Přední český rusista, překladatel z ruštiny a profesor ruské literatury zemřel 13. července 2015 ve věku 84 let. Milan Hrala od počátku své profesní dráhy působil jako pedagog a badatel na FF UK v Praze, nejprve v rámci jejího Slovanského semináře (1955–1958), poté jako odborný asistent na katedře rusistiky (1958–1966), jako docent ruské literatury na katedře rusistiky a na katedře tlumočnictví a překladatelství (1966–1983) a od roku 1983 jako profesor dějin ruské a sovětské literatury v rámci oboru překladatelství a tlumočnictví, který v letech 1974 až 1990 také řídil jako vedoucí katedry. Je autorem řady odborných studií a monografií věnovaných otázkám překladu a historiografii ruské literatury. Svou pedagogickou i vědeckou prací významně napomohl rozvoji české translatologie, zejména v oblasti dějin překladu.

Knihovna FF UK je organizačně složitou knihovnou, která v posledních několika letech prochází velkou obrodou. V knihovně probíhají projekty, které výrazně rozšiřují služby knihovny a umožňují uživatelům vyšší komfort při využívání jejích služeb.

Nejvýraznějším projektem byl dvouletý projekt retrokonverze lístkových katalogů. Během projektu bylo zpracováno 400 000 lístkových záznamů, které tvořily téměř třetinu evidovaného fondu knihovny a před zahájením projektu byly uživatelům prakticky nedostupné. Práce, která by tradičním katalogizačním postupem „s knihou v ruce“ trvala 40 let, byla díky inovativní metodologii a technologii provedena za 2 roky.

Projekt byl částečně financován z grantových prostředků MK ČR VISK 5.

Východiskem projektu byl fakt, že fondy Knihovny FF UK čítají 1,1 milionu jednotek, ale z toho celých 660 000 bylo zpracováno pouze v lístkových katalozích, část v databázích vytvořených nekoordinovaně, bez dodržení knihovnických standardů a uložených mimo Centrální katalog UK. Při klasickém retrospektivním zpracování knihovního fondu FF UK by bývalo zpracování trvalo cca 40 let. Metoda retrokonverze přinesla výrazné zrychlení zpracování stávajícího knihovního fondu a zlepšila jeho zpřístupnění uživatelům prostřednictvím Centrálního katalogu UK.

Celkem bylo během projektu zpracováno téměř 400 tisíc naskenovaných záznamů nebo záznamů ze samostatných databází ojedinělých dokumentů z fondu Knihovny FF UK z oblastí germanistického semináře české univerzity, německé univerzity, archeologie včetně osobních knihoven významných českých archeologů, orientalistické literatury, klasické filologie, starověkých dějin, byzantologie, didaktiky latiny, lingvistiky, srovnávací jazykovědy, databáze knihovny fonetiky, databáze knihovny Ústavu pro klasickou archeologii, lístkového katalogu Historického semináře, Knihovny hudební vědy, Knihovny románských studií, Knihovny Ústavu pro dějiny umění a Knihovny etnologie. Pro projekt byl použit program ZRIS firmy Comdat, který byl navržen pro retrokonverzi za použití naskenovaných bibliografických záznamů a jejich stažení nebo přepis přímo do struktury formátu MARC 21.

Při současném využití moderních technologií se fond zpracovaný pouze v lístkových katalozích stal téměř mrtvým, proto tento úspěšný projekt znamenal velký posun ve službách poskytovaných uživatelům. Většina fondu Knihovny FF UK je nyní dostupná prostřednictvím Centrálního katalogu Univerzity Karlovy v Praze, všechny oborové knihovny FF UK jsou plně automatizované, a Knihovna FF UK se tak stala plnohodnotnou moderní knihovnou s knihovním fondem přístupným přes internet i nejširší veřejnosti.

V rámci projektu 24 hodin s FF UK mají středoškolští studenti opět možnost absolvovat odbornou stáž. Dveře mladým studentům otevírá 21 kateder a ústavů FF UK. Již čtvrtý ročník stáží se uskuteční od poloviny října do začátku ledna, přihlášku s motivačním dopisem lze podat do 7. září.

Zapojené katedry a ústavy vyberou zájemce na základně motivačních dopisů (maximum je pět stážistů na katedru/ústav). Přijatí studenti stráví na fakultě celkem 24 hodin naplněných odborným programem. Přesný průběh stáže je individuální, obvykle se stážisté pod dohledem odborného školitele účastní exkurzí, vybraných přednášek a seminářů, setkají se s významnými osobnostmi oboru a vyzkoušejí si roli vysokoškolského studenta účastí na výuce i samostatnou prací.

Nikole Adámkové, absolventce stáže na katedře sociální práce FF UK v roce 2014, přinesl projet mnoho nového: „Nejdůležitější pro mě bylo to, že jsem si mohla ujasnit, co chci dělat a jestli je to zrovna pro mě to pravé. Jako další velké plus vidím možnost nahlédnout do chodu fakulty a mluvit se současnými studenty. Cenná byla možnost setkat se s lidmi, kteří se zajímají o stejné věci jako vy, kteří vám rozumí.“

Úspěšní účastníci projektu 24 hodin s FF UK 2015 obdrží certifikát o absolvování stáže z rukou proděkana pro přijímací řízení a vnější vztahy.

Přihlašovací formulář, seznam zapojených ústavů a kateder a další podrobnosti jsou k dispozici na stránkách projektu.

Filozofická fakulta UK přijímá středoškoláky na stáž [iforum.cuni.cz, 21. srpna 2015]

Ve Velké aule Karolina proběhlo ve čtvrtek 20. srpna 2015 slavnostní zakončení 59. běhu Letní školy slovanských studií (LŠSS). Pro 139 studentů z 36 zemí se tak uzavřel měsíc studia českého jazyka, literatury, kultury i historie na Univerzitě Karlově. Mezinárodní slavistické a bohemistické veřejnosti se představili přední odborníci, kteří působí na UK a dalších českých univerzitách, ale i v akademických ústavech a kulturních institucích.

Slavnostní ceremoniál zahájil ředitel LŠSS dr. Jiří Hasil z Ústavu bohemistických studií Filozofické fakulty UK a poděkoval studentům, přednášejícím, lektorům, tlumočníkům a všem, kteří se na zdárném průběhu měsíčního kurzu podíleli. Konstatoval, že návštěvnost přednášek byla v letošním roce mimořádná. Zvláště vyzdvihl skutečnost, že se s příznivým ohlasem setkal kurz fonetiky i následné konzultace s profesionálními fonetičkami, takže se studenti velmi zlepšili i v české výslovnosti.

Kromě výukové části kurzu zmínil ředitel letní školy i kulturní a společenský program. Ten byl koncipován tak, aby organicky navazoval na program výukový. Při zmínce o koncertech, které studenti absolvovali, dodal, že „hudba nezná jazykových hranic“. Z výčtu aktivit studentů nevynechal dr. Hasil návštěvu studentů na zámku v Lužanech a setkání s představiteli českého společenského a kulturního života pod patronátem Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, jež studentům přiblížilo velkorysou mecenášskou činnost, kterou tato nadace poskytuje. Zdůraznil také příznivé a neformální klima setkání a konstatoval, že 59. ročník LŠSS splnil své poslání.

Následně promluvil proděkan Jan Bičovský, který podotkl, že Filozofická fakulta UK považuje za čest každoročně na své půdě přivítat představitele slavistiky a bohemistiky z celého světa a poukázal na důležitost mezinárodní vědecké spolupráce v příštích letech. Poté se ujal slova prorektor Jan Royt a poděkoval lektorům i organizátorům za zdárný průběh kurzu. „Již v zakládací listině Univerzity Karlovy se hovoří o prostřeném stole vzdělání, který nabídl Karel IV. všem, kteří přicházejí do Prahy,“ řekl. Vyjádřil radost nad tím, že se čeština stala jazykem vzájemného přátelství a porozumění, a přesvědčení, že i letošní běh přispěje k výchově nové generace zahraniční bohemistiky.

Letní školu slovanských studií pořádal Ústav bohemistických studií Filozofické fakulty UK. Českému jazyku se mohli studenti věnovat podle své pokročilosti: kurz nabízel čtyři výukové stupně dle úrovně znalosti češtiny, od začátečníků po pokročilé. Česky vedené cykly se zabývaly jednak českou jazykovědou, jednak literaturou, kulturou, uměním a historií; další cyklus pak českou kulturou, uměním dějinami v angličtině a němčině, přičemž studenti mohli střídavě navštěvovat i různé cykly přednášek. Jazyková výuka probíhala pět hodin denně a navazovalo na ni množství volitelných seminářů. Přednášky v odpoledních hodinách byly věnovány výročím, které si v tomto roce připomínáme: 600 let od upálení mistra Jana Husa, 400. výročí přijetí zákona o zachování starožitného jazyka českého, 125 let od založení akademie věd v českých zemích a 70. výročí konce 2. světové války, ale i jubilujícím osobnostem české kultury.

Studenti mohli se svými lektory také diskutovat a podrobně rozebírat témata, která je zajímala, už během přednášek. Na konci každé přednášky pak bylo samotné diskusi věnováno vždy ještě 15 minut. Konverzace nad tématy probíhaly i v době mimovýukových aktivit studentů, na výletech, vycházkách, během tematických večerů na koleji. „Vznikla dobrá atmosféra jako vždycky. Těsnější kontakty lektorů se studenty se tvoří v kurzech pro začátečníky a mírně pokročilé, tráví spolu totiž až pět vyučovacích hodin denně. Výjimkou však nejsou nadstandardní vztahy ani v seminářích, které probíhají denně jen 60 minut,“ konstatovala Mgr. Darina Ivanovová, která měla na starosti řízení lektorů. „Učit na LŠSS je pro většinu lektorů srdeční záležitostí, nikoliv otázkou osobního profitu. Někteří učí dokonce v době své dovolené. S většinou lektorů spolupracujeme opakovaně a nemáme problém získávat nové, pro věc zapálené lektory.“

Největší počet účastníků tvoří učitelé bohemistiky a slavistiky ze zahraničních univerzit, ale motivace ke studiu českého jazyka může být různá. „Pro mě byla vaše země naprosto neznámá a chtěl jsem se dozvědět více. Během studia v Německu jsem Českou republiku navštívil a její kultura a jazyk mě zaujaly natolik, že jsem si češtinu vybral jako třetí slovanský jazyk, po bulharštině a srbštině. Letní semestr příštího roku chci v Praze strávit na Erasmu,“ uvedl Vlatko Momirowski z Makedonie. „Já jsem již absolvovala roční kurz češtiny na Univerzitě Karlově a jsem přijatá ke studiu ruštiny a češtiny,“ doplila Maria Shapirko, která pochází z Ukrajiny. Vlatko i Maria velmi ocenili komplexnost celého kurzu, který jim pomohl ke zlepšení nejen české gramatiky, ale i zajímavé výlety a vhled do české kultury a společenského života.

Kulturní a společenský program, který na výuku navazoval, byl velice bohatý. Odpoledne se účastníci letošního běhu vydali na procházku kolem pražských divadel, mimo jiné navštívili Legiovlak na Nákladovém nádraží Žižkov a Stavovské divadlo. Večerní program zpestřily koncerty, filmová představení a výuka českých písní v klubovně koleje. O víkendech účastníci navštívili Plzeň, Kutnou Horu, Mariánské Lázně či Terezín, prohlédli si zrekonstruovaný Kuks, sklárnu v Nižboru a další místa.

Studenti odjíždějí domů s novými poznatky o českém jazyce, literatuře, kultuře a historii. Stejně jako v minulých bězích LŠSS se podařilo naplnit přání, aby se čeština alespoň pro jeden měsíc stala jazykem světovým, jazykem přátelství, tolerance a porozumění. Rozvoj jazykových dovedností, obohacení o poznatky z české kultury a historie, ale i z reálného života v České republice budou základem k tomu, aby se do Prahy a třeba i na Univerzitu Karlovu po celý život vraceli.

Jubilejní 60. běh Letní školy slovanských studií bude již tradičně zahájen poslední červencovou sobotu roku 2016 a v jeho průběhu se také uskuteční VIII. mezinárodní sympozium o češtině v zahraničí, které proběhne v rámci oslav 700. výročí narození zakladatele pražské univerzity, krále českého a císaře římského Karla IV. Letošní studenti budou o této chystané události informovat na svých univerzitách.

Letní škola slovanských studií po padesáté deváté [cuni.cz, 21. srpna 2015]

Související:

Letní škola slovanských studií FF UK přivítá více než 140 zájemců o češtinu z celého světa [iforum.cuni.cz, 24. července 2015]

Ve dnech 6. a 7. listopadu se v Ústavu translatologie FF UK uskuteční mezinárodní konference Jan Zábrana – básník, překladatel, čtenář. Do zábranovského diskursu chce přispět úvahami o třech stěžejních oblastech autorovy tvorby – o původní poezii a próze, o překládání moderní zahraniční poezie a prózy a o zasvěcené literární publicistice, v níž Zábrana-překladatel čtenářům představoval „své“ autory.

Do programu konference jsou zařazeny také překladatelské dílny pod vedením zahraničních bohemistů a českých odborníků, kteří účastníkům umožní prožít Jana Zábranu v procesu překládání. Z moderovaného dialogu nad výňatky ze Zábranova díla vyplynou specifika jeho poetiky a práce s jazykem. Celá událost byla podpořena Ministerstvem kultury ČR.

Pro příspěvky i pro účast v překladatelských dílnách je registrace stále otevřena. Hlásit se je možné do 15. září 2015.

Na průběh příprav jsme se ptali dr. Evy Kalivodové, jedné z organizátorek konference.

Proč jste se rozhodli zaměřit na dílo Jana Zábrany?

Jan Zábrana byl mimořádnou tvůrčí osobností, a právě naše pracoviště věnující se překladu v různých podobách, důsledcích a spojitostech se cítí zavázané Zábranovu tvorbu zkoumat v její fascinující komplexnosti. Většinou se k Zábranovi přistupuje jako k významnému básníkovi a okrajově se zmiňuje, že také překládal z angličtiny a z ruštiny, anebo je – ve speciálnějších případech – reflektována reprodukční hodnota jeho literárních překladů jednotlivých autorů.

Konferenci však zajímají především vztahy Zábranovy původní a překladové tvorby, skutečnost, že po roce 1968 se jeho básnické překlady de facto stávají jediným možným naplněním (ve smyslu fyzické publikace) jeho potřeby básnické tvorby. Mohutně tak roste význam jeho vlastního výběru autorů, které překládal – a díky manželce Marii Zábranové, která s námi při přípravě konference spolupracuje, máme doloženo, že to byl opravdu on, kdo vybíral. Potom nejen jeho literárně kritické eseje, ale vůbec souvislosti, které svou literární publicistikou a svými překlady v časopise Světová literatura i v knižních výborech osvětloval, jsou objevnými, i dnes překvapivými a platnými vklady do českého povědomí o literatuře – a světě – a mění tradiční pojem o kulturně zatuchlém normalizačním období.

Rychlými příklady toho, co mám na mysli, je třeba Zábranovo tehdy velmi ideologicky „nevhodné“ objevování Ezry Pounda a zároveň i konkrétních souvislostí jeho americké poetické rehabilitace s úsilím beatnických básníků. Anebo velmi přirozené uvedení určitých „ženských“ not do českého kulturního povědomí v překladech básní Sylvie Plathové anebo diametrálně odlišné beatnické autorky Diane di Prima.

Zábrana ale nebyl jen autorem „vysoké“ původní a překladové poezie – jeho tvůrčím potěšením byla i literatura detektivní, kterou sám psal i překládal, a trochu i horor. Jistě, byl v tom spojený se Škvoreckým, ale i toto jeho literární rozpětí chce konference zvýznamnit.

Jak rozšířené je povědomí o Janu Zábranovi v zahraničí?

V zahraničí je Zábrana známý především jako autor svých deníků, které vyšly v Čechách již dvakrát jako Celý život (1992, 2001), tedy jako literát vypovídající subjektivně historicky o drtivém tlaku totality na mysl a život tvůrčího jedince. Výbory z těchto deníků vyšly v románských jazycích: ve francouzštině, španělštině, italštině, portugalštině; jiný výbor vyšel v ukrajinštině, další v dánštině. Méně známá je Zábranova poezie – anglickou překladatelskou dílnu povede Justin Quinn, který překládal Zábranovy básně do angličtiny.

Doufáme, že konference přinese také zahraniční reflexe Zábranovy těžké a nedocenitelné role v mezikulturní komunikaci v období, které jí vůbec nepřálo. Těšíme se na vystoupení ruského bohemisty, profesora Skorvida, a německého bohemisty, profesora Heftricha. Věříme také, že konference připomene málo známý fakt, že Zábrana měl překladatelský zájem i o literatury psané ve francouzštině a španělštině.

Jaké vstupní znalosti by měli mít zájemci o účast?

„Vstupenkou“ účastníků konference může opravdu být jen základní zájem o historické, ale v porovnání stejně tak současné možnosti literatury a kultury. Zábrana byl mimořádným aktérem své doby, který zásadně probouzel myšlení a představivost svých čtenářů. Takové iniciátory potřebujeme ve vztahu k současnému světu stále.

Jak budou probíhat překladatelské dílny?

Překladatelské dílny mají být živým procesem převodu obrazů a myšlenek Jana Zábrany do všech jazyků, které jsou v Ústavu translatologie FF UK exponované ve studijních programech – do angličtiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny a němčiny. Organizátoři, vyučující ústavu ve spolupráci s velmi zaujatými a překladatelsky plodnými zahraničními filology, jejichž mateřské jazyky jsou právě ty vyjmenované, budou s účastníky vést dialog o možných překladatelských řešeních vybraných Zábranových textů – básní, povídek či úryvků z deníků. Tyto texty jsou dostupné na stránkách konference ke stažení a je třeba, aby účastníci v určitém předstihu dodali své návrhy překladů, aby bylo o čem diskutovat. Počítáme s tím, že výsledky překladatelských dílen budeme v nějaké formě publikovat. Účastníci také obdrží certifikáty o absolvování těchto jedinečných dílen.

Na jaký další program se mohou účastníci těšit?

V plánu jsou také panelové diskuse a v pátek večer proběhne ve studentském klubu Celetná koncert Jakuba Kříže, který zhudebnil Zábranovy básně jako „Vraní zpěvy“.

Mezinárodní konference na FF UK představí Jana Zábranu nejen jako básníka [iforum.cuni.cz, 25. srpna 2015]

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze vypisuje výběrové řízení na dvě pozice referent/ka grantového oddělení.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (FF UK) je se svými téměř 8 000 studenty a 800 zaměstnanci největší fakultou zaměřenou na studium humanitních věd v ČR. Grantové oddělení zajišťuje servis pracovníkům a studentům fakulty při plánování i realizaci vědeckých a rozvojových projektů, tuzemských i mezinárodních (přibližně 250 ročně). Spolu s tím toto oddělení aktivně vyhledává grantové zdroje vhodné k financování fakultních záměrů, organizuje školení pro zaměstnance a studenty určené k získávání grantových prostředků a během realizace projektů pomáhá řešitelům dosáhnout hladkého administračního průběhu. V neposlední řadě grantové oddělení připravuje koncepce a strategie projektového financování.

Na základě výběrového řízení budou obsazeny dvě pozice referent/ka grantového oddělení.

Popis pozice a její pracovní náplň

• úvazek 1,0
• příprava a realizace interních grantových soutěží
• asistence při přípravě projektových žádostí
• kontrola průběžných a závěrečných zpráv, komunikace s poskytovatelem podpory
• aktivní vyhledávání nových grantových příležitostí
• příprava seminářů i prezentací pro studenty a akademické pracovníky

Požadavky

• vzdělání: vysokoškolské, min. bakalářské
• zaměření: humanitní, právnické, veřejnosprávní nebo ekonomické

Další požadavky

• schopnost samostatné, konstruktivní a odpovědné práce
• velmi dobrá úroveň ústního i písemného projevu
• schopnost týmové spolupráce
• pozitivní a proaktivní přistup k řešení problému
• dobrá znalost práce s PC (MS Office, Internet)
• předchozí praxe na pozici s podobným zaměřením
• znalost anglického jazyka (schopnost porozumět zadávací dokumentaci a vést základní korespondenci v AJ)
• znalost univerzitního prostředí výhodou
• zkušenost s administrací projektů financovaných ze strukturálních fondů výhodou
• bezúhonnost
  

Náležitosti přihlášky

• strukturovaný životopis
• motivační dopis (cca 1 až 2 normostrany)

Termín nástupu

• listopad 2015 nebo dle dohody

Výhrada

Děkanka FF UK si vyhrazuje právo zrušit výběrové řízení kdykoli v jeho průběhu. Každý účastník výběrového řízení nese své náklady samostatně a nevzniká mu nárok na jejich úhradu.

Jak se ucházet o tuto pozici

Podrobný strukturovaný životopis a motivační dopis zasílejte na veronika.krajickova@ff.cuni.cz do 17. 9. 2015. E-mail v předmětu označte jako „VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ“.

V Praze dne 25. 8. 2015

dokument v PDF

FF UK se připojuje k podpoře Univerzity Karlovy uprchlíkům ze zemí, v nichž dochází k soustavnému porušování lidských práv a svobod, k útlaku, šikaně nebo represím. Rozhodnutí odpustit uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, školné v placených studijních programech v anglickém jazyce bylo učiněno v souladu s humanistickou tradicí, z níž FF UK vyrůstá a na níž spočívá. Náš solidární postoj k uprchlíkům vychází z přesvědčení, že vzdělání představuje univerzální hodnotu, již by měla každá společnost ochraňovat a rozvíjet. Zároveň má být i připomenutím, že vzdělání je velmi efektivním nástrojem sociálního začlenění jednotlivců do společnosti.

Svým vstřícným krokem k uprchlíkům přijatým Českou republikou FF UK nijak neslevuje z vysokých nároků, které na uchazeče o studium klade. Podmínkou přijetí i v tomto případě zůstává úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších náležitostí stanovených v podmínkách přijímacího řízení.

Poskytnutím ubytování a odpuštěním školného v placených studijních programech v anglickém jazyce je anticipována obtížná ekonomická a sociální situace této specifické skupiny studentů (systematická nezaměstnanost, neexistence rodinných a jiných lokálních sociálních sítí, neznalost prostředí).

Filozofická fakulta je jako součást Univerzity Karlovy přesvědčena o tom, že svým programem podpory uprchlíků vychází vstříc zájmu naší společnosti, pro kterou se vzdělaní a sociálně začlenění cizinci mohou stát nikoli hrozbou, ale významným obohacením.

doc. Mirjam Friedová

děkanka Filozofické fakulty UK

Přinášíme výběr z nejnovějších titulů z produkce Vydavatelství FF UK. Všechny uvedené knihy a časopisy lze zakoupit se slevou ve fakultním e-shopu nebo v Knihovně Jana Palacha.

	„Mezi Čechy, k pobožnému zpívání náchylnými.“ Šteyerův Kancionál český, kanonizace hymnografické paměti a utváření katolické identity v 17. století
	Marie Škarpová
	Kancionál český mnohostranně literárně činného jezuity Matěje Václava Šteyera (1630–1692) patří k nejobsáhlejším i nejvydávanějším bohemikálním kancionálům. Šteyerův zpěvník nabízí zajímavé výpovědi o literárním životě doby svého vzniku i doby své recepce, o podílu hymnografie ve vernakulárním jazyce na utváření laické zbožnosti i konfesijní identity apod. Monografie Marie Škarpové Štejerovu snahu interpretuje v širším kontextu jako součást úsilí českých katolických intelektuálů prvních pobělohorských generací o katolickou podobu české kolektivní paměti. A vybízí tak ke studiu memoriální funkce hymnografie, podílu českých kancionálů na konstituování konfesijní i národní identity a vůbec k reflexi vlastního vztahu k minulosti.
	více: ukázka (PDF), e-shop
	Růže chuti přerozkošné. Antologie moravských rukopisných kancionálů 17. a 18. století
	Kateřina Smyčková, Šárka Hálečková (eds.)
	Moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století jsou odborné veřejnosti téměř neznámé a jejich písně nikdy nebyly edičně zpřístupněny, přestože mohou být pozoruhodným pramenem pro poznání barokní literatury, hudby, lidové zbožnosti a iluminačního umění. Antologie vybírá z dochovaného rukopisného repertoáru celkem čtyřicet písní s mariánskou a eucharistickou tematikou. Text písní je kriticky upraven s ohledem na specifika barokní češtiny a rukopisné produkce. Přibližně polovina textů se dochovala spolu s notací, antologie ji přináší v moderním přepisu. Texty jsou opatřeny vysvětlujícím komentářem, textově a hudebně kritickým aparátem. Úvodní studie objasňuje úlohu rukopisné hymnografie v dějinách českého písemnictví, podává přehled všech známých moravských rukopisných kancionálů a blíže osvětluje písně zařazené do antologie.
	více: ukázka (PDF), e-shop
	Na cestě k westminsterskému statutu. Velká Británie, dominia a proměna Britského impéria v letech 1907–1931
	Jaroslav Valkoun
	Vztahy ostrovního státu a jeho dominií výrazně ovlivnily vývoj Britského impéria na konci 19. a v první třetině 20. století. Především vzájemný postoj ke konstitucionálním otázkám, o nichž dominiální a britští představitelé kontinuálně jednali na koloniálních, respektive imperiálních konferencích, představoval jeden z hlavních aspektů, formující vazby mezi mateřskou zemí a zámořskými autonomními celky. Monografie Jaroslava Valkouna se proto zaměřuje na klíčové období, kdy postupně vzrůstal význam britských samosprávných držav nejen v rámci samotného impéria, ale i v oblasti mezinárodních vztahů a kdy dominia získala možnost ovlivňovat směřování imperiální zahraniční politiky.
	více: ukázka (PDF), e-shop
	Prozodické spisy raného obrození
	Petra Hesová, Robert Kolár, Jakub Říha (eds.)
	Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798; vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše. Druhým textem souboru je spis Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho realizací v poezii puchmajerovských básníků ve jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá doposavad přehlížený spis Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána Hněvkovského, představující obranu puchmajerovské generace a zároveň pokus o syntézu obou protikladných postojů. Vydávané texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z teorie verše.
	více: ukázka (PDF), e-shop

Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou pořádá ve dnech 15.–16. října 2015 workshop pro žadatele o granty Evropské výzkumné rady (ERC) na téma Jak napsat konkurenceschopný návrh projektu. Kvůli účelnosti je tento workshop určen pouze žadatelům o ERC Starting/Consolidator granty v roce 2016, kteří již mají konkrétní projektový záměr, který chtějí podat v aktuální výzvě.

Workshop je rozdělen na dvě části: 1. den budou mít žadatelé možnost pracovat s podpořeným ERC projektem (jde o ERC Consolidator grant z oblasti věd o živé přírodě), a vyzkouší si tak roli hodnotitelů. 2. den budou probíhat (obdobně jako je tomu ve 2. kole hodnocení u ústních pohovorů) krátké prezentace záměrů jednotlivých žadatelů, na něž naváže diskuse v plénu. Žadatelé budou mít možnost svůj záměr diskutovat s hodnotiteli ERC projektů z různých vědních oblastí.

Počet účastníků je omezen. Podmínkou účasti na workshopu je zaslání materiálů, specifikovaných v pozvánce, nejpozději do 28. září 2015. Vybraní účastníci budou informováni do 5. října 2015.

registrace

pozvánka a předběžný program (PDF)

Raně středověké hradiště v pražských Královicích a zaniklou vesnici Hol nacházející se přímo v Klánovickém lese v uplynulých letech detailně zmapovali archeologové. Výsledky terénních prací na těchto i dalších lokalitách, stejně jako dlouholetý odborný výzkum shrnuli do knihy s názvem Proměna českých zemí ve středověku. Ta zaujala i prestižní americké vydavatelství Brill v Bostonu, které se rozhodlo knihu vydat v anglické jazykové mutaci pro mezinárodní publikum. Kromě řady recenzí v prestižních odborných periodikách následně dostal tento knižní výstup také speciální cenu univerzity v Ohiu. V letošním roce byl autor knihy a vedoucí výzkumu Jan Klápště právě za mezinárodní přesah a mimořádné výstupy v oblasti základního výzkumu oceněn také Cenou předsedy Grantové agentury ČR.

„Moderní archeologie už nepracuje jenom s vykopávkami, ale kombinuje řadu neinvazivních přístupů, které nemusí zasáhnout přímo do terénu,“ říká Jan Klápště z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Například ve spolupráci s přírodovědci zacházíme s takzvanými ekofakty, tedy studujeme pozůstatky rostlin, kostí nebo dřeva. Na hradišti v Královicích jsme díky dendrochronologii, což je metoda pro datování dřeva, na nalezeném dřevě v konstrukci opevnění mohli poměrně přesně určit, že k výstavbě tohoto opevnění došlo někdy po roce 918. V historické perspektivě jsme se tak díky této mezioborové spolupráci ujistili, že se pohybujeme v období vlády svatého Václava nebo Boleslava I.“

Raně středověké hradiště v pražských Královicích vzniklo zhruba v první polovině 10. století za panování prvních Přemyslovců. Rozlohou bylo podobně velké jako Pražský hrad nebo Vyšehrad. Pozornost archeologů se mu dlouho vyhýbala pravděpodobně proto, že se zde nestaly žádné známé historické události. Archeologové nyní na zoraných plochách uvnitř hradiště provedli povrchový sběr keramických fragmentů, geodeti zase vytvořili detailní plán lokality. Následoval také archeologický výzkum vnějšího opevnění a předpokládaného jádra hradiště, kde byla odkryta řada sídlištních objektů.

Další lokalitu zkoumali archeologové v Klánovickém lese. Nacházela se zde vrcholně středověká vesnice nazvaná Hol, kterou lze nyní rozpoznat už jen z výrazných povrchových tvarů. Díky efektivnímu geodeticko-topografickému výzkumu se archeologům povedlo získat jasnou představu o velikosti vsi. Skládala se asi z 24 usedlostí a byla dlouhá 400 metrů. Díky studiu písemných pramenů se podařilo dohledat i její zakladatele, kterými byli pražští patriciové z rodu Rokycanských.

Oceněn archeolog, který výzkumem přemyslovských Čech zaujal Ameriku [Kancelář GA ČR, gacr.cz, 27. srpna 2015]

Ve středu 9. září 2015 proběhne třetí ročník Vědeckého jarmarku, který nabízí dětem školního věku (od 6 do 18 let) a jejich rodičům celodenní program o vědě v každodenním životě a zaměřuje se na povzbuzení zájmu mládeže o kariéru ve vědeckých oborech.

Návštěvníci jarmarku si mohou vyzkoušet práci s astronomickým dalekohledem, lasery a elektrotechnikou, výrobu neviditelného písma pro špionážní účely, navštívit mobilní planetárium či sestavit robotickou stavebnici. Organizátory letošního Vědeckého jarmarku jsou VĚDA NÁS BAVÍ o.p.s., Vysoká škola chemicko-technická v Praze, České vysoké učení technické v Praze a Ústav organického chemie a biochemie Akademie věd ČR. Do programu zapojí i 10 fakult Univerzity Karlovy.

Program stánku FF UK:

Minikurz českého znakového jazyka / 9:30-11:00

Stručné uvedení do českého znakového jazyka a života Neslyšících. Témata: barvy a zvířata.

Československo 38–89: Atentát / 11:00-13:30

Už jste slyšeli o hře Atentát od týmu Československo 38–89? Zajímá vás, zda se dá propojit historie s počítačovými hrami? Přijďte se o tom přesvědčit a vyzkoušet si na vlastní kůži první z našich příběhů nazvaný Atentát z období heydrichiády. Celý projekt se dokonce dostal do prestižní mezinárodní soutěže I/ITSEC Serious Games Showcase & Challenge 2014, kde ve finále soupeřil s aplikacemi MIT a americké armády. Simulace vznikala na půdě FF a MFF UK ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR.

Antika a klasická archeologie kolem nás / 13:30-15:30

Návštěvníci si zábavnou a hravou formou budou moci vyzkoušet, kde všude se dnes můžeme setkat s antikou a jejím dědictvím. Zároveň si ověří, kolik toho o antické kultuře vědí, i to, jak dobře znají známé památky antického i pozdějšího světa.

ASCII fotobudka / 13:30 – 17:30

Přijďte se k nám zdigitalizovat! Tři studenti oboru Studia nových médií na Ústavu informačních studií FF UK se rozhodli jít proti proudu krásných, Instagramem vyfiltrovaných selfies a být mnohem syrovější. Představujeme multimediální instalaci, jejímž výstupem jsou fotky složené z ASCII znaků, na kterých to sluší prostě každému. Navštivte ASCII fotobudku!

Čeština na počítači / 15:30-17:00

Počítače se používají také při práci s češtinou: pomocí počítačů se vytvářejí slovníky, gramatiky, automatické překlady a také takzvané jazykové korpusy. V nich se shromažďují nejrůznější texty obsažené v knihách, časopisech či novinách. Tyto texty je možné prohledávat: dají se v nich hledat jednotlivá slova i kombinace slov. Některé tvary slov mají víc významů, například „laně“ je tvar podstatného jména „laň“ („Byly tam čtyři laně.“) i tvar podstatného jména „lano“ („Visel na laně.“). Mnohdy se význam daného slova obtížně rozpoznává. V korpusu lze také vyhledat například všechna slova v češtině, která se píší i čtou pozpátku stejně. S korpusy souvisí i způsob, jak některé programy upozorňují na gramatické chyby v textech.

Vědecký jarmark začíná v 8:30 a pokračuje až do 17:30 na Vítězném náměstí v Praze 6. Oficiální zahájení proběhne v 9:30 uprostřed areálu akce.

Bližší informace o akci a k jejímu programu budou postupně doplňovány na web www.vedeckyjarmark.cz. Aktuální informace visí rovněž na Facebooku a na Twitteru.

Roční stipendium CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) obdržely Monika Brenišínová, Jana Vargovčíková a Edita Wolf.

Dohodu o Ph.D. grantech platformy CEFRES podepsaly 3. září 2015 Mirjam Friedová, děkanka Filozofické fakulty UK, Isabelle Guisnel, ředitelka Francouzského institutu v Praze a rada pro kulturu a spolupráci Francouzského velvyslanectví v Praze, Clara Royer, ředitelka CEFRES, a doktorandky, jimž byla stipendia udělena.

stojící zleva: Monika Brenišínová, Edita Wolf, Jana Vargovčíková; sedící zleva: Clara Royer, Mirjam Friedová, Isabelle Guisnel

Filozofická fakulta UK vyzývá své studenty, aby se v rámci solidarity s uprchlíky zapojili jako dobrovolníci do práce Českého Červeného kříže Prahy 1.

V rámci přípravných opatření na přijetí uprchlíků hledá Červený kříž dobrovolníky se znalostí jazyka (postačí základní komunikační úroveň) a kultury zemí, odkud uprchlíci přicházejí.

Studenti se mohou zapojit jednorázově, krátkodobě nebo dlouhodobě. Týmy Červeného kříže tvoří převážně studenti vysokých škol, kteří po proškolení pomáhají v krizových situacích.

V případě zájmu kontaktujte Český červený kříž Prahy 1.

Kontakt:

Jaroslava Marková

reditelka@cckpraha1.cz

776 133 953

Český etnolog PhDr. Jan Pargač, CSc., zemřel v sobotu 5. září 2015 ve věku 66 let. Po absolvování magisterského studia oboru etnologie-prehistorie na FF UK v Praze působil v letech 1975–1981 jako badatel v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV a od roku 1981 jako odborný asistent na Ústavu etnologie. Zde také obhájil kandidátskou disertační práci (1980) a rigorózní práci (1981). Jan Pargač nejdříve zastával funkci tajemníka (1989–1994) a následně i zástupce (1994–2014) ředitele Ústavu etnologie. Je autorem řady odborných studií a monografií věnovaným etnickým problémům i nacionálnímu hnutí střední Evropy a střední Asie a ekonomické antropologii. Svou pedagogickou i vědeckou prací přispěl ke zmapování etnik, náboženství a jazyků oblasti střední Asie.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolu s Internationales Kolleg für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie Weimar pořádala v květnu 2015 mezinárodní konferenci teorie a filozofie médií Dis/appearing zabývající se konceptem mizení.

Západní filozofie a kultura se zaměřují zejména na koncept objevování, přičemž mizení ponechávají stranou: estetika, epistemologie, náboženské nebo technické praxe vycházejí z toho, že se něco objeví/zjeví, a stane se tak vnímatelným, představitelným a uchopitelným. Tato předpojatost spolu s ontologickou preferencí nadřazuje moment vyvstávání a zpřítomňování, přičemž opomíjí procesy rozpadání, rozkládání, ničení a destabilizace forem a vztahů.

I přesto však mizení zastává velmi významné, ač méně zjevné místo v západním myšlení. Náboženské a politické instituce, stejně jako logika, se vždy pokoušely zahladit a zrušit vše rozporuplné a problematické; nemluvě o totalitních režimech mazajících lidské stopy. Odkazy na mizení v rámci humanitních věd jsou tradičně doprovázeny rétorickou figurou odkazující na momenty ztráty a ohrožení. Toto je patrné zejména v oblasti vysoce technologizovaných společností, které jsou vnímány jako zodpovědné za dramatické mizení (těl, reality, odstupu apod.), virtualizaci a dematerializaci.

Konference chce na základě „operativních ontologií“ prozkoumat dvě konkrétní operace: objevování a mizení, s důrazem na druhou z jmenovaných. V souladu s pluralizací bytí je nezbytné prozkoumat různé módy opouštění bytí a vytrácení se ze zorného pole stejně jako ontologický a epistemologický rozměr mizení. Mizení může být spojováno s pomíjivostí a ničením stejně jako zneviditelňováním, extrémním zmenšováním, skrýváním, vyhoštěním či odsunutím a přemístěním. Je tedy prakticky nemožné uvažovat o těchto operacích odděleně. Obě jsou prostupné a vzbuzují otázku časovosti a prostorovosti: Kde něco mizí a kde se něco vyjevuje?

Hosty konference byli mimo jiné francouzský filosof Georges Didi-Huberman a americký umělec Bill Morrison, za Filozofickou fakultu Miroslav Petříček, Martin Pokorný a Josef Vojvodík.

Záznamy přednášek jsou dostupné na Artyčok TV, internetové platforma pro současné umění.

Univerzita Karlova a rodina s hlubokým zármutkem oznamují, že dne 10. 9. 2015 – ve věku nedožitých 91. narozenin – zemřel první polistopadový rektor Univerzity Karlovy prof. PhDr. Radim Palouš, dr. h. c. mult.

Kabinet irských studií ÚALK FFUK dnešním dnem zahajuje konferenci Metamorphoses: The III International Flann O’Brien Conference, mezinárodní setkání zaměřené na dílo Flanna O’Briena, irského spisovatele, sloupkaře a humoristy. Tento autor je do značné míry známý i českým čtenářům, v průběhu posledních deseti let vyšly v českých překladech jeho romány U ptáků plavavých, Řeči pro pláč a Třetí strážník, mohli jsme se seznámit i s částí jeho novinářské tvorby. Ve 40. letech Flann O’Brien také napsal vlastní adaptaci hry Ze života hmyzu bratří Čapků, která se úspěšně hrála v irském národním divadle.

Organizátory konference jsou Ondřej Pilný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Paul Fagan z Univerzity Salzburg a Ruben Borg z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. „Na pražské setkání se sjede asi 65 delegátů z celého světa. Je to třetí ročník mezinárodní konference, která se poprvé konala v roce 2011 ve Vídni, kde sídlí i Mezinárodní společnost Flanna O’Briena, podruhé pak v roce 2013 v Římě. Máme tedy na co navazovat,“ říká docent Ondřej Pilný z Kabinetu irských studií ÚALK Filozofické fakulty UK.

V rámci konference bude mít čtení současný irský spisovatel Kevin Barry, autor jednoho románu a dvou povídkových sbírek, které posbíraly řadu významných ocenění a jehož druhý román vychází v říjnu v angličtině. První román Kevina Barryho, City of Bohane, se momentálně překládá do češtiny. „Tohoto autora jsme si vybrali jakožto předního experimentátora s jazykem. Považujeme jej za následovatele Flanna O’Briena, u nějž je experiment s jazykem jedním z hlavních rysů tvorby,“ upřesňuje Ondřej Pilný.

Plenární řečníci konference jsou tři. Jeden z nich, Brían Ó Conchubhair z University of Notre Dame, se bude věnovat tvorbě Flanna O’Briena v irštině, protože tento autor byl bilingvní. Docent Pilný podotýká, že spisovatel také publikoval pod řadou pseudonymů, z nichž Flann O’Brien je nejznámější a vydával pod ním především svou románovou tvorbu v angličtině, „…ale v Irsku byl nejznámější jako Myles na gCopaleen (Myles na Gopaleen) a pod tímto jménem působil coby slavný sloupkař deníku The Irish Times. Jeho sloupek si Irové pamatují jako nejznámější v tomto století v jejich zemi vůbec.“ Občanským jménem byl tento autor Brian O’Nolan, irsky pak Brían Ó Nualláin.

Druhým klíčovým řečníkem konference bude Joseph Brooker z Birkbeck, University of London, který se zabývá převážně modernistickou a postmodernistickou literaturou a avantgardou, a třetím pak Catherine Flynn z kalifornské univerzity v Berkeley, dlouhodobě se zabývající prózou Flanna O’Briena v kontextu evropského modernismu. Docent Pilný dodává: „Poté plánujeme předvedení životopisné komedie věnované Flannu O’Brienovi, které sehraje divadelní spolek z Liverpoolu. Životopisnou komedii z pera Gerryho Smythe jsme zvolili proto, že osudy tohoto spisovatele se v mnohém ohledu rovnají osudům například Jaroslava Haška, zajímavého materiálu z jeho života se tedy najde dostatek.“

V rámci konference proběhne navíc ukázka připravované filmové verze O’Brienova přepisu hry Ze života hmyzu, na kterou momentálně shání finanční prostředky dr. Alana Gillespie z univerzity v Utrechtu. „Původně k nám chtěla přivézt dokonce část herců z divadla a sehrát s nimi úryvky z filmu, to se však bohužel nepovedlo kvůli nedostatku peněz,“ uzavírá docent Pilný.

Konferenci Metamorphoses podpořilo Ministerstvo zahraničí a obchodu Irska, velvyslanectví Irska v ČR, Centrum irských studií vídeňské univerzity, Univerzita Johna Moorese v Liverpoolu a Program rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P09, Literatura a umění v mezikulturních souvislostech (podprogram Proměny kulturních dějin anglofonních zemí: identity, periody, kánony). Událost začíná ve středu 16. září a její zakončení proběhne v sobotu 19. září 2015. Místy konání jsou učebny 200 a 111 v hlavní budově Filozofické fakulty, nám. Jana Palacha 2. Jednacím jazykem je angličtina.

Začíná mezinárodní konference věnovaná Flannu O’Brienovi [iforum.cuni.cz, 16. září 2015]

Tištěné vydání amerického deníku New York Times píše o nálezu houslového partu z Loutny české Adama Michny z Otradovic, který učinil doc. Petr Daněk z Ústavu hudební vědy FF UK.

Dosud neznámý part nejvýznamnější sbírky českého baroka Loutna česká Adama Michny z Otradovic objevil Petr Daněk v loňském roce ve františkánské knihovně ve Slaném. Rozsáhlý článek redaktora New York Times Michaela Beckermana označuje nález za fenomenální a chápe ho za jeden z největších hudebních objevů naší doby. S uznáním se vyjadřuje i o knize Petra Daňka o hudebnímu tisku v Čechách, jejíž anglická verze se nyní připravuje.

New York Times: ‘The Czech Lute,’ a Baroque Masterpiece, Gets Filled In [The New York Times, nytimes.com, 26. srpna 2015]

Související:

Doc. Daněk nalezl neznámý tisk s hudbou Adama Václava Michny [ff.cuni.cz, 15. října 2014]

Asociace pro právní otázky imigrace poptává jazykově vybavené dobrovolníky, kteří by byli schopni a ochotni poskytnout tlumočení a překlady související s poskytováním právního poradenství cizincům umístěným v zařízení pro zajištění cizinců.

Tlumočení a překlady související s poskytováním právního poradenství cizincům umístěným v zařízení pro zajištění cizinců (ZZC)

Zařízení pro zajištění cizinců je objektem, ve kterém jsou zbaveni osobní svobody cizinci bez oprávnění k pobytu v ČR. Nachází se poblíž obce Bělá pod Bezdězem asi 50 km od Prahy. Kapacita objektu byla původně koncipována na 250 osob. V souvislosti s uprchlickou krizí a zvýšeným množstvím cizinců přicházejících na území ČR však byla kapacita zařízení v nedávné době podstatně navýšena. Běžně se v něm nyní nachází 500–700 osob. Většinu tvoří cizinci přicházející ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Somálska. Národnostní složení je však proměnlivé a pestré. Kromě výše uvedených skupin osob jsou zde zastoupeni i státní příslušníci Pákistánu, Bangladéše, Eritrei, Kosova, Ruské federace a Vietnamu.

Cizinci zajištění v ZZC mají právo na bezplatné právní poradenství. To poskytují právníci sdružení v několika neziskových organizacích, včetně Asociace pro právní otázky imigrace (ASIM). Ti však ovládají jen běžně používané cizí jazyky, jako jsou angličtina, němčina a francouzština. Neovládá-li cizinec jeden z těchto jazyků, stává se poskytování právního poradenství velmi obtížné. Proto bychom rádi oslovili studenty a studentky jazykových oborů FF UK hovořící jazyky, kterými se lze dorozumět v některém z výše uvedených států. Záměrem je vytvořit seznam dobrovolníků, kteří by s ohledem na své časové možnosti a potřeby organizace vypomáhali s překlady a tlumočením do příslušných jazyků.

Popis pracovní náplně

Úloha zájemců by byla v zásadě trojí:

1. Doprovázet právníky nevládních organizací do ZZC dle potřeby a zajistit tlumočení komunikace mezi právníkem a cizincem.

2. V den, kdy právník organizace vykonává poradenství, být dostupný/á na telefonu a poskytnout tlumočení po telefonu.

3. Vypracovávat překlady z/do příslušného jazyka.

Vzhledem k rozmanitému národnostnímu složení osob v ZZC a omezené velikosti místnosti, ve které je právní poradenství vykonáváno, by k výjezdům tlumočníků do ZZC docházelo jen v případech očekávaných návštěv konkrétních cizinců. Kapacitně by bylo možné přizvat k jednomu výjezdu pouze 1–2 tlumočníky. Nejčastěji využívanou službou by tak byl úkol č. 2 a 3.

Požadavky

Vzhledem k tomu, že tlumočení a překlady by se týkaly zejména právní situace a možností dalšího postupu cizince, je nutná velmi dobrá znalost daného jazyka. Dále je nutné zvážit individuální časové možnosti a být ochoten/ochotna vyčlenit si přiměřený čas na výkon tlumočnických a překladatelských služeb (1–2 dny/měsíc), a to včetně sobot, kdy ASIM do ZZC dojíždí; učinit a respektovat závazek zachovávat mlčenlivost o všech věcech, o kterých se dotyčný/á v souvislosti s plněním úkolů dozví; schopnost pracovat i za ztížených podmínek (hluk, projevy nervozity ze strany cizince atp.).

Odměna a další podrobnosti

Výkon veškeré tlumočnické i překladatelské činnosti by byl bez nároku na odměnu. Organizace ASIM funguje na dobrovolnické bázi a je schopna zájemcům o spolupráci proplatit jen reálně vynaložené finanční prostředky (např. cestovné, stravné). V případě tlumočení v ZZC bude vždy zajištěn odvoz tlumočníka z Prahy do ZZC a zpět.

ASIM
Asociace pro právní otázky imigrace
P. O. Box 23, Karolínská 654/2, 186 00, Praha 8
ID datové schránky: xastpmx
E-mail: info@asimos.cz
Web: www.asimos.cz
Tel.: + 420 736437351, Fax : +420 315670644

Při oficiální návštěvě Ázerbájdžánu se prezident republiky Miloš Zeman setkal se studenty Bakuské státní univerzity (Baku State Univerzity), s níž má Univerzita Karlova dohodu o spolupráci, a se studenty češtiny z Bakuské slovanské univerzity (Baku Slavic University, BSU). S BSU spolupracuje Centrum ázerbajdžánských a kaspických studií FF UK, založené z iniciativy ázerbájdžánské strany.

Během návštěvy prezidenta v Baku byl předán Českému centru Bakuské slovanské univerzity knižní dar Filozofické fakulty UK; studentům češtiny jsou určeny učebnice českého jazyka a jejich učitelům bohemistické a didaktické práce (autorů především z Ústavu bohemistických studií a Ústavu českého jazyka a teorie komunikace), které vydalo nakladatelství Karolinum a vydavatelství FF UK.