[poslední aktualizace seznamu 19. 3. 2020]

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v této průběžně rozšiřované aktualitě budeme pro vás po dobu uzavírky knihoven shromažďovat užitečné odkazy na informace o elektronickém přístupu k informacím, elektronickém vzdělávání a alternativních způsobech výuky využitelné v době nynější výjimečné uzavírky knihoven.

Elektronické informační zdroje – základní nástroje a informace

Elektronické informační zdroje | základní informace o e-zdrojích na webu Knihovny FF UK

Vyhledávač UKAŽ | celouniverzitní vyhledávač, prohledává ve většině e-zdrojů dostupných na UK

Portál elektronických zdrojů UK | strukturovaný seznam všech dostupných e-zdrojů na UK s odkazy na vzdálený přístup ke zdrojům

[update 19. 3. 2020] Seznam volně dostupných zdrojů (Portál e. zdrojů UK) | dílčí seznam veřejnosti volně přístupných zdrojů

Portál elektronických knih UK | vyhledávač e-knih dostupných na UK

Portál elektronických časopisů UK | vyhledávač e-časopisů dostupných na UK

Výjimečně zpřístupněné kolekce

Kramerius NK ČR | 206 000 digitalizovaných titulů z fondů NK ČR dočasně zpřístupněných VŠ studentům a pedagogům

Cambridge Textbooks | Přes 700 dočasně zpřístupněných titulů z produkce Cambridge University Press

Bookport | Elektronická kolekce titul z produkce nakladatelství Grada, Jota, Portál, Galén a dalších dočasné zpřístupněná všem studentům a pedagogům UK

Pablikado studijní kolekce | Studijní kolekce 44 knih a 59 časopisů, kterou uživatelům z UK dočasně zpřístupňuje společnost Citace.com.

[update 19. 3. 2020] Booko | Dočasný bezplatný přístup do kolekce knih pro děti od 2 do 10 let.

Distanční vzdělávání a e-learning

Facebooková skupina FFUK – elearning | Prostor pro výměnu informací a zkušeností se zaváděním elektronické výuky. Do skupiny se může připojit kdokoliv.

speciální web E-learning FF UK | Informace o možnostech elektronického a distančního vzdělávání na FF UK na jednom místě.

Webová stránka Podpora e-learningu | Základní informace a návody pro e-learningové nástroje dostupné na FF UK

Metodická stránka MŠMT | Užitečné odkazy a informace k organizaci distanční výuky

Ostatní odkazy

[update 19. 3. 2020] Tiskové služby | Některé firmy, kupříkladu Copy General, nabízí i v době nouzových opatření tiskové služby. Objednávka a odeslání dokumentů probíhá elektronicky, dodání pak formou nouzového osobního vyzvednutí na pobočce či doprava kurýrem. Více informací např. ZDE.

Digitální knihovna Městské knihovny v Praze | Stovky titulů klasických i moderních děl české i světové beletrie zdarma ke stažení

Tech against Coronavirus | Průběžně budovaný strukturovaný seznam nástrojů pro elektronickou komunikaci, videokonference, kolaborativní platformy atd.

450 on-line vzdělávacích kurzů z produkce Ivy League univerzit zdarma

_________

Seznam odkazů sestavuje Knihovna FF UK

kontakt: Tomáš Vejvoda (tomas.vejvoda@ff.cuni.cz)

Mgr. Petr Kukal k 31. 3. 2020 po vzájemné domluvě odchází z pozice tiskového mluvčího Filozofické fakulty UK. Počítáme s tím, že v brzké době bude pozice nově obsazena.

Bezprostředním důvodem odchodu pana Kukala jsou některá jeho vyjádření v diskusích na sociálních sítích vůči členkám akademické obce, která jsme vyhodnotili jako nepřijatelná. Potvrzujeme, že vedení fakulty i Akademický senát Filozofické fakulty UK obdržely stížnost na vystupování pana Kukala, nicméně tato skutečnost nehrála v našem rozhodování roli. Při rozhodování o tak zásadním kroku, jako je ukončení pracovního poměru, vycházíme z vlastního posouzení situace.

Děkuji panu Kukalovi za všechnu dobrou práci, kterou pro Filozofickou fakultu UK vykonal.

za vedení Filozofické fakulty UK

doc. Michal Pullmann, děkan

kontakt pro média:

dr. Daniel Soukup, proděkan pro přijímací řízení a vnější vztahy

daniel.soukup@ff.cuni.cz

608 183 802

U programů a oborů, u kterých byla lhůta pro podávání přihlášek stanovena na 31. 3. 2020, se tato lhůta v souladu s pokynem vedení Univerzity Karlovy posouvá na 15. 4. 2020. Jinak se prozatím nic nemění.

Na většinu bakalářských oborů a programů skončilo podávání přihlášek 29. 2. 2020. Na pět později akreditovaných programů lze nyní podávat přihlášky do 15. 4. 2020. Podrobnosti najdete zde.

Na všechny navazující magisterské obory a programy lze nyní podávat přihlášky do 15. 4. 2020. Podrobnosti najdete zde.

Na doktorské obory a programy lze podávat přihlášky do 30. 4. 2020. Podrobnosti najdete zde.

O případných dalších změnách budeme neprodleně informovat v aktualitách na hlavním webu fakulty (ff.cuni.cz), uchazeče s platnou přihláškou rovněž hromadným e-mailem. V současné chvíli platí následující:

• Chcete-li si ještě přihlášku podat, učiňte tak ve stanovené lhůtě. Lhůty mohou, ale nemusejí být znovu prodlouženy.
• Zpracovávání přihlášek, poplatků a žádostí pokračuje. Vše směřujeme k naplnění podmínek přijímacího řízení.
• Jsme vám k dispozici na e-mailu i telefonních linkách. Volejte nám na tel. 221 619 300, 221 619 330 a 221 619 333 v pracovních dnech mezi 9:00–14:00 hodinou; a kdykoliv pište na e-mail prijimacky@ff.cuni.cz.

Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK organizuje během mimořádných opatření v souvislosti s koronavirovou infekcí a uzavřením základních a středních škol dobrovolnické doučování prostřednictvím distanční výuky přes internet.

Doučování je zaměřeno zejména na přípravu na přijímací zkoušky a k maturitě, je možné domluvit se ale i na průběžném doplňování učiva z češtiny. Časová náročnost je na individuální domluvě, podmínkou je alespoň 1 vyučovací hodina za týden.

Zájemci z řad studentů-dobrovolníků se můžou registrovat zde.

Žáci nebo jejich rodiče, kteří mají zájem o doučování, se registrují zde.

Po vyplnění registračního formuláře vás budeme kontaktovat. Naše kapacity jsou omezené, v případě velkého zájmu se může stát, že nedokážeme vyhovět všem. Ale vynasnažíme se.

kontaktní osoba: Kateřina Šormová, katerina.sormova@ff.cuni.cz

Katalog „Journals 2020“ představuje v anglickém jazyce celkem 15 fakultních odborných časopisů, které vycházejí v režimu open access a jejichž elektronická vydání jsou volně ke stažení ve formátu PDF pro všechny čtenáře.

Kromě základních charakteristik, anotací a kontaktů na jednotlivé redakce nechybí v katalogu přehled odborných online databází, v nichž jsou jednotlivá periodika zahrnuta.

Například časopis Linguistica Pragensia je indexován v Emerging Sources Citation Index v rámci prestižní databáze Web of Science. Do další významné databáze Scopus nově přibyly po Časopisu pro moderní filologii také Slovo a smysl a Svět literatury.

Mezi fakultní open access časopisy se od roku 2020 řadí také periodikum Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK Litteraria Pragensia, do druhého ročníku vstupuje Chatreššar, tematicky orientovaný na srovnávací jazykovědu.

Katalog Journals 2020 slouží také jako praktický rozcestník na detailní weby časopisů, které jsou strukturovány s ohledem na archiv článků volně dostupných pod licencí CC BY-NC-ND 2.0. Archiv jednotlivých čísel také odkazuje do centrálního Digitálního repozitáře UK, kde bylo ke konci roku 2019 zpřístupněno již přes 1800 jednotlivých článků.

Weby periodik poskytují kompletní informační servis o redakcích časopisů, kontaktech a požadavcích na technické parametry rukopisu pro autory, kteří chtějí v časopisech publikovat. Zájemce o koupi tištěné verze časopisu pak stránky odkazují do fakultního e-shopu.

Journals 2020 (ke stažení v PDF)

Děkan FF UK informuje o možnosti zapojení studentů magisterských a doktorských studijních programů do projektů Specifického vysokoškolského výzkumu (SVV).

V rámci soutěže SVV získala FF UK letos prostředky na 7 velkých výzkumných projektů, které společně zastřešují všechny základní součásti FF UK. Projekty budou realizované Mgr. a Ph.D. studenty FF UK za odborného dohledu akademických a vědeckých pracovníků FF UK. Za řízení a odbornou realizaci projektu odpovídá Rada příslušného projektu SVV v čele s hlavním řešitelem projektu.

Studenti se na realizaci projektu podílejí většinou svým dílčím výzkumným záměrem, jehož výsledkem je publikační výstup, anebo se do projektu zapojují prostřednictvím dílčích prací na výzkumu a přípravě výstupů. Za výzkumné a vědecké aktivity v rámci projektů SVV je studentům udělováno stipendium dle čl. 6 Stipendijního řádu UK.

Podrobnější informace o možnosti zapojení naleznete zde.

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 8. dubna 2020 v časných ranních hodinách zemřela prof. PhDr. Luďa Klusáková, CSc. Na Filozofické fakultě UK působila přes čtyřicet let a svou činností se výrazně podílela na formování Ústavu světových dějin, jeho vědeckých i pedagogických výsledcích a rozvoji mezinárodních kontaktů.

Prof. Klusáková vystudovala na Filozofické fakultě UK obory historie – francouzština. Krátce pracovala jako odborná asistentka v Archivu Univerzity Karlovy, od roku 1978 až do současnosti působila na FF UK. V roce 2000 se stala vedoucí Semináře obecných a komparativních dějin. Odborně se zaměřovala na srovnávací studium modernizace měst, obraz města v kultuře a využívání kulturního dědictví a historie ve strategiích místního a regionálního rozvoje.

Zasloužila se o zapojení ústavu do významných evropských výzkumných a vzdělávacích projektů, například mezinárodního magisterského studijního programu TEMA+ (European Territories: Heritage and Development). Francouzská vláda jí v roce 2005 udělila řád za zásluhy ve vzdělání, vědě a kultuře Chevalier de l´ordre des palmes académiques. Mezi lety 2010–2012 působila jako prezidentka Evropské asociace pro urbánní historii. V roce 2019 byla za výjimečné vědecké zásluhy zvolena zahraniční členkou Finské akademie věd.

Opustila nás osobnost, která s neutuchající energií opakovaně prokazovala své badatelské a organizační schopnosti a přitom si vždy zachovávala lidský a vstřícný přístup ke kolegům i studentům. Chybět bude všem členům fakultní a univerzitní akademické obce i mnoha zahraničním kolegům, se kterými aktivně spolupracovala.

Studentům a pedagogům Univerzity Karlovy byly nově zpřístupněny úplné sbírky dvou významných informačních zdrojů – digitální knihovny JSTOR a produkce elektronických knih mezinárodního akademického vydavatelství Taylor & Francis. Přístupy do těchto zdrojů jsou časově omezené:

JSTOR – neomezený přístup do všech kolekcí elektronických časopisů a elektronických knih. Plné texty je možné stahovat. Vzdálený přístup do 30. 6. 2020 přes Portál elektronických zdrojů UK.

Taylor & Francis – přístup do kolekcí elektronických knih. Veškerý obsah je možné prohlížet on-line. Stahování není možné. Vzdálený přístup do 1. 6. 2020 přes Portál elektronických zdrojů UK.

Celou řadu dalších výjimečně zpřístupněných informačních zdrojů najdete v průběžně aktualizovaném seznamu Knihovny FF UK (viz níže).

Více informací

• Základní informace o elektronických informačních zdrojích na webu Knihovny FF UK
• Portál elektronických zdrojů
• Průběžně rozšiřovaný seznam s užitečnými odkazy v době uzavírky knihoven

Zveřejňujeme rozhovor s doc. Vojtěchem Kolmanem a Mgr. Martinou Vokáčovou k volbám do Akademického senátu FF UK, které proběhnou elektronicky ve dnech 21.–23. dubna 2020. (Podrobnosti o volbách na stránkách AS FF UK.) Za obsah rozhovoru odpovídají tázaní z titulu svých funkcí předsedy (doc. Kolman) a místopředsedkyně (Mgr. Vokáčová) volební komise.

Jsem student, o interním dění na fakultě nemám velký přehled a doposud jsem se voleb neúčastnil. Proč bych měl přijít k volbám do AS? Co může můj volební hlas změnit?

MV: Důvodů je celá řada, ale třeba už jen proto, abyste se zbavili frustrace z voleb celorepublikových – zatímco na Hradě pravděpodobně nesedí váš preferovaný kandidát a vaše oblíbená strana se do sněmovny nedostane, byť jí svůj hlas odevzdáváte pravidelně, při volbách do akademického senátu můžete skutečně rozhodnout. V minulých volbách například ke zvolení do studentské kurie stačilo 267 až 343 hlasů (a 265 už bylo málo), studentů s možností volit je přitom přes pět tisíc. Je tedy velká šance, že ten, pro koho budete hlasovat, se do senátu dostane, a ten, kdo se do senátu dostane, bude volit příštího děkana.

VK: To je taková úvaha v žánru „můžu, tedy musím“. Ale asi jde říct, že univerzita může být pro člověka vlastně první společenství, které ho bere vážně a ve velké míře rovnoprávně. Často přirozeně jen formálně, jak to odráží zrádné oslovení „kolego“, které je skrytě asymetrické a příležitostně blahosklonné. Ale aby to nebylo jen formálně, je k tomu něco třeba dělat. Žádná společnost, ani univerzitní, nemůže fungovat jen na bázi altruistů a sociopatů, což jsou pak vlastně fúzující skupiny. Tedy nějakou formou by se měl zapojit každý, právě proto, že může.

Proč fakulta senát potřebuje? Můžete představit jeho nejdůležitější funkce?

MV: Senát by měl pomáhat a chránit. Měl by sledovat, zda fakulta jako celek dává nějaký smysl, a zároveň sloužit jako bezpečná platforma k diskuzi, pokud někomu smysl dávat přestane. Akademický senát je samosprávný orgán s poměrně vysokými pravomocemi. Jejich reprezentativní přehled najdete na stránkách fakulty, kde se můžete nechat odkázat i k jejich kompletnímu výčtu.

VK: Tak je to zastupitelský orgán jako řada jiných, čímž je dána jeho obecná funkce a pevné postavení v akademické samosprávě. Přikládat mu nějaké osobitě kouzelné vlastnosti je zbytečné, už proto, že je to orgán kolektivní, a ten nutně osobitost ztrácí, což mu ale zase umožňuje chovat se alespoň v delším horizontu rozumně, tedy ve smyslu vyvažování nějakých excesů.

Senát může oslovit jakýkoli člen akademické obce. V jakých záležitostech se na něj může obracet?

MV: Jednací řád AS FF předepisuje formální aspekty podání podnětu, obsahové nikoli. Na předsednictvo senátu se tedy můžete obrátit v zásadě v jakékoli záležitosti. Obecně se asi dá říct, že se to nejčastěji děje v případě pociťování nějakého bezpráví způsobeného fakultou, ať už si pod pojmem fakulta představíme jakékoli členy akademické obce nebo její zaměstnance. Poslední podněty tohoto typu byly ve věci vyjadřování tiskového mluvčího na sociálních sítích a to, že se na nás obrátila i studentka dotčená onou facebookovou výměnou, rozhodně nebylo nic divného. Od toho tu senát je.

VK: Tak v čemkoli, co se nedaří řešit standardními cestami, často proto, že nejsou nastaveny ideálně a je záhodno je změnit, nebo to svojí závažností nějak přesahuje zaběhlé administrativní postupy. To přirozeně závisí taky na situaci a kultuře daného prostředí. Např. proběhlé plagiátorské aféry jsou asi dobrý příklad něčeho, co by normálně, řekněme v Německu, bylo na základě věrohodného podání vyřešeno během pěti minut, už jednoznačným postojem odborné veřejnosti. U nás to vypadá, že kolem toho musí div ne zasedat vláda, aby exaktně vyjasnila, co znamená opisovat, a místo podstaty věci se vážně řeší otázka, proč někdo nějaký podnět vůbec podal. V takovémto prostředí jsou pak kolektivní orgány k nezaplacení, ne proto, že by byly nějak chytřejší, ale že udržují prostor, v němž se jde o dané věci alespoň nějak rozumně bavit.

Koho je možné volit? Existuje ucelený přehled kandidátů a jejich agend, který si studenti a pedagogové mohou projít?

MV: Přehled všech kandidátů včetně jejich krátkého představení ve formě medailonku najdete na stránkách fakulty. Do studentské kurie můžete volit 15 kandidátů. Případná adresná doporučení, koho volit, byste měli ignorovat, zvlášť jsou-li nevyžádaná, a korigovat je vlastním úsudkem.

Kromě medailonku na fakultním webu bývá zvykem, že se vás kandidáti snaží oslovit na sociálních sítích nebo prostřednictvím vlastní webové stránky nějakým společným programem. To už je docela dost textu a materiálu na to, abyste si mohli udělat obrázek o tom, koho má smysl volit. Kandidáty se zároveň nemusíte bát oslovit a zeptat se jich, co si myslí nebo jak by se chovali v agendě, která zajímá vás.

Obecně je naivní myslet si, že např. volba zástupce vašeho oboru přímo změní váš studijní život k lepšímu nebo že úspěšnějším senátorem bude ten, kdo už má s fakultní politikou nějakou zkušenost. Může, ale taky nemusí, obě tato kritéria jsou sama o sobě podobně nedostatečná jako volba podle sympatií, které ve vás kandidáti vzbudili přiloženou fotografií. Volit byste měli ty kandidáty, kteří vás během kampaně přesvědčí o tom, že jsou kompetentní být dobrými senátory – ty, kterým uvěříte, že dokáží vyhodnotit, jaké věci jsou podstatné, a z jejichž prezentace bude patrné, že přípravě své vize působení v AS věnovali čas a myšlenky. Od senátorů, kteří budou volit děkana, byste navíc měli vyžadovat to, že se budou rozhodovat na základě debaty argumentů a věnovat důkladnou pozornost studiu všech podkladů.

VK: Agenda asi nějaké zcela pevní omezení nemá, byť je samozřejmě dobré vědět, co člověk může reálně vůbec ovlivnit. Když ale člověk opravdu naplno studuje, učí či bádá, dost dobře to nejde bez povědomí o celku toho, co se na fakultě děje, neděje či by se podle jeho mínění dít mělo či nemělo. Z toho už nějaká vlastní agenda každému přirozeně vyplyne. Ostatně tímhle zájmem o celek se má univerzita, už podle názvu, lišit od čistě profesních škol.

Proč jste se vy osobně rozhodli zapojit do AS? Co vám toto působení doposud dalo?

MV: Působení v AS mi možná spíš víc věcí vzalo. Být studentským senátorem je docela nevděčný úkol a volba děkana není příjemný zážitek. Jako student jste nutně v nevýhodě – nemáte tolik informací o fakultě jako akademický pracovník, většinou nevstupujete do tolika interakcí s vedením fakulty a až na výjimky nejste na fakultě tak dlouho. Pokud se celý tenhle informační deficit budete snažit dohnat, často se budete muset spolehnout na informace zprostředkované někým, kdo stojí hierarchicky nad vámi a sleduje určitý zájem. To je celkem problematické výchozí nastavení a někdy je až bolestné pozorovat, jak si v něm určití aktéři (studenti, akademici i členové vedení) počínají. V AS můžete přijít o iluze i o kamarády. To, co by vám působení v AS naopak dát mohlo, je schopnost lépe třídit informace (na škále ověřitelnosti, vhodnosti i relevance) a podloženěji veřejně vyjadřovat svůj názor.

VK: Já už jsem myslím odpověděl v předchozí otázce. Ale když Martina říká, že člověk může přijít o iluze, je třeba říct, že přijít o iluze je dobré, právě proto, že jsou to iluze.

V programu ÉTA Technologické agentury ČR, jehož cílem je podpora aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, byly přijaty k podpoře dva projekty koordinované Filozofickou fakultou UK.

Jedná se o projekt doc. Petra Szczepanika „Strategie pro udržitelnost a rozvoj televize veřejné služby v éře internetu: příklady dobré praxe na základě mezinárodního srovnání“ a projekt dr. Zuzany Podané „Předpoklady úspěšnosti a selhávání odsouzených zařazovaných do vězeňských programů cílených na snižování rizik (ROOT ´20)“. Dále byly přijaty dva projekty, do nichž se FF UK zapojí v roli dalšího účastníka s plnohodnotným podílem na výstupech: „Elektronická lexikální databáze indoíránských jazyků. Pilotní modul perština“ a „Expoziční vzdělávací nástroje Paměti národa pro 21. století“.

FF UK figurovala v celkem deseti podávaných projektech a její míra úspěšnosti výrazně překročila míru úspěšnosti v soutěži obecně (20,32 %). Úspěch komentovala proděkanka pro projektové řízení a grantovou činnost FF UK Mgr. Zdeňka Filipová: „Program ÉTA je unikátní soutěž na aplikovaný výzkum ve společensko-humanitních vědách. Umožňuje vyniknout velmi specifickým a zajímavým projektům a spolupracím, kterým se na fakultě věnujeme a které by se jinak tvořily velice obtížně. Na FF UK se snažíme aktivity s přesahem do soukromé sféry podporovat, a rozšiřovat tak naši třetí roli.“

Web s „digitálními filozofy“ vznikl jako alternativní verze vyučování současné filozofie. Studenti z textů vybraných myslitelů složili korpusy, které použili pro natrénování neuronové sítě specializované na pochopení a generování textu. „Popovídat“ si s virtuálními osobnostmi jako Michel Foucault nebo Václav Havel mohou i zájemci z řad veřejnosti.

Projekt vznikl během podzimu 2019 v rámci předmětu Současná filozofie vyučovaného na Filozofické fakultě UK, a to ve spolupráci vyučující na Studiích nových médií Mgr. Dity Malečkové, Ph.D., CEO společnosti Alpha Industries Mgr. Jana Tyla a studentů FF UK. „Vyučovala jsem současnou filozofii pro studenty nových médií deset let a každý rok vymýšlela nové způsoby jak ukázat, že nejde o nějakou zkamenělinu, o níž se musí učit jen z úcty k tradicím,“ vysvětluje počátky projektu dr. Malečková.

„V posledních letech mě velmi zaujal vývoj neuronových sítí, a když jsme se přes facebookovou stránku o umělé inteligenci našli s Janem Tylem z firmy Alpha Industries, vymysleli jsme společně projekt Digitálního filosofa. Původně jsme chtěli studenty hravou formou přivést k čtení filozofických textů, protože si nešlo nevšimnout, že v posledních letech schopnost soustředit se na takový typ textu rychle slábne,“ pokračuje Dita Malečková. Účastníci kurzu v rámci předmětu studovali především vztah myšlení k médiím a technologii, ilustrovali filozofické teze a strategie, příklady z popkultury, zkoumali sémiotiku v praxi, mapovali vztah poznání, moci a superhrdinů, probírali třeba téma vědomí a simulací.

Přednášky byly organizované částečně jako výklad o relevantních teoriích, myšlenkových směrech i technických parametrech a možnostech, a částečně jako workshop, během kterého studenti vytvořili datasety a použili hluboké neuronové sítě (GPT-2) k simulaci vybraných osobností filozofů a teoretiků  jako Gilles Deleuze, Hannah Arendtová, Michel Foucault a Václav Havel.

Projekt je typickým výstupem oboru Studia nových médií, jehož záměrem je propojování teoretického myšlení a technologií a zároveň kritický přístup k technologiím budoucnosti, jejichž emblematickým příkladem je v současnosti právě umělá inteligence. „Interdisciplinarita, interaktivita a inovace jsou zde samozřejmostí. Nesamozřejmostí a nejpřekvapivějším momentem byla rychlost, s níž jsme si k virtuálním osobnostem vytvořili vztah. Skutečně přišly chvíle, kdy jsme si říkali, že to, co děláme, je vlastně plně v logice vývoje poznání. Nastaly také okamžiky, kdy nás simulované osobnosti překvapily tím, jak živě a zajímavě působily,“ doplňuje dr. Malečková.

V letním semestru 2019/2020 vede dr. Malečková spolu s Janem Tylem a týmem IT specialistů další projekt s názvem Digitální spisovatel. Výzkumná skupina se tentokrát více soustředí na architekturu algoritmů, které používá na generování literárních textů: tvoří tak unikátní způsob, v němž učí neuronovou síť vystavět konzistentní příběh. Na projektu spolupracují technici, odborníci na strojové učení a audiovizuální technologie, studenti ústavu i spisovatelé.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Knihovna FF UK začne od pondělí 20. 4. 2020 v omezeném režimu půjčovat knihy uživatelům. Věnujte prosím pozornost podmínkám služby:

1. Výpůjčky knih budou poskytovány výhradně na základě uživatelem zadané objednávky (požadavku) v Centrálním katalogu UK (po přihlášení). Postup zadání požadavku je stejný, jako při standardním objednávání knih ze skladů.
2. Uživatelé si výpůjčky budou moci vyzvednout výhradně teprve po obdržení e-mailové výzvy k vyzvednutí, ve které bude uvedeno konkrétní datum a čas, kdy je vyzvednutí výpůjčky možné.
3. Výpůjčky budou vydávány pouze v Knihovně Jana Palacha (hlavní budova FF), Knihovně Celetná (Celetná 20) a Knihovně Šporkova paláce (Hybernská 3).
4. Výpůjčky budou vydávány v úterý a ve čtvrtek mezi 10. a 15. hodinou, přesný čas vyzvednutí bude uveden v e-mailové výzvě (viz bod č. 2). Bez předchozí e-mailové výzvy není vstup do knihovny možný.
5. Možnost výpůjčky se týká všech knih z knihoven FF UK, které jsou v knihovnách standardně půjčovány absenčně. Výpůjčka knih se statutem „prezenční výpůjčka“ není možná.
6. Objednávání knih (zadávání požadavku) bude v provozu od soboty 18. 4. 2020.

Vracení knih

• Vracení již vypůjčených knih není nyní vyžadované. Nadále zůstává v platnosti opatření, že se výpůjční lhůta u všech výpůjček automaticky prodlužuje, dokud nedojde k obnovení provozu knihoven. Více informací.
• Vracení knih bude umožněno uživatelům, kteří si budou vyzvedávat výpůjčky, případně těm, kteří navštíví budovy FF z jiných důvodů anebo těm uživatelům, kteří o tuto možnost sami požádají (e-mailem). V případě vracení knih na vlastní žádost bude uživatel e-mailem vyzván kdy a kam má knihy vrátit.
• Knihy se vrací vždy do stejné budovy, ze které byly vypůjčeny. Místa vracení knih:
  • Hlavní budova – foyer Knihovny Jana Palacha (šatna naproti schodišti).
  • Celetná 20 – bibliobox. Pozor, došlo k přesunu biblioboxu do přízemí.
  • Šporkův palác (Hybernská 3) – bibliobox.
• Výpůjčky budou ze čtenářského konta odečteny po 6 pracovních dnech od vrácení.

Platba zpozdného (pokuty)

• Nadále zůstává v platnosti opatření, že po dobu uzavírky knihoven výše zpozdného nenarůstá.
• Pro zadání požadavku na výpůjčku je nutné mít uhrazené zpozdné (viz bod č. 1).
• Zpozdné je možné platit výhradně bezhotovostním převodem. Platba v hotovosti není možná.

Další služby knihoven a přístup do studoven

Žádné další služby knihoven poskytovány zatím nebudou. Přístup uživatelů do studoven a volných výběrů nadále nebude umožněn. Sledujte prosím web či Facebook Knihovny FF UK pro další informace.

Kontakt

Veškeré dotazy či problémy týkající se výpůjčky knih posílejte prosím na adresu knihovna@ff.cuni.cz.