Přinášíme aktuální přehled nejnovějších a připravovaných titulů z produkce Vydavatelství FF UK. Uvedené knihy lze zakoupit se slevou v Knihovně Jana Palacha nebo v e-shopu, kde také najdete více informací i ukázky z knih.
 |
Afekt, výraz, performance. Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla |
| Jiří Anger | |
| Kniha filmového teoretika Jiřího Angera (Katedra filmových studií FF UK) usiluje o dialog mezi současným afektivním obratem v humanitních vědách a zkoumáním filmové formy. Východisko tvoří model dvousměrného pohybu mezi melodramatickým excesem a afektovou teorií. Melodramatický (nad)žánr využívá určitý repertoár excesivních výrazových prostředků k vyjádření krajních emocionálních stavů či situací, zejména utrpení, které plyne z nedosažitelnosti objektu touhy. Tento melodramatický exces se typicky uplatňuje v momentech, kdy děj ustrne v symbolickém uspořádání a vše se soustředí na gesta a pózy ohromených postav. S daným druhem excesu pracují také četné experimentální filmy, které jej však skrze expresivní a performativní operace s prostorem, časem a tělesností proměňují natolik, až se stává afektivním. Rozbor konkrétních filmů Wernera Schroetera, Kennetha Angera či Carmela Beneho v kontextu spřízněné umělecké a experimentální tvorby ukazuje, jak tento dvousměrný model funguje a jaké podněty může přinést jak pro studium afektů, tak pro filmovou teorii. | |
| e-shop: kniha, ukázka | |
 |
O ozbrojeném boji v západní Evropě. Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě |
| Mikuláš Pešta | |
| Monografie se zabývá problematikou levicového terorismu v Itálii a v Německé spolkové republice v sedmdesátých letech dvacátého století. Ke zvolenému tématu přistupuje pomocí východisek transnacionálních studií, která byla v souvislosti s tímto fenoménem dosud použita jen výjimečně, navzdory četným paralelám v různých státech. Ohnisko výzkumu spočívá v analýze italsko-německé teroristické sítě jako celku, kontaktů mezi jednotlivými organizacemi a vzájemného vlivu. Kniha také srovnává vybrané aspekty zkoumaných teroristických organizací, jako jsou metody používané při teroristických útocích i v propagandistických kampaních nebo optika, skrze niž kategorizovaly své nepřátele a spojence a s jakou vnímaly mučednictví svých padlých či vězněných soudruhů; předmětem komparace jsou také názvy organizací i jednotlivých buněk a jejich použitá grafická symbolika. | |
| e-shop: kniha, ukázka | |
 |
Muslimové, a ne mohamedáni! Ke kořenům bosňáckého národního hnutí v letech 1878–1918 |
| Mihad Mujanović | |
| Kniha se zabývá proměnami muslimské pospolitosti (dnešních Bosňáků) v Bosně a Hercegovině za rakousko-uherské okupace mezi lety 1878 a 1918. V kontextu utváření moderních středoevropských a balkánských národů je blíže rozebrán politický, společenský a demografický vývoj komunity, včetně rozvoje spolkového života a náboženských, kulturních a vzdělávacích institucí. Výklad je rozdělen do více analytických částí, které v hrubých rysech kopírují ustálený model studia národních hnutí v Evropě. Za stmelující teoretické východisko je bráno modernistické paradigma, které národní ideu spojuje se změnou společenských, hospodářských a politických okolností, nástupem modernity, opírající se o koncept jak konstruktivistický, tak instrumentalistický. | |
| e-shop: kniha, ukázka |
PŘIPRAVUJEME
| Z hlediska smyslu… Émile Benveniste a zrod strukturalismu |
| Eva Krásová |
| Kniha je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902–1977) skrze pojem smyslu (sens). Věnuje se teoretickým východiskům Benvenistova myšlení v pařížské škole (A. Meillet a M. Bréal), pražské škole (R. Jakobson a V. Skalička) a kodaňské škole (texty z roku 1939). Následně se věnuje Benvenistovu konceptu lingvistiky promluvy (discours) a souvisejícím pojmům „sémiotika a sémantika“, resp. „sémiotické a sémantické“, „vypovídání“, „přivlastnění“ a „hierarchie systémů“ jako místa, kde se smysl rodí. Na základě zkoumání rukopisných a archivních zdrojů je dále zkoumán vliv L. Hjelmsleva, R. Jakobsona, J. L. Austina, Ch. S. Peirce a V. Skaličky na Émila Benvenista. Monografie dále přibližuje podobnosti mezi myšlením É. Benvenista a J. Derridy, zejména vzhledem k pojmu écriture. Krátká studie Benvenistova významu pro „strukturální analýzu vyprávění“ (R. Barthes, T. Todorov) ukazuje jeho význam v dějinách francouzského strukturalismu. |
| ukázka |