Od soboty 20. 8. 2016 od 0:00 hod. do neděle 28. 8. 2016 do 24:00 hod. dojde v rámci generální rekonstrukce hlavní budovy FF UK k odstávce serverů, která bude mít dopad na provoz celé fakulty, tj. i v dalších jejích objektech.
více:
informace ohledně přístupu do objektů FF UK a konkrétní omezení
Univerzita Karlova a Hlavní město Praha uspořádají o víkendu 3.–4. září 2016 Korunovační slavnosti. Veřejnost se může těšit na jedinečné historické vystoupení věrně rekonstruující obřady královské korunovace. Akce se koná u příležitosti výročí 700 let od narození Karla IV. Lucemburského, krále Zemí koruny České a císaře Svaté říše Římské.
Korunovační slavnosti jsou završením celoročních oslav 700. výročí narození Karla IV. na Univerzitě Karlově a jsou pořádány ve spolupráci s Hlavním městem Prahou a s Arcibiskupstvím pražským i s řadou dalších veřejných institucí a partnerů.
Program slavností přiblíží veřejnosti historické události v takové podobě, v jaké je zažila středověká Praha na počátku září roku 1347. Jeho hlavní částí je realizace vědeckého projektu rekonstrukce korunovace Karla IV. českým králem podle Korunovačního řádu českých králů. Tato slavnost, při níž se stal českým králem Karel Lucemburský a královnou Blanka z Valois, se konala 2. září 1347 v románské Spytihněvově bazilice sv. Víta na Pražském hradě a celebroval ji první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Výstupem tohoto projektu bude hraný dokument České televize.
„Celé korunovační slavnosti jsou pokusem o autentické ztvárnění reálné historické události. Proto jsme pro tuto příležitost nechali vyhotovit kopie korunovačních klenotů a rouch, akce se navíc zúčastní stovky účastníků v historických kostýmech. Pro návštěvníky jsme připravili velkolepou a svým rozsahem neopakovatelnou podívanou,“ uvedl vedoucí projektu Mgr. Miroslav Smaha z Univerzity Karlovy.
Celá akce začne v sobotu 3. září v 16 hodin slavnostním příchodem královského procesí na Vyšehrad. Zde Karel IV. nejprve navštíví rotundu sv. Martina a baziliku sv. Vavřince, kde podle předkorunovačního obyčeje českých králů uctí přemyslovské památky (lýkové střevíce a mošnu Přemysla Oráče). Pak se zúčastní mše svaté za vlast od 17:00 hodin v bazilice sv. Petra a Pavla. Následovat bude unikátní loučový průvod (18:00–20:30), který Karla IV. doprovodí z Vyšehradu historickým centrem Prahy až k Pražskému hradu. V dějinách novodobé Prahy se bude jednat o doposud nejdelší trasu, jakou jakýkoli historický průvod absolvoval.
Samotná korunovace se uskuteční v neděli 4. září. Korunovaný český král a královna vyjdou v čele korunovačního průvodu v 15 hodin z Hradčanského náměstí na náměstí Staroměstské, kde se od 17 hodin uskuteční velkolepá historická slavnost. Návštěvníci se mohou těšit na rytířský turnaj na koních, hold české šlechty se slibem věrnosti a korunovační hostinu. Nebudou chybět ani dvorské tance, předvádění dravců královskými sokolníky a mnohá kejklířská vystoupení. Program uzavře ohňové představení.
Po oba dny bude v prostorách Karolina (Ovocný trh 3/5, Praha 1) probíhat od 10 do 18 hodin historický program „Život ve středověké Praze“: jarmark s ukázkou středověkých řemesel, městské lázně, hudební, taneční a kejklířská vystoupení. Bližší informace o slavnostech spolu s podrobným programem jsou k dispozici zde.
Program korunovačních slavností je volně přístupný veřejnosti (bez vstupného), s výjimkou rekonstrukce korunovace v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Obřady vlastní korunovace v katedrále budou přístupné pouze s pozvánkou. Pro širokou veřejnost bude na Hradčanském náměstí umístěna velkoplošná obrazovka pro přímý televizní přenos.
pro bližší informace ke slavnostem kontaktujte:
PhDr. Daniela Břízová
Univerzita Karlova
tel.: +420 702 124 672
e-mail: daniela.brizova@ruk.cuni.cz
Karel IV. opět přijíždí do Prahy. Univerzita Karlova a Hlavní město Praha spolupořádají rekonstrukci královské korunovace [cuni.cz, 15. srpna 2016]
Festival vědy, který se uskuteční ve středu 7. září 2016 na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích, má v letošním roce velké ambice. Organizátoři chtějí překonat magickou hranici 15 000 návštěvníků a zažehnout v nich zájem o techniku a přírodní vědy. Pro účastníky akce bude připraveno více než 70 interaktivních a zábavných expozic a 7 populárně naučných přednášek. Téma festivalu „BOJUJEME S VIRY“ připomíná nedožité 80. narozeniny profesora Antonína Holého, který patřil mezi nejznámější a nejuznávanější české vědce mezi laickou i odbornou veřejností.
V současné době se v médiích mluví o „bronzovém úspěchu“ českých olympioniků v Riu de Janeiru a nutné podpoře mladých sportovních talentů. Totéž však platí i pro technické a přírodovědné obory. Mladé české vědecké naděje také pravidelně vozí medaile z mezinárodních chemických, matematických a fyzikálních olympiád, a aby tomu tak mohlo být i v budoucnu, je potřeba u jejich nástupců rozvíjet chuť objevovat tajemství a zákonitosti světa kolem nás.
V popularizaci vědy sice Česká republika zaostává např. za Velkou Británií, některé aktivity si však již našly své pevné místo, čas i návštěvníky. Jednou z takových akcí je zářijové setkání v pražských Dejvicích, které zábavu a poučení nabídnou letos již po šesté. Festival vědy bude probíhat celý den na Vítězném náměstí na Praze 6 a doprovodný program v Národní technické knihovně.
„Navazujeme na jarmarky, které jsme začátkem v Dejvicích pořádali již od roku 2011. Akci jsme rozšířili o doprovodný program z přednášek a videí, které rozvíjí ústřední téma festivalu – viry,“ sdělil rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch. K očekávané 15tisícové účasti dodává: „Snad nejznámější světový vědecký festival v britském Cheltenhamu má návštěvnost až 60 tisíc lidí za 6 dní, takže je zřejmé, že věda má potenciál zaujmout. Dopoledne dejvický areál zaplní tradičně školy a já doufám, že odpoledne přijdou také rodiče nebo prarodiče s dětmi.“
Festival vědy organizují společně VŠCHT Praha, ČVUT v Praze, ÚOCHB AV ČR, DDM hl. m Prahy a NTK. Generálním partnerem festivalu je ŠKODA Auto, která si pro návštěvníky připravuje vlastní interaktivní expozici i s ukázkami automobilů a pasivní bezpečnosti. Hlavními partnery akce jsou městská část Praha 6 a skupina ČEZ a hlavním akademickým partnerem je Univerzita Karlova.
Program probíhá od 8:30 do 17:30 a vstup je na něj zdarma. Doprovodný program je umístěn do Ballingova sálu Národní technické knihovny a pro jednotlivce je přístupný bez registrace. Více informací, seznam stánků i přednášek a dopravní spojení naleznete na www.festival-vedy.cz.
Festival vědy očekává až 15tisícovou návštěvu [festival-vedy.cz, 24. srpna 2016]
Do pátého roku existence vstupuje časopis Ústavu etnologie FF UK The Journal of Culture. Dvakrát ročně přináší zprávy ze světa etnologie a antropologie, kulturní historie a dalších příbuzných věd. Interdisciplinární profil časopisu umožňuje publikovat také studie, které vznikly na pomezí různých vědních oborů. Časopis nabízí svým čtenářům původní, dříve nepublikované vědecké studie a překlady, recenze odborných knih a zprávy o konferencích a významných událostech vědeckého charakteru. The Journal of Culture tvoří platformu pro odborníky na národní a mezinárodní úrovni. Časopis je recenzovaný a je indexován v databázi EBSCO. Vedoucí redaktorka časopisu, PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D., nám podala řadu podnětných informací týkajících se koncepce, vizí a odborné orientace tohoto periodika.
Jaké čtenářské obci je časopis určen?
Náš časopis je zaměřen na čtenářskou obec, která zahrnuje odborníky a studenty oborů, jako jsou etnologie, kulturní/sociální antropologie, kulturální studia, kulturní historie nebo dějiny evropské kultury. K našim čtenářům ovšem patří také širší laická veřejnost. Přitažlivost časopisu z tohoto hlediska spočívá v tom, že témata některých studií, například tetování, africké masky nebo indická móda, mohou svou aktuálností zaujmout i neprofesně zainteresované čtenáře. Na druhou stranu trvám na tom, aby v každém čísle byla zastoupena alespoň jedna odborná studie v angličtině nebo jiném světovém jazyce; připravujeme již celé monotematické číslo v angličtině. V tomto trendu budu do budoucna rigoróznější, i když si uvědomuji, že důrazem na publikování článků v cizích jazycích se pravděpodobně budeme širší české laické veřejnosti stále více vzdalovat.
Je nějak vymezen okruh přispěvatelů?
Okruh přispěvatelů zpravidla tvoří odborníci z oblasti etnologie a kulturní/sociální antropologie. Za pět let existence časopisu jsme však vstoupili do povědomí akademických pracovníků a institucí. Proto do redakce přichází stále větší množství studií z oborů psychologie, sociologie, divadelní vědy, slavistiky nebo dokonce románských jazyků. O to obtížnější úkol je postaven před redakční radu, která musí objektivně a oprávněně rozhodnout, které studie budeme publikovat a jak budeme časopis profilovat. Ačkoliv jsou některé studie objektivně vědecky přínosné a kvalitně zpracované, musíme je i odmítat, neboť etnologie a kulturní/sociální antropologie nejsou bezbřehými publikačními přístavy a mají svůj vyhraněný odborný profil.
Mezi přispěvateli časopisu najdeme odborníky z Katedry antropologie FF ZČU, spolupracujete i s dalšími institucemi?
Ano, spolupráci s dalšími institucemi jsme otevřeni, neboť je to vzájemně přínosné. Loni vzniklo jedno monotematické číslo ve spolupráci s Katedrou kulturních a náboženských studií PDF UHK, letošní číslo věnované migrační krizi vzniká ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Číslo zaměřené na kulturální studia připravujeme v příštím roce zase v kooperaci s Katedrou mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP.
Design obálky časopisu je velmi neobvyklý.
Souhlasím. A podle hodnocení našich čtenářů je také velmi kreativní. Každý rok se navíc obálka časopisu odlišuje jinou barvou. Jedná se o vítězný návrh, který vzešel ze soutěže studentů na Střední odborné škole multimediální a propagační tvorby v Praze. Spolupráce s touto institucí se nám v minulosti opakovaně osvědčila při grafické přípravě i jiných publikačních výstupů pracovníků našeho ústavu. Za aktuální mohu vedle časopisu uvést i zapojení studentů do přípravy obrazové přílohy a grafického designu kolektivní monografie Identity, Tradition and Revitalization of American Indian Cultures, která bude vydána příští rok v nakladatelství Karolinum.
Jak probíhá výběr příspěvků do časopisu a jaké jsou požadavky?
Nabídnuté původní studie, které doputují do redakční schránky, jsou nejdříve posouzeny z hlediska relevantnosti daného tématu členy redakční rady na její schůzi. U původní studie o obvyklém rozsahu kolem 15 NS vyžadujeme, aby autor včetně textu dodal seznam použité literatury a pramenů, abstrakt a klíčová slova v jazyce příspěvku a angličtině. Redakce obvykle přijímá texty v českém, slovenském, anglickém, německém nebo francouzském jazyce. U studií je vítaná také obrazová příloha, zejména tabulky, grafy, mapy nebo černobílé fotografie.
Jakmile je rozhodnuto o přijetí studie do recenzního řízení, redakční rada navrhne dva nezávislé a v dané oblasti kompetentní recenzenty, kteří působí mimo okruh redakční rady a pracoviště autora studie. Výsledky recenzního řízení autor textu obdrží obvykle do dvou měsíců. Pokud je číslo monotematické, může potenciální přispěvatel do redakční schránky zaslat pouze abstrakt připravované studie. Redakční rada se usnese, zdali konkrétní téma studie zařadí do připravovaného čísla, a autor poté do stanovaného termínu odevzdá finální verzi textu. V případě výzkumných zpráv nebo recenzí je posuzovatelem některý z členů redakční rady. Časopis ovšem tvoří i rubrika Recenze aneb nahlédnutí do knihovničky studentů. Do této rubriky zařazuji nejlepší z recenzí, které mi odevzdají naši studenti v průběhu Bakalářského semináře. Kromě nahlédnutí do jejich mysli a způsobu uvažování je to i velmi funkční motivace a podpora, aby svými zcela prvními texty přispěli do odborné diskuse.
Časopis vychází dvakrát ročně. Jaká témata nás čekají v roce 2016 a co chystáte na rok následující?
Jedno číslo časopisu je vždy monotematické, druhé pak tvoří kombinaci studií různých témat. Letos je číslo 1 orientováno na problematiku kolektivní identity a národního vědomí, zatímco číslo 2 je věnováno současné evropské migrační krizi. Na příští rok připravujeme čísla zaměřená na témata z oblasti kulturálních studií a vizuální antropologie. Příspěvky do příštího ročníku od potenciálních zájemců přijímáme do redakční schránky až do dubna 2017.
Kde si mohou zájemci The Journal of Culture zakoupit?
The Journal of Culture si mohou čtenáři pořídit v knižním velkoobchodě Kosmas, dále v knihkupectví Karolinum v Celetné ulici a do konce roku 2016 v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici. Od konce letošního roku plánujeme prodej aktuálních i starších ročníků časopisu na sekretariátu Ústavu etnologie.
http://thejournalofculture.ff.cuni.cz/cs/
 Barbora Půtová je kulturní antropoložka a historička umění. Zabývá se problematikou dějin kultury, umělecké tvorby a kulturního dědictví. Mezi další oblasti jejího odborného zájmu patří historická antropologie, vizuální antropologie a antropologie umění. Je autorkou desítek studií a několika monografií, k nimž patří Félicien Rops: enfant terrible dekadence (2013), Skalní umění (2015), Umění a kultura království Benin (2016, spoluautoři Joseph Nevadomsky a Václav Soukup) nebo nově Královská cesta: všední i sváteční život v proměnách času (2016). |
CALL FOR PAPERS – THE JOURNAL OF CULTURE: recenzovaný vědecký časopis The Journal of Culture přijímá studie do monotematického čísla 1/2017: Vizuální antropologie / Antropologie umění
CALL FOR PAPERS – THE JOURNAL OF CULTURE: recenzovaný vědecký časopis The Journal of Culture přijímá studie do monotematického čísla 2/2017: Kulturální studia / Cultural studies
Byla zveřejněna poptávka na provozování bufetu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na období od 14. 10. 2016 do 30. 6. 2020.
Prostory bufetu jsou umístěny v přízemí naproti hlavnímu vchodu do hlavní budovy FF UK na náměstí J. Palacha 2, Praha 1. Současný provozovatel z důvodu úpadku ukončil nájemní vztah k 12. 8. 2016.
Parametry poptávky jsou k dispozici ke stažení v PDF. Nabídky je nutné doručit e-mailem nejpozději do 9. 9. 2016.
První zářijové dny roku 1347 absolvovali římský král Karel Lucemburský a francouzská princezna Blanka z Valois mnohahodinový obřad v románské Spytihněvově bazilice sv. Víta na Pražském hradě, aby se stali českým králem a českou královnou. Tuto sobotu a neděli se pokusili historici Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR slavnostní událost věrně zrekonstruovat včetně kajícné poutě na Vyšehrad v předvečer korunovace.
Celá akce začala za hojné účasti veřejnosti v sobotu odpoledne, kdy vstoupil Karel IV. v doprovodu pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a předních šlechticů na Vyšehrad. Zde panovník nejprve navštívil rotundu sv. Martina a baziliku sv. Vavřince, kde podle předkorunovačního obyčeje českých králů uctil jako potomek českých knížat a králů ze strany své matky lýkové střevíce a mošnu Přemysla Oráče. Následovala mše svatá za vlast v bazilice sv. Petra a Pavla a loučový průvod celého královského procesí do centra města a zpět na Pražský hrad. Když míjel průvod Univerzitu Karlovu, přišel Karla IV. za tuto akademickou instituci pozdravit prorektor pro tvůrčí a ediční činnost prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.
Věrná, ale zkrácená
Samotná korunovace se uskutečnila v neděli v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Téměř dvouhodinový korunovační akt zahájil profesor Royt, který přítomným přiblížil význam místa korunovace. „Duchovní poselství tohoto místa spočívá především v tom, že je zde výrazně zdůrazněna úcta českým zemským patronům. Ostatně hrobka českých králů se nachází na křížení míst, kde byly ostatky svatého Víta, patrona české země svatého Václava, svatého Zikmunda a uprostřed lodi ostatky svatého Vojtěcha, patrona pražského arcibiskupství,“ připomněl. Zároveň upozornil, že Karel IV. byl nejenom korunován, ale i pomazán po způsobu Davida a Šalamouna za kněze a krále. Tím napodobil krále francouzské, kteří byli v Remeši pomazáni posvátným olejem, který prý přinesl anděl z nebes a kterým byl pomazán i král David.
Po jedné hodině po poledni se rozezněly zvony a do katedrály původním vchodem (tzv. Zlatou bránou) vstoupil průvod církevních hodnostářů, zbrojnošů, královské družiny i samotného Karla IV. a Blanky z Valois. Korunovace však nebyla předvedena přesně podle Korunovačního řádu českých králů, ale jen ve zkrácenější verzi. „Naším cílem bylo v rámci možností provést rekonstrukci středověké korunovační liturgie a co nejvěrohodněji ztvárnit atmosféru obřadu, který zavazuje panovníka k následování Ježíše Krista, krále králů, spravedlivou vládou, ovšem z časových i prostorových důvodů nemohlo jít o věrnou kopii, neboť korunovace se všemi obřady trvala takřka den a půl. Jen vyslechnout si mnohahodinovou mši by navíc bylo pro dnešní účastníky velmi náročné,“ vysvětluje Miroslav Smaha z KTF UK, hlavní organizátor a představitel postavy Karla IV.
Během korunovace došlo v souladu s původním řádem k pomazání a oblékání krále, předání insignií, požehnání koruny, slavnostní motlitbě i slibu krále před trůnem, tváří Boha, kleriků i lidu, v němž se zavazuje ke spravedlivé vládě. Po korunovaci krále následovala korunovace královny, mešní liturgie a královo obětování chleba, konvice vína a zlata.
Pro realizaci rekonstrukce korunovaci byla zapůjčena kopie originálu Svatováclavské koruny, gotické žezlo a jablko pro krále i královnu bylo nutné nechat zhotovit stejně jako korunovační roucha pro panovníky a další oděvy pro hlavní historické postavy podle dochovaných pramenů a dokumentů. Inscenace se mohli účastnit převážně zájemci z řad tvůrčích skupin, kteří se zabývají českou historií a dobovými reáliemi. Podmínkou byly vlastní oděvy, doplňky, zbraně a vybavení plně odpovídající období druhé čtvrtiny 14. století. Zapojili se však i někteří akademičtí pracovníci, např. historik prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., či kunsthistorik PhDr. Milan Pech, Ph.D.
Z Pražského hradu se po korunovaci průvod přesunul na Staroměstské náměstí, kde se uskutečnily dvorská hostina či velký rytířský turnaj na koních.
Po oba dny probíhal v prostorách Karolina historický program Život ve středověké Praze, kde se malí i velcí návštěvníci mohli seznámit s ukázkami středověkých řemesel nebo zhlédnout hudební, taneční a kejklířská vystoupení.
Pořadateli korunovačních slavností byly Univerzita Karlova a hlavní město Praha. Akce se konala u příležitosti výročí 700 let od narození Karla IV.
Praha mohla opět spatřit korunovaci Karla IV. [iforum.cuni.cz, 4. září 2016]
foto: René Volfík
Festival vědy, který se 7. září uskutečnil na pražském Vítězném náměstí, si dal za cíl představit populárním a interaktivním způsobem přírodovědné a technické obory. Univerzita Karlova se ho účastnila jako hlavní akademický partner, ukázat dětem vědu v trochu jiném světle se rozhodlo hned osm jejích pražských i mimopražských fakult.
Zájem o setkání s populárně pojatou vědou byl i díky příznivému počasí obrovský. Dopoledne patřilo hlavně základním a středím školám, odpoledne dorazily na „Kulaťák“ spíše rodiny s dětmi. Pro účastníky akce bylo připraveno více než 70 interaktivních a zábavných expozic a 7 populárně naučných přednášek, které probíhaly v nedalekém Ballingově sálu Národní technické knihovny. Téma festivalu Bojujeme s viry připomnělo nedožité 80. narozeniny profesora Antonína Holého, který patřil mezi nejznámější a nejuznávanější české vědce mezi laickou i odbornou veřejností.
U stánku Filozofické fakulty UK se zájemci mohli zapojit do lingvistického experimentu, vyfotit se jako slavní absolventi FF UK a stát se tak aspoň na pět vteřin filozofem nebo zjistit podrobnosti o přijímacím řízení a akcích pro děti, středoškoláky i širokou veřejnost.
Z Univerzity Karlovy mohli zájemci navštívit stánky Pedagogické fakulty, Fakulty tělesné výchovy a sportu, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Lékařské fakulty v Plzni, Filozofické fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty, Fakulty sociálních věd a Přírodovědecké fakulty. U nich dostali šanci namíchat si vlastní parfém nebo si vyzkoušet práci forenzního antropologa, řídit robotické zápasníky či ovládat robotického pošťáka, pomocí neinvazivního bioimpedančního měření zjistit, jak jsou na tom s nadváhou, nacvičit si správnou resuscitaci na výcvikovém modelu a mnoho dalších aktivit.
Praha má za sebou Festival vědy. Zájem veřejnosti byl obrovský [iforum.cuni.cz, 8. září 2016]
Bolzanova cena je každoročně udílena studentům UK za mimořádně objevné práce s vynikajícím tvůrčím obsahem a zpravidla s interdisciplinárním tematickým přesahem.
Statut soutěže je dán Opatřením rektora č. 23/2015 ve znění Opatření rektora č. 17/2008 a č. 13/2013. S udílením ceny je spojena peněžitá odměna ve výši nejméně 40.000 Kč.
Do soutěže lze přihlásit pouze práce, které byly dokončeny (obhájeny, publikovány) v letošním akademickém roce 2015/2016.
Šablona přihlášky do soutěže je uvedena v příloze (dle Přílohy Statutu soutěže).
Povinným přílohami přihlášky jsou (viz přiložené pokyny):
Všechny přílohy přihlášky se podávají v listinné a v elektronické formě.
Práce se předkládá v jednom tištěném vyhotovení a v elektronické podobě. Jedná-li se o kvalifikační práci, která je již zveřejněna v repozitáři závěrečných prací UK, je možné na elektronickou verzi práce a posudků pouze odkázat identifikačním číslem práce.
Listinná podoba přihlášky včetně všech příloh a práce se podávají na Oddělení vědy FF UK, elektronické verze na e-mailovou adresu ivana.bartosova@ff.cuni.cz.
Termín odevzdání je do 30. září 2016.
Soutěž je určena pro studenty magisterských a doktorských studijních programů. Projekty se podávají prostřednictvím aplikace GA UK, jež bude zpřístupněna od 6. 10. 2016.
Žadatel může k danému termínu podat nejvýše jednu přihlášku v roli hlavního řešitele. Podání totožného projektu do soutěže GAUK a Vnitřních grantů není možné. Uzávěrka podání projektu prostřednictvím aplikace je 9. 11. 2016.
Informační seminář pro žadatele se bude konat 10. 10. 2016 od 10:00 v hlavní budově FF UK v místnosti č. 131. Registrace na seminář není nutná, předpokládaná délka semináře včetně prostoru pro dotazy je max. 2 hodiny.
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně přípravy a podání grantových projektů se prosím obracejte výhradně na Grantové oddělení FF UK.
kontaktní osoby:
Martina Potančok | martina.potancok@ff.cuni.cz | tel. 221 619 321
Romana Hudousková | romana.hudouskova@ff.cuni.cz | tel. 221 619 441.
související:
Vyhlášení 14. kola Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze (rok 2017)
I když je 20. století často vnímáno jako doba velkých dějinných zlomů a kataklyzmat, opomíjí se fakt, že je rovněž dobou rostoucích diskontinuit mezi jednotlivými formami lidské zkušenosti, myšlení a umělecké činnosti. Nejvýznamnější z těchto diskontinuit, mezi vědou a uměním, přitom vnesla výrazný předěl do oblasti věd samotných. Oddělila totiž definitivně vědy o přírodě od věd o člověku, na které údajně nelze uplatnit stejná hlediska objektivity. Kromě narušení tradičních představ o jednotě poznání, jak se odrážejí ještě v tradičním konceptu univerzity, zde dochází také ke zcela zásadní změně chápání rozdílu mezi kulturou a přírodou a k soustavnému podceňování kultury jako pouhého dědictví minulosti či ozdoby hospodářsky prosperující společnosti.
Konference se chce soustředit na základní formy a problémy diskontinuity ve zkušenosti, ať již mezi vědou a uměním, tak ve vědách samých, v rámci vývoje širších myšlenkových či uměleckých proudů, žánrů, stylů. Vedle převratných změn ve vědě a umění se zaměří také na fenomén alternativ, ať již uměleckých avantgard, nebo alternativních vědeckých proudů vůči oficiální či masové kultuře.
Cílem konference není jen popsat tyto diskontinuity a s nimi související problémy, ale směřovat k pozitivnímu pojetí diskontinuity jakožto zdroje spojitosti či jednoty. Vycházíme zde z přesvědčení, že stejně jako je rozdíl přírody a kultury jen produktem samotné kultury, jsou vědecké revoluce či krize v umění a kultuře produktem příslušné zkušenosti, tedy i tím, co v pravém slova smyslu zakládá její kontinuitu.
Konference se uskuteční v souvislosti se zahájením činnosti jednoho z vědeckých center fakulty – Kreativní laboratoře.
1. a 2. prosinec 2016, nám. Jana Palacha 2, místnost 104
V případě zájmu o přednesení příspěvku zašlete abstrakt obsahující název přednášky a její shrnutí o maximálně 500 slovech na adresu diskontinuity@gmail.com. U všech přednášek se předpokládá doba 30 minut s cca 10 minutami na diskusi.
Abstrakty zasílejte do 30. září 2016. Potvrzení o přijetí příspěvku bude zasláno do 15. října 2016.
programový výbor: Josef Vojvodík, Martin Procházka, Jakub Čapek, Eva Voldřichová-Beránková
organizační výbor: Vojtěch Šarše, Markéta Haiklová, Alena Tesková
Obsáhlá monografie filmového historika Ivana Klimeše Kinematografie a stát v českých zemích 1895–1945 zpracovává důležité historické téma: formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní. Časové ohraničení je na spodní hranici symbolicky dáno rokem 1895, kdy byl veřejnosti v Paříži představen kinematograf bratrů Lumièrových a kdy v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské čekal na návštěvníky Edisonův kinetoskop. Horní hranici pak tvoří sotva zpochybnitelný periodizační zlom, který v dějinách českých zemí, jakož i v dějinách české kinematografie představuje rok 1945. Právě v tomto roce specifickým způsobem kulminuje autorem stopovaný příběh média a státu, příběh o to pozoruhodnější, že ve sledovaném období stihly české země náležet do čtyř různých státních útvarů, vždy s jinými hranicemi.
Vztah kinematografie a státu má tolik podob, kolik podob má zasahování státu do života občana. Ať se pustíme kterýmkoli směrem – politickým, právněhistorickým, hospodářským, technologickým, kulturněhistorickým, uměleckohistorickým –, dříve či později na stopy tohoto tématu narazíme. Jsou v něm přítomny otázky regulace oboru (i jejího očekávání ze strany veřejnosti), cenzurního dohledu, využití média v politických zápasech i k reprezentaci státu, otázka letitého zápasu o plnou a veřejnou akceptaci filmového média jako kulturního fenoménu, ale i třeba otázka filmového média jako zvláštní „rezonanční desky“, která zesiluje a zrcadlí politické, hospodářské, sociální i kulturní problémy doby, s nimiž se instituce státu potýká. Předkládaná kniha se mimo jiné i svým chronologickým uspořádáním snaží tento celkový obraz zachytit.
Kniha Kinematografie a stát v českých zemích 1895–1945 vyšla péčí Vydavatelství FF UK v reprezentativní edici Opera Facultatis philosophicae; celý obsah a ukázku z knihy si můžete prolistovat.
|
|
Danny Yung se již více než čtyřicet let věnuje modernímu umění od architektury a urbanismu přes experimentální film a videoart až po experimentální divadlo a konceptuální umění. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem známého hongkongského souboru experimentálního umění Zuni Icosahedron. Dannyho Yunga, který přijel na pozvání Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace při UK, uvede profesorka Olga Lomová z Ústavu Dálného východu FF UK.
Za inscenaci Tears of the Barren Hill získal v roce 2008 cenu Music Theatre NOW Award Mezinárodního divadelního institutu organizace UNESCO. Jako režisér, scenárista a scénograf se podílel na více než stovce divadelních produkcí v Číně, Japonsku, Evropě i USA. Patří k průkopníkům hongkongského experimentálního filmu a videoartu. Jeho díla a instalace byly vystavovány v Hongkongu, Tokiu, Šanghaji, Paříži, Miláně, Washingtonu a v řadě dalších světových metropolí. Danny Yung dlouhodobě usiluje o posilování kulturní výměny mezi Asií a Evropou. V roce 2009 za své aktivity na tomto poli obdržel od německého prezidenta Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo. V současnosti je na rezidenčním pobytu v Berlíně, kde uvede svoje představení s názvem Flee by Night, v němž experimentuje s tradiční čínskou operou kchun-čchü.
Setkání s Danny Yungem proběhne v pátek 16. září v 16.30 v rámci doprovodného programu k Aj Wej-wejově instalaci Zvěrokruh v Národní galerii, v Malé dvoraně Veletržního paláce. Součástí bude promítání ukázek jeho experimentálních performancí, včetně připravovaného představení Flee by Night, a beseda s diváky.
Kontakt pro média:
Kateřina Gajdošová
Ústav Dálného východu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tisková zpráva_Danny Yung_DOC Tisková zpráva_Danny Yung_PDF
Výstava byla poprvé představena v zimě 2011 ve vestibulu hlavní budovy FF UK. Expozici připravili doc. Petr Hlaváček a PhDr. Dušan Radovanovič, členové Collegia Europaea FF UK, výzkumného pracoviště pro dějiny evropského myšlení. Do konce září 2016 je výstava zapůjčena obecně prospěšné společnosti Baševi, která pečuje o židovské památky na Jičínsku, a je instalována v objektu bývalé židovské školy v Jičíně (sál Židovská 100). Otevírací doba je denně od 9 do 17 hod; vystavovatelé nabízejí komentované prohlídky pro studenty.
Výstava představuje neprávem zapomínané a opomíjené vědce, kteří byli po roce 1938 na základě rasistických zákonů nacionálně-socialistického Německa stigmatizováni pro svůj židovský původ. Desítky profesorů, docentů i lektorů a další stovky absolventů byly krutě pronásledovány a řada z nich byla zavražděna v koncentračních táborech. Jiní se zachránili, často i dobrodružným odchodem do exilu ve Spojených státech, Velké Británii nebo Palestině. Kniha Vytěsněná elita. Zapomínaní učenci z Německé univerzity v Praze, mapující dějiny univerzity v časech české reformace, vyšla v roce 2012 ve Vydavatelství FF UK.
související:
Výstava „Vytěsněná elita“ připomíná židovské učence z předválečné Německé univerzity v Praze [rozhlas.cz, 4. prosince 2011]
Konference, jejímž tématem je „Věda a moc. Věda jako moc“, se uskuteční ve dnech 22.–24. 9. 2016. Do Prahy se takto rozsáhlá akce z oboru dějin vědy a techniky dostává poprvé v historii.
Českým partnerem ESHS je při pořádání konference Ústav dějin UK a archiv UK a Společnost pro dějiny vědy a techniky ČR. Cílem ESHS je propojení historiků vědy, techniky a medicíny ze všech evropských zemí a pořádání konferencí; vydává vlastní periodikum – Centaurus. S ESHS spolupracuje i řada mimoevropských vědců. Uděluje každé dva roky cenu Gustava Neuenschwandera za celoživotní přínos dějinám vědy některému z předních evropských badatelů. Na letošní konferenci ji z rukou prezidenta Divize pro dějiny vědy a techniky prof. Efthymia Nicolaidise převezme prof. Robert Fox z oxfordské univerzity.
Prezidentem konference je prof. Petr Svobodný, ředitel ÚDAUK, který konferenci zahájí společně s prezidentkou ESHS prof. Karine Chemla a děkankou Filozofické fakulty UK doc. Mirjam Friedovou.
Na pražskou konferenci, která se bude odehrávat v prostorách Filozofické fakulty UK, je registrováno přes 500 účastníků z 50 zemí světa. Jednání budou probíhat v 15 paralelních proudech formou sympozií a oborových sekcí. Během plenárních zasedání se představí dva mladí vědci podpoření stipendiem ESHS.
Účast je podmíněna registrací.
Do fáze hodnocení bylo postoupeno patnáct nabídek, z nichž čtyři byly zařazeny do užšího výběru.
Shrnutí dosavadního průběhu a výsledek výběru provozovatele bufetu na hlavní budově FF UK 2016–2020
Místa s tajemstvím, neidylické prostory i objekty vyčnívající ze svého okolí se každodenně vepisují do podoby organismu města. Co všechno ovlivňuje puls hlavních tepen, kam se větví jeho drobné vlásečnice, jaké divné prostory jím prostupují a jakým způsobem dochází k jeho neustálé proměně dlouhodobě zkoumá mezioborový projekt studentu FF UK – Divná místa, který přichází se svou první konferencí – Psát město, jejíž součástí můžete být i vy.
Psát město nemá být akademickou konferencí jako spíše momentem setkání zcela různých přístupů z teoretické i praktické oblasti, které představí nazíraní na město jako fenomén v co největší šíři. Program je proto tvořen jak odbornými příspěvky, tak prezentacemi současných (nejen) uměleckých projektů mapujících některou z tváří městského prostoru, ale rovněž panelovou diskuzí Centrum = periferie či bohatými doprovodnými projekcemi a hudebními vystoupeními.
Ve třech tematických blocích – Psát o městě, Psát po městě a Psát do města – se seznámíte s příspěvky zahrnujícími témata od problematiky vnitřní periferie města a tzv. vágního terénu pres umělecké intervence v městském prostoru, jako jsou graffiti či videomapping, vizuální smog a mediální fasády, až po výrazné zásahy do podoby města a plánování jeho budoucnosti, které vám budou prezentovat například Sylva Poláková, biolog a sociální antropolog Radan Haluzík, teoretička architektury Monika Mitášová, architekt Jaroslav Zima, ale i někdejší writer Epos 257, umělec a videoperformer Michal Kindernay a mnozí další. Mimo jiné zde bude poprvé oficiálně představena webová stránka Divná místa.
To vše bude probíhat v unikátních, veřejnosti dlouhou dobu nepřístupných podzemních prostorách 64 U HRADEB přímo v centru Prahy, o jejichž neobvyklosti svědčí i to, že zde bude návštěvníkům povolen přístup jen po podepsání vstupu na vlastní nebezpečí. Chcete-li se i vy seznámit s tím, co všechno znamená psát město, poznat zajímavé projekty, diskutovat o fenoménu města anebo navštívit jedno z „divných míst“, zaregistrujte se! A dorazte!
Vstupné s registrací: dobrovolné (formulář se uzavírá 24. 9., tedy 3 dny před akcí).
Vstupné bez registrace: 32 Kč studenti, 64 Kč dospělí.
Před vstupem do prostoru 64 U HRADEB je nutno podepsat souhlas se vstupem na vlastní nebezpečí.
událost na Facebooku (vč. programu)
profil Divná místa na Facebooku
Ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK PhDr. Richard Biegel, Ph.D., a studenti 2. ročníku doktorského studia zvou na interdisciplinární konferenci studentů magisterských a doktorských programů a postdoktorandů: Překračování hranic. Mezioborovost, migrace a mobilita v dějinách umění a příbuzných oborech.
Pojem hranic a jejich překračování je v současnosti frekventovaným tématem nejen ve vztahu ke globálním proměnám dnešní civilizace. Ukazuje se také jako nosný koncept v rámci řady problémů mnoha vědních disciplín včetně dějin umění. Napříč těmito obory spolu s jejich specifickými otázkami se lze ptát, co vytváří a reprezentuje hranice, za jakých podmínek se tak děje nebo jaké jsou možné úhly pohledu či pozice, z nichž se jednou překračování hranic jeví pozitivně jako obohacení, jindy jako možné ohrožení.
Pro dějiny umění jsou témata mobility a migrace klíčovými pojmy: ve smyslu přesunů děl či výstav, jejich přesazování do jiných kontextů, jakožto i studijních cest, dočasných pobytů, ale i dobrovolné či nucené migrace umělců, skupin, škol či metod a s tím spojeného pohybu idejí a přetváření identity autorů a společností.
Konference se zaměří na různé aspekty pojmu hranice a jejich překračování v dějinách umění a příbuzných oborech. Předpokládáme příspěvky tematizující jednak geografické chápání hranic ve smyslu mobility uměleckých děl a migrace autorů, skupin či kultur, migrace obrazových či ikonografických motivů či symbolů, jednak příspěvky o prostupování výtvarných disciplín včetně styčných ploch volného a aplikovaného umění, resp. prolínání uměleckých oborů v rámci jednotlivých realizací.
Konference se bude zabývat hranicemi kánonu dějin místního a mezinárodního umění, pozornost bychom rádi upřeli také na národnostní, třídní a genderové hranice a jejich význam pro umělecký vývoj, ale i možnosti mezioborových dialogů, tj. na hranice oborů a možnosti uplatnění metodologií jiných oborů na uměleckohistorický výzkum.
V závěru prvního konferenčního dne vystoupí jako host Madame Agnès Callu (PhD/HDR, Arts décoratifs/CNRS-IHTP) s přednáškou For a quali/quantitative History of Art.
Kdy: 22. a 23. září 2016
Kde: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Celetná 562/20, Praha 1, učebny 138 a 139
Web konference naleznete zde.
Program konference zde.
Ve spolupráci se společností Czech Photo uvádí Filozofická fakulta UK výstavu fotografií americké reportážní fotografky a filmařky Ami Vitale.
Ami Vitale (*1970) je celosvětově uznávaná fotografka, která pracovala pro téměř všechny mezinárodně významné časopisy – National Geographic Magazine, Newsweek, Time, Newyorker a řadu dalších. Její fotografie byly vystaveny v mnoha světových galeriích a muzeích a jsou součástí soukromých sbírek. Ami Vitale je nositelkou několika cen včetně World Press Photo, Daniel Pearl Award for Outstanding Reporting a další. Časopis Photo District News ji zařadil mezi 30 nejlepších současných fotografů. Koncem devadesátých let pracovala jako reportérka v Praze. Je přesvědčena o tom, že povinností fotožurnalistů je „zachycovat nejen to, co lidi rozděluje, ale i to, co je spojuje“, protože jsme všichni jedna rodina.
Srdečně zveme všechny akademiky, studenty, zaměstnance i širokou veřejnost na vernisáž, která se bude konat ve čtvrtek 6. října 2016 od 17h v Knihovně Jana Palacha, kde bude výstava k vidění od října 2016 do května 2017.
Odkaz na FB událost.
1. října 2016 odpoledne se na náměstí Jana Palacha v Praze uskuteční již 3. ročník kulturního festivalu Open Square. Návštěvníky čekají popularizační přednášky, výstavy, workshopy, divadla, koncerty, urban walks či debaty s architekty a umělci o podobě centra Prahy. Letošní ročník připravilo společně devět institucí, mimo jiné FF UK, Česká filharmonie, UMPRUM, Galerie hl. města Prahy a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Na festivalu se představí i řada kateder a studentský spolků FF UK.
→ Workshopy: Od kaligrafie po dílnu mistra houslaře
Přímo na náměstí bude po celé odpoledne probíhat série workshopů a dílen. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet japonskou kaligrafii, znakový jazyk nebo tradiční korejské hry připravené studenty a absolventy FF UK. Naučí se objednat si jídlo v japonské či vietnamské restauraci a poděkovat za něj v příslušném jazyce. Tvůrčí dílny studentského spolku Katharsis nabídnou vhled do techniky slavných filmových hororových scén a spolek Praxis pásmo debat Temná komora filosofů o strachu v politice. Součástí jsou budou i popularizační přednášky, například proč elfové mluví finsky a trpaslíci hebrejsky. Čtení z díla Světlany Aleksijevič, loňské nositelky Nobelovy ceny za literaturu, připravila herečka Táňa Fischerová.
Rodiče s dětmi mohou zavítat do Rudolfina na hudební workshopy pod vedením hudebníků České filharmonie, podívat se na zkoušku orchestru nebo navštívit dílnu mistra houslaře a mistra tvuku. Galerie nabídne výtvarné workshopy pro malé i velké návštěvníky.
Více z programu FF UK na webu festivalu.
→ Zažijte centrum jinak: Urban Walks, tematický geocaching a uprchlický larp
Odborníci z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy opět připravili tematické procházky centrem Prahy. Ve hře Cesta za snem si návštěvníci mohou vyzkoušet larp s uprchlickou tematikou a v okolí náměstí Jana Palacha bude možné po celý den lovit tematické cache spojené s historií a osobnostmi náměstí.
→ Koncerty a divadla
Jazz, cimbálovka, hudebníci České filharmonie, ale i kapely z Filozofické fakulty UK a konzertvarieté Pražské konzervatoře zaplní pódium na náměstí po celé odpoledne.
→ Město není váš obývák: S architekty a umělci o centru Prahy
Jak zbavit centrum Prahy aut, hluku a smogu a vrátit ho jeho obyvatelům? Má smysl vystavovat umění ve veřejném prostoru? Debatujte s architekty, odborníky a umělci o Praze a náměstí Jana Palacha.
→ Festival uzavře Dan Bárta & Robert Balzar Trio netradičním koncertem v Rudolfinu.
Webové stránky festivalu: opensquare.cz.
Pořádající instituce: Česká filharmonie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Galerie Rudolfinum, Městská knihovna, Galerie hl. města Prahy, Pražská konzervatoř
Kontaktní osoba pro média:
Mgr. Ina Píšová
tisková mluvčí projektu Open Square
+420 777 739 951
Ve dnech 4.–9. října 2016 se v Ústí nad Labem a Praze koná výroční konference celosvětové Společnosti pro interkulturní Germanistiku (Gesellschaft für interkulturelle Germanistik, GiG), druhé největší odborné společnosti zaměřené na německý jazyk a kulturu. Jedná se o 20. výroční konferenci GiG, které se zúčastní takřka 200 přednášejících ze 48 zemí světa. Šest hlavních přednášejících přijíždí ze zemí pěti kontinentů (Austrálie, Brazílie, Německo, Japonsko, Kamerun a USA).
Záměrem letošního setkání s názvem Rozmanité koncepty – koncepty rozmanitosti. Interkulturalita/-y ve světě je představit způsoby popisu mezikulturních jevů v různých částech světa, různých oblastech teorie a oborových disciplínách. K tomu přispějí jak přednášky z oblasti literatury v obecných kulturních souvislostech, například ve vztahu k fenoménu migrace, tak i příspěvky lingvistické, didaktické či translatologické. Největší sekce se věnuje literárním textům a filmům, druhá největší je zaměřena na historický kulturní prostor českých zemí. Zde zazní obecnější reflexe nad česko-německým ‚konfliktním společenstvím‘ i přednášky o autorech (např. o Kafkových cestách do severních Čech) nebo literárních postavách (Švejk v české a německé kultuře).
„Chceme nabídnout rozmanité pohledy na staleté soužití české, německé a židovské kultury, jež se v 19. století proměnilo v nacionální zápolení, aby se po osudových zvratech 20. století z českých zemí stal prostor monokulturní, který jen zřídka vzpomíná na svou interkulturní minulost,“ říkají organizátoři doc. Renata Cornejo z Katedry germanistiky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. a prof. Manfred Weinberg z Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Rozmanitou národností minulost českých zemí připomene také doprovodný kulturní program konference – například komponovaný večer Böhmen liegt am Meer 6. 10. 2016 od 20 hodin v pražském Bio Oko, na němž s autorským čtením vystoupí Kateřina Tučková, Ondřej Buddeus či Jaroslav Rudiš.
Odborně založené promýšlení zmíněných jevů nabývá na významu vzhledem k naléhavosti konfliktů i potřeby komunikace mezi kulturami v současném světě. Konference zároveň představuje podstatné posílení mezinárodních vazeb české germanistiky i posílení výzkumu jevů, jež historicky formovaly i český kulturní prostor.
Organizátoři
doc. Renata Cornejo, Katedra germanistiky, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Ústí n.L.
prof. Manfred Weinberg, Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Kontaktní osoba
Mgr. Štěpán Zbytovský, Ph.D.
Ústav germánských studií
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
V Praze 20. 9. 2016
