Jednou z perspektiv, které se nelze vyhnout ve výkladu dějin romského obyvatelstva ve vztahu k státním a společenským strukturám v Evropě obecně, včetně území Československa, je perspektiva útlaku a pronásledování, jejíž druhou stranou je příběh obětí. V současné době v různých fórech sledujeme snahu o vykročení z takového výkladu, která vede od zdůrazňování aktérství Romů například k výzkumu věnovanému historii romského etnoemacipačního hnutí, případně romského odboje.

V rámci debaty reagující na aktuálně veřejně diskutované téma pronásledování Romů na území Protektorátu Čech a Moravy budeme diskutovat právě o perspektivě pronásledování – zda a jak lze z tohoto konceptu uniknout, v čem (ne)setrvávání v něm může být přínosné, a jaké jsou možnosti kontextualizace a hlubší integrace výkladu pronásledování a utrpení Romů v tomto období do historického příběhu zdejší společnosti, včetně poukázání na bílá místa v současném stavu výzkumu.

Debatu pořádá Centrum pro studium člověka a společnosti FF UK.

Vstup volný do naplnění kapacity sálu.

účastníci debaty:
Pavel Baloun (FHS UK, Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies)
Helena Sadílková (Seminář romistiky KSES FF UK)
Jiří Smlsal (ÚHSD FF UK)
Matěj Spurný (ÚHSD FF UK)

moderátorka: Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR)

kdy: čtvrtek 22. března 2018 od 17:30 do 19:30

kde: přednáškový sál v prvním patře Kampusu Hybernská (Hybernská 4, Praha 1)

událost na Facebooku

Grantová rada UK a oborové rady GA UK ukončily vyhodnocování projektů 15. kola GA UK a po schválení kolegiem rektora zveřejňuje projekty, které byly přijaty k financování.

Pro rok 2018 bylo přijato k financování 334 projektů z 924 podaných nových projektů. Úspěšnost nových projektů činí 36,1 %. Dále bylo přijato 200 projektů pokračujících z roku 2016 a 304 pokračujících projektů z roku 2017. Celkem GA UK podpořila v 15. grantovém kole 838 grantových projektů.

Za Filozofickou fakultu UK bylo přijato 35 projektů. Podrobnější informace o dalším postupu budou řešitelům v blízké době zaslány přímo na jejich e-mailové adresy. Všem úspěšným žadatelům srdečně gratulujeme.

přijaté projekty FF UK

Letošní jubilejní rok s sebou přináší řadu oslav a příležitostí. Se vznikem Československa a Polska (1918) souvisí také klíčové události procesu národní emancipace – jaro národů a Slovanský sjezd 1848 či listopadové povstání 1830.

Výstava Češi a Čechy polskýma očima (1830–1848), přístupná od 12. března 2018 ve druhém patře hlavní budovy Filozofické fakulty UK, přibližuje nejen stereotypy „my a oni“, ale představuje také fenomén kulturní výměny, zprostředkování a komunikaci mezi sítěmi polských a českých vědců.

Výstavu, kterou pořádá Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy pod záštitou Polského institutu v Praze, slavnostně zahájili doc. Petr Christov (pověřený proděkan pro přijímací řízení a vnější vztahy, FF UK), dr. Luboš Velek (ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR), Maciej Ruczaj (ředitel Polského institutu v Praze), dr. Tomáš W. Pavlíček (spoluautor výstavy, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a prof. Jan Županič (Ústav světových dějin FF UK).

související:

Výstava: Češi a Čechy polskýma očima (1830–1848) [mua.cas.cz]

foto: archiv FF UK

Mezinárodní den divadla se koná každý rok. Do HYBu přichází letos poprvé. Divadlo je jako univerzita. Rozmanité, živé, komunikující. A program si na starost vzala Katedra divadelní vědy FF UK!

kdy: úterý 27. března od 17:00 do 22:00

kde: Hybernská 4, Praha 1 (Kampus Hybernská)

událost na Facebooku

Těšíme se na vás.

Po intenzivních jednáních, která proběhla v průběhu roku 2017, se čtyři univerzity se silným vědeckým potenciálem – Univerzita Karlova, Heidelberg University (Německo), Sorbonne University (Francie) a University of Warsaw (Polsko) – rozhodly uzavřít strategické partnerství vytvořením Evropské univerzitní aliance.

Evropská univerzitní aliance (4EU) vychází z již existující vzájemné akademické spolupráce. Klade si za cíl vytvořit kvalitativně novou úroveň spolupráce ve výzkumu, výuce, vzdělávání a administraci, vybudováním vhodné infrastruktury, která bude sdružovat výzkumníky, studenty, učitele a zaměstnance všech čtyř na vědu zaměřených univerzit. Nastolená spolupráce je založena na vzájemném porozumění idejím evropských univerzit, které mají základ v akademických svobodách a autonomii a zajišťují rovný přístup ke vzdělávání. Rektoři čtyř univerzit podepsali související Deklaraci v Paříži v sobotu 10. března 2018.

Aliance prohlubuje stávající spolupráci a vytváří kreativní prostředí pro výuku, učení, vědu, výzkum a inovace. Její snahou je odstraňovat administrativní překážky tak, aby docházelo k volnému pohybu studentů, vědeckých pracovníků a zaměstnanců, výměně nápadů a myšlenek a sdílení dobré praxe mezi zainteresovanými univerzitami.

Univerzity chápou Alianci jako platformu, díky které budou moci přispět k vyřešení významných výzev v oblasti vědecké práce a výzkumu v Evropě i mimo ni.

kontakty pro média:

Univerzita Karlova
Václav Hájek
+420 224 491 248
vaclav.hajek@ruk.cuni.cz

Sorbonne University
Katherine Tyrka
+33 (0)1 44 27 51 05
katherine.tyrka@sorbonne-universite.fr

University of Warsaw
Anna Korzekwa-Józefowicz
+48 602 262 552
spokesperson@uw.edu.pl

Universität Heidelberg
Marietta Fuhrmann-Koch
+49 6221 54 2311
marietta.fuhrmann-koch@rektorat.uni-heidelberg.de

tisková zpráva na stránkách Univerzity Karlovy [cuni.cz, 21. března 2018]

tisková zpráva EN

Univerzita Karlova zve na slavnostní udělení čestné vědecké hodnosti doktora honoris causa fyzikálních věd, kterou převezme prof. Rolf-Dieter Heuer, Ph.D., prezident Německé fyzikální společnosti, bývalý generální ředitel CERN, a čestné vědecké hodnosti doktora honoris causa filozofických věd, kterou převezme prof. Thomas Evan Levy, profesor archeologie starověkého Izraele a sousedních zemí Kalifornské univerzity v San Diegu.

kdy: pátek 6. dubna od 13:00

kde: Ovocný trh 3, Praha 1 (Velká aula historické budovy Karolina)

Po skončení programu ve Velké aule jste srdečně zváni do recepčních místností v přízemí Karolina.

Účast laskavě potvrďte na rsvp@cuni.cz nebo tel.: 224 491 251.

Místa zaujměte do 12:50.

Prof. Levy již od počátku 21. století spolupracuje s prof. M. Bártou (Český egyptologický ústav FF UK) v oblasti archeologie a kontaktů mezi starověkým Egyptem a Syropalestinou. K tomu přispěly zejména výzkumy prof. Levyho v oblasti Wádí Fejnán, kde jeho expedice objevila unikátní památky z doby 3. a 1. tis. př. Kr. Prof. Bárta se věnuje velice podobným tématům a rovněž české archeologické výzkumy v Abúsíru nabízejí významné paralely pro Levyho práci na Předním východě jak v oblasti mezinárodního obchodu, tak i geneze prvních komplexních společností v 3. a 1. tis. př. Kr. M. Bárta na UCSD jako host T. E. Levyho i přednášel, stejně jako prof. Levy v Praze. Konečně několik studentů egyptologie v Praze se zúčastnilo výzkumů prof. Levyho v Jordánsku v rámci jejich archeologické praxe. V neposlední řadě prof. Levy a prof. Bárta spolupracovali i na výzkumu moderní povahy Biblické archeologie v rámci publikace Historical Biblical Archaeology and the Future. The New Pragmatism, edited by T. E. Levy, Equinox, London, Oakville, 2010. Profesor Levy je jednou z hlavních postav současného vědeckého bádání o několika zásadních tématech vztahujících se k vývoji civilizací. V první řadě jde o dobu vzniku prvních státních útvarů na konci 4. a počátku 3. tis. př. Kr. na Předním východě. Z doby 3. tis. př. Kr. pochází i Levyho objev největšího zdroje mědi v celé oblasti ve Wádí Fejnán. Tento objev má obrovský dosah i pro poznání historie starověkého Egypta a mezinárodních obchodních vztahů dané doby. Jeho výzkumy ve Wádí Fejnán poskytly i zcela nové poznatky k formování civilizačních okruhů doby železné a počátku starověkého Izraele. V posledních letech se Levy intenzivně věnuje i práci v oblasti tzv. cyberarchaeology, tedy využívání nejnovějších hi-tech technologií pro dokumentaci archeologických výzkumů a jejich interpretaci. Svým významem je prof. Levy globálním vědcem, jehož práce, teoretický přesah a výchova několika generací archeologů a odborníků na dobu starověku má světový význam.

Čestná vědecká hodnost doktor honoris causa se uděluje za zásadní světový přínos prof. Levyho k poznání dějin starověkého Předního východu a Egypta v době 3.–1. tis. př. Kr.

Rada Národního akreditačního úřadu na svém zasedání dne 21. března 2018 rozhodla o udělení institucionální akreditace Univerzitě Karlově. Stalo se tak na základě žádosti, kterou Univerzita Karlova podala jako první veřejná vysoká škola v říjnu 2017. Akreditace byla udělena ve všech 23 oblastech, o které požádala. Je tak první českou veřejnou vysokou školou, které byla institucionální akreditace udělena.

Jakmile obdrží Univerzita Karlova oficiální rozhodnutí Národního akreditačního úřadu, bude moci Rada pro vnitřní hodnocení UK zahájit vnitřní schvalovací proces studijních programů, jejichž návrhy jsou nyní intenzivně připravovány na jednotlivých fakultách UK. Pro tento proces má již UK připravený důsledný systém metodické kontroly a odborného posuzování kvality jednotlivých návrhů členy Rady pro vnitřní hodnocení i externími odborníky. Jako další pilíř kvality pak připravuje UK systém následného hloubkového hodnocení kvality, kterým postupně projdou všechny schválené studijní programy na UK.

Možnost udělení institucionální akreditace, kterou přinesla nedávná novela zákona o Vysokých školách, významně posiluje autonomii vysokých škol rozhodovat o tom, v jakých studijních programech bude v příštích deseti letech vzdělávat své studenty. Zároveň s tím tak vysoké školy ponesou plnou odpovědnost za kvalitu těchto studijních programů. UK si je této odpovědnosti dobře vědoma, a proto hodlá svou autonomii, kterou díky udělení institucionální akreditace získává, využít k modernizaci a inovaci svých studijních programů tak, aby poskytla svým absolventům to nejkvalitnější vzdělání uplatnitelné v 21. století.

za správnost:

Mgr. Václav Hájek

tiskový mluvčí UK
Odbor vnějších vztahů
Univerzita Karlova
tel: +420 224 491 248
e-mail: pr@cuni.cz

zdroj: Univerzita Karlova získala jako první vysoká škola v ČR institucionální akreditaci [cuni.cz, 22. března 2018]

V pátek 23. března 2018 zemřel ve věku 86 let prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc., univerzitní profesor, nestor české porevoluční sociální politiky, sociální reformátor mezinárodního významu.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

od 1. dubna 2018 bude možné pokuty (zpozdné za včas nevrácené knihy) platit hotovostí pouze v následujících knihovnách:

Žádné z knihoven na FF UK kromě výše uvedených nebudou od 1. 4. 2018 pokuty přijímat. Pokud máte na svém čtenářském kontu neuhrazenou pokutu, bude potřeba zaplatit ji v některé z výše uvedených knihoven anebo bezhotovostním převodem na bankovní účet (viz dále).

Bezhotovostní platba pokut

POZOR! Od 1. 4. 2018 je pro platby pokut ze všech knihoven stejný variabilní symbol. Název knihovny, které pokuta náleží, uvádějte za své jméno do zprávy pro příjemce. Urychlíte tím zpracování pokuty a odblokování vašeho konta.

Veškeré informace o platbě pokut najdete na webu Knihovny FF UK.

Provoz proskleného výtahu, který byl rekonstruován podle původních plánů ze 30. let, zahájí děkan FF UK doc. Michal Pullmann v úterý 3. dubna ve 12:30.

Úvodní jízdě děkana bude přítomno děkanské kolegium. V prvním patře bude následovat proslov.

Výtah, který pojme 13 osob, nově umožní propojení knihovny na úrovni 2. podzemního podlaží a dvora na úrovni 1. podzemního podlaží a opět všechna podlaží až do čtvrtého patra. Vedle výtahu bude na dvoře postaveno nové schodiště a stojan na jízdní kola s přístřeškem.

Generální rekonstrukce hlavní budovy fakulty bude probíhat etapovitě do roku 2019, kdy zároveň budova oslaví 90 let od svého vzniku.

Základní informace o probíhajících rekonstrukčních pracích jsou k dispozici na webových stránkách.

Mezinárodní (někdy též Světový) den divadla si připomínáme již od roku 1961, kdy byl ustanoven. Za jeho vznikem stojí Mezinárodní divadelní institut (International Theatre Institute – ITI), který navíc letos slaví své sedmdesáté výročí. A letos poprvé se příznivci divadla mohli mj. setkat také v Kampusu Hybernská (27. března), kde pod záštitou Katedry divadelní vědy FF UK v Praze vznikl žánrově pestrý program.

 >>> celý článek čtěte na blogu studentů divadelní vědy FF UK

foto: Adéla Prášilová

Sedmý ročník mezinárodního festivalu současného cirkusu Fun Fatale zahájí 11. dubna ve 20 hodin performance vzdušné akrobacie vytvořená přímo pro prostory pražské Filozofické fakulty. Na vertikálních lanech zavěšených v průhledu mezi schodišti předvedou své umění finská performerka Ilona Jäntti, Stéphanie N’Duhirahe ze Švýcarska, Portugalka Ana Jordao, Isabelle Schuster z Německa a Eliška Brtnická z domácího souboru Cirkus Mlejn. V hudebním doprovodu houslistky Anny Štěpánové (AN-NA) nabídnou divákům to nejlepší nejen ze vzdušné akrobacie.

„Schodiště s prostorem uvnitř mě lákají už delší dobu. Mají totiž dva skvělé parametry, které přímo vybízejí k představení pro vzdušnou akrobacii, a to výšku a přirozené hlediště ze všech stran v různých úrovních. Diváci se díky tomu mohou volně pohybovat, měnit úhel pohledu nebo dokonce sledovat představení shora. Na Filozofické fakultě jsou taková schodiště hned dvě a ještě k tomu ta zkratka – FF, jako Fun Fatale,“ láká diváky dramaturgyně festivalu a současně autorka konceptu a jedna z vystupujících akrobatek Eliška Brtnická. Performance, která potrvá necelou půlhodinu, zakončí raut připravený organizací Kuchařky bez domova. „Z téhle spolupráce máme obzvlášť radost. Nejen že vaří a pečou výborné věci, ale zároveň tím pomáháme a navíc jsou to ženy,“ dodává ředitelka KD Mlejn Dagmar Bednáriková.

Převážně sólové projekty nejen akrobatek vystupujících na openingu mají diváci možnost zhlédnout během festivalu Fun Fatale, který v pražském Klubu Mlejn potrvá do 15. dubna. Kromě hlavního města se na celovečerní i kratší představení mohou těšit diváci také 16. dubna v Bratislavě, od 25. do 29. dubna v Jihlavě a 9. května poprvé v historii festivalu také v Brně.

Další novinkou letošního ročníku je zakončení festivalu promítáním krátkých videí s tematikou nového cirkusu Circus for Camera. Své projekty divákům představí Stina Otterström, Ilona Jäntti, Stéphanie N’Duhirahe, Ana Jordao a Eliška Brtnická. Promítat se bude také krátký film o přípravě taneční inscenace Proces Dory Sulženko Hoštové. Po zhlédnutí jednotlivých snímků budou mít diváci možnost debatovat s jejich autorkami. „Zajímá mě potenciál cirkusu mimo jeho běžné formy. Kromě site-specific ho vidím právě před kamerou. Festivaly tanečních filmů se těší čím dál větší oblibě a věřím, že i tohle je jeden z trendů, v nichž je cirkus tanci v patách,“ přibližuje Brtnická.

Vstup na zahájení festivalu i Circus for Camera je volný. Podrobný program festivalu včetně informací o vstupenkách a workshopech najdete na www.funfatale.cz nebo na festivalovém facebooku Fun Fatale.

Fun Fatale 2018 pořádá obecně prospěšná společnost KD Mlejn ve spolupráci se spolkem Cirkus Mlejn, divadlem DIOD Jihlava a klubem A4-Priestor súčasnej kultúry Bratislava, za podpory Městské části Praha 13, Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

[tisková zpráva Fun Fatale, 28. března 2018, Praha]

Hudba minulosti je pro dnešní Evropany samozřejmou součástí kultury. Hudbu různých historických období běžně slýcháme na koncertech i v médiích a často ani nepřemýšlíme o tom, jak je vlastně stará. Historická hudba může sloužit jako symbol a připomínka významných událostí nebo zprostředkovatel závažných myšlenek. Ale bylo tomu tak i na přelomu středověku a novověku? Tuto otázku a mnohé další si kladou muzikologové a hudebníci, kteří od roku 2016 pracují na evropském výzkumném projektu HERA Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe (www.soundme.eu). Českou republiku zde zastupují muzikologové z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (Lenka Hlávková, David Eben, Jan Ciglbauer), soubor Schola Gregoriana Pragensis (umělecký vedoucí David Eben) a studenti skladby z Hudební fakulty Akademie múzických umění pod vedením Michala Rataje. Na projektu se dále podílejí badatelé a hudební interpreti z Nizozemí, Velké Británie, Polska a Švýcarska.

Jedním z hlavních cílů projektů HERA je propojování vědců s veřejnými institucemi a zprostředkování vědeckého výzkumu ve srozumitelné podobě širokému publiku. Tým Sound Memories představí 10. dubna v Praze výsledky své dosavadní práce formou veřejného semináře Preserving and Transforming Sound Memories, kde bude muzikologický výklad konfrontován s živě provedenými ukázkami středověké hudby v podání souborů Anonymous III (Velká Británie) a Schola Gregoriana Pragensis. Obě tělesa dále společně vystoupí 11. dubna na slavnostním koncertě Regnum et Imperium – Ke kořenům české státnosti na Vyšehradě, který je věnován 100. výročí založení Československé republiky.

další informace:

Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe

vedoucí projektu: Prof. Dr. Karl Kügle (Utrecht)

zúčastněné instituce: Universiteit Utrecht, Cambridge University, Univerzita Karlova, Polska akademia nauk, Universität Zürich

Ústav hudební vědy FF UK, hlavní řešitel: PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D., řešitel: prof. PhDr. David Eben, Ph.D., postdoktorand: Mgr. Jan Ciglbauer, Ph.D.

Seminář (workshop) Preserving and Transforming Sound Memories

úterý 10. dubna 2018 od 16.30 hod., refektář kláštera dominikánů, Dominikánská 8, Praha 1 | událost na Facebooku

Slavnostní koncert Regnum et Imperium – Ke kořenům české státnosti

středa 11. dubna 2018 od 19 hodin, Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě | událost na Facebooku

účinkují: Schola Gregoriana Pragensis (umělecký vedoucí David Eben), Anonymous III (Michael Bell, Gopal Kambo, Stephen Matthews – Velká Británie)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v období od 9. dubna do 17. května 2018 bude zelená studovna Knihovny Jana Palacha ve vymezených dnech a hodinách nepřístupná čtenářům z důvodu poskytnutí prostoru studovny výuce v souvislosti s rozsáhlými rekonstrukcemi hlavní budovy FF UK.

Studovna bude nepřístupná dle následujícího rozvrhu:

V pátek a mimo výše uvedená časová rozpětí bude studovna přístupná čtenářům bez omezení. Po celou dobu trvání výluky zelené studovny si mohou čtenáři knihy umístěné ve volném výběru zelené studovny objednávat přes Centrální katalog UK (http://katalog.cuni.cz) a takto objednané knihy následně po výzvě o připravené rezervaci vyzvednout na výpůjčním pultu knihovny. V době, kdy bude studovna přístupná bez omezení (viz výše), mohou si čtenáři vybírat knihy k půjčení přímo z regálů jako obvykle. Rozvrh nepřístupnosti zelené studovny a informace o výluce studovny najdete na informačních cedulích umístěných na dveřích studovny, u výtahu a v dalších prostorách knihovny.

Veškeré informace o chystaných omezeních a uzavírkách Knihovny Jana Palacha můžete sledovat na průběžně aktualizované informační stránce v rámci webu knihovny, odkaz.

Na koho se obrátit v případě nejasností?

• V případě nejasností ohledně provozu studovny a půjčování knih se neváhejte obrátit na knihovníky na výpůjčním pultu knihovny, e-mailem na kjp@ff.cuni.cz anebo přes Facebook.
• V případě dotazů k probíhajícím rekonstrukcím hlavní budovy FF UK se prosím obracejte na kontaktní osobu Referátu investic Správy budov FF UK
  • Kontaktní osoba
    • Ing. Jaroslav Buchta, proděkan pro infrastrukturu FF UK
    • e-mail: jaroslav.buchta@ff.cuni.cz

Děkujeme za pochopení a doufáme, že nám zachováte přízeň navzdory omezením,

Tým Knihovny Jana Palacha

Do projektu KREAS (Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě) hledáme mezi interními zaměstnanci FF UK nového člena týmu na pozici postdoc, a to v pracovním balíčku „Jazyk a komunikace“ (WP1), v rámci  výzkumného projektu 2 „Sociálně-kulturní adaptace“.

Přihlášky a vyžádané dokumenty je třeba zaslat e-mailem na adresu hlavní řešitelky, Mirjam Friedové, Mirjam.Fried@ff.cuni.cz, do 18. 4. 2018. Výběrová komise si vyhrazuje právo pozvat uchazeče k osobnímu pohovoru.

vypsané pozice:

Badatel/ka v oblasti výzkumu současných evropských jazyků

Badatel/ka se bude podílet na řešení úkolů pracovního balíčku WP1, konkrétně „Modely synchronního rovnávání jazyků“ a „Korpusově založený výzkum současných evropských jazyků“.

Badatel/ka v oblasti diachronní korpusové lingvistiky

Badatel/ka v oblasti diachronní korpusové lingvistiky se bude podílet na řešení úkolů pracovního balíčku WP1, předpokládáme zapojení do práce týmu při identifikaci a klasifikaci vhodných historických textů včetně jejich přepisu a zpracování pro potřeby diachronního korpusového výzkumu. Konkrétně očekáváme práci v oblasti „Mapování jazykových zdrojů pro diachronní analýzy“ a „Výběr jazykových jevů v diachronním materiálu“.

Badatel/ka v oblasti řečového projevu

Badatel/ka se bude podílet na řešení úkolů pracovního balíčku WP1, v oblastech fonetické a fonologické charakteristiky (zejména spontánní) češtiny, osvojování zvukové stránky cizího jazyka a psychologické a sociální aspekty řečové komunikace.

Badatel/ka v oblasti jazykové standardizace a jazykového kontaktu

Badatel/ka se bude podílet na řešení úkolů pracovního balíčku WP1, konkrétně zejm. na úkolech „Jazyková standardizace a destandardizace jako formy adaptace jedinců a společenství v době moderní a postmoderní“ a „Primární socializace v situacích jazykového kontaktu“.