Sympozium, které se uskuteční 24. dubna, pořádá u příležitosti výročí úmrtí slovinského teologa a historika Univerzita Karlova, Velvyslanectví Slovinské republiky a Univerzita v Mariboru. Na organizaci se podílí také doc. Alenka Jensterle-Doležalová z Katedry jihoslovanských a balkanistických studií FF UK.

Program zahájí předseda Senátu Parlamentu České republiky Jaroslav Kubera, předseda Národní rady Slovinska Alojz Kovšca a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima společně s rektorem Univerzity v Mariboru Zdravko Kačičem.

Přednášky proběhnou ve Vlasteneckém sále Karolina od 9 do 13 hodin. Jednotlivé příspěvky ve slovinském nebo českém jazyce budou tlumočeny. V 15 hodin začne pietní akt u náhrobku Gašpera Royka na Malostranském hřbitově.

Program

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Do 26. května je v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy k vidění výstava, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro klasickou archeologii FF UK, Ústavu řeckých a latinských studií FF UK a Semináře dějin umění FF MU.

Oslnivý vzestup a trpký pád autora spojovaného zejména s milostnou poezií ilustrují pasáže z jeho slavných i méně známých děl. Vizuální stránku básníkovy inspirace připomínají odlitky antických soch ze sbírky Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Výstava zároveň představuje bohatou tradici českých překladů Ovidiova díla a jeho reflexi v českém renesančním a barokním výtvarném umění.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Program bude pobíhat 24. dubna v Kampusu Hybernská a 25. dubna v Celetné 20. Hlavní pořadatelkou za Filozofickou fakultu UK je Eva Kyselá.

V Kampusu Hybernská se 24. dubna od 16 hodin uskuteční diskuse se studenty, iniciátory hnutí i odpovědného podnikání, dále workshopy, seznámení s cirkulární ekonomikou i sdílením věcí a výstava. Smyslem této části je zapojit veřejnost, sdílet nápady a vzájemně se inspirovat. Součástí akce bude také doprovodný program. Na tento den není třeba se registrovat.

V Zelené posluchárně Celetné 20 proběhne 25. dubna od 9:30 akademická konference. Ta nabídne příspěvky akademiků z různých disciplín, mimo jiné se zde představí i doktorandky Radky Hanzlové z Katedry sociologie FF UK. Konference bude zakončena panelem zástupců akademické, státní, soukromé i umělecké sféry. Abstrakty jednotlivých příspěvků a formulář registrace jsou k dispozici na konferenčním webu.

Cílem konference je nejen sdílení výsledků výzkumu a akademická debata, ale rovněž propojení akademické sféry s dalšími sférami života, od individuálních snah odpovědné spotřeby přes podnikání a státní sektor až po občanské a umělecké iniciativy. Účast na obou akcích je zdarma.

Konferenci dále spolupořádá Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Na konferenci se rovněž podílí Regionální centrum expertizy Česko, spolufinancována je Technologickou agenturou České republiky.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

„Nedostupnost starších textů vrhá na filologii podezření z nudy a zbytečnosti. Přitom je opak pravdou. Mezi archaickými texty najdeme spoustu takových, jež mají co říci k dnešku a které reagují na situace nepříliš odlišné od těch, v nichž stojí současný člověk“, říká o překladové řadě středověkých textů, která vychází na FF UK, vedoucí edice PhDr. Jiří Starý, Ph.D.

Jak vás napadlo vytvořit edici středověkých textů?

Impulz k vytvoření ediční řady vzešel od akademiků Filozofické fakulty UK, především od těch z filologických oborů.  Celkem pochopitelně: současný tlak na permanentní publikaci vědeckých výstupů totiž nutně vede k zanedbávání tradičních filologických disciplín: edic a překladů. V obzvlášť palčivé situaci jsou přitom badatelé věnující se starším jazykům a kulturám, kteří tráví svůj život psaním studií o textech, které si běžný, velmi často ani vzdělanější čtenář nemá při nejlepší vůli šanci přečíst.

Tato nedostupnost pak staví filologii do, jemně řečeno, problematického světla. Vrhá na ni podezření z nudy, neaktuálnosti, zbytečnosti. Přitom je opak pravdou. Mezi archaickými evropskými texty najdeme spoustu takových, jež mají co říci k dnešku a které reagují na situace nepříliš odlišné od těch, v nichž stojí současný člověk. A v neposlední řadě i textů, které mohou dnešního čtenáře dobře pobavit. Středověké texty nejsou výjimkou. Edicí jsme chtěli tato díla zpřístupnit dnešnímu čtenáři a ukázat, že je může číst k poučení i s požitkem.

Jak jste se rozhodovali, které texty do edice vyberete?

Středověk a jeho literatury představují kromobyčejně rozsáhlé, ale také kromobyčejně pestré a členité pole. Najít člověka, který by ovládal latinskou, arabskou, hebrejskou, okcitánskou, starou velšskou, staroanglickou a staroseverskou literaturu takovým způsobem, aby byl schopen rozhodnout, které texty stojí za to přeložit, je asi nemožné. Nemluvě o tom, že zmiňované jazyky zdaleka nejsou všechny, jimiž se ve středověké Evropě psalo. A zároveň řada z literatur, které v nich vznikly, je žánrově sama tak bohatá, že to přesahuje znalost jednoho badatele. Při návrhu jednotlivých textů k publikaci má proto klíčovou roli kolektiv ediční rady.

Přitom nestačí jen vybrat vhodné texty. Ke každému z nich je třeba najít překladatele s dostatečnou jazykovou, literární a historickou erudicí. Přidejte nutnost opatřit text komentářem, protože staré texty bývají bez komentáře jen málokdy zcela srozumitelné, a nutnost prostudovat stávající edice, komentáře, překlady a tak dále. Brzy zjistíte, že hledáte člověka, který je ochoten starému textu věnovat kus svého života. A takových není moc.

Které svazky edici otevírají?

Prvním svazkem edice je malá antologie staroseverských rytířských textů, již vytvořila Markéta Ivánková. Kniha je zajímavým dokladem toho, jak rytířská literatura žila ve středověké Skandinávii, zejména v Norsku a na Islandu, tedy v zemích, které rytíře v pravém smyslu slova nikdy neviděly.  Druhým svazkem je anonymní středoanglický průvodce pro poustevnice ze třináctého století. Poměrně ojedinělý text, obracející se k ženám, které se ve svém mládí rozhodly nechat zazdít, aby trávily zbytek života o samotě s Bohem. Text přeložila a okomentovala Klára Petříková.

Z textů připravovaných na tento rok bych zmínil tři: Cantigas de Santa Maria španělského krále Alfonse Kastilského, soubor 420 trubadúrských písní k poctě Panny Marie, který přeložil Matouš Jaluška. Dále Legendu o dobrých ženách Geoffreyho Chaucera, v níž tento rozverný politik anglického středověku oslavil věrné ženy, jichž jinak v jeho dílech najdeme jen pomálu. A konečně soubor staroseverských příběhů o skaldech, ilustrující roli, kterou hráli básníci a poezie na dvorech králů a aristokratů doby vikinské a skandinávského středověku.

Jaké jsou cíle edice?

Středověk je natolik mnohotvárný fenomén, že mluvit o jakési jednotné středověké kultuře je vlastně nesmysl. Záměrem edice je alespoň zčásti zachytit barvitost středověké literární kultury, jak z hlediska jazyků, tak z hlediska žánrů. V plánu jsou tedy díla románová, básnická, ale i texty historiografické, normativní (zákoníky), texty didaktické nebo například středověké texty o hudbě. Není asi možné formulovat jeden univerzální cíl, který by měly jednotlivé svazky naplňovat. Už proto, že by edice měla zahrnovat díla beletristická a čtivější, současně ale i hůře stravitelné texty, například právní.

Původní představa byla taková, že každý titul bude hodnotný z vědecké stránky a současně čtivý pro běžného čtenáře. Je ale jasné, že poměr těchto dvou částí není u všech svazků stejný. V každém případě ale usilujeme o to, aby byl každý titul přístupný každému, kdo si ho s upřímným zájmem rozhodne přečíst. Samozřejmě že to může být pro čtenáře, který se doposud se středověkým textem nesetkal, jistá výzva. Snažíme se ale, aby to nebyla výzva nad jeho síly.

Čím je edice výjimečná?

Bezpochyby zamýšlenou šíří záběru, která souvisí s místem jejího vzniku. FF UK disponuje badateli zabývajícími se tak širokou paletou medievistických oborů jako žádná jiná instituce v Čechách a jen málokterá v Evropě. Ať už se jedná o rozsah středověkých jazyků, které se u nás vyučují, či o rozsah literárních žánrů, které jsou badatelé schopni obsáhnout. Málokde najdete člověka schopného číst germánské leges barbarorum vedle člověka schopného překládat nejstarší portugalskou lyriku. I mezi opravdu velkými univerzitami je jen málo takových, které by byla schopny uvést edici podobné šíře v život.

Překvapilo vás něco během přípravy edice? Na práci s lidmi nebo během přípravy titulů?

Překvapila mne spousta věcí, povětšinou pozitivně, takže mohu spojit příjemné s užitečným a těm, kdo mne překvapili, rovnou poděkovat. Dík patří ediční radě a jejím členům, dále pak Filosofické fakultě UK, reprezentované zejména bývalou děkankou Mirjam Friedovou a bývalým proděkanem pro vědu Václavem Cvrčkem, za jejich ochotu edici přijmout a podpořit. Poděkování si určitě zaslouží vedení projektu Progres Q07 – Centrum pro studium středověku, na prvním místě Jan Čermák a Lucie Doležalová za vřelý zájem o problémy edice a neocenitelnou pomoc s jejich řešením. A určitě bych přidal vedoucího nakladatelství FF UK Ondřeje Pittauera, který se řady ujal se vstřícností a nasazením daleko přesahujícími jeho pracovní povinnosti.

Co mě nicméně překvapilo a stále překvapuje nejvíc, je skutečnost, že se najdou lidé, kteří jsou navzdory tomu, že jejich honorář nelze v porovnání s vynaloženou prací označit jinak než jako minimální, ochotni investovat svůj čas a energii do toho, aby texty, které si doposud mohlo přečíst jen pár vyvolených, převedli do podoby přístupné i ostatním. Současné vědě je vytýkáno, že je uzavřená do sebe a jenom málo dbá na to, aby byla prostředníkem mezi lidmi a světem, v němž žijí, což byl její původní smysl. Na té výtce je hodně pravdy, je si ale třeba uvědomit, že na tomhle smutném stavu věcí mají vědci sami jen malou vinu. Což koneckonců dokazuje i velká vstřícnost a ochota těch, kdo se na přípravě edice Medium podíleli a podílí.

Bibliografické odkazy

„K čemu tak velká slova?“ Staroseverská rytířská literatura I., přel. Markéta Ivánková, FF UK 2018

„S pánem bohem zazděná.“ Průvodce pro poustevnice, přel. Klára Petříková, FF UK 2019

Alfons X. Kastilský: Cantigas de Santa Maria, přel. Matouš Jaluška, FF UK 2019

Geoffrey Chaucer: Legenda o dobrých ženách, přel. Matouš Jaluška, FF UK 2019

„A tehdy pronesl strofu …“ Příběhy o skaldech, přel. Jiří Starý a kol., FF UK 2019

Tituly ze své produkce bude vedle největšího knižního veletrhu v České republice 27. dubna prezentovat také na knižní výstavě Book Me a 8. června na knižním jarmarku Knihex.

Na konci dubna v rámci prodejní knižní výstavy Book Me 2019 proběhne v Kampusu Hybernská prezentace vybrané aktuální české i zahraniční literatury z oblasti hudby, filmu, divadla, tance a fotografie. Výstavu 27. dubna v 19 hodin slavnostně zahájí zvukoprostorová intervence studentů AMU, od 28. do 30. dubna pak bude otevřeno každý den od 11:00 do 20:30 hodin.

Vystaveno bude na tři sta padesát titulů, od zahraničních nakladatelů Routledge, Bloomsbury, Cambridge University Press, Columbia University Press, MIT Press, Oxford University Press, Bärenreiter Verlag, British Film Institute po domácí produkci včetně Vydavatelství FF UK. Knížky si návštěvníci budou moct zakoupit s výraznou slevou.

Tradiční domácí veletrh Svět knihy 2019, jehož tématem je letos Paměť a vzpomínky, se koná na holešovickém Výstavišti a čestným hostem veletrhu jsou země Latinské Ameriky. Mezi novinkami fakultní produkce bude v pravém křídle Průmyslového paláce představen například druhý svazek nové edice Medium S pánem Bohem zazděná. Průvodce pro poustevnice, čapkovská monografie Mirny Šolić In search of a shared expression. Karel Čapek’s travel writing and imaginative geography of Europe, kniha Martina Štefka Kádry rozhodují, ovšem o nomenklatuře ÚV KSČ v období pražského jara či výbor textů o Češích a českých Němcích mezi lety 1880–1948 Jazyk jako fetiš.

Pravidelný letní knižní jarmark nezávislých nakladatelů Knihex se uskuteční v prostoru Kasárna Karlín v centru Prahy a představí tradičně bohatý doprovodný program a autorská čtení. Na stánku Vydavatelství FF UK budou návštěvníky vedle slev čekat také knižní novinky z oblasti Dálného východu.

Aktuální informace o všech akcích i nových a připravovaných titulech Vydavatelství FF UK sledujte na facebookovém profilu a na stránkách e-shopu.

FF UK vypisuje výběrová řízení na pozice akademických i technickohospodářských pracovníků.

Výběrové řízení ze dne 17. 4. 2019 – Filozofická fakulta/ Job offer from 17 April 2019 – Faculty of Arts

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici vědecký pracovník (v Německu). Obor a zaměření: historické, lingvistické, sociální vědy. Přihlášky je nutno podat do 17. 5. 2019. / Field and specialization: historical, linguistic, social sciences. Applications by 17. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 17. 4. 2019 – Filozofická fakulta/ Job offer from 17 April 2019 – Faculty of Arts

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici vědecký pracovník (ve Švýcarsku). Obor a zaměření: historické, lingvistické, sociální vědy. Přihlášky je nutno podat do 17. 5. 2019. / Field and specialization: historical, linguistic, social sciences. Applications by 17. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 5. 4. 2019 – Katedra sociální práce/ Job offer from 5 April 2019 – Department of social work

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – docent. Obor a zaměření: sociální politika a sociální správa. Přihlášky je nutno podat do 15. 5. 2019. / Field and specialization: social politic and social administration. Applications by 15. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 1. 4. 2019 – Ústav české literatury a komparatistiky/ Job offer from 1 April 2019 – Department of Czech and Comparative Literature

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – odborný asistent. Obor a zaměření: teorie literatury, česká literatura. Přihlášky je nutno podat do 2. 5. 2019. / Field and specialization: Literary theory, Czech literature. Applications by 2. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 1. 4. 2019 – Ústav české literatury a komparatistiky/ Job offer from 1 April 2019 – Department of Czech and Comparative Literature

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – odborný asistent. Obor a zaměření: komparatistika, teorie literatury. Přihlášky je nutno podat do 2. 5. 2019. / Field and specialization: Comparative literature, literary theory. Applications by 2. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 1. 4. 2019 – Ústav české literatury a komparatistiky/ Job offer from 1 April 2019 – Department of Czech and Comparative Literature

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – asistent/odborný asistent. Obor a zaměření: didaktika literatury, metodologie literární výuky pro střední školy. Přihlášky je nutno podat do 2. 5. 2019. / Field and specialization: didactics of literature, methodology of teaching literature at secondary schools. Applications by 2. 5. 2019.

Děkan Filozofické fakulty UK vypisuje výběrové řízení na pracovní místo tajemnice/tajemníka fakulty

Přihlášku je nutné podat do 2. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 27. 3. 2019 – Ústav českých dějin/ Job offer from 27 March 2019 – Institute of the Czech History

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – odborný asistent. Obor a zaměření: české dějiny raného středověku. Přihlášky je nutno podat do 30. 4. 2019. / Field and specialization: Czech history of the early medieval ages. Applications by 30. 4. 2019.

Asistent/ka Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici asistenta/asistentky Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů. Podávání přihlášek je možné do 23. 4. 2019.

Výběrové řízení na pozici administrátor/-ka veřejných zakázek

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici administrátor/-ka veřejných zakázek.

Výběrové řízení na pozici právník/-ička

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici právník/-ička.

Job offer from 11 March 2019 – Department of English Language and ELT Methodology

The Dean of the Faculty of Arts, Charles University announces an open competition for – Lecturer / Assistant Professor. Field and specialization: English Linguistics. Applications by 30. 4. 2019.

Výběrové řízení ze dne 5. 3. 2019 – Ústav obecné lingvistiky

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – asistent/odborný asistent. Obor a zaměření: obecná lingvistika. Přihlášky je nutno podat do 31. 5. 2019.

Visiting Professor in Literary Studies, Linguistics, Philosophy

The Faculty of Arts, Charles University invites applications for the position of a Visiting Professor in Literary Studies, Linguistics, Philosophy. The application deadline is May 31, 2019.

Konferenci pořádá Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK a Ústav bohemistických studií FF UK v rámci projektu KREAS. Během setkání se budou lingvisté a lingvodidaktici věnovat široce koncipovaným česko-čínským a česko-korejským jazykovým a kulturním kontaktům a otázkám.

Pozornost bude soustředěna zejména na problematiku výuky češtiny, čínštiny a korejštiny jako druhých cizích jazyků. Sympozium má být zároveň impulzem k zintenzivnění spolupráce mezi Filozofickou fakultou UK a zúčastněnými vysokoškolskými pracovišti v Korejské republice (Hankuk University of Foreign Studies), Číně (Beijing International Studies University, Beijing Foreign Studies University) a na Tchaj-wanu (National Chengchi University).

Přednášky budou probíhat v češtině a angličtině bez tlumočení v budově Celetná 20 (místnost C139) a na nám. Jana Palacha 2 (místnost 18). Akce je vhodná i pro širokou veřejnost, registrace předem není nutná. Program je dostupný na webových stránkách sympozia.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Polina Belyaeva z Ruska a Linghui Pang z Číny získaly druhé a třetí místo v soutěži prezentací, která proběhla v rámci konference 11. a 12. dubna v Praze. Studentky program pro nerodilé mluvčí českého jazyka absolvují na Ústavu bohemistických studií FF UK.

Čtvrtý ročník konference pořádal Ústav jazykové a odborné přípravy UK ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR. Účastníci konference mohli soutěžit ve dvou sekcích, a to v soutěži prezentací a překladatelské soutěži.

Letošní ročník soutěže prezentací byl doposud nejpočetnější. Vlastní práci prezentovalo osmnáct studentů z různých středisek po celé České republice i ze zahraničních univerzit. Prezentace probíhaly v českém jazyce bez opory v psaném textu na jedno ze tří témat: zájmové, odborné či evropské téma. Příspěvek musel splňovat časový limit deset minut.

Polina Belyaeva získala 2. cenu za vystoupení na téma Domácí ruční práce jako pokladnička času a tepla. Linghui Pang získala 3. cenu za vystoupení na téma Nový rok pochází z Číny.

Studenti programu Česká studia, organizovaného Ústavem bohemistických studií FF UK, se konference účastní pravidelně. Připravují se na ni v rámci volitelného předmětu, který letos vedla lektorka Eliška Boumová.

Úspěch na konferenci zaznamenali studenti programu již v dřívějších ročnících. V roce 2016 získala jedna ze studentek 1. místo v odborné sekci s prací Kariérní strategie mladých lidí aneb kam se dívá ruská a česká mládež.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

V rámci jednodenního cyklu prezentací představili studenti bakalářských a magisterských oborů své výzkumné práce, které byly podpořeny studentským vědeckým stipendiem FF UK. V samostatném bloku měli možnost prezentovat svá odborná témata také zájemci z řad doktorandů.

Mezi vystupujícími měli zřetelnou převahu studenti filologických a historických oborů, nechyběli však ani zástupci sociálních věd. Publikum tvořili především členové akademické obce, z větší části studenti. To také koresponduje se záměrem akce, která se chce stát inspirací těm, již podání žádosti o studentské vědecké stipendium zvažují.

Kromě seznámení potenciálních žadatelů s obsahem a strukturou stipendijně podpořených prací si Den mladé vědy klade za cíl také umožnit především pregraduálním studentům získávat zkušenosti s formátem konferenční prezentace.

Vlastní program studentských vystoupení byl rámován úvodní přednáškou prof. Miroslava Petříčka o vědeckém přístupu v humanitních oborech „Myšlení mezi texty a obrazy“ a závěrečným shrnutím děkana FF UK doc. Michala Pullmanna, které mírou obecné reflexe překročilo horizont tradičních zdravic.

První ročník Dne malé vědy na FF UK zakládá tradici, na niž fakulta hodlá v dalších letech navazovat a tvořivě ji rozvíjet.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila dodatečné přijímací řízení pro vybrané bakalářské a navazující magisterské obory a programy pro akademický rok 2019/2020. Přijímací zkoušky proběhnou v září 2019.

Podmínky dodatečného přijímacího řízení jsou shodné se zveřejněnými podmínkami běžného přijímacího řízení (přijímací zkoušky v květnu a červnu) pro akademický rok 2019/2020 s výjimkou stanovených termínů a předpokládaného počtu přijímaných uchazečů (PPP).
Dodatečné přijímací řízení je samostatné řízení. Za každou nově podanou přihlášku je potřeba uhradit poplatek. Přihlášky mohou podávat všichni zájemci; lze se hlásit například i na obor nebo program, na který uchazeč nebyl přijat v běžném přijímacím řízení. Do dvouoborového, sdruženého a dvouspecializačního studia nelze zkombinovat obor/program, u kterého uchazeč uspěl v běžném přijímacím řízení, s oborem/programem, u kterého uspěl v dodatečném přijímacím řízení.

Lhůta pro podávání přihlášek: do 12. 8. 2019.
Termín přijímacích zkoušek: 2.–13. 9. 2019, náhradní termín 11.–12. 9. nebo 18.–19. 9. 2019.
Termín odevzdání žádosti o prominutí přijímací zkoušky společně s doklady je do 12. 8. 2019.

Ve všem ostatním platí obecné Podmínky přijímacího řízení ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pro studium začínající akademickým rokem 2019/2020: bakalářské a navazující magisterské studium. Stále platí, že nelze kombinovat program a obor.

Provoz galerie byl pro letošní rok dočasně pozastaven za účelem renovace podlah objektu a dalších úprav instalace. Ta letos slaví již 50 let své existence.

Výstava bude pro návštěvníky znovu zpřístupněna pravděpodobně příští rok. V mezičase mohou zájemci navštívit expozici „Okouzleni antikou“ na zámku Duchcov. Zdejší instalace představuje druhou část fakultní antické sbírky a mimo jiné se věnuje sběratelské a cestovatelské tradici a atraktivnímu prostředí české šlechty.

Třetí ročník fakultního kola soutěže proběhl 29. dubna v Kampusu Hybernská pod záštitou děkana Filozofické fakulty UK doc. Michala Pullmanna. První místo získala studentka Hana Hledíková, která reprezentovala Fonetický ústav FF UK.

Studentka třetího ročníku bakalářského oboru anglistika – amerikanistika a český jazyk a literatura uspěla se svou závěrečnou prací Prosodic Phrasing in Good Public Speakers in Czech and English, kterou psala na Fonetickém ústavu. Druhé místo za práci The Collocations of Old English Adjectives and of Their Middle English Counterparts Borrowed from Old Norse získala Světlana Müllerová z prvního ročníku navazující magisterské anglistiky – amerikanistiky na Ústavu anglického jazyka a didaktiky. Jako třetí se umístila Barbora Genserová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, která třetím rokem studuje bakalářský obor český jazyk a literatura a německý jazyk a literatura. V soutěži prezentovala práci Konstrukce nepotřebovat + infinitiv ve významu ‚není nutné, abych‘.

Do soutěže, kterou na fakultě organizuje Ústav českého jazyka a teorie komunikace, se přihlásilo celkem šest studentů bakalářských a navazujících magisterských lingvistických oborů. Soutěžní práce odevzdávali účastníci v české a anglické verzi a následně je v českém jazyce prezentovali před porotou.

Porotci hodnotili jak písemnou verzi prací a ústní prezentaci, tak i odpovědi v diskuzi. V porotě zasedali představitelé sedmi lingvistických kateder a ústavů doc. Ivana Bozděchová, dr. Robert Dittmann, doc. Mirjam Fried, dr. Kateřina Romaševská, doc. Petr Čermák, dr. Pavel Šturm, dr. Ondřej Tichý a doc. Irena Vaňková.

Vítězky získaly finanční odměnu a postupují do celostátního kola soutěže. To se v rámci 20. mezinárodního setkání mladých lingvistů uskuteční 13. května na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Ocenění nejlepších autorů, ilustrátorů a překladatelů literatury pro děti a mládež bylo uděleno 29. dubna 2019. Mezi oceněnými a nominovanými figurovali také pedagogové a absolventi FF UK.

Úspěch zaznamenala mimo jiné pražská skandinavistika. Mezi oceněnými je dr. Helena Březinová z Oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií FF UK a dále dvě absolventky severských jazyků na Filozofické fakultě UK Daniela Krolupperová a Helena Stiessová.

Zlatá stuha je udělována již 26 let. Jde o jedinou v České republice udělovanou cenu zaměřenou výhradně na dětskou literaturu. Cena je garantem kvalitních dětských knížek, pomáhá rodičům i pedagogům zvolit v současné nabídce knih pro děti a mládež kvalitní čtení i krásné ilustrace.

Nominovaní spjatí s FF UK

Laureáti 27. ročníku ceny Zlatá stuha spjatí s FF UK

Beletrie pro děti
	Daniela Krolupperová | Past na korunu, Albatros
Teorie a kritika literatury (umění) pro děti a mládež
	Helena Březinová | Slavíci, mořské víly a bolavé zuby, Host
Ilustrace za literaturu faktu pro děti a mládež
	Petr Svobodný a Robin Král – ilustrovala Nikola Logosová | Pozor, doktor!, Běžíliška
Překlad beletrie pro mládež
	Jakob Wegelius – přel. Helena Stiessová | Sally Jones a dopis od mrtvého, Albatros
Překlad literatury faktu pro děti a mládež
	Alex Bellos, Ben Lyttleton – přel. Michal Prokop | Fotbalová škola – kde fotbal řídí svět, Pikola
Komiks pro děti a mládež
	Martina Komárková – ilustrovala Barbora Dlouhá | Tarbíci a Marabu II, Dlouhá Barbora
Nakladatelský počin
	Pavel Kořínek a Lucie Kořínková | Punťa – Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942), Akropolis

Kompletní nominace a výsledky jsou dostupné na webu zlatastuha.cz.

Ocenění za práci s názvem Vývoj osídlení Baktrie v období helénismu převzal 25. dubna na zasedání Vědecké rady FF UK od děkana doc. Michala Pullmanna.

Závěrečná práce, kterou vedl doc. Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK, výrazným způsobem přispívá k poznání historického osídlení Střední Asie a zaplňuje mezeru v jinak komplexním bádání místních i evropských badatelů o helénistické Střední Asii. Autor pečlivě sesbíral množství dat a systematickým způsobem je dokázal vyhodnotit a zajímavě interpretovat, včetně využití geografických metod v softwaru GIS.

Kromě teoretické práce se Jakub Havlík účastnil řady českých archeologických expedic v Uzbekistánu a již v magisterském studiu úspěšně vedl svůj vlastní terénní projekt s malým týmem v této oblasti. Výsledky svého terénního projektu publikuje v odborných časopisech a představuje na mezinárodních konferencích, stejně jako výsledky samotné diplomové práce.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

O různých kulturních aspektech portugalsky mluvícího světa se v Oettingenském paláci diskutovalo 24.–27. dubna. Během setkání podepsala Filozofická fakulta UK mezifakultní smlouvu o studijních pobytech s brazilskou Universidade Federal Fluminense a byla předána cena Hieronymitae Pragenses pro začínající překladatele z portugalštiny.

Setkání třiceti odborníků z osmi zemí světa na Ministerstvu zahraničí ČR slavnostně zahájila portugalská velvyslankyně Manuela Francová, ministr zahraničních věcí Kapverdské republiky Luís Filipe Tavares a zástupce ředitelky Odboru států subsaharské Afriky MZV Pavel Procházka.

Předmětem lingvistické části kolokvia bylo téma „Portugalština – jazyk pěti kontinentů“, na kterou následně navázal workshop „Literatura v tekutých časech“. Během úvodního semináře představila dr. Šárka Grauová z Filozofické fakulty UK aktivity spojené s šířením portugalštiny a kultury portugalsky mluvících zemí. Semináře se zúčastnil i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček a portugalská státní tajemnice Teresa Ribeirová.

Na workshopy určené veřejnosti, studentům a vyučujícím přijaly pozvání tři profesorky zabývající se portugalsky psanými literaturami: Jacqueline Penjonová ze Sorbonne Nouvelle – Paris III, Regina Dalcastagnè z Universidade de Brasília a Annabela Ritová z Universidade de Lisboa. V rámci lingvistické části kolokvia vystoupil Henrique Barroso z Universidade do Minho.

Kolokvium bylo zakončeno koncertem pěveckého sboru z Coimbry, který u sochy svatého Václava zazpíval Rekviem za Jana Palacha. Cenu devátého ročníku soutěže Hieronymitae Pragenses pak převzala absolventka Masarykovy Univerzity Štěpánka Huláková, která v současnosti působí v pražském Centru portugalského jazyka Institutu Camões.

Program proběhl ve spolupráci s projektem KREAS.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Na 15. května ho připravil Ústav anglofonních literatur a kultur FF UK. Workshopu se zúčastní významní zahraniční hosté jako prof. Nicholas Halmi z University of Oxford nebo dr. Laurent Folliot z pařížské Sorbonne Université.

Workshop proběhne v anglickém jazyce bez tlumočení v místnosti č. 111 v hlavní budově Filozofické fakulty UK mezi 15:00–17:30. Registrace není nutná.

Program je podpořen z projektu „Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě“ reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Petr Kukal, mluvčí FF UK