přátelské vazby. Díky tomu, že je ÚPOL menší obor, je také snadnější vyjet například na Erasmus či získat zajímavou stáž.