Knihovna FF UK se v týdnu od 3. do 7. října 2016 připojí k jubilejnímu 20. ročníku celostátní akce Týden knihoven, kterou každoročně vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Tématem letošního Týdne je výzva „Braňte knihu!“. Knihovny na FF UK nabídnou hned několik možností, jak lze knihu, skutečně i symbolicky, bránit.

Návštěvníci budou mít možnost zúčastnit se bohatého programu, ve kterém letos dominuje několik zajímavých workshopů – výroba obalů na knihy, knižních záložek, design vlastního ex libris či kurz knižní vazby a další. Kulturní náplň Týdne knihoven zajistí autorská čtení a zapomínat nebude ani na vlastní tělo. I letos budou moci návštěvníci přijít na (vloni velmi úspěšnou) jógu nebo se protáhnou při ranní rozcvičce na téma kniha. Zajímavostí letošního ročníku na FF UK bude zcela jistě veřejná ukázka a workshop šití tzv. barintagů, tradičních látkových obalů na mongolské sútry.

Na programu se podílí pět knihoven ze sítě Knihovna FF UK a bránit knihy můžete kromě hlavní budovy FF i v Celetné.

Stejně jako loni i letos zvou knihovníci srdečně všechny své čtenáře i nečtenáře na některou z aktivit, které si v rámci Týdne knihoven připravili. Všechny akce jsou zdarma a to nejen registrovaným čtenářům nebo studentům, ale i široké veřejnosti.

PROGRAM

Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje výběrové řízení na

Ústav českých dějin

1 místo akademického pracovníka – odborného asistenta na 20 hodin týdně se specializací na české dějiny středověku v evropském kontextu

Požadavky: VŠ vzdělání v oboru historie, ukončené doktorské studium (titul Ph.D. nebo CSc.), aktivní znalost alespoň dvou světových jazyků, specializace na dějiny středověku, zkušenost s výzkumnými projekty, schopnost pravidelné výuky v angličtině.

Předpokládaný nástup: 1. únor 2017

Písemnou přihlášku spolu se strukturovaným životopisem, kopiemi dokladů o vzdělání (případně s českým překladem), přehled pedagogické a publikační činnosti zasílejte do 4. 11. 2016 e-mailem na adresu denisa.najmanova@ff.cuni.cz, případně zašlete poštou, nebo doručte osobně na adresu: Denisa Najmanová, osobní oddělení FF UK, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha, popřípadě elektronicky níže.

Obálku i předmět v e-mailu označte nápisem: VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ.

Originály dokladů budeme požadovat při výběrovém řízení.

Na zasedání Vědecké rady 29. září 2016 převzal diplom emeritního člena akademické obce FF UK prof. Zdeněk Jindra a dekret emeritního profesora UK prof. Jaromír Janoušek.

Soutěž je otevřena pro magisterské a doktorandské studenty FF UK od 1. 10. do 31. 10. 2016. Podporovány budou jak výzkumné projekty jednotlivých studentů, tak týmové projekty, jednoleté i dvouleté.

Návrhy projektů se podávají prostřednictvím nové aplikace.

Pro žadatele je připraven seminář, který proběhne 13. 10. 2016 v hlavní budově FF UK v místnosti P104 od 10:00 do 12:00. Na něm se studenti mohou seznámit s pravidly soutěže a se způsobem podání návrhu prostřednictvím nové aplikace.

Více informací naleznete na stránkách grantového oddělení.

kontaktní osoby:

Martina Potančok | martina.potancok@ff.cuni.cz | tel. 221 619 321

Romana Hudousková | romana.hudouskova@ff.cuni.cz | tel. 221 619 441

Přinášíme výběr z nejnovějších titulů z produkce Vydavatelství FF UK. Všechny uvedené knihy lze zakoupit se slevou v Knihovně Jana Palacha nebo ve fakultním e-shopu, kde také najdete ukázky nebo si můžete objednat e-knihy ve formátu pdf.  

	Trojí tvář Váchánu. Proměny tradičního způsobu života horalů žijících na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu
	Libor Dušek
	Kniha o etnicko-jazykové skupině Váchánců, žijících v oblasti pamírsko-hindukušského horského uzlu na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu. Předmětem práce je komplexní analýza proměny materiální i duchovní kultury etnicko-jazykových skupin Váchánců, s akcentem na jejich současný stav. Velmi důležitou součástí je vizuální kontext, který prostřednictvím vyobrazení a barevných fotografií prezentuje signifikantní znaky spjaté s každodenním životem Váchánců.
	e-shop: kniha, e-kniha (PDF)
	Chetitská čítanka
	Dita Frantíková
	Chetitská čítanka je určena především začínajícím studentům chetitštiny, ale i dalším zájemcům, kteří se s ní chtějí seznámit či ji mohou komparativně využít při studiu dalších jazyků. V českém jazyce dosud výukový materiál pro studium tohoto zajímavého jazyka, známého z písemných klínopisných dokladů z druhého tisíciletí před Kristem, chyběl. Čítanka obsahuje úvodní texty o chetitském jazyce, písmu a způsobu zápisu. Těžiště publikace tvoří vybrané texty různých žánrů a období chetitské literatury. Texty jsou glosovány, přeloženy a opatřeny gramatickými poznámkami a cvičeními.
	e-shop: kniha, e-kniha (PDF)
	Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců
	M. Černý, A. Jensterle-Doležalová, J. Horáková, I. Mikušiak, M. K. Nedvědová, J. Otčenášek, P. Vinš
	Kolektivní monografie prezentuje současný stav vědeckého poznání předních českých a v ČR působících slavistů a balkanistů o pojetí romantismu v balkánských literaturách (bez řeckého a tureckého písemnictví). To vše na pozadí rozvoje národních hnutí jako základu utváření moderních balkánských národů. Jedná se o interdisciplinární práci, která se snaží vytvořit plastický obraz proměn této oblasti Evropy tak, aby se český čtenář snadněji orientoval nejen v problematice 19. století, ale aby i lépe pochopil kořeny často bouřlivého vývoje Balkánu též ve 20. století a době současné.
	e-shop: kniha, e-kniha (PDF)
	Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje
	J. Pelikán, T. Chrobák, J. Rychlík, S. Tumis, O. Vojtěchovský, O. Žíla
	Kolektivní publikace v širokém historickém a geografickém kontextu analyzuje soudobé dějiny, aktuální politickou, hospodářskou, národnostní a sociální situaci a perspektivy vývoje šesti balkánských států: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Kosova, Makedonie a Srbska. Autoři při přípravě knihy vycházeli z obsáhlé analýzy příslušných sbírek dokumentů, statistik, memoárové produkce, relevantní sekundární literatury i dlouhodobého monitorování tisku a dalších médií.
	e-shop: kniha, e-kniha (PDF)

Další novinky Vydavatelství FF UK:

Ivan Klimeš: Kinematografie a stát v českých zemích 1895–1945

Proč jsme Západ? Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností

Hana Šmahelová: Otevřená hra. Studie z let 2001–2015

Nezisková organizace Mimo domov společně s Asociací Dítě a Rodina pořádají sérii debat s Danielou Drtinovou na téma, jak v ČR funguje systém péče o děti bez jejich biologické rodiny.

Během této příležitosti – hodinu a půl trvající talk show – se můžete sami zapojit do debaty a dozvědět se více přímo od diskutujících odborníků ze sociální oblasti, institucí a neziskového sektoru.

„Hlavním tématem budou děti, které nevyrůstají v biologických rodinách a jsou závislé na systému a jiných lidech, kteří o nich rozhodují. Debaty budeme pořádat na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, protože chceme znát názory studentů a také je zasvětit do problémů těchto dětí a institucí, které je řeší,“ říká iniciátorka projektu Klára Chábová, předsedkyně spolku Mimo domov, která projekt realizuje ve spolupráci s Asociací Dítě a Rodina.

„Nabídku spolupráce v rámci připravované talk show jsme s potěšením přijali. V současné době sdružujeme více než padesát nestátních neziskových organizací, které působí v oblasti systému péče o ohrožené děti. Z tohoto důvodu můžeme poskytnout dostatečné množství praktických zkušeností a názorů,“ říká Svatava Poulson, tajemnice Asociace Dítě a Rodina.

Cílem diskusí je posluchačům a široké veřejnosti pravdivě a reálně vysvětlit, jak funguje tato sociální sféra a jaké jsou možnosti na její vylepšení. Proto budou do debat zvaní hosté ze všech resortů dané problematiky, aby nemohla vzniknout jednostranná interpretace a mohli se všichni aktéři do besedy zapojit. Talk show bude uvádět moderátorka Daniela Drtinová. Mediálním partnery jsou Pro Fair Play, Radio Wave a Zámeček – magazín pro děti z dětských domovů.

„Osud dětí, které nemají to štěstí vyrůstat v biologické rodině, mi není lhostejný, a tak jsem ani na chvíli neváhala a spolupráci potvrdila. Navíc si myslím, že v této oblasti přetrvává mnoho mýtů a zkreslených informací, které je třeba správně vysvětlit,“ říká Drtinová.

První díl talk show na téma Ohrožené dítě proběhne 13. října od 16:45 hodin ve Velké aule Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zvána je i široká veřejnost. Z debaty bude pořízen videozáznam, který bude nabídnut k uveřejnění televizím či internetovým magazínům.

Asociace Dítě a Rodina je zastřešující organizací Nadace Sirius, která projekt talk show financuje. Spolek Mimo domov, který se více než deset let věnuje problematice dětí z dětských domovů, projekt realizuje. V plánu je natočit 5 dílů v období říjen 2016 – duben 2017 a pokrýt tak kompletně otázky ohrožených dětí a náhradní rodinné péče.

Více informací podá:

Roman Hrůza, PR manažer, tel. 777 657 511, e-mail roman.hruza@rha.cz

www.mimodomov.cz, www.ditearodina.cz

V týdnu 10.–14. října zve Ústav pro dějiny umění FF UK na přednáškový cyklus „Pět kapitol z dějin přemýšlení o pozdní antice“, který přednese doc. Ivan Foletti, uznávaný odborník na umění pozdní antiky a raného středověku, působící v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně.

Přednášky proběhnou od pondělí do pátku 10.–14. října 2016 vždy od 14:10 do 17:20 v posluchárně č. 415, Celetná 20, Praha 1.

Program přednášek:

pondělí 10. 10. | Uvedení do „pozdní antiky“ a mýty o Konstantinovi (280–337)

Konstantinův oblouk, Císařské portréty, Kristus a císař…

úterý 11. 10. | Pohané a Křesťané: tolerance, koexistence, násilí a konec dějin (340–410)

Projektina krabička, Via Livenza, Katakomby ve Via Latina, Svatá Pudenziana

středa 12. 10. | Triumf křesťanství a pád Západu? (432–548)

Santa Maria Maggiore, Santi Cosma e Damiano, Ravenna, Diptychy…

čtvrtek 13. 10. | Jsou tady! Langobardští migranti a zrození Evropy (568–774)

Umění kočovníků, Cividale del Friuli, Ratchisův Oltář, Pavia…

pátek 14. 10. | Všechno je jinak? Dějiny umění a jak šel Honza do pohádky

Castelseprio, desková malba, Perennial Hellenism

Hostování doc. Folettiho v Praze je výsledkem dlouho plánované spolupráce mezi Ústavem pro dějiny umění FF UK, Seminářem dějin umění MU a Katedrou dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci.

Přednáškový cyklus Nejnovější výsledky českých archeologických výzkumů v Egyptě a Súdánu probíhá od září 2016 do ledna 2017.

V cyklu budou prezentovány nejnovější výsledky práce českých egyptologů na jejich koncesích v Egyptě, v Abúsíru a v Západní poušti, a v Súdánu, v Usli a na Sabaloce.

V září proběhla přednáška prof. Miroslava Bárty. Záznamy všech přednášek budou dostupné na YouTube.

Program cyklu:

27. 9. 2016 | M. Bárta: Vzestup a pád doby stavitelů pyramid na základě českých výzkumů v Egyptě

10. 10. 2016 | J. Mynářová: Abúsír a Sakkára v době Nové říše

17. 10. 2016 | J. Krejčí: Královské pyramidové pohřebiště v Abúsíru

7. 11. 2016 | L. Varadzinová: Archeologické výzkumy mezi nilskými katarakty

14. 11. 2016 | L. Bareš: Šachtové hrobky v Abúsíru – otevřená kniha egyptského náboženství z 6. stol. př. Kr.

28. 11. 2016 | H. Vymazalová: Princezna Šeretnebtej a její družina – hrobky nejvyšších státních úředníků v jižním Abúsíru

6. 12. 2016 | J. Turek: Objevy z doby černých faraonů – české archeologické výzkumy v severním Súdánu

13. 12. 2016 | K. Smoláriková: Oáza Bahréja – české archeologické výzkumy v egyptské Západní poušti

17. 1. 2017 | V. Dulíková – M. Frouz: Jak se kope a fotí v Abúsíru

24. 1. 2017 | M. Odler – J. Kmošek – J. Dupej: Nové poznatky o staroegyptské metalurgii

Světlana Alexijevičová pochází z bělorusko-ukrajinské rodiny. Jako velký kritik režimu Alexandra Lukašenka byla politicky perzekuována a v roce 2000 musela opustit Bělorusko. Poté žila v několika evropských městech, v roce 2011 se vrátila zpět do Minsku. Vztah režimu k její osobě i tvorbě se však nezměnil, její knihy jsou v Bělorusku stále na indexu. Nobelovu cenu za literaturu získala v roce 2015.

Tvorba Světlany Alexijevičové se pohybuje na hranici beletrie a literatury faktu a vyznačuje se specifickým způsobem literární práce. Na diktafon zaznamenává rozhovory s obyčejnými lidmi, které neupravuje, pouze zkracuje. Jako autorka téměř nepracuje s fabulací a zaznamenané výpovědi neinterpretuje. V knize „Doba z druhé ruky“, která vyšla česky v loňském roce, se tematicky dotýká života v Rusku po 2. sv. válce, internaci v gulazích, modelu „sovětského člověka“ a života obyčejných lidí v postsovětském Rusku. V knize „Zinkoví chlapci“, jejíž český překlad vyjde počátkem listopadu, zachycuje vyprávění vojáků, kteří přežili válku v Afghánistánu.

Debatu se Světlanou Alexijevičovou pořádaná Východoevropský klub, a to na půdě Filozofické fakulty (nám. Jana Palacha 2) v pondělí 10. 10. 2016 od 19 hodin v místnosti č. 200. Večerem bude provázet paní Petruška Šustrová. Setkání je určeno pro studenty i širokou veřejnost.

Událost na Facebooku.

V sobotu 15. 10. 2016 si na více než 40 místech České republiky budou návštěvníci moci vyzkoušet, jak vypadá terénní práce archeologa a jak žili lidé v různých obdobích historie. Workshopy pro děti i dospělé, přednášky i komentované prohlídky muzejních expozic, tematických výstav či běžně nepřístupných památek připravilo přes 50 českých institucí v čele s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Na zájemce čeká dokumentace pravěkého hrobu, odlévání antických nálezů či určování kosterních pozůstatků.

Mezinárodní den archeologie (MDA) vznikl ve Spojených státech roku 2011, odkud se rychle rozšířil do celého světa. Klade si za cíl představit veřejnosti archeologii jako dobrodružství a nechat ji nahlédnout do tajů pravěku a středověku. MDA je oslavou archeologie a nadšení z objevování.

„Archeologie je dobrodružná cesta do naší vlastní minulosti, která nám může hodně říci o nás samých. To je jeden z důvodů, proč Mezinárodní den archeologie každoročně přitáhne tisíce návštěvníků po celé republice. Poznáváme starověký Egypt, mytické Řecko nebo pravěké Čechy, a skrze to svůj vlastní příběh,“ říká organizátor MDA, dr. Pavel Titz z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty UK. „Letošní ročník bude rozsáhlejší než ty předchozí, přidávají se stále nové instituce a místa. Zájem o archeologii v Česku stoupá,“ dodává.

VÝBĚR PROGRAMU V PRAZE

→ Žijeme archeologií! Společný program pražských archeologických institucí, Filozofická fakulta UK.

Celetná 20, Praha 1, 10.00–16.00

• Práce archeologa v terénu: Terénní výzkum nanečisto, dokumentace pravěkého hrobu, určování kosterních pozůstatků a ukázka nemocných kostí. Archeologická laboratoř. Určování stáří nádob, originály i kopie archeologických nálezů z našeho území, archeologický poklad z Týnce nad Labem.
• Olympiáda z dob starověkého Řecka, výroba odlitku antického nálezu a další předměty z dob starého Řecka a Říma.
• Keltská móda s možností vyzkoušet si oděvy a dozvědět se něco o starověké kosmetice. Textilní a barvířské techniky napříč historií, tkaní na stavu či s karetkami, výroba přeslenů či šperků.
• Malá škola jeskynního umění pro každého, výroba pravěké sošky, ražba keltských mincí.
• Tajemství kuchyní, které dávno pohltil čas. Drcení obilí na drtidle i kamenném mlýnku.
• V 11.00, 13.00 a 15.00 Archeologické jednohubky (minipřednášky a projekce na zajímavá témata). V úvodu jednotlivých bloků se pomocí videomostů přeneseme na archeologické výzkumy za kolegy do Egypta a na Slovensko.
• Ve 14.00 proběhne autogramiáda knih Jaroslava Bašty.
• Od 13.00 do 15.00 pravěká hudební show v podání Altsteinzetliche Knochenklangbilder.

Pro děti je připravena „pravěká“ výtvarná dílna a stezka mladého archeologa s úkoly, oceněná diplomem.

Návštěvníci akce v Celetné ulici mohou následně zdarma navštívit Zahrady pod Pražským hradem.

→ Náprstkovo muzeum (Praha 1, Betlémské náměstí, 10:00 – 16:00)

• Workshopy zaměřené na kulturu a život faraonského Egypta. Staroegyptská mumifikace, hieroglyfická písařská dílna, staroegyptské hry.
• Od 10.00 do 15.30 přednáškový cyklus pro veřejnost o starověkém Egyptě a životě v antickém období. Program přednášek na denarcheologie.cz nebo www.nm.cz/Naprstkovo-muzeum

→ Muzeum hlavního města Prahy (Hlavní budova na Florenci)

• Volný vstup do všech expozic.
• V 10.00 a ve 14.00 komentovaná prohlídka expozice Praha v pravěku.

→ Rotunda sv. Václava (Praha 1, Malostranské náměstí)

• Od 13.00 do 16.30 komentované prohlídky zpřístupněné románské rotundy s Dr. Jarmilou Čihákovou z Národního památkového ústavu v Praze.

→ Archeologický park Liboc (V domcích 29, 160 00 Praha 6 – Liboc) 

• Od 14.00 do 18.00 tradiční Středověká slavnost. Ukázky středověkého šermu a scének ze života našich předků. Ukázky kovářského umění, možnost vyzkoušet si středověké zbraně i zbroj, střelbu z repliky historického luku, výrobu keramiky na hrnčířském kruhu, stříhání ovcí, tesání dřeva i tvoření ve výtvarných dílnách. K poslechu bude hrát středověká hudba a nebude chybět ani tradiční krmě a nápoje (dobové zelňáky, grilované maso, preclíky, koláčky či pivní speciál). Otevřen bude celý archeologický park, v němž jsou rekonstruovány výsledky archeologických výzkumů. Více na archaia.cz.

→ Labrys o.p.s. (Hloubětínská 16/11, Praha 9)

• Od 10.00 do 16.00 si především děti budou moci vyzkoušet postup prací na archeologickém výzkumu včetně zpracování nálezů a zahrát si tematické hry.
• Pro dospělé jsou připraveny zajímavé přednášky.

Akce probíhá po celé republice.

Český web akce:  www.denarcheologie.cz

Facebook: https://www.facebook.com/denarcheologie

Program Praha 2016

Tisková zpráva

Kontakty pro média:

Vážené kolegyně, vážení kolegové, z důvodu konání Valné hromady Studentského fondu vyhlašuji na středu 19. října od 16:00 děkanské volno pro akademickou obec.

doc. Mirjam Friedová, Ph.D.
děkanka FF UK

Konference, kterou pořádá Uniwersytet Warszawski Warszawa a Univerzita Karlova, se koná každé dva roky, hostující univerzity se pravidelně střídají. Letošní 25. ročník proběhne 19. a 20. října 2016 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Program konference je členěn do lingvistické a literární sekce, hostitelská univerzita přijímá vždy pět odborníků z každé oblasti. Tématem jazykovědné sekce – už téměř po dvě desetiletí zaměřené na kognitivně a kulturně orientovanou lexikální sémantiku – je v tomto ročníku „Lidský život v jazykové a kulturní konceptualizaci“, téma sekce literární zní letos „Sváteční a všední: člověk v literatuře a umění mezi posvátnem a každodenností“.

Z dlouhodobé spolupráce pražských a varšavských filologů vzešla už řada výzkumných projektů a publikací.

Konferenci zahájí děkanka Filozofické fakulty UK doc. Mirjam Friedová a vedoucí tří pořádajících pracovišť: Ústavu české literatury a komparatistiky, Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu jazyků a komunikace neslyšících.

Od počátku až do konce československo-německé krize ve třicátých letech dodávala Moskva pražské vládě odvahu a opakovaně ji vybízela k odvaze a boji. Byl ale Sovětský svaz skutečně ochoten bojovat po boku demokratického Československa proti Třetí říši – spolu s Francií, nebo dokonce i bez ní? Měl Stalin nějaký dlouhodobý plán? A pokud sovětská strategie existovala, obsahovala revoluční komponent? Byl Stalinův pakt s Hitlerem východiskem z nouze, nebo jedním z cílů jeho zahraniční politiky?

Předního americký specialista českého původu prof. Igor Lukeš v přednášce konané 24. října od 16:30 v m. č. 209 (nám. Jana Palacha 2, Praha 1, hlavní budova FF UK) seznámí českou odbornou i laickou veřejnost se závěry svého dlouholetého výzkumu. Přednášku pořádá Ústav světových dějin FF UK.

V těchto dnech vychází v nakladatelství Archaeopress, zaměřeném na publikování archeologické literatury, monografie Martina Odlera (Český egyptologický ústav FF UK) Old Kingdom Copper Tools and Model Tools. Publikace bude vydána v edici Archaeopress Egyptology jako její 14. svazek. Jde o vůbec první monografii o měděných nástrojích a modelech nástrojů ze Staré říše v egyptské archeologii.

Staroegyptská Stará říše (4.–6. dynastie, přibližně 2600–2180 před Kr.) je slavná díky stavbám největších egyptských pyramid. Obecně se soudilo, že archeologické doklady o nástrojích ze slitin mědi ve Staré říši jsou sporé. Martin Odler shromáždil písemné, ikonografické a paleografické prameny a zkoumá zachované staroegyptské artefakty, aby tento pohled revidoval. Dále poskytuje aktuální definice tříd nástrojů a sad nástrojů, spolu s kontextem jejich používání. Nejčastější jsou řemeslnické nástroje pro opracování kamene a dřeva (dláta, teslice, sekery, pily a vrtáky), dále nástroje kosmetické (břitvy, zrcadla atd.), nástroje na úpravu textilu (jehly, šídla) a nástroje na lov a zpracování potravy (nože, rybářské háčky, harpuny).

Příklady nástrojů v plné velikosti jsou vzácné, mnohem víc materiálu se zachovalo v podobě modelů nástrojů v pohřební výbavě společenské elity Staré říše, jež byly velmi pravděpodobně symboly moci objednávat řemeslnickou práci. Navíc velikost a zpracování modelů nástrojů souviselo se společenským statusem pohřbené osoby. Na základě stop nástrojů na kamenných předmětech je v monografii zpochybňováno tradované dělení nástrojů na modely a nástroje v plné velikosti, protože některé modely se velikostí blížily běžně užívaným nástrojům. Starověké prameny zároveň umožňují ukázat, jak zachování artefaktů ze Staré říše záviselo od vědomého výběru v minulé kultuře s téměř úplně odlišnými soubory z pohřebišť a sídlišť a nápadnou absencí zbraní (i když o jejich existenci víme z ikonografických pramenů).

Monografie obsahuje čtyři případové studie. První se týká archeometalurgických analýz vybraných staroříšských artefaktů ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity a jejími hlavními autory jsou Jiří Kmošek (VŠCHT)  a Martin Odler. Další studie se jako vůbec první v egyptské archeologii zabývá analýzou staroříšských teslic pomocí geometrické morfometrie a byla napsána Martinem Odlerem ve spolupráci s Jánem Dupejem (PřF UK). Další studie se zabývají nálezy modelů kamenných nádob (Lucie Jirásková) a keramiky (Katarína Arias) v archeologických kontextech s měděnými modely nástrojů.

Monografie je hlavním výstupem grantu GA UK č. 526112 „Staroegyptské měděné předměty do konce Střední říše“. Případové studie jsou výstupy mezinárodního projektu GA UK č. 38715 „Raná metalurgie mědi ve starověkém Egyptě – případová studie na materiálu z Ägyptisches Museum der Universität Leipzig“. Článek o prvních výsledcích projektu byl nedávno publikován v časopise Pražské egyptologické studie. Poster shrnující druhou fází projektu byl na 41. mezinárodním archeometrickém sympoziu v Řecku oceněn čestným uznáním.

Publikaci je možné objednat na stránkách nakladatelství Archaeopress.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Psychologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i., vypisují dvě místa pro placené stáže v laboratoři Labels. Každá stáž odpovídá úvazku 10 hodin týdně a bude vyžadována pravidelná přítomnost v laboratoři dvakrát až třikrát týdně od listopadu do konce zkouškového období. Odměna za stáž bude 20 000 Kč.

Jedno místo bude zaměřeno na práci na psycholingvistických experimentech, druhé na experimentech s vizuální pamětí. Předpokladem pro obě místa je:

1. být studentem FF UK v řádném studiu (Bc. 3+1 rok studia, NMgr. 2+1 rok studia),
2. mít zájem o empirickou práci v behaviorálních vědách (není nutné být studentem konkrétního oboru).

Zapojení do psycholingvistických experimentů bude obnášet:

1. práci s korpusem, vyhledávání vlastností slov,
2. přípravu textových a obrázkových podnětů,
3. zpracování literatury,
4. přípravu experimentů podle zadání (skripty pro DmDX nebo PsychoPy, není nutné znát předem).

Pro práci na vizuálně-paměťových experimentech potřebujeme někoho, kdo by:

1. vytvářel podnětové fotografie v Praze a okolí,
2. připravoval podněty = editoval fotografie (základní úpravy např. v Gimp),
3. hledal literaturu,
4. připravoval a administroval experimenty (PsychoPy, popř. eyetracking).

Přihlášky zasílejte Filipu Smolíkovi, vedoucímu laboratoře Labels (smolik@praha.psu.cas.cz), do 20. 10. 2016. Součástí přihlášky musí být životopis a motivační dopis vysvětlující zájem o problematiku a zkušenosti v souvisejících oborech.

Děti se zájmem o humanitní vědy mohou například zjistit, jak vnikl film, na co vše se dá určit ze zvukového záznamu řeči nebo si třeba upéct placku z vlastnoručně umletého obilí. Kurzy začínají v polovině října a končí před Vánocemi, přihlašovat se je možné průběžně.

Pilotní ročník dětské univerzity se uskutečnil v roce 2013 pod názvem Hledá se Sofie. Od té doby jsou kurzy otevírány každý semestr a nabídka se rozšířila z kurzů pro mladší děti navštěvující 3.–5. třídu ZŠ i na kurzy pro starší děti navštěvující 6.–9. třídu ZŠ a odpovídající třídy víceletých gymnázií.

Cílem projektu je hravou formou seznamovat malé posluchače s univerzitním prostředím a významnými obory fakulty. Každý semestr se do projektu zapojují nové ústavy a katedry – pravidelní účastníci se tak mohou seznámit s širokým záběrem témat, jimiž se obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabývají.

Pro aktuální semestr bylo vypsáno celkem třináct kurzů: šest pro mladší děti a sedm pro starší. Účastníci si vyzkouší práci s Českým národním korpusem a zjistí, že čeština není jen pravopis, zavítají do areálu Mezoameriky a dozví se, jak se podoba Nového světa měnila v souvislosti s příchodem evropských osadníků. Připravena je také přednáška zaměřená na zdravý životní styl a poruchy příjmu potravy v dospívání nebo kurz, kde si děti vyzkouší, jaké to je být někde cizincem a nikomu a ničemu nerozumět.

Kurzy probíhají jako jednorázové akce, je tedy možné přihlásit se třeba jen na jeden, podle zájmu a časových možností. Účast na kurzu je zpoplatněna částkou 100 Kč. Kurzy se konají v odpoledních hodinách a obvykle v budovách Filozofické fakulty UK nebo v budovách spolupracujících institucí a jsou vždy vedeny odborníky působícími na FF UK.

Účastník za každý absolvovaný kurz obdrží razítko do speciálního „indexu“. Po získání pěti razítek má účastník nárok na diplom o úspěšném absolvování Dětské univerzity FF UK, který obdrží z rukou děkanky FF UK doc. Mirjam Friedové na slavnostním zakončení, jež se koná na závěr každého semestru. Na slavnostní zakončení jsou v doprovodu rodičů zvány všechny děti, které se zúčastnily alespoň jednoho kurzu.

Veškeré podrobnosti ohledně programu a možností přihlášení jsou k dispozici na stránkách projektu http://detskauniverzita.ff.cuni.cz.

Letní semestr a zimní semestr 2013/2014 projektu Hledá se Sofie, Sofiinu letní školu 2014 a zimní semestry projektu Dětská univerzita FF UK 2015/2016 a 2016/2017 podpořilo partnerstvím hl. m. Praha.

kontakt pro média:

Mgr. Hana Bednářová

koordinátor projektu Dětská univerzita FF UK

Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů FF UK

hana.bednarova@ff.cuni.cz

+420 734 367 963

tisková zpráva (DOC)

tisková zpráva (PDF)

Co je to digital humanities? Jak tento koncept zapadá do současného pojetí univerzit? A co je to kultura 3.0 v tomto kontextu?

Přednáška Digital Humanities and the Future of Universities a následná diskuse jsou určené akademické obci FF UK i veřejnosti. Akce proběhne v anglickém jazyce bez tlumočení. Moderuje Mgr. Josef Šlerka.

Akce se uskuteční v úterý 18. října 9:30–11:00 v hlavní budově FF UK (na nám. Jana Palacha 2, Praha 1) v místnosti č. 200.

Letošní první říjnový týden byl stejně jako těch devatenáct předchozích zasvěcen knihovnám. K celostátní akci pravidelně vyhlašované Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) se již podruhé přihlásila i Knihovna FF UK. Knihovníci z našich knihoven se 20. ročníku s tématem “Braňte knihu” připojili vlastním programem, letos většinou tvůrčím.

Pro návštěvníky Knihovny Jana Palacha byl ve spolupráci se Seminářem mongolistiky Ústavem jižní a centrální Asie FF UK uspořádán workshop šití nových barintagů na mongolské staré tisky a rukopisy, které jsou uloženy ve fondu Knihovny FF UK. Šití barintagů, zvláštních látkových šátků pro uchování knih sútrového formátu, je v Mongolsku tradičně považováno za výraz velké úcty k náboženství i tradiční vzdělanosti a kultuře obecně. Záměrem akce bylo jak ušít nové barintagy, tak seznámit zájemce z řad veřejnosti s tradiční mongolskou knižní kulturou. Pod vedením Ondřeje Srby a za účasti mongolské státní televize se tak v knihovně rozdrnčely šicí stroje a skupina mongolských akademiků se společně s odvážlivci pustila do krásné práce.

Prohlédněte si kompletní fotogalerii Týdne knihoven 2016 na FF UK.

V Knihovně Jana Palacha proběhl i druhý ročník workshopu artefiletiky. S ohledem na letošní téma si knihovnice Kristýna Rolincová z SVI a Lucie Kratochvílová z Knihovny Celetná připravily pro své uživatele vlastní výrobu obalu z filcu. Účastníci začali své tvoření základním střihem, pokračovali ručním šitím a celkovou úpravou a nakonec si dle své fantazie vyzdobili přední stranu. Vzniklo tak několik krásných knižních obalů, které budou zdobit nejednu knihu.

V Knihovně Ústavu germánských studií se kniha bránila především před vnějším poškozením – celý týden si zájemci mohli za pomoci knihovnic Lucie Jakubcové a Karolíny Bučkové na šicím stroji ušít vlastní látkový obal na knihu, soutěžilo se ve skládání papírových knižních obalů a skládaly se také papírové origami záložky do knih. Během workshopu s Martinou Čížkovou se účastníci přesvědčili, že staré nepoužitelné knihy není potřeba vyhazovat, ale dají se nadále zužitkovat – třeba na výrobu tajné skrýše na drobnosti.

Založit si rozečtenou knihu praktickou záložkou s poznámkovými lístky mohli návštěvníci Knihovny Katedry středoevropských studií, kteří vyrobili také ukázkové záložky s citáty, jež je možno si prohlédnout při výpůjčce knih ze základní oborové beletrie. Koho v knihovně nezaujalo jednoduché skládání a stříhání, mohl si vyzkoušet práci s vektorovým grafickým editorem Inkscape, v němž knihovnice Jana Česká umožňovala výrobu vlastnické knižní značky, tzv. Ex Libris. Vzniklo tak několik skutečně krásných podkladů pro výrobu razítka.

Knihovna Celetná si pro své čtenáře připravila workshop na výrobu knižních záložek. K dispozici bylo několik kreativních technik a různých druhů materiálu, aby si každý účastník mohl vybrat dle svých preferencí. Největší oblibu si nakonec získaly skládací rohové záložky z papíru.

Tu část programu Týdne knihoven, která korespondovala s tématem „Braňte knihu!“, vedla Knihovna Ústavu filosofie a religionistiky ve šlépějích loňského roku: pondělní bazar měl uchránit odložené knihy před zapomněním, páteční dílna byla zamýšlena jako zotavovna knih poničených.

Novinkou nebyla ani ranní lekce jógy, kterou však zkušená lektorka Bára Sojková propojila s letošním tématem tím, že návštěvníky teoreticky i prakticky, erudovaně a s vtipem uvedla do tradice jógových knih 20. století. Kdo měl chuť knihy nejen bránit, ale dokonce vlastnoručně tvořit, mohl se zúčastnit knihvazačské dílny vedené Helenou Exnerovou, která zájemce zasvětila do všech fází procesu, na jehož konci stojí knihy vyzývající k zaplnění nejrůznějšími texty. Právě rozmanitým typům textů (kniha založená na disertační práci, báseň, román, píseň) byl věnován večer autorských čtení a hraní, který se v režii Ondřeje Galušky, Vilmy Manové, Jana Kozáka a Jiřího Dyndy bezmála proměnil v koncert.

Pomyslným vyvrcholením akce byla vernisáž fotografií Ami Vitale v Knihovně Jana Palacha, kterou Filozofická fakulta UK připravila ve spolupráci s Czech Press Photo. Fotografie mladé reportážní fotografky budou k vidění ve všech studovnách knihovny po celý akademický rok 2016/2017. Pokud se nestihnete přijít podívat, můžete si udělat představu alespoň z virtuální prohlídky na webu fotografky.

Na přednášku pořádanou Kroužkem pro dějiny raného novověku zve Archiv hlavního města Prahy a Seminář raně novověkých dějin ÚČD FF UK.

Přednášku Polyxena z Lobkovic – obdivovaná i nenáviděná první dáma království kterou pronese ve čtvrtek 20. října 2016 od 16.00 v konferenčním sále Clam-Gallasova paláce (Husova 20, Praha 1 – Staré Město) doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc.

Polyxena, rozená z Pernštejna, poprvé provdaná a ovdovělá z Rožmberka a podruhé z Lobkovic, dcera a manželka významných šlechticů, kteří současně patřili mezi nejvyšší představitele Českého království, je bezesporu jednou z nejznámějších žen českého raného novověku. Svou příslušností ke straně, která v rámci tehdejší rozdělené stavovské společnosti upřednostňovala katolickou víru a stála na straně císaře a navíc se po bitvě na Bílé hoře stala stranou vítěznou, ale i svou vlastní angažovaností si získala jak příznivce či obdivovatele, tak odpůrce, a to nejen mezi svými současníky, ale i v pozdějších historických zpracováních. Přednáška představí alespoň nejdůležitější životní etapy a mezníky Polyxenina života.

doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc., působí na Filozofické fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích jako docentka a ředitelka Ústavu archivnictví a pomocných věd historických. Zabývá se převážně dějinami raného novověku, pomocnými vědami historickými a pramenovědou, dlouhodobě věnuje pozornost raně novověkým památníkům (Památníky aneb štambuchy, to jest alba amicorum, České Budějovice 2007), zabývala se také lobkovickým panstvím Vysoký Chlumec (Vrchnostenské hospodaření na panství Vysoký Chlumec v 17. a na počátku 18. století. Příspěvek k dějinám českého velkostatku, České Budějovice 2014). Absolvovala řadu badatelských i výukových pobytů v zahraničí, je autorkou a spoluautorkou edic pramenů, editorkou třetího dílu Pekařovy Knihy o Kosti (Praha 1998), autorkou zhruba 130 odborných studií, vydaných v ČR i zahraničí, a spoluautorkou řady kolektivních děl.

plakát

Děkanka FF UK doc. Friedová zve na další setkání, jehož tématem bude příprava pracovněprávních předpisů (kariérní řád, atestační řád).

Shromáždění se bude konat ve čtvrtek 20. října 2016 ve Velké aule FF UK od 16:00 do 18:00.