FF UK vypisuje výběrová řízení na pozice akademických i technickohospodářských pracovníků.

Interní výběrové řízení na pozici ředitele/ředitelky Ústavu informačních studií a knihovnictví

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje interní výběrové řízení na pozici ředitele/ředitelky Ústavu informačních studií a knihovnictví. Podávání přihlášek je možné do 10. 6. 2019.

Výběrové řízení ze dne 3. 5. 2019 – Ústav informačních studií a knihovnictví / Job offer from 3 May 2019 – Institute of Information Studies and Librarianship

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – lektor. Obor a zaměření: informatika, informační technologie a systémy. Přihlášky je nutno podat do 6. 6. 2019. / Field and specialization: informatics, information technologies and systems. Applications by 6. 6. 2019.

Výběrové řízení ze dne 3. 5. 2019 – Ústav informačních studií a knihovnictví / Job offer from 3 May 2019 – Institute of Information Studies and Librarianship

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – asistent/odborný asistent/docent. Obor a zaměření: informační věda. Přihlášky je nutno podat do 6. 6. 2019. / Field and specialization: information science. Applications by 6. 6. 2019.

Filozofická fakulta UK vypisuje výběrové řízení na pracovní pozici Referent/ka grantového oddělení

Přihlášku je nutné podat do 30. 5. 2019.

Filozofická fakulta UK vypisuje výběrové řízení na pracovní pozici Administrátor přípravy a realizace projektů financovaných z operačních programů

Přihlášku je nutné podat do 30. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 24. 4. 2019 – Katedra jihoslovanských a balkanistických studií/ Job offer from 24 April 2019 – Department of South Slavic and Balkan Studies

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – odborný asistent. Obor a zaměření: rumunský jazyk (lingvistika rumunštiny). Přihlášky je nutno podat do 31. 5. 2019. / Field and specialization: Romanian language (Romanian linguistics). Applications by 31. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 24. 4. 2019 – Katedra jihoslovanských a balkanistických studií/ Job offer from 24 April 2019 – Department of South Slavic and Balkan Studies

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – lektor. Obor a zaměření: albánský jazyk (lingvistika albánštiny). Přihlášky je nutno podat do 31. 5. 2019. / Field and specialization: Albanian language (Albanian linguistics). Applications by 31. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 24. 4. 2019 – Ústav světových dějin/ Job offer from 24 April 2019 – Department of General History

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – odborný asistent. Obor a zaměření: Obecné a světové dějiny se zaměřením na dějiny novověku západní a jižní Evropy v 16.–19. století. Přihlášky je nutno podat do 31. 5. 2019. / Field and specialization: General and World Modern History (History of 16th-19th Century) with specialization on the history of Western and Southern Europe. Applications by 31. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 24. 4. 2019 – Ústav světových dějin/ Job offer from 24 April 2019 – Department of General History

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – odborný asistent. Obor a zaměření: Obecné a komparativní dějiny (novověké a nejnovější dějiny, 19.–20. století) se zaměřením na sociální a kulturní dějiny technologií v evropském a globálním kontextu, tzv. heritage studies, ekonomie a politika, aplikace komparativního přístupu, transnacionalismu, environmentálních dějin a globální historie. Přihlášky je nutno podat do 31. 5. 2019. / Field and specialization: General and Comparative History (Modern and Contemporary, 19th–20th Century) with specialization on social and cultural history of technologies in European and Global context, Heritage Studies, Economy and Politics, application of comparative approach, transnationalism, environmental history and global history. Applications by 31. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 17. 4. 2019 – Filozofická fakulta/ Job offer from 17 April 2019 – Faculty of Arts

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici vědecký pracovník (v Německu). Obor a zaměření: historické, lingvistické, sociální vědy. Přihlášky je nutno podat do 17. 5. 2019. / Field and specialization: historical, linguistic, social sciences. Applications by 17. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 17. 4. 2019 – Filozofická fakulta/ Job offer from 17 April 2019 – Faculty of Arts

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici vědecký pracovník (ve Švýcarsku). Obor a zaměření: historické, lingvistické, sociální vědy. Přihlášky je nutno podat do 17. 5. 2019. / Field and specialization: historical, linguistic, social sciences. Applications by 17. 5. 2019.

Výběrové řízení ze dne 5. 4. 2019 – Katedra sociální práce/ Job offer from 5 April 2019 – Department of social work

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – docent. Obor a zaměření: sociální politika a sociální správa. Přihlášky je nutno podat do 15. 5. 2019. / Field and specialization: social politic and social administration. Applications by 15. 5. 2019.

Výběrové řízení na pozici administrátor/-ka veřejných zakázek

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici administrátor/-ka veřejných zakázek.

Výběrové řízení na pozici právník/-ička

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici právník/-ička.

Výběrové řízení ze dne 5. 3. 2019 – Ústav obecné lingvistiky

FF UK vypisuje výběrové řízení na pozici akademický pracovník – asistent/odborný asistent. Obor a zaměření: obecná lingvistika. Přihlášky je nutno podat do 31. 5. 2019.

Visiting Professor in Literary Studies, Linguistics, Philosophy

The Faculty of Arts, Charles University invites applications for the position of a Visiting Professor in Literary Studies, Linguistics, Philosophy. The application deadline is May 31, 2019.

Soutěž proběhla 13. května v rámci 20. mezinárodního setkání Mladých lingvistů na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vítězkou se stala studentka FF UK Hana Hledíková.

Studentka třetího ročníku bakalářských oborů anglistika – amerikanistika a český jazyk a literatura reprezentovala Fonetický ústav s prací Prozodické členění u dobrých mluvčích v češtině a angličtině. Třetí místo za práci Česká modální konstrukce „nepotřebovat + infinitiv“ s významem ‚není nutné, abych‘ obsadila Barbora Genserová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, která třetím rokem studuje bakalářské obory český jazyk a literatura a německý jazyk a literatura.

Světlaně Müllerové z prvního ročníku navazující magisterské anglistiky – amerikanistiky na Ústavu anglického jazyka a didaktiky udělila porota čestné uznání za práci Kolokace staroanglických adjektiv a jejich protikladů ve střední angličtině přijatých ze staroseverštiny. Druhé místo obsadila studentka Univerzity Palackého Markéta Čajánková s prací Bilingvismus a osobnost: Výzkum z oblasti psycholingvistiky.

Studentky do celostátního kola soutěže nominovala porota složená z pedagogů FF UK na základě výsledků fakultního kola z 29. dubna. V porotě celonárodního kola zasedli zástupci jednotlivých vysokých škol a Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky včetně doc. Ivany Bozděchové z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK.

Zúčastnili se studenti z celkem šesti vysokých škol, vedle Univerzity Karlovy z Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Pardubice, Masarykovy univerzity v Brně, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Akcent College v Praze.

Vítězné příspěvky celostátního kola budou publikovány ve sborníku z konference. Všem studentkám blahopřejeme a děkujeme za reprezentaci fakulty.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Celodenním programem pro veřejnost si Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolu s dalšími institucemi připomene dekolonizaci Afriky. Ta se po celém světě slaví 25. května, v den založení Organizace africké jednoty. Kampus Hybernská nabídne přednášky, workshopy, hudební vystoupení a další aktivity prezentující africkou kulturu.

„Den Afriky odstartuje dlouhodobý projekt sdružující různé instituce i jednotlivce s ideou podporovat větší roli, která by Africe měla připadnout v rámci českého školství i české rozvojové a hospodářské politiky,” říká Vladimír Verner ze zapojené Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity.

FF UK s touto ideou založila Centrum afrických studií (CAFR). Za Karlovu univerzitu se na činnosti centra budou podílet také Fakulta humanitních studií, Pedagogická a Přírodovědecká fakulta. V rámci meziuniverzitní spolupráce se zapojí Fakulta tropického zemědělství ČZU, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Partnery instituce jsou i neziskové organizace Člověk v tísni nebo Humanitas Afrika.

Afrika není jen věcí akademického zájmu, ale taky zájmů obchodních a politických. „Cílem Ministerstva zahraničních věcí je spoluvytvářet realistický, vybalancovaný obraz o Africe,” říká Anežka Česalová z Odboru států subsaharské Afriky. MZV tak chce nabourávat její obvyklé stereotypy a představit Afriku jako moderní a dynamický kontinent.

„V době, kdy jsme denně konfrontováni s předsudky a strachem z odlišnosti, pokládáme za důležité ukázat pravou tvář afrického kontinentu,“ vysvětluje Mgr. Vojtěch Šarše, doktorand z pořádající FF UK.

V prostorách Kampusu budou od 10 hodin probíhat přednášky na aktuální i historická témata, od postkoloniální africké literatury přes problematiku udržitelného zemědělství a ochrany přírody po otázku bezpečnostní situace v oblasti Sahary. Na návštěvníky dále čeká celá řada workshopů, jako je arabská kaligrafie, kurz afrického tance a bubnování nebo lekce svahilštiny. Připravený je i program pro děti zahrnující například výtvarné dílny nebo promítání afrických pohádek.

Po celý den budou moci návštěvníci ochutnat africké speciality. Čeká na ně masové i vegetariánské jídlo z Pobřeží Slonoviny a Konga nebo pravá etiopská káva. Večerní program zahájí divadelní soubor Teritoriální tyjátr a bubenická skupina Njachas. V průběhu večera zahraje hned několik afrických skupin a DJs. Program potrvá do 23.00 hod.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Mezinárodně respektovaný profesor italské a románské lingvistiky, současný děkan Faculty of Modern and Medieval Languages univerzity v Cambridge vystoupil na Ústavu románských studií FF UK 14. května.

Prof. Ledgeway se nejprve sešel s děkanem FF UK, doc. Michalem Pullmannem, s nímž hovořil nejen o akademických tématech, ale také o aktuálním dění kolem Brexitu. Poté v Ústavu románských studií vystoupil s přednáškou Changing Patterns of Configurationality from the Passage of Latin to Romance, jíž se účastnili studenti a vyučující románských jazyků i širší publikum z řad lingvistů a klasických filologů. Přednáška měla velký ohlas nejen pro atraktivní obsah, ale také díky skvělému lektorskému výkonu britské legendy.

Prof. Ledgeway je autorem řady zásadních publikací (např. Grammatica diacronica del napoletano, 2009; From Latin to Romance, 2012) a kromě mnoha jiných iniciativ také spoluzakladatelem prestižní konference Cambridge Italian Dialect Syntax-Morphology Meeting. Její 14. ročník se s podporou projektu KREAS bude konat v Praze na FF UK ve dnech 27. – 29. května 2019.

Návštěva prof. Adama Ledgeway byla organizována s podporou projektu KREAS Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě“ reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Dnes byl na stránkách Knihovny FF UK zveřejněn seznam nových titulů ve fondech fakultních knihoven za měsíce březen a duben 2019.  Seznam všech 313 nově nakoupených či zpracovaných titulů tříděných dle tematických skupin najdete na webu v nabídce Knihovna > Knihovní fondy > Novinky ve fondech knihoven. Podívejte se, co pro vás máme nového!  

________

Pošlete nám tipy na nákup publikací!

Pokud vám v knihovnách FF UK chybí nějaký titul, neváhejte se obrátit na svého knihovníka, anebo využijte kontaktní formulář na stránkách Knihovny FF UK. 

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha si jako čestného hosta letošního ročníku vybral Latinskou Ameriku. Na festivalu vystoupí spolu s dalšími autory této části zeměkoule například nobelista Mario Vargas Llosa. Týdeník Echo při této příležitosti přináší rozhovor s Markétou Křížovou, iberoamerikanistkou a v současné době i proděkankou Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Ta vypráví o vztahu Latinské Ameriky a Česka, o indiánech i o tom, co máme se zeměmi Latinské Ameriky společného. Stejně jako Latinská Amerika se Češi snaží být součástí západního světa, ale zachovat si svá specifika. „Čelíme stejným problémům, řešíme otázky demokratizace nebo přechodu od socialistického režimu ke kapitalismu,“ říká profesorka Křížová.

Udělejme si na začátku pořádek v pojmech. Jak se liší Latinská Amerika, Iberoamerika a Jižní Amerika?

Výraz Latinská Amerika je nejběžnější. Zahrnuje v zásadě území bývalých kolonií Španělska a Portugalska, které spolu tvoří jazykově a kulturně jasně identifikovatelný celek. V podstatě ekvivalentem, v českém prostředí ale ne tak častým, je výraz Iberská Amerika, odkazující na Iberský (Pyrenejský) poloostrov. Tenhle název byl populární v 60. letech 20. století, kdy bylo, pod dojmem kubánské revoluce, založeno mé domovské Středisko iberoamerických studií. Výraz Jižní Amerika moc ráda nepoužívám, protože pro geografy je Mexiko součástí Severní Ameriky, a z mého pohledu jsou kulturní vazby důležitější.

Budeme tedy hovořit o Latinské Americe. Jaký má vztah s Českem? Máme něco společného?

Historie vzájemných vztahů je dlouhá. Už na prahu 16. století horníci z Jáchymovska pomáhali těžit stříbro na nově objevených územích. Moc se jich nevrátilo, část z nich se totiž vrhla na dobývání Venezuely. V Latinské Americe byli i jezuité z českých zemí. Když se v 19. století francouzský císař Napoleon III. pokusil ovládnout Mexiko, které tehdy bylo na prahu občanské války, nechal mexickými konzervativci zvolit císařem Maxmiliána, mladšího bratra Františka Josefa. Pro jeho vojsko se verbovalo i v Čechách. Vzpomeňte si na seržanta Vosátku z Cirkusu Humberto. Když celé dobrodružství tragicky skončilo a Maxmilián byl popraven, část dobrovolníků v Mexiku zůstala, údajně naučili mexické muzikanty, slavné mariachis, hrát na strunné nástroje. V 19. století se do zemí jako Argentina nebo Brazílie vystěhovalo mnoho Čechů, jsou tu dodnes krajanské komunity. I proto po vzniku Československa usilovali jeho představitelé o rychlé navázání vztahů s těmito státy.

Co vztah Čechů a Latinoameričanů definuje dnes?

Latinskoamerická literatura je u nás velmi populární, do češtiny se překládala už za první republiky. Pak přišel latinskoamerický boom v 60. letech, překládán byl třeba Alejo Carpentier a další představitelé magického realismu. Latinská Amerika byla tenkrát ztělesněním exotičnosti, barevnosti, dobrodružství. Dnes lidé cestují po celém světě, Latinská Amerika už není tak záhadná, ale zůstává oblíbená a španělština je populární jazyk. Ta oblast je zajímavá i z ekonomického hlediska.

A neidealizujeme si Latinskou Ameriku? Neevokuje nám hlavně doutníky, karnevaly a romantické rysy revolucionáře Che Guevary?

Určitě, stereotypy fungují. V 19. století se zavedl stereotyp zlé, černé a nebezpečné Afriky nebo třeba záhadného a nepochopitelného Orientu. V tomhle světle vypadá Latinská Amerika sympaticky a zvlášť Čechy může oslovit.

Proč?

Stejně jako Latinská Amerika se Češi snaží být součástí západního světa, ale zachovat si svá specifika. Čelíme stejným problémům, řešíme otázky demokratizace nebo přechodu od socialistického režimu ke kapitalismu.

Cítili bychom se tedy v zemích Latinské Ameriky jako doma?

Sice je součástí evropského civilizačního komplexu, ale zároveň od první chvíle, co vystoupíte z letadla, pochopíte, že jste skutečně v „Novém světě“. Dobře je to patrné i na místním křesťanství, které se mísí s tradicemi domorodých a afrických kultur, ovlivňují je i přírodní podmínky.

Nakousla jste politiku Latinské Ameriky. Komplikované převraty, socialismus, občanské války. Umíme rozumět tomu, co se tam děje?

Z našeho pohledu je těžké to posoudit. Zažila jsem české konzervativce pozitivně mluvit o Pinochetovi jako o někom, kdo v Chile zastavil nástup socialistické diktatury. Což je samozřejmě extrémně zkratkovitý až hloupý přístup.

Nyní z opačného konce. Co vědí v Latinské Americe o nás?

I pro Latinoameričany jsme zajímaví. Také oni mají své stereotypy. Jsme pro ně magická země Kafky, Kundery, Havla nebo třeba golema. Vědí o Československu, Česko tolik nereflektují. Silný dopad měl příběh Lidic. V Mexiku je mnoho dnes už starších žen, které byly pojmenovány po Lidicích. Jejich zkušenost je podobná. Vyvražďování vesnic v době občanských válek, s tím se mohou ztotožnit.  Ostatně i v našem Náprstkově muzeum je vystavena plastika mexického umělce, která se jmenuje Lidice.

Na Filozofické fakultě UK vyučujete nativní kultury. Co to je?

Původní kultury Latinské Ameriky. Mám v kurzu jak studenty iberoamerikanistiky, tak studenty historie, španělského jazyka a politologie. Ale i studenty, kteří chtějí do diplomacie a cestovního ruchu, nebo naopak lidi umělecky založené, filmaře, módní návrháře. Bez poznání domorodých kultur současnou Latinskou Ameriku nepochopíte.

Jaký má studium o indiánech přesah k dnešku?

Je omyl si myslet, že indiáni patří do minulosti. V Guatemale je 80 procent obyvatelstva indiánského původu, totéž v Bolívii. I politické reprezentace Latinské Ameriky dnes do ústav zakotvují právo původních obyvatel na sebeurčení. To, že indiáni nosí džíny, že preferují čínskou kuchyni před svou původní, neznamená, že ztrácejí svou identitu nebo svůj přínos do celku národní kultury. Co je nutné a o co bojují, je respekt vůči odlišnostem. Naštěstí Latinská Amerika je skutečně velmi rozmanitá. Těžko třeba můžete na něco ukázat a říct, toto je standard mexické kultury.

A jak je to s diskriminací?

V některých kruzích a zaměstnáních přetrvává určitá forma diskriminace. Například na elitních univerzitách pořád je většina studentů a profesorů bělochů. To se mění jen pomalu. Ale míšenci už pronikají do úřadů, kultury i politiky. Bývalý peruánský prezident Alejandro Toledo v první předvolební kampani v roce 2001 odrážel útoky na svůj indiánský původ. Evo Morales o deset let později v Bolívii hrdě prohlásil, že je indián. Ve školách je dnes podporována výuka dětí ve vlastních jazycích. Naopak, někdy se zájem o indiánské tradice přelévá až do parazitování.

To mluvíte o indiánech jako o atrakci pro turisty a o produkci suvenýrů? Vadí jim pózovat před fotoaparáty?

Někdy ano, někdy ne. Cuzco jako turistické centrum má své profesionální indiány. Ti se obléknou, pózují s lamami a vybírají peníze. Je to jejich volba a je to lepší než pěstovat koku a prodávat ji překupníkům. Turisté ale musí projevovat elementární respekt a slušnost, ostatně jako všude.

Jak jste se dostala ke studiu iberoamerikanistiky?

Čtením dobrodružných knih Karla Maye a Alberta Vojtěcha Friče. Své výzkumy jsem začala v Severní Americe. Pobývala jsem v indiánských rezervacích v Minnesotě, později jsem dokonce získala stipendium na Texaské univerzitě v Austinu. Tam měli a dodnes mají vynikající latinskoamerické centrum. No a pak se shodou okolností poprvé otvíral doktorský program na Středisku iberoamerických studií FF UK.

Máte nějaký tip na přístupný zdroj informací o Latinské Americe?

Dobrý romanopisec může být lepším vhledem do kultury než práce historiků. Mohu doporučit své dva oblíbené autory. Co se týče míšenecké kultury, Gabriela Garcíu Márqueze a jeho krátkou prózu O lásce a jiných běsech. A k problému nedemokratických režimů a jejich bolestnému odkazu román Kozlova slavnost od Maria Vargase Llosy, který se odehrává v Dominikánské republice.

Karolína Vaverková, Týdeník Echo 19 / 2019

Výsledky XVII. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria Musaealis 2018 byly včera vyhlášeny ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Mezi oceněnými ani tentokrát nechyběli absolventi FF UK, v letošním roce především historici umění.

Hlavní cenu Gloria Musaealis v kategorii Muzejní výstava roku 2018 získalo Muzeum umění Olomouc za výstavu Rozlomená doba 1918-1928. Autory jejího scénáře jsou Karel Srp a Lenka Bydžovská, oba absolventi dějin umění na FF UK.

Na třetím místě v téže kategorii se umístila Městská galerie Litomyšl. Porota v tomto případě ocenila výstavu Já jsem… Zdeněk Nejedlý, již spolu s ředitelkou muzea autorsky připravili Hana Kábová, absolventka doktorského studia na FF UK, a Jiří Křesťan, externí pracovník Ústavu českých dějin FF UK.

Hlavní cenu Gloria Musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2018 získalo za projekt Prezidentský vlak 2018 Národní technické muzeum pod vedením Karla Ksandra, absolventa dějin umění na FF UK

Cenu českého výboru ICOM pak získala Národní galerie v Praze za stálou expozici 1918-1938: První republika. Autorkou jejího scénáře je Anna Pravdová, absolventka dějin umění na FF UK.

Muzeem roku se na základě celoročního hlasování samotných návštěvníků stejně jako v loňském roce stalo Regionální muzeum Mělník. Jeho ředitelka Miloslava Havlíčková absolvovala na FF UK obor historie-etnografie.

Nejen našim úspěšným absolventům, ale všem oceněným pracovníkům paměťových institucí k jejich úspěchu blahopřejeme.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Šestý ročník celostátní soutěže se konal 16. a 17. května v Ústí nad Labem. Studentka cenu získala za příspěvek „Československé umenie v optike zahraničnej kritiky: IX. Medzinárodný kongres AICA, Praha – Bratislava 1966“.

Soutěže se účastní studenti bakalářských a magisterských studijních oborů z dějin umění. V soutěžních příspěvcích během patnácti minut představí témata, kterými se zabývají buď ve své závěrečné práci, seminární práci či odborné studii. Následuje diskuse k danému tématu. Vedle možnosti konfrontovat témata a metody jednotlivých kateder přispívá soutěž k vytváření sounáležitosti oboru.

Letos se na konferenci prezentovalo osm kateder dějin umění ze sedmi univerzit. Vedle Filozofické fakulty UK a Katolické teologické fakulty UK soutěžily UMPRUM, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ostravská univerzita a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Druhým místem byl oceněn příspěvek Nikoly Klučarovské z Filozofické fakulty OU „Industriálne dedičstvo v Košiciach a jeho prezentácia formou modelu“ a třetí místo obsadila Kristýna Mikešová z Filozofické fakulty MUNI s příspěvkem „Zlatý kříž v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě: datace, objednatel a funkce“.

Ústav pro dějiny umění FF UK dále reprezentovali Kryštof Loub a Jacqueline Kahlová s příspěvky „Václav Chudý (před 1744 – po 1780). Cesta umělce z Dobrušky do Říma“ a „Raumplan Adolfa Loose na příkladu Semmlerova bytu v Plzni“.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Čtrnáctý ročník Cambridge Italian Dialect Syntax-Morphology Meeting (CIDSM14) proběhne v Praze ve dnech 27.-29. 5. 2019.

Letošní konference nabízí zajímavý program (k dispozici na webu cidsm.ff.cuni.cz); většina příspěvků bude přednesena v angličtině. Vedle zvaných řečníků, kterými jsou vesměs zástupci nejmladší generace dialektologů (Norma Schifano, Cristina Guardiano, Francesco Ciconte, Jacopo Garzonio), vystoupí lingvisté nejen z Itálie, ale také z USA, Nizozemí, Velké Británie a z ČR (Fabio Ripamonti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Alessandro Bitonti z Masarykovy univerzity v Brně). Za zmínku nepochybně stojí i účast významné postavy současné romanistiky, jíž je prof. Michele Loporcaro z univerzity v Curychu, autor nedávných monografií vydaných v prestižní řadě Oxford University Press (Vowel Length from Latin to Romance  z r. 2015 a Gender from Latin to Romance z r. 2018).

Konference CIDSM14 se koná s podporou projektu KREAS Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě“ reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

O konferenci

Workshop, na němž akademičtí pracovníci i studenti ústavu představili archeologii prostřednictvím vybraných aktivit, proběhl 18.–19. května.

V rámci muzejní noci si návštěvníci mohli vyzkoušet mletí obilí na jednoduché zrnotěrce i na dokonalejším rotačním mlýnu, upéct placku, pokusit se o některou z předváděných technik tkaní nebo si prohlédnout repliky celé řady archeologických artefaktů. Zájem vzbudilo i předvedení funkčnosti pazourkového nožíku, který byl použit na porcování syrového masa.

Po celou dobu workshopu byli jak členové ústavu Ing. Renata Šmidtová a doc. Miroslav Popelka, tak čtyři studenti oboru Archeologie pravěku a středověku Lucie Novotná, Simona Florianová, Hana Fuchsová a Nikolas Sabo oblečeni do vlastnoručně vyrobených replik oděvů od pravěku do středověku. Na závěr workshopu proběhla komentovaná „módní přehlídka“, během níž Lucie Novotná na základě jednotlivých součástí oděvů, doplňků a ozdob ozřejmila, do kterého období každý z nich patří.

Akce zaznamenala u veřejnosti velmi dobrý ohlas. Muzejní noci probíhají nadále po celé republice, ta Pražská se letos uskuteční 8. června od 19 hodin.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Hodnocení kurzů letního semestru mohou studenti vyplnit on-line do 9. 6. 2019. Na vývoj hodnoticí aplikace a zkušenosti s hodnocením jsme se ptali dr. Jana Sládka, proděkana pro informační zdroje, který jako akademik působí na Katedře sociologie.

Co nového přináší aplikace pro studentské hodnocení v tomto semestru? Jak hodnotíte technický vývoj aplikace?

Snažíme se neustále zvyšovat komfort pro studenty, ale zlepšujeme i analytické funkce aplikace. Vždy vycházíme ze zpětné vazby, kterou se snažíme systematicky sledovat. Musím říci, že kolega Roček, který aplikaci vyvíjí, je v tomto velkou posilou, zájem o tuto aplikaci projevují i jiné fakulty.

Které další fakulty Univerzity Karlovy naši aplikaci v současné době používají? Mají na podobu aplikace nějaké zvláštní požadavky, odlišné od těch fakultních?

Především FSV a PřF, tam je dlouhodobá spolupráce. Úplné odlišnosti neregistrujeme, snažíme se aplikaci vyvíjet jako celek a moc to nerozmělňovat. Do budoucna ale přemýšlíme, jak organizačně vyřešit provoz a vývoj aplikace. Zájem dalších fakult si to žádá.

Odborně působíte na Katedře sociologie FF UK. Změnilo se vaše vnímání evaluací poté, co jste se kromě vyučujícího stal také proděkanem?

Evaluace a evaluační komise, to byla první věc, ve které jsem se ještě jako student Ph.D. angažoval. Později jsem i vedl evaluační komisi FF UK. Netušil jsem pochopitelně, že mě jednou budou zajímat jako proděkana.

Jako student jsem tenkrát především, a to je asi postižení profesí, řešil podobu dotazníku, resp. znění jednotlivých otázek. Byl jsem i u přechodu z papíru na aplikaci. Nyní jako proděkan vidím jinou věc, ale tu už jsem zahlédl i dříve.

Jde o to, jak se s evaluacemi pracuje. Tady razím dvě teze. Zaprvé je to spíše semafor než skalpel, který může přesně najít nějaký problém. Myslím, že i pro mne jako vyučujícího mi to spíše ukáže, jestli v nějakém kurzu nemám nějaký závažný problém spíš, než mi to ukáže nějakou jednotlivost.

Druhá teze je, že evaluace jsou prostředek k diskusi mezi studenty a učiteli. Vidím, že počet setkávání učitelů a studentů nad nimi roste. Odtud pak jedině vede cesta k nějakým organizačním změnám a zlepšení kvality studia. Přesvědčit studenty o tom, že jejich názor má váhu, a tedy evaluace má smysl vyplnit, to vidím jako nejdůležitější faktor pro zvýšení návratnosti. Práce na propagaci evaluací si moc cením a je potřebná, nicméně nemůže a nemá suplovat reálné dopady.

Často je zmiňována nezastupitelná role slovních komentářů. Jaké máte zkušenosti s jejich vyhodnocováním ze strany pedagogů?

Mám s tím dobrou zkušenost a stojím si za tím, že aplikace je komfortní v tom, že umožňuje reakci učitele, a dokonce mají učitelé i studenti možnost komentáře skrýt. I když jsem pro co největší transparentnost a svobodu slova, chápu, že někteří to mají jinak, a respektuji to.

Pro mne jako pedagoga je to klíčové, daleko více informativní než průměry ze škál. Často potom náměty z komentářů probírám se studenty. V hodinách, i neformálně. I když na to druhé mám teď mnohem méně času, než bych si přál.

Lidsky chápu nevoli i některých pedagogů, a není to jen generační. V neformálních post-evaluačních diskusích s kolegy pedagogy vidím něco, co dobře znám jako aktivní muzikant. Odehrajete koncert, všichni tleskají, je radost. Cestou z pódia ale někde zaslechnete, že ten kytarista teda hrál nic moc. Dlouho mi trvalo nezapomenout na ty všechny ostatní, kterým se to líbilo. Negativní zpětná vazba je v pořádku, může být inspirací, ale přijde mi, že máme tendenci to občas zveličovat. Ale to přeci k povolání učitele patří – zpětnou vazbu dávat i přijímat.

Přečtěte si další rozhovory, které ke studentskému hodnocení vycházejí téměř každý semestr:

Monografie „Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky“ doprovází výstavu o tomto multimediálním scénickém projektu, která v Domě umění města Brna probíhá do 28. července.

Kniha i výstava vznikaly ve spolupráci Filozofické fakulty UK a Národního filmového archivu, spoluautorkou obou výstupů je pak filmová historička Lucie Česálková z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity. Publikace se věnuje působení Laterny magiky zejména v období let 1958–1992. Nepředkládá kompletní dějiny jednoho divadla, ale ukazuje ji jako mnohovrstevnatý jev poznamenaný mnoha dobovými, kulturními, uměleckými, personálními, ideovými, politickými, technickými či technologickými proměnami, jež se různě a s odlišnou intenzitou projevovaly v jejích inscenacích.

Výstava „Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace“ kurátorek Kateřiny Svatoňové a Lucie Česálkové je zaměřena na několik případových studií, které ilustrují vybrané fenomény Laterny magiky, jako je obklopení diváka obrazem, rozpad jednotného plátna na fragmenty, tendence k iluzivnosti a virtualitě.

Zakládá se na filmových dotáčkách, které vznikaly pro Laternu magiku, výstava tak představuje unikátní filmové, fotografické a dosud nepublikované archivní materiály. Cílem expozice je prostřednictvím projekcí, instalací a multimediálních koláží ukázat jednotlivé fasety a odkrýt základní principy fungování tohoto multimediálního mechanismu.

Výstupy jsou financovány z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II).

Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky. Praha: NFA – FFUK, 2019.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Prestižní cena je udělovaná studentům, vedoucím prací a školitelům, mladým vědcům a nejlepšímu pedagogovi. Finanční odměnu získává nejen autor, ale i vedoucí práce a ten, kdo doporučí vítěze. Přihlášky je možné podávat do 30. listopadu.

Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů předních českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ústavů AV. Soutěžní kategorie reflektují aktuální potřeby ve společnosti a vědě. Vítězové si v několika kategoriích rozdělí téměř jeden milion korun. 

Proč se zapojit do soutěže?

• Navýšili jsme odměny v kategoriích Nejlepší diplomová práce a Nejlepší disertační práce o 140 000 Kč.
• Doporučte nám vítěze a získejte 10 tisíc korun.
• Vítězným projektům zajistíme mediální zájem laické i odborné veřejnosti.
• Bez dobrých pedagogů není dobrých studentů – stejná odměna jako pro studenta tedy čeká i na vedoucího jeho práce.
• Hodnocení provádí porota složená z předních odborníků vysokého školství a AV ČR.

Kategorie a odměny v letošním ročníku

Přihlášky a podrobnější informace o soutěži najdete na www.cenasiemens.cz.

V hodnocení se umístilo dvacet šest publikací z FF UK, sedm z nich mezi patnácti nejlepšími. O čtvrté až šesté místo se dělí Miroslav Verner, Jan Palkoska a Jan Bičovský.

Prof. Miroslav Verner z Českého egyptologického ústavu uspěl s monografií „Abusir: The Necropolis of the Sons of the Sun“. Místo sdílí společně s dr. Janem Palkoskou z Ústavu filosofie a religionistiky a jeho publikací „The a priori in the Thought of Descartes: Cognition, Method and Science“ a dr. Janem Bičovským z Ústavu srovnávací jazykovědy s publikací „Praindoevropština“.

Hlavním cílem soutěže je podpora autorů vysoce kvalitních monografií a jejich mateřských fakult či dalších univerzitních součástí. Monografie hodnotí odborná komise pro lékařské a přírodní vědy a komise pro humanitní a společenské vědy.

Kompletní přehled výsledků soutěže je dostupný na webových stránkách Univerzity Karlovy.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Čestný odznak Za zásluhy III. stupně převzal 27. května od náčelníka nejvyššího štábu Armády České republiky armádního generála Aleše Opaty. Ocenění získal za významnou spolupráci s AČR a podporu v oblasti provádění sociálního výzkumu a sociodiagnostické techniky.

Jde o nejvyšší vyznamenání, které může náčelník generálního štábu udělit. Spolupráce s armádou spočívala ve využívání tzv. sociomapování v bojových misích a dalších armádních jednotkách. Diagnostika týmů prostřednictvím sociomap slouží pro optimalizaci sestavování jednotek, jejich přípravu a včasné intervence zlepšující součinnost.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

Zakladatel Ústavu teoretické a komputační lingvistiky na Filozofické fakultě UK odešel 28. května, den po svých 93. narozeninách.

Vědec a pedagog prof. PhDr. Petr Sgall, DrSc. Dr.h.c.mult., se zabýval mnoha lingvistickými odvětvími, zejména jazykovou typologií, problémy obecné lingvistiky a indoevropeistiky, spisovnou češtinou a obecnou češtinou v souvislosti s pravopisem, funkční lingvistikou stratifikačního typu či matematickou lingvistikou. V 50. a 60. letech vytvořil pojmový rámec pro formální popis přirozeného jazyka, tzv. funkční generativní popis jazyka.

V Laboratoři algebraické lingvistiky se pod jeho vedením rozvíjel obor matematická (počítačová) lingvistika. Laboratoř vznikla spojením algebraických a matematických lingvistů z Filozofické fakulty UK a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Její sídlo se v roce 1972 přesunulo z FF UK na Matematicko-fyzikální fakultu, kde pod novým názvem Ústav formální a aplikované lingvistiky funguje dodnes. V roce 1990 založil prof. Sgall na Filozofické fakultě UK Ústav teoretické a komputační lingvistiky, který navázal na práci přerušenou politickým vývojem po roce 1968.

Profesor Sgall působil po celý svůj profesní život na Univerzitě Karlově a jako hostující profesor na mnoha zahraničních univerzitách. Je oceňovaným autorem a spoluautorem mnoha monografií a článků. Za své dílo obdržel řadu ocenění: mezinárodní cenu Alexandra von Humboldta, čestné doktoráty francouzského institutu INALCO a univerzity v Hamburku či Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Byl členem vědecké společnosti Academia Europaea a čestným členem prestižní American Linguistic Society.

Petr Sgall odborně vychoval řadu lingvistů, jimž svou tvůrčí osobností, radostí z nových objevů a pracovními metodami vtiskl nadšený vztah k jazykovědě. Jakožto zakladatel oboru matematická lingvistika vychoval i řadu informatiků, kteří v sobě spojují jazykovědnou erudici s matematickou a počítačovou metodologií a po jeho vzoru se věnují počítačovému zpracování přirozených jazyků.

Poslední rozloučení se zesnulým se koná ve čtvrtek 13. června ve 14 hodin ve velké obřadní síni krematoria v Praze – Strašnicích.

Petr Kukal, mluvčí FF UK

V rámci každoroční akce, kterou od roku 2011 organizuje European Union National Institut for Culture, proběhla setkání se čtenáři v Hanoji a v Ho Či Minově Městě.

Workshop v Hanoji 12. května přilákal jak bývalé vietnamské studenty z českých vysokých škol, tak hanojské vysokoškoláky včetně několik vietnamských spisovatelů. Ústředním tématem bylo „A Conversation between Two Nations“. Hlavní důraz byl položen na osobnost Jana Nerudy, Májovce, Povídky malostranské a na jejich překlad do vietnamštiny; spolupráce na tomto poli pak přesvědčivě doložila blízkost české a vietnamské mentality. Spolu s dr. Slavickou se na vedení workshopu podílela také vietnamská překladatelka a literární kritička dr. Nguyễn Quyên.

O tři dny později proběhla v Ho Či Minově Městě nad tímto překladem diskuse na téma „Czech Literature in Vietnamese Perspectives“. I zde převažovali mezi posluchači vysokoškolští studenti. Moderátory diskuse byli dr. Slavická a překladatel dr. Ondřej Slówik, absolvent vietnamistiky na FF UK, žijící v HCM City. Diskutovalo se o překládání vietnamské literatury do češtiny a o roli vietnamistů FF UK v propagaci vietnamské literatury v ČR.

Nerudův ikonický povídkový soubor je úvodním výstupem společného překladatelského projektu Filozofické fakulty UK a Fakulty Literatura University of Social Sciences and Humanities (USSH) Ha Noi. Poprvé byl vietnamské veřejnosti představen na českém velvyslanectví v Hanoji 27. října loňského roku.

Petr Kukal, mluvčí FF UK