Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 10. prosince od 17 hodin ve 3. patře hlavní budovy FF UK. Fotografie vznikly během projektu „ArchaeoCentrum Čechy-Bavorsko, chránit a sdílet společný kulturní prostor“, jehož cílem je zřízení instituce, která bude seznamovat veřejnost se společným kulturním a přírodním dědictvím na území projektu.

Ústav pro archeologii se na projektu podílel uspořádáním řady workshopů a přednášek. Studenti ústavu se zároveň zúčastnili letního pobytu v bavorském Bärnau, kde se pod dohledem zkušených řemeslníků zapojili do stavby dvora Karla IV. za využití středověkých metod. V průběhu projektu byly vedle fotografií vytvořeny výukové karty, archeologické pexeso, pohlednice, pracovní listy a postery, které mají přiblížit archeologii veřejnosti na obou stranách hranice.

Výstava bude k vidění do 10. ledna 2020.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Padesát účastníků vyslechlo během 21. a 22. listopadu 2019 celkem 23 příspěvků zaměřených od kognitivně-gramatických analýz přes psycholingvistická zkoumání až ke kulturně-kognitivním přístupům k jazyku.

Vedle domácích kognitivních lingvistů zazněly rovněž příspěvky účastníků z Německa či Švédska; s plenárními přednáškami vystoupily významné badatelky v oblasti kognitivního popisu slovanských jazyků Laura A. Janda z univerzity v norském Tromsø, Masako Fidler z prestižní americké Brownovy univerzity a Mirjam Fried z FF UK.

Byť sídlem v Praze, daří se asociaci CALC oslovovat také badatele napříč Českou republikou: na konferenci tak byly zastoupeny také Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

První konference CALC nabídla účastníkům řadu pohledů z perspektiv, které se v českém prostředí dosud mohly setkat pouze v omezené míře. Součástí konferenčního programu bylo rovněž zasedání Valné hromady CALC, na níž byla otevřena diskuse o budoucím směřování konference, která by se měla konat za dva roky.

Akce byla pořádána za podpory projektu Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Odkazy:
Webové stránky asociace CALC

Elektronická verze knihy abstraktů
O České asociace kognitivní lingvistiky

Ocenění převzal z rukou ministra Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum Pavla Dolečka ve středu 27. listopadu v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Didaktik anglického jazyka byl mimo jiné oceněn za úspěšné propojování výuky s vlastní výzkumnou činností, do které zapojuje i své studenty.

Cena MŠMT má upozornit nejen na důležitost kvalitní vzdělávací činnosti vysokoškolských pedagogů, ale má zároveň podnítit diskusi o kvalitní výuce na vysokých školách. Dr. Gráfa na ocenění nominovala dr. Pavlína Šaldová, ředitelka Ústavu anglického jazyka a didaktiky FF UK, a to na základě jeho dlouhodobé činnosti v oblasti didaktiky cizích jazyků na Filozofické fakultě UK. „Daří se mu nebývalým způsobem získávat, vzdělávat a motivovat adepty učitelství nejen k výuce anglického jazyka, ale i dalšímu sebevzdělávání a vědecké činnosti,“ zdůvodnila svou nominaci.

Dr. Gráf působí na Ústavu anglického jazyka a didaktiky od roku 2010. Je spoluzakladatelem a ředitelem jazykové školy JazykoFFka a podílí se na koncepci učitelství a učitelských oborů na FF UK. Je koordinátorem platformy oborových didaktiků na FF UK a pravidelně organizuje didaktická kolokvia. Zároveň spolupracuje na řadě výzkumných projektů, mimo jiné na sestavení české části mezinárodního žákovského korpusu LINDSEI či na vytváření korpusu žákovské angličtiny tchajwanských mluvčích.

Za dobu svého působení dokázal vybudovat koncepci didaktiky a dalších souvisejících předmětů tak, aby odpovídaly soudobým vědeckým poznatkům a aby pro studenty byly reálným přínosem. „Veškeré odborné, pedagogické i organizační aktivity Tomáše Gráfa na poli didaktiky a aplikované lingvistiky představují v souhrnu počin, který má zásadní význam pro obrodu učitelského studia na FF UK, a svým dosahem rámec fakulty bezpochyby přesahují: nejen v univerzitním, ale i celospolečenském kontextu je nyní jasné, že pozvednutí přípravy učitelů alespoň na evropskou úroveň je jednou ze základních podmínek rozvoje kvalitativně nové české vzdělanosti,“ vyjádřila se dr. Šaldová.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Projekt Sinopsis, jehož náplní je podávat informace a komentáře o dění v současné Číně, je realizován neziskovou organizací AcaMedia, z. ú., a nemá žádný právní vztah k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Na projektu se nicméně podílí řada zaměstnanců, studentů a absolventů Filozofické fakulty UK. Tím přispívají k naplňování třetí role univerzity, do níž spadá mimo jiné aktivní a svobodné zapojování do veřejné diskuse o aktuálních společenských a politických otázkách.

Vedení Filozofické fakulty UK tyto aktivity kolegyň a kolegů podílejících se na projektu Sinopsis podporuje a odmítá jakékoliv formy nátlaku na ně.

za vedení Filozofické fakulty UK
doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D., děkan

Na základě nominace zahraničních kolegů byla PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D., přijata za členku prestižní evropské vědecké asociace Academia Europaea. V rozhovoru hovoří o tom, co takové členství obnáší i jakými výzkumnými projekty se v současnosti zabývá.

Můžete představit Evropskou akademii? Jaké jsou její cíle?

Academia Europaea je evropská nevládní asociace, která podporuje a propaguje význam vzdělání a výzkumu v současné společnosti. Založena byla v roce 1988 a dnes má kolem 3 800 členů ze všech vědních oblastí. Českou republiku v současné době reprezentuje 24 akademiků, od roku 2013 je členkou též doc. PhDr. Dagmar Muchnová, CSc., z Ústavu řeckých a latinských studií FF UK. Akademie funguje jako partner evropských i národních institucí v oblasti vědy a vzdělávání, má tedy možnost vstupovat do diskuse jako poradní hlas a předkládat návrhy řešení důležitých společenských témat.

Jak se lze stát jejím členem a co vlastní členství obnáší?

Akademie byla založena jako klub, jehož členy se mohou stát vědci na základě nominace stávajících členů poté, co proběhne úspěšné recenzní řízení a jeho výsledek potvrdí její rada. Já jsem byla začátkem tohoto roku požádána kolegy z Curychu, se kterými v posledních letech intenzivně spolupracujeme, abych jim poslala svůj životopis, seznam publikací a další odborné činnosti. Nepřikládala jsem tomu žádný zvláštní význam, proto mě zpráva o přijetí za člena příjemně překvapila.

Evropská akademie předpokládá, že její členové budou šířit hodnoty, na kterých je postavena. Jedná se především o podporu evropské vědy a jejích hodnot, podporu mezinárodního a mezioborového výzkumu, identifikaci klíčových badatelských témat nebo prosazování maximální kvality vědecké práce a s ní spojených etických hodnot. Členové samozřejmě platí pravidelné příspěvky, účastní se diskuse v rámci konferencí pořádaných Akademií, mohou nominovat nové členy a mají také možnost ucházet se o menší grantovou podporu pro své vlastní konferenční akce.

V nedávné době jste se zúčastnila konference, na které proběhlo oficiální přijímání nových členů Evropské akademie. Jaký byl další program?

Konference „Building Bridges“, která se konala ve dnech 23. a 24. října v Barceloně, pro mě byla jedinečnou příležitostí k setkání nejen s kolegy z oboru, ale především s reprezentanty nejrůznějších vědních oblastí. Program konference zahrnoval přednášky členů Evropské akademie, kteří v nedávné době získali významná ocenění. Byli mezi nimi například nositelky Erasmovy ceny Aleida Assmann a Sonia Livingstone, nositelé Balzanovy ceny Dame Marilyn Strathern a Detlef Lohse nebo nositel Nobelovy ceny Konstantin Novoselov. Dále se konaly diskusní panely a prezentace členů Young Academy of Europe a jednání jednotlivých oborových panelů.

Na konci září skončil tříletý evropský projekt HERA Sound Memories, na kterém jste se podílela s kolegy z Ústavu hudební vědy FF UK. Můžete projekt představit a říct, co podle vás přinesl nejen vědě, ale třeba i veřejnosti?

Výzkumný projekt, na kterém společně pracovaly badatelské týmy z Utrechtu, Cambridge, Curychu, Prahy a Varšavy, se zabýval vztahem našich předků k hudební minulosti v období mezi lety 1200 až 1600. Od 19. století je totiž rozšířená představa, že teprve tehdy se lidé v Evropě začali aktivně zajímat o svou hudební minulost a že do té doby se staré odkládalo nebo zapomínalo. Také dějiny hudby se stále píší převážně z pozice pokroku, čemuž ale neodpovídá většina dochovaného pramenného materiálu. My jsme se proto pokusili reflektovat jevy, které nezapadají do obvyklých konceptů uplatňovaných v mezinárodním hudebně-historiografickém mainstreamu a jejichž uchopení vyžaduje jiný přístup. Pozornost jsme věnovali otázkám tradice, paměti, identity nebo církevních reforem, přičemž všechny tyto pojmy souvisejí s vědomým promýšlením minulosti a jejím uplatňováním v dobové hudební kultuře.

Cílem projektů HERA je nejen podpora mezinárodního výzkumu v humanitních vědách, ale také šíření vědeckých poznatků mezi nejširší veřejnost prostřednictvím popularizačních výstupů, které vznikaly ve spolupráci s partnery z neakademické sféry. V případě muzikologického projektu o středověké a raně novověké hudbě se samozřejmě nabízela spolupráce s interprety specializovanými na starou hudbu jako Schola Gregoriana Pragensis, La Morra a Anonymous III. Podařilo se nám rozšířit záběr i na hudbu zcela současnou. Ve spolupráci s hudebním skladatelem Michalem Ratajem a studenty skladby z Hudební fakulty Akademie múzických umění vznikly zcela nové skladby inspirované hudbou, kterou by dnešní svět ve zvukové podobě vůbec neznal, nebýt muzikologického výzkumu, rekonstrukce původních notových zápisů a jejich následného nastudování kompetentními interprety.

Připravujete v souvislosti s projektem nějaké další akce, na které byste akademickou obec a veřejnost ráda pozvala?

Poslední koncert projektu Sound Memories proběhl v září ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro. Soubor Schola Gregoriana Pragensis a hráčka na historické klávesové nástroje Corina Marti (CH) představily zvukovou rekonstrukci hudebního repertoáru, který se provozoval na pražské univerzitě v 15. století a který dnes známe díky práci mého kolegy Jana Ciglbauera. Všichni zájemci o středověkou hudbu, ale také o historii naší alma mater, se mohou na jaře příštího roku těšit na nahrávku této hudby na CD Septem Dies. Jinak bych všechny ráda pozvala ke sledování dokumentárních filmů na YouTube kanálu SoundMe HERA Research Project, kde se lze dozvědět více nejen o projektu Sound Memories, ale také si poslechnout dosud neznámou hudbu.

Pracujete vy sama v současné době na nějakém dalším projektu?

Od letošního roku jsem členkou týmu projektu EXPRO „Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století“, který vede doc. Hana Vlhová-Wörner a řeší společně badatelé z Masarykova ústavu a Archivu AV s pracovníky Ústavu hudební vědy FF UK. Jsem ráda, že se po letech, kdy jsem vedla projekt a řešila značné množství organizačních a administrativních záležitostí, mohu více věnovat vlastnímu výzkumu.

Foto: Rubén Duro / AE-BKH, Luboš Wišniewski

Prestižní ocenění, na něž byl navržen za vynikající diplomovou práci na téma Sémantická dědičnost při sufixaci od polysémních slov, převzal 16. listopadu na zámku v Lužanech.

Cena je určena pro talentované studenty v bakalářském, magisterském nebo doktorském studiu, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru, do 33 let jejich věku. Je spojena s předáním diplomu a rovněž nadačního příspěvku ve výši 25.000,- Kč pro každého nositele. Mgr. et Mgr. Jakubu Slámovi upřímně blahopřejeme.

Petr Kukal, tiskový mluvčí FF UK

Cena Josefa Hlávky

Srdečně zveme na mezinárodní konferenci Beyond 1989 – Hopes and Disillusions after Revolutions (A Global Approach), která se uskuteční tento pátek a sobotu (6.–7. 12.) a spolupořádá ji Filozofická fakulta UK.

Páteční program proběhne od 14.00 v Karolinu a zahájí ho ministři zahraničí České republiky a Francie Tomáš Petříček a Jean-Yves Le Drian. Na program je potřeba se předem registrovat (e-mailem na cefres@cefres.cz).

Sobotní program proběhne od 9.30 v hlavní budově Filozofické fakulty UK a vstup je volný.

Veškeré informace včetně kompletního programu najdete na webu CEFRESu.

událost na Facebooku

Vyjádření k žádosti o poskytnutí prostoru pro reakci skupiny Home Credit na publikační činnost projektu Sinopsis I

Vyjádření k žádosti o poskytnutí prostoru pro reakci skupiny Home Credit na publikační činnost projektu Sinopsis II

Vážení studenti, sportovci,

sportování studentů se v poslední době dostává větší pozornosti. Během letošního roku vznikla Rada sportu UK jako poradní orgán rektora zřízený s cílem systematické podpory sportovních aktivit studentů na UK. V nadcházejícím roce se očekává rozběhnutí nového projektu Vysokoškolského sportovního centra MŠMT ČR, jehož cílem je další podpora sportování na univerzitách, která se netýká pouze výkonnostních sportovců, ale i zájmového sportování studentů.

Abychom této podpory mohli účinně využít, je zapotřebí zmonitorovat, jak na naší alma mater sportování studentů vypadá. Potřebujeme především zjistit, kolik sportovců, na jaké úrovni a v jakých sportech na UK máme. Za tímto účelem jsme vytvořili následující dotazník, o jehož vyplnění bychom vás rádi požádali. Vyplnění dotazníku je časově nenáročné (nezabere více než 5 minut) a umožní studentům případné zařazení do finanční podpory VSC MŠMT ČR.

doc. PhDr. Miroslav Petr, Ph.D.

Předseda Rady sportu UK

Od 1. 1. 2020 bude možné zaplatit pokutu až do výše 200 Kč v jakékoliv knihovně UK bez ohledu na to, kde dluh vzniknul.

Příklad: pokutu do výše 200 Kč, která vznikla na knihách půjčených z knihovny FSV UK bude možné uhradit v jedné z knihoven FF UK, kde je možné platit pokuty v hotovosti (viz první odkaz níže) a naopak. Stejným způsobem bude možné platit pokuty napříč všemi fakultami UK.

Pozor, pokuty vyšší než 200 Kč je i nadále nutné platit buďto hotově v knihovnách, kde vznikly, nebo bezhotovostním bankovním převodem u knihoven, které ho umožňují, viz níže.

Více informací:

• Informace o platbách pokut na webu Knihovny FF UK
• Rozcestník: Způsoby úhrady poplatků v jednotlivých knihovnách UK

Klára Štramberská studuje na Masarykově gymnáziu v Příboře. Momentálně se v rámci Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy rovněž zapojila do projektu středoškolských odborných stáží „24 hodin s FF UK“. Abychom přiblížili, jak taková stáž vlastně probíhá, zeptali jsme se Kláry na pár otázek.

Jak ses dozvěděla o projektu stáží „24 hodin s FF UK“?

Pokud si pamatuji dobře, tak přes e-maily, které naši učitelé na gymplu dostanou odjinud a pak je přepošlou nám. Většinou jsou to právě stáže, olympiády a podobné akce. Já jsem si všimla, že mi od učitelů právě jeden takový e-mail přišel – podívala jsem se na to, vypadalo to zajímavě, tak jsem to chtěla zkusit.

Proč ses rozhodla právě pro Katedru sociální práce FF UK?

Protože je to něco, co je mi blízké – už druhým rokem jsem dobrovolník v domově důchodců. Chtěla jsem si to trochu rozšířit. A částečně i proto, že jsem zvažovala, že bych chtěla něco takového v budoucnu i studovat. Byl to pro mne dobrý způsob toho, jak si zde všechno vyzkoušet.

Jak stáž na katedře probíhá?

Já jsem si to nastavila tak, že jsem si celou stáž, tedy oněch 24 hodin, naskládala do jednoho týdne, abych sem do Prahy nemusela jezdit každý týden. Shodou okolností mělo hned mé první setkání s katedrou formu exkurze. Obvyklé hodiny pak probíhají zcela jiným stylem, než na který jsem byla zvyklá. Třeba u nás na gymnáziu učitelé dělají často to, že na nás 45 minut v kuse valí spoustu informací, především teorie. Tady je to daleko víc zaměřené na tu profesi, mnohem víc se učí o konkrétních případech, ne jen o teoretických problémech.

Zmiňovala jsi, že už nějakou dobu pracuješ v domově důchodců. Myslíš si, že ti stáž přinesla nové znalosti či dovednosti, které bys při práci mohla využít?

Nějaké hodiny mám ještě před sebou, takže mě čeká ještě problematika gerontologie, což je zaměřené právě na práci s důchodci. To by mi mělo rozhodně dost přinést. Na těch přednáškách, na kterých jsem už byla, se zatím mluvilo jenom o dětech – a to není vyloženě to, co bych teď využila. I tak to ale beru jako důležité informace.

Pomohla ti stáž rozhodnout se s výběrem VŠ a oboru, který bys chtěla studovat?

Určitě hraje velkou roli to, že s tím tady mám už zkušenost. Nepoženu se do toho třeba s tím, že bych nevěděla, jak funguje výuka na vysoké škole, nebo že bych obecně nevěděla, do čeho vlastně jdu. Vím, že tu mám už nějaké kontakty, že jsem nabrala nové znalosti a že budu vědět, co mám dělat. Je to pro mne prostě už známé prostředí. Takže asi ano, řekla bych, že mi to pomohlo.

Teď jsi v maturitním ročníku, takže máš před sebou podávání přihlášek na VŠ. Chystáš se podat si přihlášku také na FF UK?

Mám to v plánu.

Tak to budeme moc rádi. Děkujeme, že sis na nás udělala čas, a držíme palce u přijímaček.

Petr Louda

„Mnoho lidí si myslí, že překládat a tlumočit může každý, kdo umí nějakou cizí řeč. To je možná pravda pro tu nejběžnější komunikaci, ale i tam může člověk bez kvalitní průpravy způsobit mnohdy více škody než užitku. My se zaměřujeme na to, abychom budoucím absolventům dali ty nejlepší předpoklady k výkonu profese na opravdu špičkové úrovni,“ říká garant prvního ‎bakalářského programu double degree na FF UK PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D., z Ústavu translatologie.

Mezikulturní komunikace čeština – němčina je studijní program s dvojím diplomem. Co to vlastně znamená? Co od programu může student čekat?

Toto označení „s dvojím diplomem“ – anglicky se to označuje double degree – znamená, že na konci studia dostane absolvent ne jeden diplom, ale hned diplomy dva, platné společně. Jeden z Karlovy Univerzity a jeden německý, z Lipské univerzity. Je jasné, že dva diplomy nezíská student zadarmo, takže studium není nejlehčí. To ovšem platí i o ostatních studijních programech, které náš Ústav translatologie FF UK nabízí. Nároky ale nejsou nijak přemrštěné. Oproti běžným dvouoborovým programům je tento studijní program double degree jednooborový, čímž se nároky vyrovnávají.

Čeští i němečtí studenti budou trávit část studia na partnerské univerzitě, stráví tak spolu několik semestrů, což není vůbec obvyklé. Jaký konkrétní cíl má takový pobyt?

Tomuto principu říkáme studium v tandemu. Konkrétně to funguje tak, že student absolvuje v Lipsku dva semestry, tedy jeden celý rok ze svého tříletého bakalářského studia, a to konkrétně během druhého ročníku. Kromě toho je ale v kontaktu se studenty z Německa po dobu jejich mobilitního ročníku. Takže dva semestry se vídají v Lipsku, dva semestry v Praze, celkem tak během tandemu společně stráví dva roky. A to už je velmi intenzivní způsob, jak si zdokonalit němčinu a poznat mentalitu a kulturu daného prostředí, což je hlavní cíl.

Velice mě potěšilo, že také v Německu je o náš program velký zájem. Tímto způsobem vlastně podporujeme i zájemce z řad studentů o češtinu. To má samozřejmě příznivé dopady pro studentskou výměnu, ale je tady i předpoklad, že se toto povědomí projeví příznivě i v dlouhodobém horizontu a v širších souvislostech.

Není kvůli relativně dlouhodobému pobytu v zahraničí studium finančně náročné?

Studium jako takové je bezplatné, a to jak v Praze, tak v Lipsku. Jediný poplatek spojený se studiem je určitý příspěvek na administrativu v Lipsku, který je povinný pro všechny studenty bez ohledu na zemi původu a který ročně činí méně než 500 eur. Samotný pobyt nevychází výrazně dráž než v Praze, naopak naši studenti bývají příjemně překvapeni, že nájmy jsou v Lipsku levnější. A navíc mohou studenti využít stipendium, ať už erasmovské nebo stipendium od Česko-německého fondu budoucnosti. Myslím tedy, že finančně nevznikají žádné problémy.

Někteří studenti se bojí, že jim při pobytu na zahraniční univerzitě nebudou následně na domácí univerzitě uznány předměty, které doma musí splnit. Jak to funguje při výjezdu v rámci tohoto programu? Mohou si studenti předměty splnit rovnou na univerzitě v Lipsku?

Tím, že toto studium je od začátku připravené jako společný studijní program, potíže, o kterých mluvíte, nevznikají. Student má stanovený studijní plán a má povinné předměty nebo moduly v Lipsku, o kterých předem ví a které v průběhu studia v Německu plní. Kromě povinných předmětů má i předměty volitelné. Ty dostane buď doporučené, nebo si vybere podle svého. Jde zkrátka o plnohodnotné studium v Německu, ne výjezd na stáž, po kterém by se pak u nás předměty musely dodatečně uznávat. To je velká výhoda studia double degree ve srovnání s výjezdem Erasmus.

Můžete představit, čím konkrétně (jakými předměty, kurzy apod.) se budou studenti během studia zabývat?

Ve studijním plánu mají studenti předměty zaměřené na prohlubování jazykových znalostí, a to jak němčiny, tak češtiny, potom na získání kvalitního povědomí o dějinách a kultuře německy mluvících zemí. Samozřejmě ale mají i prakticky orientované předměty, kde se učí překládat a tlumočit. Během studia se seznamují i s využitím technologií v překladu, takzvanými nástroji počítačem podporovaného překladu.

V Lipsku se pak třeba dozvídají více o terminologii, mají semináře překladu z češtiny do němčiny a podobně. Ve srovnání s běžnými bakalářskými obory máme v našem programu navíc i vcelku neobvyklý požadavek povinné praxe, kdy studenti musejí prokázat, že překládali nebo tlumočili v reálných podmínkách. To je vynikající způsob, jak se připravit na budoucí uplatnění.

Bakalářský program má vysoké požadavky na úroveň cizího jazyka už u samotných uchazečů. Na druhou stranu právě excelentní znalost daného jazyka pro ně bude velkou výhodou. V co přesně se tedy absolventi vyprofilují? Mají pak dobré uplatnění na trhu práce?

Máte pravdu, že u nás jsou nároky na přijetí do studia vcelku vysoké. Uchazečům zdůrazňujeme, že nejsme jazyková škola, ale specializované vysokoškolské pracoviště, kde se student zdokonaluje v jazyce – jak jsem řekl, nejen v němčině, ale i v češtině – a kde si osvojuje potřebné kompetence tlumočníka a překladatele. Mnoho lidí si myslí, že překládat a tlumočit může každý, kdo umí nějakou cizí řeč. To je možná pravda pro tu nejběžnější komunikaci, ale i tam může člověk bez kvalitní průpravy způsobit mnohdy více škody než užitku. My se ale zaměřujeme na to, abychom budoucím absolventům dali ty nejlepší předpoklady k výkonu profese na opravdu špičkové úrovni. A z praxe vím, že poptávka po skutečně kvalitních překladatelích a tlumočnících je značná.

Pokud jde o naše absolventy, většina z nich pokračuje do magisterského studia, které nabízí náš ústav. Uplatnění na trhu práce je u našich absolventů, obecně vzato, výborné, a to jak přímo v oboru, tak i v příbuzných profesích. Třeba v médiích, v diplomacii, v kulturních institucích. Nezapomeňte, že náš program se jmenuje mezikulturní komunikace, a tomu odpovídá i šíře možností, jak se po studiu uplatnit. Absolvent s dvojím diplomem má navíc dveře otevřené i v německy mluvících zemích, lipský diplom v Německu platí automaticky, takže není nutná jeho nostrifikace.

Co je tedy podle vás největší předností programu? Kdybyste si musel vybrat jeden – pro vás nejzajímavější aspekt studia?

To, že se studenti během studia podívají na rok do Německa. V administrativní hantýrce se tomu dnes říká internacionalizace studia, ale je to princip známý už od středověku, kdy studenti cestovali po Evropě a sbírali zkušenosti v cizí zemi. Chceme vychovávat zprostředkovatele mezi kulturami, jakési ambasadory porozumění, ke kterému komunikace – zejména ta mezikulturní – prostě patří na prvním místě. Osudy lidí, kteří opravdu dobře rozumějí jinému jazyku a kultuře země, kde se tímto jazykem mluví, jsou vždycky zajímavé. Takoví lidé žijí něco jako život na druhou. Zkrátka, život našich studentů, budoucích absolventů, už nebude jako dřív – v tom nejlepším slova smyslu.

Tereza Šindelářová

Nový kalendářní rok je příležitostí ohlédnout se za rokem uplynulým. Nabízíme výběr z novinek, které se povedlo zavést do provozu a nejzajímavější knihovnická čísla za rok 2019.

Nejzajímavější novinky v knihovnách

• Již pošesté se knihovníci z FF UK zapojili do celostátní knihovnické akce na podporu dětského čtenářství Noc s Andersenem a připravili pro 25 potomků zaměstnanců fakulty večer plný her i poučení s přespáním v Knihovně Jana Palacha. Psali jsme zde.
• Do ostrého provozu jsme nasadili novou službu – samoobslužnou výpůjčku notebooků v KJP a výpůjčku notebooků ve vybraných oborových knihovnách. Více informací.
• Do PC studovny Knihovny Jana Palacha byl nainstalován nový knižní skener pro pohodlné skenování z knih.
• Do Knihovny Jana Palacha byly nainstalované nové bezpečnostní rámy s možností sběru statistických dat (viz níže).
• Do knihovny Ústavu germánských studií a do foyer Knihovny Jana Palacha byl dodán nový pohodlný sedací nábytek. Do KJP byly namontované praktické věšáky na kabáty.
• V KJP byl rozšířen orientační systém o tabulky rozdělující knihovnu do různých zón podle míry tolerovaného hluku.
• Do knihovny Ústavu řeckých a latinských studií byl nainstalován selfcheck pro samoobslužnou výpůjčku knih.
• Knihovna Katedry pomocných věd historických a archivního studia začala půjčovat knihy i absenčně mimo knihovnu. Více informací.
• Začal platit nový Knihovní a výpůjční řád UK, který přinesl jednotnou a elektronickou registraci do všech knihoven univerzity. Psali jsme zde.

Rok 2019 řečí čísel

V elektronickém katalogu přibylo 26412 jednotek, z toho je 18330 tištěných a 1535 elektronických knih. 6547 jednotek mezi sebe dělí ostatní typy dokumentů (časopisy, vysokoškolské práce, audiovizuální dokumenty a mapy). Nejvíce jednotek (6543) přibylo v Knihovně Jana Palacha.

Ke konci roku 2019 jsme evidovali 7257 čtenářů, kteří realizovali 114380 výpůjček, což je o 15446 více než v roce 2018. Průměrně jste si v knihovnách FF půjčili 2199,6 knihy týdně. Z pohledu návštěvnosti pochopitelně s přehledem vede Knihovna Jana Palacha, kde jsme od instalace nových bezpečnostních rámů v srpnu 2019 evidovali 66 642 návštěv. Na druhém místě v návštěvnosti je Knihovna ÚFaR, která od 1.1. do 31. 12. 2019 zaznamenala 42 488 návštěv a na třetím místě je knihovna Ústavu řeckých a latinských studií s 23 339 návštěvami.

S ohledem na počet výpůjček (114380) je překvapivý počet rezervací, kterých čtenáři zadali jen 1716. Tento údaj má dvojí interpretaci:

1. Čtenáři nejsou zvyklí rezervace na vypůjčené dokumenty zadávat. (To by byla škoda, protože knihovna pak nemá možnost analyzovat, jaké dokumenty čtenáři opravdu potřebují).
2. Naši akvizitéři systematicky obohacují fond duplikáty nejvíce půjčovaných knih a rezervace tak nejsou nepotřeba. To je bezesporu ta lepší varianta.

Poměrně překvapivý byl počet výpůjček přes selfcheck (samoobslužné výpůjční zařízení) v Knihovně Jana Palacha. Z celkového počtu výpůjček v této knihovně jich 26,5% bylo realizováno právě přes seflcheck. V absolutních číslech si za rok 2019 přes selfcheck čtenáři půjčili 17 328 knih v 8662 unikátních uživatelských přihlášeních.  Věříme, že ostatní instalované selfchecky v dalších knihovnách budou v novém roce taktéž využívány ve vysoké míře.

Tým Knihovny FF UK, web

(Údaje vychází z dat knihovního systému a ze systémů pro samoobslužnou výpůjčku a bezpečnostní rámy v knihovnách.)

Univerzita Karlova nebo jednotlivé fakulty nakupují velké množství bibliografických a plnotextových databází. Podívejte se na přehledový seznam databází, které lze využívat v roce 2020.

Některé zdroje jsou dostupné pro uživatele z celé Univerzity Karlovy, některé jsou přístupné uživatelům jen z některých fakult. Tučně jsou uvedeny databáze, které jsou zdroje nakupované pro celou Univerzitu Karlovu, modře jsou uvedeny zdroje s garantovaným přístupem pouze pro FF. Do všech databází vstoupíte z Portálu elektronických zdrojů https://ezdroje.cuni.cz/ Pro většinu zdrojů lze využít společné vyhledávání ve vyhledávači UKAŽ (www.ukaz.cuni.cz). Zdroje, které nelze vyhledávačem UKAŽ prohledat, jsou označeny hvězdičkou.

Úplný seznam zdrojů (včetně zdrojů nakupovaných jinými fakultami a zdrojů v režimu open access) je uveden na Portálu elektronických zdrojů – https://ezdroje.cuni.cz/. U zdrojů, které poptávaly jiné fakulty, závisí podmínky přístupu na licenčních smlouvách a tyto podmínky se mohou lišit.

V roce 2020 jsou uživatelům Filozofické fakulty přístupné databáze[i]:

• Academic Search Ultimate (EBSCO)
• ACM Digital Library
• ACS Publications
• American Association for Cancer Research Publications
• American Institute of Physics – Complete
• American Mathematical Society Journals
• American Physical Society e-Journals – APS ALL
• Annual Reviews – Physical Science Collection
• Arcanum Digitheca[ii]
• ATLA religion Database with ATLASerials
• BioOne Complete
• Brepolis Latin Complete (vč. zdroje L’Anné philologique)*
• Cambrdige Books Online (Cambridge Core)
• Cambridge Journals Online – Humanities and Social Sciences (Cambridge Core)
• CEEOL
• Classique Garnier Numérique*
• Dictionary of Old English*
• EBSCO eBook Academic Collection (EBSCO eBooks)
• Evidence-Based Medicine Reviews*
• Gale Literary Sources
• Gale Virtual Reference Library
• GeoRef*
• GeoScienceWorld
• IBZ Online*
• Idunn
• IEEE/IET Electronic Library (IEL)
• InCites – Benchmarking Analytics*
• IOPscience
• John Benjamins Publishing Company*
• Journal Citation Reports*
• JSTOR – Art & Sciences I
• JSTOR – Art & Sciences II
• JSTOR – Art & Sciences III
• JSTOR – Art & Sciences V
• Library and Information Science (LISS)
• Literature Online*
• MathSciNet
• MEDLINE*
• MLA Direcotry of Periodicals[iii]
• MLA International Bibliography with Full Text[iv]
• OECD iLibrary
• Online Egyptological Bibliography (OEB)*
• Oxford Bibliographies Online
• Oxford English Dictionary Online*
• Oxford Journals Online Full Collection
• Oxford Scholarship Online
• ProQuest Ebook Central
• PsycARTICLES
• PsycINFO
• RDA Toolkit*
• Reaxys
• Royal Society of Chemistry – Gold
• ScienceDirect
• SciFinder N (Chemical Abstracts)*
• Scopus
• SpringerLink
• Taylor & Francis Online (kolekce Social Science & Humanities Library, Science & Technology Library, Medical Library)
• Thesaurus Linguae Graecae*
• Thesaurus Linguae Latinae*
• Thieme MedOne Education
• Ulrichsweb*
• Web of Science
• Wiley Online Library
• Yearbook Online Service*[v]

Máte další otázky na elektronické zdroje? Kontaktujte nás!

Bc. Michaela Málková michaela.malkova@ff.cuni.cz

Správkyně elektronických informačních zdrojů pro FF UK

[i] Poznámka: Tučně jsou zdroje nakupované pro celou Univerzitu Karlovu, modře jsou zdroje s garantovaným přístupem pro FF. Hvězdička označuje zdroje, které nejsou prohledatelné a přístupné přes vyhledávač UKAŽ.

[ii] Databáze Arcanum Digitheca je zpřístupněna do 31. 5. 2020.

[iii] Databáze MLA Directory of Periodicals je zpřístupněna v rámci zkušebního přístupu do 30. 4. 2020.

[iv] Databáze MLA International Bibliography with Full Text je zpřístupněna v rámci zkušebního přístupu do 30. 4. 2020.

[v] Databáze Yearbook Online Service je zpřístupněna do 14. 5. 2020.

Nejen galerie, přednáškové sály nebo kavárnu najdete v univerzitním centru Kampus Hybernská. Od minulého roku v jeho prostorách funguje také projekt Poradenského centra Hybernská, které vedou absolventky FF UK Mgr. Michaela Veselá a Bc. Kateřina Cabalková. „V poradně pracujeme se studenty, pomáháme jim a přitom rozvíjíme samy sebe,“ popisují své zkušenosti koordinátorky centra. S nápady na nové projekty za nimi mohou přijít i zájemci z řad současných studentů.

Obecně panuje představa, že práce v poradně obnáší především řešení nejrůznějších problémů. Vaše nabídka služeb však tento horizont rozhodně přesahuje a soustředí se také na rozvoj studentů. Můžete přiblížit, s čím přesně za vámi studenti přicházejí?

Cabalková: Já ze své zkušenosti mohu mluvit za psychologickou poradnu. Většinou je to celá škála problémů, se kterými za námi studenti přijdou. Jde o vztahy v rodině, s partnerem, problémy s přijetím vlastní identity nebo se zvládáním vlastních emocí a stresu. Také se to liší podle věku, mnoho studentům je i nad 30 let, studují už například doktorské studium a spolu řešíme klidně i manželské nesnáze. Přesto se ale při terapii postupně dostáváme k tomu, že velkým tématem je pro  většinu z nich vlastní přijetí, a právě to tady s námi mohou řešit. Můžeme společně rozvíjet jejich osobnost a sebepoznání, které pak ovlivní konkrétní problém a to, jak s ním naloží.

Možná je tento způsob nahlížení na problém dán mým terapeutickým přístupem, protože se nezaměřuji rovnou na řešení problému. Když za mnou někdo přijde s tím, že neví, jestli má odejít od manžela, nevezmeme si jen pro a proti. Společně zjistíme, co daná osoba potřebuje, aby se celkově cítila lépe, po čem v životě touží a jak to může získat. Díky nabytému sebepoznání se pak lidem otevřou nové obzory a získají sílu k tomu, aby mohli daný problém řešit.

Takže problémy, se kterými za vámi člověk může přijít, nemusí souviset přímo s vysokou školou.

Cabalková: Ano, vždy záleží na tom, o jaké poradenství má zájem.

Veselá: Například do sociálně-právní poradny přicházejí nejčastěji studenti s tím, že potřebují poradit, jak zkoordinovat studium s osobním životem, ať už pracovním nebo rodinným. Mnoho studentů sem přichází kvůli stresu, který plyne z vysokoškolského studia, potřebují pomoci s harmonogramem a time managementem. Ale také chodí do studijní poradny, ptají se na to, jak funguje SIS, nerozumí svému studijnímu plánu či plnění kreditů. Pro nás to mohou být maličkosti, ale pro nově nastupující studenty jsou to překážky, se kterými potřebují poradit.

Cabalková: Dotazy a problémy řešíme i přes e-mailovou komunikaci. Studenti nám píší, jak mají vyřešit například to, že se ve studiu necítí úplně komfortně a neví, jestli nemají studium přerušit nebo ukončit. Co by to pro ně případně znamenalo, ale co by třeba také museli zařídit na úřadu práce. I zde se pak někdy ukáže, že téma, které momentálně řeší, opět souvisí se sebepoznáním a identitou. Student neví, jestli si vybral vhodný obor, jestli v něm bude pokračovat nebo jakým stylem v něm bude pokračovat.

Jak vás studenti, když mají krizi nebo problém, mohou oslovit?

Veselá: Nejčastějším a asi i nejlepším způsobem je oslovit nás e-mailem. Máme centrální e-mailovou adresu (poradenskecentrum@ff.cuni.cz), kam může kdokoliv napsat, a my ho následně odkážeme na patřičné kolegy, případně s ním problém vyřešíme osobně. Nebo nám může kdokoliv zavolat na telefonní číslo, které je uvedené také na webu.

Cabalková: Případně když student ví, že chce něco řešit přímo v psychologické poradně nebo v sociálně-právní poradně, tak se podívá na jednotlivé poradce, řekne si „tenhle poradce by se mi líbil“ a může si domluvit schůzku přímo s ním. Když si není jistý, koho oslovit, je dobré napsat právě na e-mail Poradenského centra. Přestože jsme primárně poradna pro studenty FF UK, pokud máme kapacity, rádi přijmeme i studenty ostatních fakult Univerzity Karlovy, když se na nás obrátí.

Vy už jste trochu naznačily, jaké služby Poradenské centrum nabízí. Můžete vaši nabídku služeb a aktivit popsat konkrétněji? Snažíte se například i o prevenci, aby vás student nemusel znovu vyhledat?

Veselá: O prevenci usilujeme především v sociálně-právní poradně, aby poté studenti uměli různé situace v budoucnu vyřešit sami a lépe. Mezi další služby patří profesní a studijní poradenství, zážitkové skupiny s prvky arteterapie a muzikoterapie, adaptační skupiny nebo poradenství pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami.

Vyzdvihla bych právě adaptační skupiny, které jsou nejen pro první ročníky a které mají studentům pomoci lépe se adaptovat na vysokoškolské prostředí. Jde o různé workshopy zaměřené na kariérní nebo osobnostní rozvoj, uspořádané v malých skupinkách, ve kterých se studenti mohou lépe poznata lektor jim může věnovat více času. V blízké době dále plánujeme otevřít workshopy a semináře, které by měly studentům usnadnit například přípravu na jazykovou zkoušku, psaní závěrečné práce anebo by jim pomohly zorientovat se v právní problematice, například v pracovních smlouvách.

Dávají vám studenti zpětnou vazbu, jestli jste jim pomohli? Jak na centrum reagují?

Cabalková: Naším plánem je sbírat evaluace, ale stále vymýšlíme, jaká forma, umožňující plnou anonymitu, by byla vhodná. Chceme kvalitu našich služeb samozřejmě hlídat, ale zatím je naším jediným ukazatelem spokojenosti lidí to, že si s námi domluví další schůzku a chtějí pokračovat. Případně že nám pošlou děkovný e-mail.

Kdo přišel s prvotním nápadem poradnu založit? Měly jste nějakou vizi, podle čeho jste tuto koncepci chtěly budovat?

Veselá: Poradna má od samého počátku podporu vedení FF UK, bez které by to všechno nebylo možné. Samotný nápad se zrodil u paní proděkanky pro studium PhDr. Hany Pazlarové, Ph.D., která oslovila mě a Kateřinu, se kterou jsme začaly rozvíjet vizi paní proděkanky. Ta následně hlídala především jakési mantinely, poskytovala nám konzultace a my připravovaly poradnu tak, jak jsme si samy přály. Měly jsme od ní ohromnou důvěru, podporu i prostor.

Cabalková: A když pak pracujete v takto svobodném prostředí, kde máte možnost být kreativní, tvoří se opravdu skvěle.

Ze začátku jsme věděly, že chceme vytvořit sociálně-právní a psychologickou poradnu a budovat místo pro různé workshopy, muzikoterapie a taneční terapie. Potom nás však napadlo, že někomu nemusí být úplně zřejmé, že je v tom zahrnuto například i studijní poradenství. Získaly jsme tak kontakt na naši kolegyni, která v poradně pracuje jako profesní poradce. A takto se vše pomalu rozvíjelo a vlastně pořád rozvíjí. Je to taková sněhová koule kreativity, která se neustále nabaluje.

Mohou se do provozu poradny zapojit i studenti z FF UK?

Veselá: Určitě. Sama Kateřina zatím nemá ukončené studium – stále ji čekají magisterské státní zkoušky. A takových kolegů zde máme více. Samozřejmě každý pracovník musí splňovat kvalifikaci. Dále nabízíme prostor také pro bakalářské, magisterské i doktorandské studenty. S nápadem za námi mohou dorazit, my to s nimi rády zkonzultujeme a můžeme jim poskytnout prostor nebo pomůžeme zajistit propagaci. Všichni studenti tak mohou vytvořit něco, co má smysl a může pomoci zefektivnit studium na FF UK. A to je vlastně záměrem samotného poradenského centra.

Cabalková: Zároveň se soustředíme na takzvaný peer program. Student si vytvoří úplně jiný vztah k učiteli/odborníkovi, ke kterému chová respekt, v hierarchii stojí nad ním, než k vrstevníkovi. Proto se tady u nás snažíme nabízet služby formou partnerského přístupu. Někdo může opravdu vnímat jako velkou bariéru jen to, že jde za odborníkem – a už si v té chvíli tolik nevěří. Zatímco když se pohybuje mezi sobě rovnými, bariéru vnímat nemusí.

Veselá: Právě proto jsme přišly s nápadem zajistit na každé katedře a ústavu FF UK tzv. peer studenta. V ideálním případě by šlo o studenta magisterského oboru, případně absolventa, na kterého se budou moci další studenti obracet s nejrůznějšími komplikacemi ohledně studia na jeho konkrétní katedře/ústavu. Peer student jim poradí, jak si správně navolit kredity, co který učitel vyžaduje, který předmět je náročný, který je naopak „v pohodě“ nebo třeba jak si poradit s rozvrhem a studijním plánem.

Zatím jsme rozjely pilotní projekt na naší domovské Katedře sociální práce FF UK. Protože jsme čerstvé absolventky, dokážeme studentům v tomto směru poradit. Víme, že to nebudeme moci dělat věčně a za nějakou dobu nás určitě vystřídají mladší kolegové, kteří touto katedrou prošli a budou na nás moci navázat. Pokud bude celý projekt úspěšný, což tak zatím vypadá, rády bychom ho rozšířily na ostatní katedry a ústavy. Zároveň se na nás mohou obracet i budoucí studenti, kteří teprve zvažují, jestli je pro ně FF UK správná volba.

Co dala zkušenost s prací v poradně vám dvěma?

Veselá: Zaprvé velkou organizační průpravu. Začátky v poradně byly dost krušné, v prostoru poradny nebylo opravdu nic, vše jsme musely seskládat skutečně od základů. Přes vybavení místnosti, přípravu webových stránek a Facebooku po tvorbu etických kodexů a koordinace všech aktivit a kolegů v poradenském centru. Nikdy jsem si také nemyslela, že samotná propagace může být tak náročná, a to nemíříme na celou Prahu, ale na úzký okruh lidí, kteří jsou „jenom“ studenti FF UK. Je těžké je oslovit, ale myslím, že v tomto směru jsme nabraly obrovské zkušenosti.

Za druhé nám práce v poradně pomáhá sbírat zkušenosti, zdokonalovat se v naší práci, ve znalostech. Můžeme se realizovat a profesně růst.

Cabalková: Doplnila bych i fakt, že nám osobně to dalo naše přátelství a rovnou ho to i posilnilo. Tam, kde jedna nemůže, tak ji druhá vykryje, když jedna něco neumí, pomůže ta druhá. Takže všechno do sebe dobře zapadá a možná také to je ten důvod, proč poradna začala tak dobře fungovat.

Veselá: Máme štěstí i na ostatní kolegy, protože každý umí trochu něco jiného. I psychologové se liší v tom, jaké přístupy a terapie nabízejí.

Cabalková: Když se někdo rozhodne vyhledat v poradně pomoc, může si projít náš web a podle medailonku psychologa vybrat přístup, který ho osloví. Do budoucna plánujeme k terapeutům doplnit i fotografie, aby studenti dopředu věděli, za kým vlastně jdou.

Mně osobně práce v poradně rozvíjí zejména profesně. Nejen v koordinaci a řízení centra, ale i v tom smyslu, že máme možnost pracovat se studenty, aplikujeme naše poznání ze studia, můžeme se tak rozvíjet a vidíme v našem úsilí smysl. Čerpáme zkušenosti, a přitom nám to přináší spoustu radosti. Je to pro nás určitá míra seberealizace, a to může být i pro další studenty, kteří se zapojí.

Tereza Šindelářová

Dnes byl na stránkách Knihovny FF UK zveřejněn seznam nových titulů ve fondech fakultních knihoven za prosinec 2019. Seznam všech 708 nově nakoupených či zpracovaných titulů tříděných dle tematických skupin najdete na webu v nabídce Knihovna > Knihovní fondy > Novinky ve fondech knihoven. Podívejte se, co pro vás máme nového!  

________

Pošlete nám tipy na nákup publikací!

Pokud vám v knihovnách FF UK chybí nějaký titul, neváhejte se obrátit na svého knihovníka, anebo využijte kontaktní formulář na stránkách Knihovny FF UK.