Seminář, který proběhl 19.–22. října, byl zaměřen na jednu z nejkontroverznějších otázek současných středověkých studií, což je mimořádně rychlá expanze slovanského jazyka (jazyků) napříč velkou částí Evropy v raném středověku.
Velmi rychlé rozšíření praslovanštiny na sklonku antiky a v raném středověku je jedním z živě diskutovaných témat současné medievistiky a slavistiky. Tradiční modely vysvětlují šíření slovanského jazyka migrací v 6.–7. století, kterou zároveň spojují s určitou materiální kulturou a časnými zmínkami o etnických Slovanech. Alternativní scénáře připisují tu samou hmotnou kulturu a písemné zprávy jazykově i geneticky velmi heterogenním komunitám, mezi nimiž se praslovanština rozšířila jako obecný dorozumívací jazyk teprve ve vrcholném období avarského kaganátu. V krajním pojetí by tedy časní Slované nehovořili slovansky, neexistovala žádná slovanská pravlast a slovanští mluvčí by neměli společné kořeny.
Otázkou počátku časných Slovanů a praslovanštiny se zabýval seminář uspořádaný na Filozofické fakultě UK ve dnech 19.–22. října 2017. Mezi účastníky byli zastoupeni zahraniční lingvisté, onomastici, historici, religionisté a archeologové působící na univerzitách ve Spojených státech, Velké Británii, Německu, Finsku a Rumunsku. Právě mírou mezioborového propojení a intenzitou diskuze se seminář zařadil mezi výjimečné události, stírající zároveň bariéru mezi lingvisty, archeology a kulturními historiky. Hlavní přednesené referáty i s následnou diskuzí a komentáři budou monograficky publikovány příští rok. Na seminář navážou další aktivity, včetně úsilí o širší a evropsky koncipovaný výzkumný projekt.
Organizátor:
FF UK, Humanities Research Centers
výzkumná skupina Identity v pohybu: jazyk, hmotná kultura, náboženství a etnicita v raném středověku
