Medaili za podporu svobodného rozvoje české filozofie a kultury v dobách komunistické totality převzal prof. Rosen z rukou prof. Lenky Rovné, prorektorky pro evropskou problematiku, 22. února 2018. Po předání vystoupil prof. Rosen s přednáškou Why Does Philosophy Have a History.
Přednášku pořádalo Centrum pro studium politické filosofie, etiky a náboženství FF UK a Ústav filosofie a religionistiky FF UK.
foto: archiv FF UK
Kurz, který proběhne v rakouské oblasti Totes Gebirge, pořádá horský vůdce UIAGM Juráš Šefl ve spolupráci s Katedrou tělesné výchovy FF UK ve dnech 29. 3. až 1. 4. 2018.
Akce je otevřena i pro studenty jiných vysokých škol a fakult, absolventy UK-členy Klubu Alumni UK a další hosty – uživatele externích služeb Univerzity Karlovy.
kontaktní osoby:
horský vůdce UIAGM Mgr. Juráš Šefl
607 992 838 | juras@horoguru.cz
Mgr. Eva Šeflová
723 559 359 | eva.seflova@ff.cuni.cz
| cena | cca 4500 Kč; částka zahrnuje dopravu, ubytování, materiály a horského vůdce UIAGM |
| doprava | společná osobním autem |
| ubytování a strava | ubytování v horské chatě, jídlo vlastní |
| náplň kurzu | Skialp a laviny: základy bezpečného pobytu v zimních horách, skialpinistické výstupy dle aktuálních podmínek, informace o záchraně a hledání zasypaných lavinou. |
| storno | náklady nutné k uspořádání kurzu (pokud nebude náhradník) |
| přihlášky |
Přes rezervační formulář na webu KTV FF UK se zaplacením 4500 Kč na č. ú. 2900183681/2010, VS datum narození, do poznámky uveďte své jméno a skialpový kurz. Podrobné informace zašleme přihlášeným e-mailem. |
| povinné vybavení |
vybavení pro skialp a pobyt v zimních horách, lavinová výbava, pojištění léčebných výloh v zahraničí zahrnující skialpinismus, … Pokud nemáte vlastní vybavení, poradíme a pomůžeme vám správně vypůjčit. |
V prosinci roku 2017 proběhl první hromadný průzkum absolventů FF UK. Zajímalo nás, jak se našim absolventům daří, zda jsou spokojeni se svým zaměstnáním i jak zpětně hodnotí léta strávená na fakultě. Do průzkumu se zapojilo 1901 absolventů a výsledky jejich odpovědí analyzovaly socioložky z Katedry sociologie FF UK.
Mezi dotazovanými převládaly téměř ze tří čtvrtin ženy (73 %), což ostatně koresponduje i s počtem absolventek registrovaných v informačním systému FF UK (71 %) a počtem aktuálně studujících žen na fakultě celkově (68 %). Nejstaršímu účastníkovi průzkumu bylo 95 let a nejmladšímu 22. Vzhledem k faktu, že většina dotazovaných absolventů ukončila studium v posledních pěti letech, nejčastější věk odpovídajících se pohyboval mezi 24 a 35 lety. Celých 65 % respondentů průzkumu žije v Praze, zatímco 8 % pobývá v zahraničí.
Pro absolventy bylo při výběru studia nejčastějším důvodem studium konkrétního oboru (často i fakt, že se v ČR vyučuje pouze na FF UK) a především prestiž fakulty a její lokalita. Téměř tři čtvrtiny svého rozhodnutí nelituje a studium na fakultě by zvolili znovu.
Méně než polovina absolventů (44 %) vnímala studium jako náročné, zatímco pouhých 11 % jej naopak považovalo za nenáročné.
Naprostá většina respondentů (83–92 %) se cítila po absolvování FF UK dostatečně vybavena odbornými teoretickými i všeobecnými znalostmi a ocenila i získanou schopnost práce s informacemi a schopnosti argumentace a kritického myšlení. Více než tři čtvrtiny (79 %) si cení i získaných komunikačních dovedností a schopnosti řešit problémy a úkoly. S tím souvisí i oceňované silné stránky při hledání zaměstnání, jimiž jsou získaná odbornost, jazyky, schopnost přemýšlet nad problémy v souvislostech (42 %), kritické myšlení a verbální vyjadřování (35 %) a organizační schopnosti (25 %). Specifické znalosti a dovednosti získané vystudováním oboru na FF UK využívá pří zaměstnání více než polovina absolventů (55 %).
Více než polovina absolventů hledajících zaměstnání (52 %) pociťovala nedostatky v odborné praxi či ve znalostech a dovednostech práce s výpočetní technikou (36 %). Třetina (29–35 %) se vnímala jako nedostatečně připravena na profesní kariéru v rozvoji organizačních schopností a schopnosti týmové práce.
Pouhé 1 % dotázaných absolventů nebylo v době průzkumu zaměstnáno.
Práci po ukončení studia hledala méně než polovina (42 %) a méně než tři čtvrtiny z nich (68 %) ji našlo během tří měsíců. Téměř tři čtvrtiny z těch, kteří práci nehledali, pokračovalo po absolvování studia v zaměstnání získaném ještě v průběhu studia (63 %) či již vědělo, kam nastoupí (9 %).
Více než polovina absolventů (54 %) jsou dnes zaměstnanci na plný úvazek, téměř čtvrtina (24 %) podniká či jsou OSVČ a pětina dále pokračuje ve studiu, přičemž většina z nich má zároveň zdroj vlastního finančního příjmu. Nejvíce absolventů se uplatňuje ve státní správě či veřejných institucích (54 %), dále v soukromých podnicích (34 %) a neziskovém sektoru (9 %).
Medián čistého měsíčního příjmu dotázaných absolventů fakulty je 24 000 Kč oproti zhruba 20 000 Kč mediánu čistého měsíčního příjmu na jejich první pracovní pozici či při první výdělečné činnosti. Je ovšem třeba zohlednit, že zjištěné údaje jsou velmi rámcové – řada absolventů uváděla svůj čistý měsíční příjem pouze přibližně.
Absolventi fakultu vnímají především jako tradiční akademickou a teoreticky zaměřenou instituci. Byť ve spojení s fakultou přece jen pociťují jistou ustrnulost a zastaralost, přesto se ve většině současně klaní k její otevřenosti a je jim sympatická.
Ústav pro klasickou archeologii FF UK zve na sérii přednášek v rámci kurzu Aktuální otázky archeologie (Current Issues in Archaeology). Přednášky a následné diskuse probíhají u zahraničních hostů v jazyce anglickém, v případě domácích odborníků pak česky nebo slovensky.
Cílem přednáškového cyklu je umožnit studentům archeologie i jiných oborů na FF UK, jakož i širší veřejnosti, být konfrontován s nejnovějšími poznatky v oboru a nabýt informace, které svou aktuálností jdou za možnosti běžné univerzitní přednášky. Pozvaní hosté se věnují jak archeologii antického světa, tak i archeologii našich zemí, a to od pravěku až po středověk.
Přednášky jsou koncipovány v délce 60 minut a jsou následovány diskusí a neformálním postkolokviem.
Jednotlivé přednášky jsou přístupné široké veřejnosti.
kód předmětu v SIS: AKAV00039, AKAV00043, AKAV00037E
místo konání: Celetná 20, Praha 1, místnost č. 306
čas: středy od 16:00
|
21. 2. | Jana Mokrišová (University of Sheffield) | From Arzawa to Ionia: Social Implications of Stable Mobilities and Changing Identities |
| 28. 2. | Eva Rosenstock (Institut für Prähistorische Archäologie der Freien Universität Berlin) | Inhibited growth? Farming subsistence and human stature in the OId World |
| 7. 3. | Gunvor Lindström (DAI, Eurasien Abteilung, Berlin) | The statue of a Seleucid king from Elymais/Iran. Rediscovered, reassembled, set in context |
| 14. 3. | Felix Pirson (DAI Istanbul) | Pergamon’s settlement history: A recent survey and critical overview |
| 21. 3. | Petr Hrubý (Ústav archeologie a muzeologie, MU Brno) | Hornictví a životní prostředí pohledem archeologie: příklady ze středověku |
| 28. 3. | Radka Kozáková a Dagmar Dreslerová (Archeologický ústav AV ČR, Praha) | V jednotě je síla aneb Archeologie v mezioborovém výzkumu. Archeologické, palynologické a sedimentologické výzkumy v Podbezdězí a na Šumavě |
| 4. 4. | Fritz Blakolmer (Institut für Klassische Archaeologie, Uni Wien) | No kings, no inscriptions, no historical evevnts? Some thoughts on the iconography of rulership in Mycenaean Greece |
| 11. 4. | Goran Salev / Pero Ardjanliev (Archaeological Museum of Macedonia, Skopje) | New Discoveries from the Northern Part of Ancient Macedonia |
| 18. 4. | Thea De Armond (Stanford University) | Antonín Salač and Czech Classical Archaeology |
| 25. 4. | Christoph Schwall (Institute for Oriental and European Archaeology, Vienna) | Early Bronze Age gold finds in the Aegean and Anatolia: a marker for increasing social complexity and connectivity? |
| 2. 5. | Anthony Harding (Exeter + Prague) | Frattesina and networks in Late Bronze Age Europe |
|
9. 5. | Jan Kolář (Botanický ústav AV ČR & Ústav archeologie a muzeologie FF MU) | Archaeology of local interactions. Social and spatial aspects of Final Eneolithic Societies in Central Europe |
Podávání přihlášek děkanovi FF UK je možné do 27. 3. 2018
Přihlášky do interního výběrového řízení mohou podat pouze osoby, které mají k poslednímu dni pro podávání přihlášek uzavřený pracovní poměr jako akademičtí pracovníci k univerzitě a jsou zařazeni na fakultě.
Náležitosti přihlášky:
Součástí koncepce musejí být tyto oblasti:
Podáním přihlášky dává uchazeč souhlas se zveřejněním všech jejích součástí.
Zrušení interního výběrového řízení na místo vedoucího/vedoucí Katedry psychologie
Centrum pro studium politické filosofie, etiky a náboženství FF UK zve na veřejnou akademickou debatu na téma Politická role univerzity? Účastníky debaty, která proběhne 21. března v prostorách Nové scény Národního divadla v Praze, budou Louise Richardson, rektorka Oxford University, Péter Balázs, ředitel Center for European Neighborhood Studies na Středoevropské univerzitě v Budapešti, Stefan Collini, profesor literatury a dějin idejí na Cambridge University, a Tomáš Halík, profesor na Filozofické fakultě UK.
Vstup je volný, bez registrace. Jednacím jazykem je angličtina, tlumočení bude zajištěno do sluchátek.
New Stage (“Nová scéna”) of the National Theatre
21st of March 2018, 17:00
Our speakers will be:
The Centre for Philosophy, Ethics and Religion invites you to a high-profile academic discussion about the political role of universities in contemporary society. Universities are nowadays in an ambivalent position. On one hand, they seem to be very successful: there has never been so many of them, they cover a vast field of subjects and the proportion of population entering university has never been higher. On the other hand, the role of experts and academics is ruthlessly undermined in the public sphere and universities feel that they are under increasing pressure to justify their place in society. Yet while the question of academic or social role of universities (the moral role of higher education was abandoned long time ago) is reasonably well-covered, we want to open a new topic – their political role.
The political role of universities plays a big part in several contemporary controversies. The discussions concerning the curriculum of US colleges back in the seventies and eighties or the contemporary struggle of several academic institutions in Central and Eastern Europe to keep their independence are just two possible examples. So what can the political role of university be? We do not want to equate the political with the social or the public. Therefore, we do want to look for a specific role of universities in contemporary politics. Perhaps there is none, and there should be no such role. Or perhaps universities are vital for the preservation of liberal democracies. Whatever will be the outcome, we believe that discussion on topic is crucial in contemporary political environment. Therefore, we would like to invite you to the following discussion.
This occasion is the first one in a series of academic discussions organized by the Centre for Philosophy, Ethics and Religion at the Faculty of Arts, Charles University. The Centre will organize up to three discussions each year.
Partners:
Media partners:
This discussion is part of the European Regional Development Fund-Project “Creativity and Adaptability as Conditions of the Success of Europe in an Interrelated World” (No. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734).
V devatenácti oborech náleží pracoviště Univerzity Karlovy mezi světovou špičku podle mezinárodního žebříčku QS World University Rankings by Subject 2018, jehož výsledky byly zveřejněny poslední únorový den. Z celkem 48 oborů, které byly v letošním vydání QS World University Rankings by Subject sledovány, byla činnost Univerzity Karlovy posuzována v celkem 39 případech, její pracoviště se pak mezi nejlepšími objevila – tak jako v předchozím roce – v devatenácti oborech.
Vedle stálice v podobě geografie, ve které Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy již sedm let po sobě náleží do první stovky, se v této elitní společnosti poprvé objevila také pracoviště, která se věnují filozofii. Mezi nejlepších dvě stě vysokých škol patří Univerzita Karlova v dalších deseti oborech, jimiž jsou anglický jazyk a literatura, historie, lingvistika a moderní jazyky v uměnovědných a humanitních disciplínách, lékařství a farmacie ve vědách o živé přírodě a lékařských vědách, matematika v přírodních vědách a mediální a komunikační studia, politologie a mezinárodní vztahy a sociologie ve společenských vědách.
Univerzita Karlova je tak mezi nejlepšími vysokými školami zastoupena ve všech profilových oblastech, kterými se zabývá. Potěšující přitom je meziroční zlepšení postavení řady disciplín, a to zejména humanitních a společenskovědních, kde filozofie, lingvistika a sociologie poskočily o přibližně padesát míst, moderní jazyky pak téměř o devadesát, na dohled první stovky.
„Jsem velmi rád, že v hlavních oblastech studia a vědecké práce jsme se v prestižním QS ratingu zlepšili, za což chci poděkovat svým kolegům z akademické obce UK. Je potěšitelné, že k výraznému posunu došlo u společenskovědních a humanitních oborů,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Vedle Univerzity Karlovy je v žebříčku zastoupeno také dalších devět českých vysokých škol, a to České vysoké učení technické v Praze v sedmi oborech, Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci v pěti oborech, Vysoké učeních technické v Brně ve třech oborech, Česká zemědělská univerzita v Praze ve dvou oborech, brněnská Mendelova univerzita a pražské Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola chemicko-technologická a Vysoká škola umělecko-průmyslová pak v jednom oboru.
Žebříček QS World University Rankings by Subject 2018, který nabízí jedno z nejrozsáhlejších mezinárodních srovnání oborů, tak jako v minulých letech posuzoval reputaci a kvalitu výzkumu a absolventů několika tisíc pracovišť z celého světa. Ve výsledcích se pak napříč obory objevuje více než jedenáct set vysokých škol ze sedmdesáti pěti zemí.
Web žebříčku QS World University Rankings by Subject
VÝSLEDKY NEJLEPŠÍCH OBORŮ UNIVERZITY KARLOVY
| obor | 2016 | 2017 | 2018 |
| uměnovědné a humanitní vědy | |||
| anglický jazyk a literatura | 162 | 146 | 144 |
| filosofie | 135 | 139 | 81 |
| historie | 164 | 177 | 154 |
| lingvistika | 162 | 186 | 137 |
| moderní jazyky | 143 | 202 | 113 |
| inženýrské a technické vědy | |||
| informatika | 263 | 263 | 285 |
| vědy o živé přírodě a lékařské vědy | |||
| biologie | 328 | 288 | 251 |
| farmacie a farmakologie | 154 | 160 | 157 |
| lékařství | 184 | 184 | 172 |
| přírodní vědy | |||
| fyzika a astronomie | 211 | 180 | 213 |
| geografie | 75 | 88 | 71 |
| chemie | 339 | 303 | 295 |
| matematika | 162 | 183 | 180 |
| materiálové vědy | – | 297 | 276 |
| vědy o životním prostředí | 242 | 248 | 252 |
| společenské vědy | |||
| ekonomie a ekonometrie | 229 | 249 | 253 |
| mediální a komunikační studia | – | 197 | 183 |
| politologie a mezinárodní vztahy | – | 169 | 133 |
| sociologie | – | 253 | 195 |
Přesně před pěti lety (4. března 2013) spustila Filozofická fakulta UK vlastní internetový obchod. Na adrese e-shop.ff.cuni.cz v té době bylo možné vybírat z více než 500 titulů knih, časopisů a e-publikací především z fakultní produkce. Během uplynulých pěti let fungování vzrostla nabídka dvojnásobně – na více než 1000 jednotlivých titulů, a to díky bohaté vydavatelské aktivitě Vydavatelství FF UK.
Na pestré nabídce publikací z nejrůznějších oborů vyučovaných na FF UK se podílí vedle edic Fontes, Humanitas, Mnemosyne, Trivium a reprezentativní řady Opera facultatis philosophicae zejména ediční řada Varia. Ta v roce 2018 čítá už bezmála 70 svazků, navíc v tištěné i elektronické podobě. Elektronického formátu se dočkala v roce 2015 s přechodem do režimu Open Access i fakultní odborná periodika. Jedinečnost e-shopu tkví i v nabídce titulů menších nebo specifických oborů, jež jsou v běžné knižní distribuci nedostupné.
Mezi nejúspěšnější tituly na e-shopu patří dlouhodobě knihy z oborů historie, egyptologie, literární vědy a lingvistiky – žebříčku nejprodávanějších titulů za uplynulých 5 let vévodí praktická učebnice Jazyk egyptských písařů a souborný svazek literárních studií významného germanisty a překladatele Otokara Fischera. Vedle publikací pak velký zájem doprovází oceněnou počítačovou herní simulaci Československo 38–89: Atentát, jež se v e-shopu začala prodávat v roce 2015 a jež byla letos nahrazena rozšířenou verzí pod názvem Attentat 42.
E-shop FF UK, který by se při příležitosti pětiletého fungování měl dočkat grafického re-designu, nabízí ukázky z knih a vyhledávání jak podle oborů, tak podle jednotlivých edic a periodik. Poskytuje možnost platby kartou, převodem i hotovostí a zaslání běžnou poštou, na dobírku nebo osobní vyzvednutí v Knihovně Jana Palacha. Slevami vychází vstříc jak běžným zákazníkům, tak zejména studentům a zaměstnancům FF UK, kteří se přihlašují standardním jménem a heslem a mají automaticky započtenou slevu 15 % z běžné prodejní ceny.
Už nyní můžete v sekci připravovaných titulů najít zajímavé knihy a časopisy chystané na rok 2018.
| Žebříček 10 nejprodávanějších titulů v e-shopu FF UK (2013–2018) |
|
Jazyk egyptských písařů (R. Landgráfová) Literární studie a stati I, II (O. Fischer) Židé na Frýdecku a Místecku (D. Baránek) Egypt v době stavitelů pyramid (J. Krejčí) Státy západního Balkánu (J. Pelikán, T. Chrobák, J. Rychlík, S. Tumis, O. Vojtěchovský, O. Žíla) Z Prahy proti Titovi! (O. Vojtěchovský) Andragogika a vzdělávání dospělých (M. Dvořáková, M. Šerák) Kacířská univerzita (P. Hlaváček et al.) Teoreticko-metodologické výhledy současné lingvistiky (E. Lehečková, J. Chromý, eds.) Básně a místa (J. Hrdlička, K. Soukupová, M. Špína, eds.) |
Děkan FF UK vyhlašuje na pondělky 30. dubna a 7. května 2018 děkanské volno pro akademickou obec i pro ostatní zaměstnance fakulty. Hlavní budova na nám. Jana Palacha i objekt Šporkova paláce budou v tyto dny uzavřeny.
Letošní jubilejní rok s sebou přináší řadu oslav a příležitostí. Se vznikem Československa a Polska (1918) souvisí také klíčové události procesu národní emancipace – jaro národů a Slovanský sjezd 1848 či listopadové povstání 1830.
Rádi bychom vás proto pozvali na výstavu Češi a Čechy polskýma očima (1830–1848), která přibližuje nejen stereotypy „my a oni“, ale představuje také fenomén kulturní výměny, zprostředkování a komunikaci mezi sítěmi polských a českých vědců.
Vernisáž výstavy se koná v Praze ve druhém patře hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (nám. Jana Palacha 2, Praha 1) v pondělí 12. března 2018 od 17 hodin; k vidění bude do 13. dubna 2018. Výstava uplatňuje plakátovou formu textů, citátů a archivních skenů v kombinaci s poutavou barevnou grafikou.
Cílem výstavy je představit, jak Poláci v polovině 19. století vnímali Čechy jako zemi a Čechy jako formující se národ. Nutně tak srovnávali vlastní situaci po listopadovém povstání 1830 s činností české národní elity v době předbřeznové. Zásadní byl pohled publicisty Edmunda Chojeckého, který svýma očima, příznivě a kriticky zprostředkoval českou zkušenost polskému prostředí. Kontakty mezi Čechy a Poláky se osvědčily také během „jara národů“, zejména na Slovanském sjezdu v Praze roku 1848. Obě národní hnutí hledala své místo v západní Evropě i uprostřed ostatních slovanských národů.
Klíčovými představiteli byli na obou stranách učenci. Jak a kde vědci navázali kontakty, jaká byla jejich vzájemná spolupráce, v jakých oblastech docházelo ke kulturní výměně? Šlo nejen o výměnu publikací, ale také o sdílení zkušeností, přenos forem organizace učených společností. V neposlední řadě se jednalo o ocenění a jmenování zahraničních kolegů členy vlastní učené společnosti.
Výstavu pořádají Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy pod záštitou Polského institutu v Praze.
Na základě velkého zájmu o tradiční přednášky pořádané Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK, mezi které patří například loňská s názvem Nakoukni Youtube pod pokličku nebo letošní Pavoučci na síti a Kyberbezpečnost pro digitální benjamínky, jsme se v projektu Hledá se Sofie – Dětská univerzita FF UK rozhodli uspořádat speciální sérii dalších tří přednášek. Ty se se zabývají bezpečným pohybem internetu, úskalími, která je třeba zdolávat, a opatřeními, která je dobré pro surfování bez nebezpečí dodržovat.
Studenti ÚISKu pod vedením doktorky Radky Římanové si připravili následující kurzy:
Co můžu internetu říct? | čtvrtek 19. 4., určeno pro děti do 11 let
Řidičák na internet aneb Bezpečně a spolehlivě online dálnicí | čtvrtek 24. 5., určeno pro děti 11–14 let
Nebezpečné počítače aneb Jak poznáme kyberšikanu | čtvrtek 7. 6., určeno pro děti 11–15 let
Podrobné informace včetně způsobu přihlášení najdete na webu detskauniverzita.ff.cuni.cz.
Předkolumbovská Amerika | pondělí 12. 3., 3.–5. třída ZŠ
Contemporary Female Sculptors | pondělí 26. 3., 6.–9. třída ZŠ
Etiketa pro chlapce i dívky I. | pondělí 16. 4., 3.–5. třída ZŠ
Čeština pod lupou | pondělí 14. 5., 6.–9. třída ZŠ
Etiketa pro chlapce i dívky II. | pondělí 21. 5., 6.–9. třída ZŠ
Odkud se berou slova | pondělí 28. 5., 6.–9. třída ZŠ
Všichni příznivci irské kultury jsou srdečně zváni na první ročník Festivalu sv. Patrika, který se uskuteční od pátku 16. 3. do soboty 17. 3. 2018 v prostorách Kampusu Hybernská. Na programu bude kromě přednášek také několik koncertů nebo workshop aranských pletených vzorů. Vstup na všechny akce je zdarma.
Festival spolupořádá Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Na programu se podílí Ústav anglofonních literatur a kultur FF UK a Ústav pro klasickou archeologii FF UK.
| Jak se žije a studuje na Smaragdovém ostrově | 15:00–16:00 |
|
Irsko má mnoho tváří a já na vlastní kůži poznal řadu z nich. Žil jsem na západním i východním pobřeží, studoval jsem na dvou irských univerzitách, cestoval autem i pěšky. Bydlel jsem v hřejivém domově dvou starých Irů a dělal výzkum v dublinské knihovně i v belfastských ulicích. Mnohé se uskutečnilo díky programu Erasmus+, a tak nemusí jít jen o pouhou přednášku: může jít o inspiraci. Bude to vyprávění o možnostech i úskalích, o mýtech i realitách, o odlišném akademickém prostředí a v neposlední řadě o počasí. Bude to vyprávění o Irsku a o Irech od člověka, který v něm nejenom žil a studoval, ale hlavně jej má z celého srdce rád. Mgr. Vojtěch Halama je doktorandem Ústavu světových dějin FF UK. Zabývá se moderními dějinami irského ostrova, v dizertační práci se blíže věnuje státní komemoraci stého výročí Velikonočního povstání. Irsko opakovaně navštěvuje v rámci programu Erasmus+. Je autorem příspěvku Irsko Éamona de Valery ve sborníku Od bouře k bouři: Československo, Evropa a svět mezi dvěma světovými válkami (1918–1938/39), připravovaném v nakladatelství Academia. |
| (Kdo) byli Keltové? | 16:00–17:45 |
|
Výrazy „Keltové“ či „keltský“ jsou v dnešním světě užívány (pokud vůbec) k označení řady různorodých jevů – hovoří se o starověkém keltském etniku, o keltských jazycích dnešních Britských ostrovů, o keltském umění, keltské hudbě, keltské mystice… Jaksi se předpokládá, že jsou-li všechny tyto jevy „keltské“, jedná se o různé projevy a aspekty jediného „keltství“, o jevy navzájem geneticky či příčinně propojené. I archeologie středo- a západoevropské doby železné se po dlouhou dobu označovala za archeologii „keltskou“; zabývá se totiž obdobím, z něhož pocházejí písemné zmínky antických autorů o Keltech a materiálními pozůstatky po lidech, kteří byli s Kelty řeckých a římských písemných pramenů (více či méně oprávněně) ztotožňováni. V rámci této „keltské archeologie“ probíhá však posledních několik desetiletí intensivní debata o tom, co slovo Keltové vlastně ve skutečnosti označovalo a nakolik a zda vůbec má smysl tento výraz užívat. Přednáška si klade za cíl poukázat na smysl slova „Keltové“ v užití historickém, jazykovědném a archeologickém, z hlediska starověkého a dnešního. Mluví všechna tato užití skutečně o tomtéž? A jak můžeme a máme slovo „Keltové“ užívat my? Co dokáže srovnávací jazykověda – archeologie jazyka – říci o tom, jak mluvili Keltové v Čechách? Jan Bičovský z Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK bude mluvit o tom, jak možná zněl jazyk Bójů, a také o tom, jak daleko má ke staré irštině. Mgr. Jan Kysela, Ph.D., působí v Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Zaměřuje se na archeologii předřímské a republikánské Itálie; evropskou dobu železnou – laténskou kulturu; kontakty mezi Středomořím a zaalpskou Evropou v době železné. Mgr. Jan Bičovský, Ph.D., působí na Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK. Zaměřuje se na indoevropskou jazykovědu, historickou fonologii a teorii jazykové změny. |
| Křest románu Nádherná kacířství | 18:30–20:00 |
|
Irsko zasáhla hospodářská krize, a tak se v Corku všichni mají co ohánět, aby přežili. Středoškolákovi Ryanovi před pár lety umřela máma a otec to nenese moc dobře – chlastá a vyskytuje se doma spíš nepředvídatelně. Jediným světlým paprskem v Ryanově životě je Karine, vtipná a děsně sexy. A piano. Jenže to fotr věnuje místnímu mafiánovi Jimmymu Phelanovi. Ten to taky nemá jednoduchý – musí se starat o mámu, kterou prvních dvacet let ani neznal. Teď ji teda zná – nejdřív zabije chlapa šutrem s panenkou Marií a pak se rozhodne napravit společnost na vlastní pěst. Mladičká prostitutka Georgie, sousedka Tara, která strká nos (i jiné části těla), kam nemá, i další postavy z Corku, města, co všechny dřív či později semele, vás zaručeně rozbrečí. Často smíchy. Holt člověk dělá, co může, a nezbývá než doufat, že jednou dojde odpuštění. Lisa McInerneyová (*1981) vstoupila do povědomí čtenářů nejprve svým oblíbeným blogem Prdel Irska (The Arse End of Ireland), ale jejím cílem bylo prorazit ve „vysoké“ literatuře (za kterou se, na rozdíl od blogu, taky platí). To se jí suverénně povedlo hned prvním románem Nádherná kacířství (The Glorious Heresies, 2015), za který získala ceny Baileys Women’s Prize a Desmond Elliott Prize a na další byla nominovaná. Vystoupí Lisa McInerneyová a překladatelka Tereza Vlášková, moderuje Hana Zahradníková. |
| Koncert: Grainne Hunt a Travis O’Neill | 20:00–21:00 |
| Vystoupení originálních irských písničkářů. |
| Irská hudební session | 21:30–24:00 |
| Večer s irskou hudbou plný improvizace a skvělé zábavy. |
| Proč se Hybernská jmenuje Hybernská? | 10:00–11:00 |
|
Irští emigranti v Čechách jako oběti náboženského útlaku. Irští migranti zaplavují Čechy: irští vojáci a jejich podíl na zavraždění Albrechta z Valdštejna, irští lékaři a jejich činnost na universitě, irské šlechtické rody usedlé v Čechách. Irští františkáni a jejich koleje pro výchovu budoucích misionářů ve vlastní zemi. „On the Road“: síť františkánských učilišť v katolické Evropě. Role irských františkánů při uchovávání irské národní identity. Pedagogická činnost irských františkánů v Čechách a její konec. Kolej irských františkánů jako komunitní centrum irských přistěhovalců. Kvardián, discretes, čtyři irské provincie, irská nesvornost a přetrvávající hádky. Řádové visitace jako svědkové každodennosti. Zrušení koleje irských františkánů Josefem II. a další osudy členů konventu. Několik tradičních otázek: brambory a jazyk. Mgr. Jan Pařez, Ph.D., je kurátor rukopisné sbírky ve Strahovské knihovně. S kolegyní z knihovny Mgr. Hedvikou Kuchařovou, Ph.D., napsali vyjma menších studií k dějinám irské františkánské koleje v Praze a literární produkci jejích členů i monografii Hyberni v Čechách (2001), jejíž přepracované anglické vydání vyšlo pod názvem The Irish Franciscans in Prague 1629–1786 v roce 2015. |
| Mýty aranských pletených vzorů | 11:00–12:00 |
|
Workshop seznámí účastníky s tzv. aranskými vzory typickými původně pro irské pletené výrobky pocházející z oblasti stejnojmenných ostrůvků, které se nachází na západním pobřeží smaragdového ostrova. Kromě historického kontextu vzniku těchto vzorů budou účastníkům přiblíženy vybrané konkrétní vzory a jejich symbolika. Mgr. Michaela Marková, Ph.D., má doktorát z prestižní irské univerzity Trinity College v Dublinu, kde se věnovala reflexi tzv. ‚Nepokojů‘ a následných mírových dohod v současné irské a severoirské próze. V rámci svého výzkumu se však věnuje i ostatním žánrům irské krásné literatury, včetně poezie. Dlouhodobě také spolupracuje s Irskou literární radou při hodnocení překladů děl irských autorů do češtiny. Michaela Marková se irské tematice věnuje především na akademické úrovni, a to v rámci výzkumu současné irské a severoirské prózy. Nicméně během svých studií v Irsku propadla kouzlu tamní řemeslné zručnosti. Zejména textilní tvorba jí učarovala natolik, že se stala aktivní členkou jednoho z četných irských cechů, který se jejímu rozvoji a předávání dalším generacím věnuje. Přestože stále proniká do tajů umění různých technik, podařilo se jí registrovat svou uměleckou činnost v rámci Irské Rady pro umění a rukodělnou tvorbu. |
| Halasný svět Hřbitovní hlíny | 12:30–13:30 |
|
„Na kterým pozemku mě pohřbili? Librovým, nebo prostředním? Jestli mě ovšem po všech mejch výstrahách zakopali na půllibrovým plácku, tak ať jdou ke všem čertům!“ Touto promluvou hlavní postavy Caitríony začíná nejlepší irskojazyčný román dvacátého století, Hřbitovní hlína Máirtína Ó Cadhaina, jehož český překlad nedávno vydalo nakladatelství Argo. Pokud někdo touží po klidu, na hřbitově ať ho nehledá. Sousedské sváry o to, kdo má víc nóbl domácnost, kdo umí líp vykrmit prasata, kdo komu ukradl rašelinu, anebo rovnou manželku, neberou konce. A my se z toho ohlušujícího hašteření mimochodem dozvíme leccos nejen o mezilidských vztazích, ale také o irské kultuře nebo historii. O knize pohovoří a vybrané ukázky přečte její překladatel Radvan Markus. Mgr. Radvan Markus, Ph.D., přednáší irský jazyk a irskou literaturu na Filozofické fakultě UK. |
| O co vlastně šlo v konfliktu v Severním Irsku? | 13:30–15:00 |
|
Že v Severním Irsku probíhal v letech 1968–1998 ozbrojený konflikt, to tuší asi každý. Bombové útoky IRA, Krvavá neděle či hony na informátory zůstávají předmětem mnoha filmů i živých vzpomínek. Ale kdo, s kým a kvůli čemu tam vlastně bojoval? A proč se Severní Irsko neustále objevuje v současných zprávách o brexitu? „Musíme se vracet tři století do minulosti, abychom vysvětlili každou rvačku před obchodem s hranolky,“ hořekoval v roce 1992 irský spisovatel Dermot Bolger. Severoirský konflikt tedy lze pochopit, ale je nutné k tomu znát, kromě jiného, historický kontext. Přednáška tento kontext i vysvětlení nabídne. Prostřednictvím krátké exkurze do (severo)irské minulosti i současnosti prozkoumá příčiny konfliktu, jeho aktéry a jejich motivaci, ale také důvod, proč je řešení napjaté situace stále tak komplikované. Mgr. Vojtěch Halama je doktorandem Ústavu světových dějin FF UK. Zabývá se moderními dějinami irského ostrova, v dizertační práci se blíže věnuje státní komemoraci stého výročí Velikonočního povstání. Irsko opakovaně navštěvuje v rámci programu Erasmus+. Je autorem příspěvku Irsko Éamona de Valery ve sborníku Od bouře k bouři: Československo, Evropa a svět mezi dvěma světovými válkami (1918–1938/39), připravovaném v nakladatelství Academia. |
| Průvod | 15:00–16:30 |
| Irský step | 16:30–16:45 |
|
Andrej Mikulka strávil 7 let v Irsku, kde studoval tradiční irský tanec a tap dance. Na Irish World Academy of Music and Dance (University of Limerick) získal titul “Master of Arts in Dance Performance”. Je autorem projektu Sep Fans, který finančně podpořil irský Arts Council, představil se v uznávaných tanečních produkcích na scénách mnohých evropských zemí. V současnosti působí na deskách Divadla na Fidlovačce v muzikále Sugar – Někdo to rád horké, v Černém divadle Jiřího Srnce, učí step na Mezinárodní konzervatoři Praha a irský tanec v inSpiral Dance Company. Věnuje se také svému projektu Dance in Pulse, se kterým v dubnu 2015 absolvoval měsíční turné ve Francii. Momentálně chystá premiéru komediálního rytmikálu s názvem HRA, který bude mít premiéru 13. 4. 2018 v prostorách La Fabriky. |
| Irská studia na FF UK | 17:00–17:30 |
|
Zajímá vás irská literatura a kultura? Chcete se naučit irsky a nevíte, kam se obrátit? O práci Kabinetu irských studií, pořádaných akcích a přednáškách a o možnostech studia na pražské anglistice promluví prof. Ondřej Pilný, který vás seznámí také s činností Mezinárodní asociace pro výzkum irských literatur IASIL, jejímž je prezidentem, i s momentálním děním na poli irských studií ve světě. |
|
Irská poezie v českých překladech | 18:00–19:30 |
|
Přední překladatelé irské poezie do češtiny představí různé polohy irského básnictví v angličtině i irštině. Daniela Theinová externě přednáší irskou poezii v Ústavu anglofonních literatur a kultur na FFUK a překládá z angličtiny a irštiny (například Marilynne Robinson a Kate Atkinson pro Argo, Colma Tóibína pro Mladou Frontu a Vonu Groarke pro nakladatelství Opus). Překlady dalších autorů (například Alice Oswald, Máirtín Ó Direáin, Nuala Ní Dhomhnaill, Lorrie Moore and Tessa Hadley) a literárně kritické texty publikovala v Souvislostech, A2, Plavu a dalších, anglicky přispěla do sborníků The Politics of Irish Writing (FF UK, 2010), Boundary Crossings (FF UK, 2012) a Post-Ireland? Essays on Contemporary Irish Poetry (Wake Forest University Press, 2017). Theinové překlad Vyhnanství od Pádraica Ó Conaireho (2004) byl historicky prvním překladem románu z irštiny do češtiny. Daniel Soukup pracuje jako vedoucí Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů FF UK. Knižně vydal překlady básní Wallace Stevense (Učenec jediné svíce, Opus 2008), dvou knih Johna Henryho Newmana (Rizika víry, 2011 a Idea univerzity, 2014, Krystal OP), knihy Timothyho Radcliffa Proč být křesťan? (Krystal OP 2017) a Knížky z bláta od Johna Cage a Lois Long (Bylo nebylo 2017), dále básnickou sbírku Výhled do skály (Host 2007) a literárněvědnou monografii „Cikáni“ a česká vesnice (NLN 2013). V nakladatelství Argo vyjde jeho překlad poslední sbírky Seamuse Heaneyho Lidský řetěz. Časopisecky a v antologiích publikoval řadu překladů (poezie, esejistika) a literárněvědných studií. Věnuje se i kulturní a politické publicistice (Český rozhlas Vltava, Radio Proglas, Lidové noviny, Katolický týdeník, Deník Referendum). Martin Světlík vystudoval anglistiku a amerikanistiku na FF UK. Překládá převážně poezii, a to jak z angličtiny (Anthony Hecht, W.H. Auden, Paul Muldoon), tak z irštiny (Nuala Ní Dhomhnaill, Brian Merriman, Ailbhe Ní Ghearbhuigh). Své překlady publikoval v Plavu, A2, Revolver Revue a dalších. Knižně publikoval překlady W. B. Yeatse v mezinárodním sborníku Yeats Reborn (EFACIS, 2015), vydaném u příležitosti 150. výročí básníkova narození. Je jedním z překladatelů souboru povídek irsky píšících autorů, který vyšel pod názvem Muž, který vybouchl (Jitro, 2016). V současné připravuje české vydání sbírky Anthonyho Hechta Těžké hodiny. Moderuje Michaela Marková. |
|
Koncert kapely Conamara Chaos | 20:00–21:30 |
|
Hudební skupina Conamara Chaos hraje tradiční irskou hudbu v nápaditých moderních úpravách. Její jádro tvoří muzikanti, kteří mají s žánrem dlouholeté zkušenosti z kapel, jako byly Dún an Doras či Marw. Velká část repertoáru se sestává z vlastních instrumentálních skladeb, doplněných o písně v podání vynikající zpěvačky Svatky Hlávkové-Štěpánkové. složení kapely: Svatka Hlávková-Štěpánková – kontrabas, zpěv; Petr Košumberský – kytara; Radvan Markus – flétna, whistle; Jana Markusová – housle; Ladislav Veselý – bodhrán |
Institut pro studium literatury a Ústav české literatury a komparatistiky FF UK zvou na setkání u příležitosti dokončení Souboru díla F. X. Šaldy. Promluví editoři jednotlivých svazků a další hosté.
Akce se koná ve středu 21. března od 17:30 v hlavní budově Filozofické fakulty UK (nám. Jana Palacha 2, Praha 1) v místnosti č. 200.
V úvodu letošního roku byl díky podpoře Grantové agentury ČR (č. projektu 13-37296S) dokončen projekt Soubor díla F. X. Šaldy, realizovaný v průběhu několika minulých let na půdě Institutu pro studium literatury a ve spolupráci s členy Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Ústavu pro českou literatury AV ČR. V jeho rámci byla připravena trojice svazků, doplňující a v završující letitý stejnojmenný nakladatelsko-ediční podnik, jehož kořeny sahají do druhé poloviny 40. let 20. století a jsou spojeny s osobnostmi české literární vědy a umění, jako byli Václav Černý, Jan Mukařovský, Karel Teige, Felix Vodička, Jiří Pistorius aj. Vůbec poprvé tak byl v kritickém vypravení vydán Šaldův román Loutky i dělníci boží (2016, ed. Jiří Flaišman a Michal Kosák); s těžišti v někdejším Pistoriově bibliografickém počinu, který významně doplnil Emauel Macek, byla sestavena revidovaná Bibliografie díla F. X. Šaldy(2017, ed. Michael Špirit, Luboš Merhaut a Jan Wiendl), na tom základě nakonec mohl vzniknout – coby čtrnáctá část Kritických spisů – hutný svazek Dodatků (vroč. 2017, ed. Luboš Merhaut a Michael Špirit) rozbíhající se lety 1898–1937.
Výroční knižní ceny Magnesia Litera budou vyhlášeny 4. dubna 2018. Mezi nominovanými ve většině kategorií figurují autoři spjatí s Filozofickou fakultou UK.
Kompletní nominace jsou k dispozici na webu magnesia-litera.cz.
| Posláním cen Magnesia Litera je podpora a popularizace kvalitních knih, původních i překladových. Ocenění je rozvrženo do devíti kategorií, které se snaží obsáhnout veškerou domácí knižní produkci. Porotu k jednotlivým kategoriím delegují oborově příslušné obce a organizace. |
(v případě kolektivních děl uvedeni všichni autoři)
Litera za prózu |
|
 |
Anna Bolavá | Ke dnu, Odeon |
Moleskine Litera za poezii |
|
 |
|
Litera za naučnou literaturu |
|
 |
|
 |
|
Litera za nakladatelský čin |
|
 |
|
 |
|
Litera za překladovou knihu |
|
 |
|
 |
|
 |
|
Litera za publicistiku |
|
 |
|
DILIA Litera pro objev roku |
|
 |
Anna Prstková | 49°27´45,249´´N, 17°58´36.107´´E, Klub rodáků a přátel Kutné Hory/JT’s nakladatelství, Kutná Hora |
FF UK vypisuje výběrová řízení na dvě pozice vědeckých pracovníků se zaměřením na historické vědy a orientalistiku a historické, lingvistické a sociální vědy; dále na pozice ekonom/ka–rozpočtář/ka a účetní.
Název pracovní pozice: vědecký pracovník (v Turecku)
Předpokládaná mzdová třída: VP2
Obor a zaměření: historické vědy, orientalistika. Jedná se o pozici naplánovanou v rámci projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_027/0008495 Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků Univerzity Karlovy)
Úvazek: 0,5 (20 hodin týdně) po dobu 12 měsíců
Předpokládaný nástup: 1. června 2018
Termín přihlášky: 10. dubna 2018
Název pracovní pozice: 1. vědecký pracovník (v Nizozemsku)
Předpokládaná mzdová třída: VP1
Obor a zaměření: historické, lingvistické, sociální vědy. Jedná se o pozice naplánované v rámci projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_027/0008495 Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků Univerzity Karlovy)
Úvazek: 0,5 (20 hodin týdně) po dobu 12 měsíců
Předpokládaný nástup: 1. října 2018
Termín přihlášky: 10. dubna 2018
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolujeme si vás tímto informovat o konání voleb do Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (AS FF UK) na volební období od 8. června 2018 do 7. června 2020. Volby proběhnou elektronicky prostřednictvím internetové aplikace, a to v termínu od 9. dubna 2018 od 10:00 do 12. dubna 2018 do 16:00.
Být kandidátem a kandidáty do AS FF UK navrhovat má právo každý člen akademické obce FF UK. Návrhy kandidátů se podávají prostřednictvím podatelny FF UK. Doporučený termín pro podávání návrhů kandidátů je 23. března 2018 do 14:00 (kandidátům, kteří byli do tohoto termínu náležitě nominováni, bude na internetových stránkách fakulty zveřejněna jejich případná předvolební prezentace dne 24. března 2018). Finální termín pro podávání návrhů kandidátů je, v souladu s Volebním řádem AS FF UK, 3. dubna 2018 do 15:00 (kandidátům, jejichž nominace budou podány mezi doporučeným termínem 23. března a finálním termínem 3. dubna 2018 budou zveřejněny jejich případné předvolební prezentace dne 4. dubna 2018).
V případě dotazů či potřeby dalších informací kontaktujte předsednictvo AS FF UK prostřednictvím emailu pas@ff.cuni.cz nebo předsedu volební komise prostřednictvím emailu snop@void.cz.
doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D.
předseda AS FF UK
Mgr. Samuel Zajíček
předseda volební komise
V rámci společné prezentace Prahy, Brna a Ostravy s názvem Czech Cities byl na největší evropské přehlídce nemovitostí a investičních příležitostí představen Kampus Hybernská jako projekt s cílem propojení veřejnosti, kulturních a univerzitních aktivit v prostředí moderní infrastruktury v historickém centru Prahy.
MIPIM patří k nejvýznamnějším globálním evropským fórům v oboru. Letošní, 29. ročník probíhal ve Festivalovém paláci francouzského Cannes od 13. do 16. března 2018 a jeho tématem bylo Mapování světové urbanity. Z České republiky přijelo do Cannes na 50 společností.
|
Praha: unikátní společný projekt města a univerzity v historickém centru zdroj: Tři největší česká města míří na veletrh MIPIM [stavbaweb.cz, 1. března 2018] |
Související (výběr):
Česká města lákají investory na prestižním realitním veletrhu MIPIM [praha.eu, 16. března 2018]
Praha, Brno a Ostrava v Cannes společně lákají do Česka nové investory. Přesvědčit je mají předváděné úspěšné projekty [byznys.ihned.cz, 15. března 2018]
Praha, Brno a Ostrava vezou společně projekty na veletrh MIPIM [tvarchitect.com, 2. března 2018]
Prague at MIPIM 2018: a joint project between the city and the university in the historical centre [cijeurope.com, 26. února 2018]
Ve dnech 23. a 24. 3. 2018 se na Filozofické fakultě UK v místnostech 300, 301 a 317 uskuteční již 8. ročník germanistické studentské konference PRAGESTT. Konference nabízející mladým germanistům, translatologům a didaktikům možnost seznámit se s výsledky bakalářských, diplomových i dizertačních prací kolegů z různých evropských univerzit. Nedílnou součástí konference je také prezentace rozličných vědeckých projektů a bohatý doprovodný program.
Témata konferenčních příspěvků jsou rozdělena do čtyř okruhů – německá literatura, lingvistika, translatologie a didaktika. Z příspěvků je vytvořeno 14 různorodých sekcí, jejichž obsah si je tematicky blízký. V letošním roce bylo z velkého množství zaslaných přihlášek vybráno celkem 42 příspěvků z 12 zemí a 28 evropských univerzit.
Všechny zájemce z řad studentů i vědců srdečně zveme nejen na samotnou konferenci, ale také na zahajovací přednášku prof. Stefana Newerkly z vídeňské univerzity, která se uskuteční 23. 3. 2018 v 9.00 v učebně č. P300 v hlavní budově FF UK (nám. Jana Palacha 2, Praha 1) a na autorské čtení rakouské spisovatelky Karin Peshka, které se koná pod záštitou Rakouského kulturního fóra 23. 3. 2018 od 19.00 (Jungmannovo náměstí 18, Praha 1).
Více informací, kontakty a samotný program celé jsou k dispozici na stránkách konference.
Výrok „Co je rozumné, to je skutečné; a co je skutečné, to je rozumné“ patří k Hegelovým nejznámějším, a to z velké části nechvalně. Zaprvé se v něm zvláště výrazně odráží Hegelova teze o myšlení a bytí, na jejímž základě lze jeho systém vydávat za extrémní verzi idealismu, jak to činí zejména jeho materialističtí interpreti. Zadruhé se v něm tomuto idealismu dostává dosti cynického vyznění, je-li zejména v oblasti politické chápán jako obhajoba statu quo, např. pruského státu, v němž se ke konci života Hegel akademicky uplatnil.
Nad kritikou, kterou jeho výrok vzbudil, se přitom Hegel nepřestával pozastavovat. Že se jedná o nepatřičný optimismus, konzervatismus, dokonce politický oportunismus? Vždyť jen vyjádřil východisko židovsko-křesťanské civilizace. Na počátku stvořil Bůh svět. Stvořil jej svým myšlením, logem, a shledal, že je to dobré. Povýšení původně teologického postulátu na princip filosofie je rovněž nekontroverzní a konsekventní: Moderní filosofové činí z dogmat otevřené otázky, a tím naplňují osvícenecký étos. V moderně tak člověk zjišťuje, že člověk svými kategoriemi realitu přinejmenším spoluutváří.
Shledává pak stejně jako Bůh, že vše je dobré? Podle Hegela ne nutně, a dobro tak ze svého výroku vypustil zcela záměrně. Důsledky tohoto kroku, v němž se rozumnost a dobro od sebe emancipovaly, jsou rovněž jedním z témat daného workshopu. Ten má za cíl vysledovat ozvěny Hegelova výroku v rozličných oblastech ducha, od filosofie přes umění po oblast praktické filosofie a politiky. Víra, že je skutečnost rozumná, či že ji lze přinejmenším rozumnou učinit, se totiž jeví jako zásadní dávno poté, co jí byl odebrán její teologický rozměr a co byla napadena z různých existenciálně situovaných pozic. V Hegelově duchu by šlo říci, že se to nestalo těmto pozicím na vzdory, ale v souladu s nimi.
přednášející:
doc. PhDr. Eva Voldřichová-Beránková, Ph.D. (ÚRS FF UK)
Tereza Matějčková, Ph.D. (ÚFAR FF UK)
doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (ÚFAR FF UK)
Martin Ritter, Ph.D. (ÚFAR FF UK)
PhDr. Ondřej Slačálek, Ph.D. (ÚPOL FF UK)
Mgr. Tomáš Musil (ÚFAL MFF UK)
Workshop se koná za podpory projektu Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě reg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/
Workshop organizuje výzkumná skupina Hegel v interdisciplinární perspektivě ve spolupráci s Filosofickým spolkem Praxis.
Anotace příspěvků budeme postupně zveřejňovat. Seznam přednášejících se může ještě změnit.
Akademické konferenční centrum se nachází v historickém centru Prahy v areálu Akademie věd ČR Jilská – Husova, kde společně sídlí Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. a Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i.
Pro vstup můžete použít hlavní vchod, který najdete v ulici Husova 4a (viz mapa), nebo se optat na recepci AV ČR v ulici Jilská a oni vás už nasměrují.
