Quantcast
Viewing all articles
Browse latest Browse all 2852

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy si vyvěšením černého praporu připomíná 72. výročí od justiční vraždy doktorky Milady Horákové

Připomíná si komunistický zločin, který měl československou veřejnost připravit o zbytky vůle brát na sebe odpovědnost za okolní svět, smazat stopu po demokratickém odkazu československého ženského hnutí i vyděsit každého, kdo by byl natolik „ješitný“, že by se odmítl podvolit politickému teroru a každodennost nepřijal jako svou jedinou životní náplň. „Ješitnost“ ostatně byla jedním z prvních nařčení, jež komunisté vůči Horákové vznesli.

Milada Horáková, rozená Králová, se ocitla ve středu vykonstruovaného soudního procesu s třinácti obviněnými, na jehož konci nechali představitelé československého komunistického režimu v čele s prezidentem Klementem Gottwaldem zavraždit nejen ji, ale také významnou osobnost protikomunistického odboje Jana Buchala, divadelního kritika a novináře Záviše Kalandru a právníka a bojovníka proti komunismu Oldřicha Pelcla. Dalších devět lidí z procesu komunisté odsoudili k doživotnímu či mnohaletému pobytu v žaláři.

Milada Horáková zemřela v úterý 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno. Na její statečnost, sílu, odvahu a laskavost nezapomeneme.

K uctění odkazu Milady Horákové si dovolujeme připomenout rozhovory s odborníky z FF UK, literární historičkou doc. Libuší Heczkovou, která líčí její význam pro československé ženské hnutí, a historikem doc. Jakubem Rákosníkem, který v rozhovoru mimo jiné odpovídá na otázku, proč ji nikdo nezachránil.

 


Viewing all articles
Browse latest Browse all 2852