Základem společné diskuse, která se konala 3. března 2016, byla příprava pracovněprávních předpisů (kariérní řád, atestační řád, výběrová řízení atd.), metodika hodnocení vědy, metodika hodnocení pedagogické práce a aktuální situace v OP VVV.

PDF prezentace

V úterý 8. března 2016 se paní děkanka Friedová setkala s dobrovolníky a dobrovolnicemi zapojenými do pomoci uprchlíkům, aby společně hledali způsob, jakým by fakulta mohla práci dobrovolníků systematicky podporovat. Studenti FF UK jsou nejčastěji zapojeni do pomoci na pražském hlavním nádraží, organizují individuální výjezdy na Balkán a navštěvují česká detenční centra.

FF UK si nesmírně váží práce těchto dobrovolníků a je připravena jim v rámci svých finančních možností pomoci. Znovu vyzývá všechny dobrovolnické iniciativy i jednotlivce, kteří se nemohli na schůzku dostavit, aby dali mluvčí FF UK Ině Píšové vědět, v čem jsou zapojeni a jak by jim fakulta mohla pomoci.

Fakulta je hrdá na studenty, kteří mnohdy na vlastní náklady pracují v alarmujících podmínkách uprchlických táborů na Balkáně, kteří drží nepřetržité služby na pražském hlavním nádraží a pokoušejí se zlepšovat podmínky v českých detencích.

Dejte nám vědět, co děláte, a my najdeme způsob, jak vás podpořit.

 kontaktní osoby:

Ina Píšová

tisková mluvčí FF UK

ina.pisova@ff.cuni.cz

+420 777 739 951

  Sára Drahokoupil Vidímová

studentská koordinátorka

sara.vidimova@ff.cuni.cz

+420 725 571 598

Výsledky jednadvacátého ročníku soutěže o nejlepší studentskou práci se vztahem k Latinské Americe či Pyrenejskému poloostrovu byly vyhlášeny v reprezentačních prostorách Vlasteneckého sálu Univerzity Karlovy 16. března 2016. Nejvyšší ocenění Premio Iberoamericano získala Veronika Stašová, studentka hispanistiky na FF UK. Oceněna byla za práci Rosalía de Castro a její poezie o životě a smrti, která pojednává o tvorbě galicijské básnířky Rosalíe de Castro.

Druhé místo obsadila Zlata Pospíchalová (MUNI) za práci Lingvistické kontakty v Pouzu věnující se jazykovému odkazu emigrace do města Pozuzo v Peru a třetí Katarína Šulagová byla oceněna za téma emigrace a exilu ve vybraných povídkách Josého Rodriguese Miguéise (rovněž MUNI).

Soutěž pořádali zástupci diplomatických misí iberoamerických zemí akreditovaných v České republice. Porota vybírala z 20 přihlášených textů.

Iberoamerická cena se udílí od roku 1994 a je jedinou svého druhu v Evropě.

celý článek: Iberoamerickou cenu letos obdržela studentka hispanistiky Veronika Stašová [iforum.cuni.cz, 16. března 2016]

Cena Neuron Prima ZOOM je soutěž Nadačního fondu Neuron v partnerství s Prima ZOOM, jejímž cílem je přiblížit dobrodružství vědy srozumitelnou audiovizuální formou. Vítěz, kterého vybere odborná porota z dvaceti finalistů s přihlédnutím k hlasování veřejnosti, získá od NF Neuron finanční prémii 100 000 Kč a pomoc se zviditelněním snímku. Hlasování veřejnosti probíhá do 31. března 2016.

Hlasovat je možné na stránkách soutěže po vyplnění e-mailové adresy, na kterou přijde potvrzovací kód. Po potvrzení lze udělit hlas vybranému videu.Odborná porota vybere vítěze do 30. dubna.

„Přejeme si propagovat lingvistiku jako disciplínu aplikovanou, která svými poznatky obohacuje společnost. Společenské vědy získávají sílu díky vzájemné spolupráci, proto stojí námi zvolené téma na pomezí lingvistiky a antropologie. Lingvistická antropologie zkoumá kulturu skrze jazykové jevy,“ říkají o soutěžním videu autorky, studentky Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK.

Sejde z očí, sejde z mysli?!

Téměř polovina jazyků na světě je dnes ohrožena. Vymírání jazyků je přirozený proces, který se ale výrazně zrychluje. Mluvčí minoritních jazyků jsou nositeli kultur, kterým hrozí zánik. Lidské společenství přichází o cenné znalosti o způsobu života a myšlení místních lidí.

NF Neuron je nezisková organizace, jejímž posláním je rozvíjení moderního mecenášství v oblasti vědy a výzkumu v České republice. Fond uděluje z prostředků mecenášů Neuron Impulsy ve výši 5 × 1 000 000 Kč na vědecké projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Špičkovým vědcům fond uděluje Cenu Neuron za přínos světové vědě a nadějným mladým vědcům pak Cenu Neuron pro mladé vědce.

Historie hudebněvědního fondu sahá do doby samotných počátků univerzitního oboru muzikologie, konkrétně do roku 1869, kdy byl na Karlo-Ferdinandově univerzitě ustanoven mimořádným profesorem teorie a dějin hudby August Wilhelm Ambros. Po rozdělení univerzity na českou a německou se hudební věda přednášela na obou větvích. Nicméně jako samostatný univerzitní obor byla konstituovaná nejdříve na německé (1885), kde působili muzikologové zvučných jmen jako Guido Adler, Heinrich Rietsch či Gustav Becking.

Česká hudební věda byla de facto založena až roku 1909 získáním profesury Zdeňka Nejedlého. Knihovny obou kateder však do konce 2. světové války plnily spíše funkci příručních knihoven vyučujících. Teprve na počátku 50. let 20. století, ze kdy jsou dochovány první inventární seznamy, můžeme mluvit o knihovně plně sloužící široké akademické veřejnosti tak, jak ji známe dnes. Nejstarší, poměrně objemná část je přirozeně německojazyčná, základ česky psané muzikologické literatury pak tvoří pozůstalosti profesora Otakara Hostinského a následně jeho žáka Zdeňka Nejedlého.

Mezi ostatními knihovnami Filozofické fakulty UK dnes fond knihovny hudební vědy snad nejvíce vyniká svou širokou škálou typů dokumentů. Mimo běžný knihovní fond zde nalezneme více než 13 tisíc hudebnin (not), audionahrávky (LP, CD), audiovizuální nahrávky (VHS, DVD, Blu-ray), staré tisky a rukopisy či malou etnomuzikologickou sbírku fonografických válečků z výzkumu v Africe. Samostatně uložené tu jsou např. pozůstalosti z knihovny skladatele Zdeňka Fibicha, literárního historika Antonína Škarky nebo anglického muzikologa Michaela Morrowa.

Profilace fondu z hlediska historických období či oblastí hudební vědy je poměrně vyvážená. V poslední době se však fond výrazněji rozrostl o tituly z období renesance, z níž tu najdeme rozsáhlou a v rámci České republiky nejkompletnější notovou edici renesanční hudby Corpus Mensurabilis musicae či souborná kritická vydání význačných renesančních skladatelů. Nezanedbatelnou část současné literatury v knihovně však tvoří i etnomuzikologické tituly. Naopak obor populární hudby je ve fondu knihovny zastoupen minimálně.

Mezi českými akademickými knihovnami je knihovna ojedinělá také sbírkou více než 1000 jednotek starých tisků a rukopisů. Jedná se o hudebniny z 18. a 19. století převážně pražské provenience a knihy, z nichž nejstarší pocházejí z 16. století. Tato sbírka zatím stále čeká na řádné zpracování do elektronického katalogu. Záměrem je pak i jejich zdigitalizování a zpřístupnění včetně případného zanesení rukopisných hudebnin do celosvětové databáze notových archiválií RISM. Mezi nejcennější dokumenty patří manuskripty skladeb pražského židovského skladatele Viktora Ullmanna. Celý fond knihovny, s výjimkou gramofonových desek a zmíněné sbírky starých tisků a rukopisů, je přístupný a dohledatelný přes centrální katalog UK či discovery katalog UKAŽ. Nejen pro milovníky knihovních kartoték zůstal k fondu zachován i původní lístkový katalog.

Knihovna je zapojena do projektu Virtuální národní fonotéka zaměřeného na uchování a zpřístupnění kulturního dědictví zaznamenaného na zvukových nosičích. Knihovna v rámci projektu digitalizuje vybrané gramofonové desky, které jsou v rámci ČR zcela unikátní. Dále začala digitalizovat a do budoucna plánuje zpřístupnit významná hudební periodika druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, která jsou nepostradatelným zdrojem pro výzkum české hudby.

Studovna knihovny s volným výběrem sídlí ve čtvrtém patře hlavní budovy FF UK (nám. Jana Palacha 2) v místnosti číslo 402. Kromě běžných knihovních služeb mohou uživatelé využít také dva počítače a notační program Finale, pomocí kterého lze například oživovat některé zapomenuté rukopisné skladby z fondu knihovny. V online databázi Medici je pak možné sledovat kvalitní koncerty, opery či balety ve špičkové technické kvalitě, sluchátka jsou k zapůjčení. A kromě studia či poslechu si návštěvníci knihovny mohou vychutnat i dobrou místní kávu a za dobrých povětrnostních podmínek využít i terasu s výhledem na Staré Město.

Otevírací doba:

Po        9:00–17:00

Út         9:00–17:00

St         9:00–17:00

Čt         9:00–17:00

Pá        zavřeno

Kontakty:

Knihovna Ústavu hudební vědy

nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 (4. patro, č. dv. 402)

e-mail: libhude@ff.cuni.cz

web: musicology.ff.cuni.cz/knihovna

Všechny zájemce zveme na prohlídku knihovny spojenou s ukázkou významných a unikátních archiválií, která se uskuteční v pátek 1. dubna od 15:00.

Předchozí díly seriálu:

Knihovna Šporkova paláce

Knihovna Českého egyptologického ústavu – Knihovna Jaroslava Černého

Historický kabinet

Knihovna Katedry středoevropských studií

Knihovna Celetná

Knihovna etnologie

Knihovna FF UK

Studenti a pedagogové FF UK vyjadřují svoji nejhlubší soustrast obětem teroristického útoku v Bruselu a jejich truchlícím rodinám.

Jako výzkumná instituce, na jejíž půdě působí řada odborníků na oblast Blízkého východu, jeho historii, kulturu a náboženství, vyzýváme českou veřejnost, aby v této vypjaté situaci neobracela svůj smutek a bolest vůči muslimům, kteří se od činů teroristů distancují.

Rovněž mějme na paměti, že uprchlíky, kteří v našich médiích bývají často spojování s hrozbou terorismu, vyhnal z domovů strach před stejným fanatismem, jakého jsme nyní svědky v Bruselu. Takový teror může totiž za obdobných společenských a politických podmínek vzniknout kdekoli na světě a zaštiťovat se libovolnou ideologií, čehož svědectvím jsou i naše vlastní dějiny.

Tváří v tvář strašlivým událostem v Bruselu chce FF UK být i nadále místem otevřené a racionální diskuse. Nepřestáváme věřit v sílu evropského společenství, jehož jsou křesťanství i islám po mnoho staletí součástí.

.

jménem akademické obce Filozofické fakulty UK

doc. Mirjam Friedová

děkanka Filozofické fakulty UK

V Praze 22. března 2016

Prezentace prestižního Fulbrightova programu a stipendií proběhne v pondělí 4. dubna 2016 ve Velké aule FF UK.

Program nabízí zajímavé možnosti studia a výzkumných pobytů v USA. Fulbrightovy stipendijní programy jsou financovány vládami České republiky a USA a pokrývají téměř veškeré náklady spojené s ročním hostováním na vybrané americké univerzitě.

Kancelář Komise J. W. Fulbrighta v Praze spolu se Zahraničním oddělením FF UK zorganizovali prezentaci programu, která by měla umožnit zájemcům o studia nebo výzkumné pobyty v USA získat více informací o možnostech programu, setkat se se zástupci Fulbrightovy komise i absolventy Fulbrightova programu.

Všichni zájemci jsou proto zváni k účasti na této prezentaci, která se uskuteční od 12:30 do 13:30 hodin ve Velké aule FF UK (místnost č. 131), nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

více k Fulbrightovu programu:

web Zahraničního oddělení FF UK

web Fulbrightovy komise v Praze

Česká komora architektů včera schválila soutěžní podmínky dvoukolové architektonické soutěže na návrh řešení rekonstrukce dvou rozlehlých klasicistních budov Filozofické fakulty UK v Praze, které se nacházejí v Opletalově ulici. Cílem soutěže je nalézt nejlepší řešení celkové rekonstrukce, rozšíření a propojení budov, jež by měly sloužit především badatelským účelům. Stavební náklady akce se odhadují na 240 milionů Kč bez DPH. Většina z nich bude pocházet ze státních prostředků.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze dlouhodobě bojuje s nedostatkem prostor pro výuku i výzkum. Univerzita Karlova v Praze koupila v roce 2010 historické budovy v Opletalově ulici, které sice byly postaveny jako obytné, ale většinu času sloužily kancelářím. Jejich propojením a dostavěním by se podařilo získat asi 3500 m² užitné plochy.

Filozofická fakulta UK požaduje vytvoření moderní budovy, která bude provozně, esteticky, stavebně historicky a technicky na špičkové úrovni počátku 21. století. „Důraz klademe zejména na dispoziční variabilitu a provozní flexibilitu rekonstruovaných budov, která by nám umožnila i v budoucnu zohledňovat neustále se vyvíjející potřeby školy,“ říká děkanka Filozofické fakulty UK Mirjam Friedová. Součástí objektu bude badatelská knihovna s depozitářem, konferenční místnosti, pracovny, společenské prostory, stravování atd.

„Pro architekty je to nesnadná, ale velmi atraktivní úloha. Domy mají členitou dispozici, osobitý charakter, jeden z nich je kulturní památkou. Rekonstrukce i rozšíření nabízejí neomezené možnosti. Je však třeba pečlivě dbát na přiměřenost řešení, aby neutrpěla celková architektonická kvalita budoucí fakulty,“ doplňuje předseda poroty soutěže architekt Jan Šépka.

„Soutěž by měla být vyhlášena po schválení soutěžních podmínek MŠMT v polovině dubna. Soutěžící musí zaslat své návrhy nejpozději do 30. 5. 2016,“ uvádí Markéta Kohoutová, organizátorka soutěže.

Návrhy budou posuzovány porotou, v níž zasednou nejen zástupci Filozofické fakulty UK v Praze – proděkan pro infrastrukturu Pavel Sládek, architektka Simona Dočkalová z Referátu investic FF UK, tajemník fakulty Filip Malý a členové Akademického senátu FF UK Jakub Jirsa a Samuel Zajíček, ale také přední architekti – Jan Šépka (předseda), Aleš Burian, Jiří Opočenský, Zdeňka Vydrová, Tomáš Bezpalec a další odborníci – Richard Biegel, Jiří Gregor atd.

Porota bude hodnotit nejen komplexní architektonickou kvalitu návrhu, ale také zohlednění vazeb v území a požadavků památkové péče, rozvržení funkcí a variabilitu řešení a v neposlední řadě také ekonomickou přiměřenost zvoleného řešení. Do druhého kola soutěže postoupí maximálně osm návrhů, které autoři dopracují. Mezi nimi budou počátkem srpna zvolena nejvhodnější řešení, která získají ceny. Každý neoceněný návrh, který postoupí do 2. kola a odevzdá odpovídajícím způsobem dopracované řešení, obdrží odměnu 100 000 Kč. Celkem je na ceny a odměny vyčleněno 1 670 000 Kč.

Na soutěž o návrh navazuje podle zákona o veřejných zakázkách jednací řízení bez uveřejnění, z něhož vzejde vítězný zpracovatel zakázky, který by měl už do konce letošního roku dopracovat studii stavby a poté i všechny navazující fáze projektové dokumentace.

PhDr. Markéta Pražanová, spoluorganizátorka soutěže o návrh

Ing. arch. Simona Dočkalová, vedoucí Referátu investic FF UK

V Praze 23. března 2016

foto: Tomáš Malý

Tisková zpráva

Kurt Krolop působil na univerzitách v Praze, Halle, Krakově a ve Vídni. Jako host se účastnil konference o Kafkovi na zámku v Liblicích v roce 1963, která se později zapsala do historických knih jako mezník pražského jara. Na následující konferenci v Liblicích v roce 1965 byl autorem jednoho z hlavních příspěvků. V roce 1968 se stal vedoucím oddělení výzkumu pražské německé literatury v Československé akademii věd, které bylo v důsledku normalizace rozpuštěno v roce 1969. Krolop byl nucen vrátit se do NDR, kde zůstal do roku 1989. Politické změny v NDR a Československu mu dovolily opět nastoupit na pozici vyučujícího na Univerzitě Karlově v Praze, kde zůstal až do své emeritury v roce 2000 (titul profesora získal v roce 1990). V dubnu 2007 mu byl udělen na německé ambasádě v Praze Spolkový kříž za zásluhy 1. třídy. V roce 2008 byl vyznamenán rakouským Čestným odznakem Za vědu a umění.

Kurt Krolop se narodil 25. května 1930 v Kravařích v severních Čechách a v letech 1941–1945 navštěvoval chlapeckou střední školu v Litoměřicích. V létě 1946 se rodina musela odstěhovat do bývalé sovětské zóny ve východním Německu, kde složil maturitu na škole Willy Lohmanna v Köthenu (Sasko-Anhaltsko). Potom studoval germanistiku, anglistiku a slavistiku na Univerzitě Martina Luthera v Halle, kde pak tři roky pracoval jako asistent na katedře germanistiky. Od r. 1957 do r. 1962 byl lektorem německého jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze, následně působil do r. 1967 jako vedoucí asistent na univerzitě v Halle. V r. 1968 byl jmenován vedoucím oddělení výzkumu pražské německé literatury na Československé akademii věd. Důvodem jeho jmenování byla v první řadě jeho vědecká činnost zaměřující se na pražskou německou literaturu, jež byla zveřejňována v časopise Germanistica Pragensia, který byl vydáván Eduardem Goldstückerem. Nicméně výzkumné centrum se rozpadlo v roce 1969 a v roce 1970 se Krolop vrátil do NDR, kde už nadále nezastával žádnou univerzitní funkci. Zpočátku pracoval pro nakladatelství Volk und Wissen, v letech 1980–1983 byl činný v Institutu pro klasickou německou literaturu ve Výmaru a od r. 1984 v Ústředním institutu pro literární historii na Akademii věd v NDR. Tam se zaměřoval především na historii rakouské literatury 19. století, Johanna Wolfganga Goetha a Karla Krause. Politický převrat v roce 1989 mu umožnil navrátit se jako profesor na Ústav germánských studií na Univerzitě Karlově v Praze. Od r. 1998 do r. 2000 byl hostujícím profesorem na vídeňské univerzitě.

Kurt Krolop je zásadní postavou, díky níž se pražská germanistika znovu začlenila do mezinárodního germanistického výzkumu. Od r. 1990 vyšlo množství studií k pražské německé literatuře a studie ke Karlu Krausovi v souvislosti s pražskou německou literaturou. Od r. 1990 byl Krolop korespondujícím členem Rakouské akademie věd (v r. 1996 získal cenu Wilhelma Hartla Rakouské akademie věd) a členem mnoha dalších asociací, včetně německé Schillerovy společnosti, Sudetoněmecké akademie věd a umění (kulturní cena v r. 1994) a asociace Collegium Carolinum v Mnichově, a čestným předsedou pražské Společnosti Franze Kafky. Od r. 1999 byl také čestným předsedou Goethovy společnosti v České republice. V roce 2005 byl oceněn pamětní medailí Univerzity Karlovy. Některé jeho práce byly přeloženy do češtiny.

Od 11. dubna od 10:00 do 14. dubna do 17:00 budou probíhat volby do Akademického senátu FF UK, a to na funkční období 2016–2018 (od 8. 6. 2016 do 7. 6. 2018). Letos poprvé proběhnou volby do AS FF UK elektronicky, a to výhradně prostřednictvím webové aplikace přístupné přes internet. 12. a 13. dubna od 10 do 18 hodin budou také k dispozici vyhrazené počítače s asistenční službou (ve vstupních prostorách v přízemí budov UK Celetná 20 a nám. Jana Palacha 2).

Připomeňme si základní skutečnosti: své zástupce do senátu volí zvlášť akademičtí pracovníci (volí 16 členů do kurie akademických pracovníků) a zvlášť studenti zapsaní na fakultě (15 členů do kurie studentů). Volební výsledky budou zveřejněny nejpozději den následující po uzavření voleb, tedy 15. dubna. Podrobnosti ohledně elektronické volby do AS FF UK nám sdělil proděkan FF UK pro informační zdroje dr. Ondřej Tichý.

Mgr. Ondřej Tichý, Ph.D., proděkan FF UK pro informační zdroje

Proč se bude do Akademického senátu FF letos volit elektronicky?

Je to samozřejmě odraz doby, na několika fakultách univerzity už elektronické volby probíhají, můžeme zmínit například Přírodovědeckou fakultu, Fakultu humanitních studií a Fakultu sociálních věd UK. Jde také o to, že papírové volby s sebou nesou náklady na papír, větší nároky na organizaci a další. Volební komise, která má omezený počet členů, musí během klasických voleb sedět několik dní od rána do večera na místech, kde se volí. V minulosti nebyla možnost hlasovat ve všech budovách, protože fakulta teoreticky sídlí na třinácti místech v Praze, a pouhá dvě hlasovací místa znevýhodňovala voliče studující či pracující v ostatních lokalitách. Komplikace také přinášela nutnost existence papírového seznamu voličů a u každého příchozího kontrola občanského či jiného průkazu. U elektronických voleb odpadá nutnost ručního počítání hlasů, ukládání uren či možnost jejich poškození nebo ztracení, eliminuje se tedy chyba lidského faktoru a možnost, že pokud se cokoliv stane, může kdokoliv volby zpochybnit. Elektronické volby také dávají prostor voličům v zahraničí, dálkovým studentům a pedagogům na stážích, konferencích i jinde mimo Prahu.

Jak celý systém elektronických voleb vznikal?

Aplikace je, i když s úpravami, převzatá od Přírodovědecké fakulty UK, kde byla naprogramována. Na stejném místě, ale i na FHS a FSV UK, prvním rokem i na FTVS UK, již volby tímto způsobem proběhly, takže systém je dostatečně prověřený.

Uvažovali jsme o několika typech hybridních systémů, o kombinaci elektronických a klasických voleb, kdy by první dva dny probíhala papírová volba a poté elektronická; tuto myšlenku jsme však opustili, protože naše volby nejsou tak rozsáhlé a bylo by to zbytečně komplikované. Uvažovali jsme i o použití volebních terminálů. Hlasování pouze prostřednictvím webové aplikace je však nejjednodušší. Jde o standardní a otevřené technologie v rámci univerzity, mezifakultní výměnu. Aplikaci Přírodovědecká fakulta UK nabízí ostatním fakultám UK zdarma, podobně jako my nabízíme ostatním evaluační aplikaci.

Jak budou elektronické volby probíhat?

Je to jednoduché. Studenti a akademici se budou přihlašovat na stránce volby.ff.cuni.cz pod svým uživatelským jménem nebo číslem osoby z průkazu studenta nebo zaměstnance a svým standardním heslem do CASu (je stejné jako do SIS). Nemají-li platné heslo, můžou si jej nastavit na stránkách CAS, případně v jednom z výdejních center. Volit mohou všichni členové akademické obce, tedy všichni studenti kromě CŽV a všichni akademici, kteří mají příslušnou smlouvu s fakultou (viz Volební a jednací řád AS FF UK). Možnost přihlášení se otevře v okamžiku, kdy 11. dubna 2016 udeří desátá hodina. Když se volič splete a přihlásí se nesprávně, systém jej upozorní na chybu v přihlašovacích údajích. V případě, že dotyčný není na volební listině, aplikace jej na tuto skutečnost také upozorní. Stejně jako při klasických volbách se v případě problémů může každý obrátit na volební komisi, která prověří, zda je oprávněn volit, nebo ne. Po přihlášení se ukáže, zda dotyčný může volit do kurie studentů či akademických pracovníků a počet mandátů, které má k dispozici. Zde je možné podívat se na prezentaci kandidátů na stránkách senátu a poté se rozhodnout, koho volit. Po odhlasování volič pouze potvrdí, že je členem akademické obce Univerzity Karlovy v Praze, a pro případ, že by byl zařazen na pracovištích více součástí UK, také to, že si pro své členství v akademické obci zvolil Filozofickou fakultu UK. To je vlastně celé, tím je odhlasováno. Po uložení volby bude každý automaticky odhlášen.

Zvláštností aplikace je, že je možné zvolit si navíc libovolný tajný klíč (více než jeden libovolný znak), tedy heslo, díky němuž se lze kdykoliv v průběhu voleb vrátit a hlasování změnit. Tato možnost změny vznikla u přírodovědců proto, že chtěli mít funkci pro případ, kdyby kolegy někdo u počítače volit nutil (u elektronické volby volební komise nezaručí soukromí za volební plentou). Volič může přijít domů a volbu zrušit, odhlasovat jinak. Tato možnost u normálních voleb není.

Kde všude je možné volit?

Volit lze úplně všude, kdekoliv u internetu, i v zahraničí, funkčnost aplikace je pouze časově omezena průběhem voleb. Ve čtvrtek 14. dubna v 17 hodin se možnost volit ukončí. A měli bychom podotknout, že aplikace je česko-anglická, aby jí dokonale porozuměli i zahraniční studenti či zaměstnanci.

Senát si přál, aby minimálně poprvé, kdy elektronické volby probíhají, existovala určitá obdoba volebních míst. Právě proto budou v přízemí hlavní budovy Filozofické fakulty UK i budovy v Celetné 20 voličům k dispozici stolky s notebooky, ale i asistenti, kteří na požádání poskytnou technickou podporu nebo poradí se získáním hesla. Jsou to „asistovaná místa“, nikoliv oficiální volební místnosti. I zde však bude volba anonymní.

Existují nějaké kontrolní mechanismy zajišťující anonymitu voleb?

Hlasujete-li přes počítač, nikdo nezaručí, že vás při tom nikdo nesleduje nebo vás k volbě nenutí. Právě proto existuje již zmíněný tajný klíč, který umožňuje volbu později změnit. Navíc pokaždé, když volíte, vám systém ohlásí, že volba byla uložena a e-mailem vám přijde zpráva, že jste odhlasovali. To je pojistka proti případnému zneužití počítače. Kdyby přišel volební e-mail a vy jste přitom nehlasovali, můžete se obrátit na volební komisi.

Existuje seznam oprávněných voličů, aplikace je identifikuje, ale jakmile je volba provedena, neukládá se v databázi žádná jednoznačná identifikace voliče, pouze se zaznamená, že dotyčný již volil, aby nemohl volit znovu. Volební komise pracuje se zcela anonymními informacemi a voliče nemůže identifikovat ani administrátor aplikace (není to prostě technicky možné). Spojení mezi hlasem a voličem je zašifrované pomocí klíče známého jen voliči.

Nikdo tedy nemá přístup ke všem databázím?

Já přístup k databázím mám a budu ho mít, i když původně existovala varianta, že ho ztratím. Ani já však nemohu spojit kódy v jednotlivých tabulkách, to lze pouze pomocí onoho tajného klíče. Máme zabezpečené servery, kolegové z IT oddělení budou v průběhu voleb připraveni řešit všechny problémy. Volební komise má mimo IT podpory hotline i na oddělení vědy, studijním a osobním oddělení kvůli případnému ověřování voličů.

Když to tedy shrneme: i když se přihlašujete, tajnost voleb zůstává plně zachována. Jediné spojení mezi osobou voliče a odevzdanými hlasy existuje v podobě tajného klíče, který se ovšem na straně voliče nikde neukládá – volič jej musí vždy zadat, aby mohl být přiřazen ke svým hlasům.

Jak se budou hlasy sčítat?

Sčítání je součástí systému, sčítá se standardně dle pravidel, 15 hlasů do studentské kurie a 16 do kurie akademických pracovníků. Ti kandidáti, kteří mají největší počet hlasů, budou zvoleni, ti pod čarou vypadnou, resp. stávají se náhradníky. Až systém hlasy spočítá (což je v podstatě hned), já pošlu výsledky předsedovi volební komise a on je po poradě s komisí oficiálně vyhlásí. Vše může být hotovo do půl hodiny.

Bude se tímto způsobem volit i v budoucnu?

Je věcí senátu, jak budou volby probíhat. Nedávno proběhla debata, jak bude vypadat nový vnitřní předpis, volební a jednací řád, který elektronické volby umožňuje. Myslím, že pokud se letos elektronická volba osvědčí, budou se volby příště konat stejně a snad ani nebudou třeba asistovaná místa.

Kandidáti již byli navrženi, kde se s nimi můžeme seznámit?

Profily kandidátů je možné prostudovat na stránkách AS FF UK v sekci Prezentace studentů a Prezentace pedagogů.

Ještě bych chtěl zmínit, že volební agitace ve dnech konání voleb je nepřípustná, což se u elektronických zdrojů dá těžko uhlídat, tato zásada je však rozvedena na stránkách AS FF UK, kde se mimo jiné dočteme, že za aktivní volební agitaci se nepovažuje propagace zveřejněná před začátkem voleb s výjimkou propagace využívající systémy automatické propagace (např. placená inzerce naplánovaná na dny voleb).

V druhé polovině ledna uspořádala Katedra sociální práce FF UK pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR konferenci k příležitosti 25. výročí založení katedry a návratu oboru na akademickou půdu. Ve vestibulu hlavní budovy FF UK byla instalována výstava připomínající historii katedry a oboru i významné osobnosti, které v oblasti sociální práce působily.

Sociální práce je mezioborová disciplína

Vysokoškolsky koncipovaná výuka sociální práce je mezioborovou disciplínou, která učí pluralitě metod a metodických přístupů tak, že integruje poznatky věd o člověku s ohledem na jejich využitelnost v praxi, přičemž vychází z uznání univerzálně platných lidských práv a jejich realizace v našem kulturním prostoru. Posláním Katedry sociální práce FF UK je podporovat kvalitu života jedinců i sociálních skupin a přispívat k odstranění překážek, které brání osobní a společenské prosperitě. Za tím účelem vychovává vysokoškolsky vzdělané sociální pracovníky, kteří jsou schopni pojmenovat sociální problém, identifikovat relevantní sociální faktory, které ho podmiňují, a současně nalézt vhodné postupy řešení a optimálně je uplatnit v praxi. Tyto postupy se zároveň stávají jak předmětem výzkumné činnosti, tak i obohacením pedagogického procesu. Schopnost diagnostikovat sociální problém a nastavit vhodnou intervenci na: mikro (intervence na úrovni jedince a rodiny), mezzo (intervence na úrovni skupin) nebo makro (intervence na úrovni společenství, kupř. změna diskriminačních důsledků právních úprav, obhajoba rozsáhlých změn sociální politiky) úrovni. Makro sociální práce obecně řeší problémy odkryté/získané zkušeností mezzo nebo mikro praxe sociální práce stejně jako výzkumem sociální práce a umožňuje klientům zapojit se do systémové změny. Tento typ praxe je jedním z klíčových rozdílů mezi sociální prácí a dalšími pomáhajícími profesemi a činí ji nezastupitelnou.

Reflexe směřování Katedry sociální práce: konference k 25. výročí založení katedry

Konferenci zahájila děkanka FF UK Mirjam Friedová, která vyjádřila katedře podporu, vzpomněla na další nedávno uplynulá výročí významná pro katedru i obor a závěrem ocenila dosavadní výsledky v oboru, jichž katedra dosáhla. V následujícím projevu jeden ze zakládajících členů katedry Igor Tomeš krátce přiblížil období před rokem 1989 a aktivity spojené s rehabilitací oboru po únoru 1948 nespravedlivě likvidovaného, a to jak na půdě akademické (obor byl přednášen na dvou samostatných fakultách sociální práce v Praze a Brně), tak i praktické. Vzpomněl také mnohé sociální pracovníky a jejich spolupracující kolegy či sympatizanty, kteří se na tomto nelehkém úkolu podíleli. Následovaly projevy vedoucích katedry Jiřiny Šiklové, Oldřicha Matouška a Evy Dragomirecké na téma: Hlavní úkoly a reálná podoba pracoviště KSP v období „mého vedení“ – aneb historie katedry očima jejích vedoucích.

V následujícím bloku pak byla představena katedrou dlouhodobě rozvíjená strategická témata (sociální práce v trestní justici, sociální správa, marginalizované skupiny obyvatelstva, psychosociální pomoc a krizová intervence a práce s rodinou, s ohroženými dětmi a mládeží) s nastíněním možností jejich dalšího směrování. A protože praxe sociální práce, ač rozsáhlá i rozmanitá, je nastavena tak, aby stále přijímala od měnícího se světa nové impulzy jak ji obohatit či modifikovat, byl navazující blok věnován novým výzvám v oboru, zejména sociální práci v kyberprostoru, programům reagujícím na stárnutí populace, programům pro vyloučené menšiny a možnostem sociální práce s uprchlíky a cizinci. V závěru konference pak reflektovali směřování katedry její absolventi zastávající významné místo ve státní správě a v neziskových organizacích.

Vývoj katedry od roku 1989

Katedra se – jako první pracoviště oboru sociální práce na univerzitní úrovni v naší republice po roce 1989 – stala vzorem pro vznik dalších kateder podobného typu v ČR a v SR. Na FF UK byl akceptován vznik oboru sociální práce v roce 1988, a to zejména zásluhou právníka Igora Tomeše, sociální pracovnice Heleny Šálkové, psychologa Pavla Hartla a socioložky Jiřiny Šiklové. Otevřen pro studenty byl již v akademickém roce 1989/1990, kdy mu bylo vyčleněno samostatné oddělení při dnešní Katedře andragogiky a personálního řízení FF UK s vlastním studijním programem pro vzdělávání sociálních pracovníků. Od akademického roku 1992/1993 se již jedná o samostatnou katedru, která zanedlouho završí třetí dekádu výuky a výzkumu v oboru sociální práce opětovně navráceného na akademickou půdu.

První dekádu po r. 1989 vyplňuje potřeba připravit profesionály schopné poskytovat a rozvíjet služby pro lidi ohrožené sociálním vyloučením. Tyto služby byly před r. 1990 řízeny centrálně, jejich síť byla nedostatečná, převažovaly v nich ústavní formy a respekt k právům i potřebám klientů byl nízký. Nestátní organizace neexistovaly. První absolventi oboru, kteří se do této práce zapojili, byli i zakladateli nových typů sociálních služeb a pracovišť státní správy. Po období překotného a živelného rozvoje sociální práce nastala etapa tvoření a rozvíjení systému vzdělávání pro sociální práci. Pracovníci katedry se podíleli na vzniku Asociace vzdělavatelů v sociální práci a v polovině 90. let na vypracování Vzdělávacích standardů v sociální práci. Dalším úkolem bylo připravit kvalitní učební texty, které jsou – mnohdy v opakovaných vydáních – základními učebnicemi oboru.

Pro druhé desetiletí působení katedry je charakteristický rozvoj nových specializací, nezbytných pro výchovu odborníků schopných systémově řešit aktuální úkoly sociální práce a sociální politiky. Příkladem je nezastupitelný podíl na vývoji oboru probace a mediace, resp. sociální práce v trestní justici, a to jak na vypracování a realizaci jeho akademického obsahu, tak na jeho uvedení do praxe založením Sdružení pro probaci a mediaci v justici studenty a přednášejícími katedry. Úkolem této specializace je iniciovat a rozvíjet nové metody prevence kriminality a řešení následků trestné činnosti, které zohledňují zájmy a potřeby oběti, pachatele, příp. jejich sociálního prostředí.

Neméně významnými jsou již výše jmenované a na katedře dlouhodobě rozvíjené specializace: na oblast zdravotního postižení (zejména na práci s lidmi se závažným duševním onemocněním) rozvíjející sociální práci v komunitní psychiatrii, práci s rodinou, dětmi a mládeží s orientací na náhradní rodinnou péči, krizovou intervenci či sociální politiku. Kromě toho má katedra ve svém sboru pedagogů specialisty na lidská práva, na práci s psychiatrickými pacienty, na výzkum v oblasti oboru, na sociální ekonomiku, na historii sociální práce.

Rozvoj oboru ve třetím desetiletí katedry je charakteristický akcentem na výzkum v sociální práci s důrazem na metodický pluralismus ve výzkumu a specifické výzkumné nástroje. Sociální práce je ale také oborem, který byl mezi lety 1948–1989 zatížený nízkou společenskou prestiží, kdy v něm převládalo spíše administrativní a někdy i represivní pojetí práce. Proto se katedra v současnosti významně spolupodílí na vytváření nové identity oboru posilováním jeho profesionálních prvků, kodifikací profese a rozvojem vyšších kvalifikačních stupňů sociálních pracovníků. Součástí aktivit katedry je i vydávání odborného periodika Fórum sociální práce.

Výročí katedry připomněla výstava

Výročí katedry připomněla výstava 25 let Katedry sociální práce na FF UK a návratu oboru na akademickou půdu, již začátkem března ve vestibulu hlavní budovy FF UK zahájila za fakultu děkanka Mirjam Friedová, za Katedru sociální práce FF UK vedoucí katedry Eva Dragomirecká a autorka Pavla Kodymová. Výstava, přístupná do 24. dubna 2016, je věnována klíčovým aktivitám z historie české sociální práce do roku 1948, oboru, u jehož přerodu v profesi stáli kupř. Alice Masaryková, Inocenc Arnošt Bláha či Přemysl Pittner. Oboru, kterému za významnou podporu při obnově státu v roce 1947 vyjádřil uznání prezident Edvard Beneš.

Ve dnech 21.–27. srpna 2016 se v Litomyšli uskuteční jubilejní 10. ročník Letní školy lingvistiky. Jedná se o akci pod záštitou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jejímž cílem je poskytnout studentům a začínajícím badatelům možnost seznámit se s aktuálními poznatky lingvistického výzkumu. Dlouhodobou předností školy je její tematická pestrost. Přednášky se zaměřují na nejrůznější oblasti výzkumu jazyka a jeho užívání, jako jsou osvojování prvního či druhého jazyka, psycholingvistika, jazyková typologie a jazykový kontakt, korpusová lingvistika, neurolingvistika, fonetika, sociolingvistika apod.

Letní škola lingvistiky rovněž akcentuje svůj sociální rozměr. Nejedná se pouze o místo, kde lze získat informace o současném stavu lingvistického zkoumání, ale rovněž o místo, kde se setkávají lidé zajímající se o jazyk a jeho užívání, diskutují o různých tématech a v ideálním případě navazují budoucí spolupráci.

V letošním ročníku vystoupí 10 přednášejících s celkově 26 přednáškami. Mezi přednášející patří například významné osobnosti světové lingvistiky Martin Haspelmath (Max Planck Institute for the Science of Human History, Jena), Asifa Majid (Radboud University Nijmegen), Shanley Allen (Technische Universität Kaiserslautern) či Dan Dediu (Max Planck Institute for Psycholinguistics, Nijmegen). Kromě přednášek budou v průběhu celého týdne probíhat i dva paralelní workshopy. Jeden z nich se bude orientovat na programování pro účely lingvistického výzkumu (David Lukeš), druhý pak bude zaměřen na strukturní specifika klasické a moderní čínštiny (Lukáš Zádrapa).

Účast na letní škole je zdarma, účastníci si hradí pouze ubytování a stravu. Registrace probíhá do 15. května 2016, kapacita je však omezena a budou upřednostňováni ti, kteří se přihlásili dříve. Jednacím jazykem školy je angličtina.

Všechny praktické informace o letní škole, registrační formulář i program školy jsou k dispozici na stránkách Letní školy lingvistiky.

Patnáct oborů Univerzity Karlovy dosáhlo vynikajícího umístění v mezinárodním srovnání vysokých škol společností Quacquarelli Symonds QS World University Rankings by Subject 2016, jehož výsledky byly zveřejněny 22. března.

Stejně jako v minulých dvou letech i letos byla nejlépe hodnocena geografie na Přírodovědecké fakultě UK, jež byla zařazena mezi 100 nejlepších.

Univerzita Karlova náleží pro letošní rok do skupiny nejlepších v oborech anglický jazyk a literatura, historie, lingvistika, moderní jazyky, filozofie (uměnovědné a humanitní obory), informatika (inženýrské a technické obory), biologie, lékařství, farmacie a farmakologie (vědy o živé přírodě a lékařské obory), chemie, geografie, vědy o životním prostředí, matematika, fyzika a astronomie (přírodní vědy), ekonomie a ekonometrie (společenské vědy a management).

Stejně jako v předchozích letech byl i letos nejlépe hodnocen obor geografie, v němž Univerzita Karlova patří mezi sto nejlepších, mezi prvními sto padesáti se umístila v oborech moderní jazyky a filozofie, do dvoustého místa pak v oborech anglický jazyk a literatura, historie, lingvistika, farmacie a farmakologie, matematika a nově také v lékařství.

Britský žebříček QS World University Rankings by Subject, jenž byl vydán již pošesté, v letošním roce v pěti širokých oborových skupinách hodnotil celkem čtyřicet dva vědních oborů, o šest více než v roce předchozím.

Žebříček stejně jako v minulosti hodnotil především reputaci oboru, který je na konkrétní instituci pěstován, a to mezi akademickými pracovníky i zaměstnavateli, a kvalitu výsledků vědecké a tvůrčí práce měřenou prostřednictvím průměrného citačního ohlasu na jednu publikaci a H-indexu. Složení kritérií a jejich vah bylo pro jednotlivé obory různé, aby zohlednilo jejich specifika. Lišil se i počet hodnocených a klasifikovaných institucí dle toho, kolik vysokých škol se daným oborem zabývá a zda splňují minimální kritéria (například počet publikací v daném oboru).

Celkem bylo hodnoceno přibližně dva tisíce sedm set vysokých škol z celého světa, klasifikováno téměř tisíc z nich, v jednotlivých oborech pak byly zveřejněny výsledky padesáti až čtyř set institucí, které dosáhly nejlepších výsledků.

Převzato z univerzitního portálu iForum [iforum.cuni.cz, 1. dubna 2016]

Dne 4. dubna 2016 proběhla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prezentace prestižního Fulbrightova programu a stipendií organizovaná Zahraničním oddělením fakulty a Fulbrightovou komisí v Praze.

Účastníkům akce z řad akademiků a studentů byly komisí poskytnuty informace o možnostech Fulbrightova programu, druzích nabízených stipendií, podmínkách jejich získání i praktické rady pro podávání žádostí a přípravu potřebných dokumentů. Ambasadorka Fulbrightova programu na FF UK Ina Píšová informovala o vlastních zkušenostech z působení v USA v rámci programu.

Powerpointová prezentace „Fulbrightova stipendia“

Videozáznam z akce pro další případné zájemce o možnost realizace studijních a vědeckých pobytů v USA:

Na apríla v pátek 1. dubna 2016 proběhla na Filozofické fakultě UK již třetí Noc s Andersenem. Akce se stejně jako v předchozích letech uskutečnila v Knihovně Jana Palacha, a to pro 21 potomků zaměstnanců fakulty ve věku od 6 do 10 let. O děti a program se staralo 10 knihovníků z různých fakultních knihoven, 4 stipendisté a 2 dobrovolníci.

Oficiálním tématem letošní Noci byla kniha Expedice z pohlednice, a protože byli knihovníci při třetím ročníku už zkušenější, nebáli se popustit uzdu své fantazii. Celý program se nesl v duchu cestování po světě, čemuž odpovídalo i zaměření bojovky, zlatého hřebu večera. Při přípravě aktivit jsme se snažili využít znalostí a zaměření knihovníků z oborových knihoven. Děti se tak díky naší kolegyni z Ústavu Dálného východu seznámily s čínskými znaky, s kolegou z Fonetického ústavu zkoumaly výslovnost Malé mořské víly v různých jazycích, díky dvěma kolegům skautům absolvovaly stezku odvahy do skoro opravdové jeskyně, německy a anglicky se snažily odhalit identitu rodilého Rakušana a musely projevit zručnost a rychlost při dobývání severního pólu. Do speciálních cestovních pasů sbírala smíšená čtyř- nebo pětičlenná družstva na jednotlivých stanovištích známky a bojovala o první místo v soutěži. Nakonec ale vyhráli všichni a děti se mohly radovat z dárkových balíčků plných knih, dětských časopisů a jiných drobností.

Po společné večeři si děti pomalu přichystaly spacáky a knihovníci se je snažili uspat zpěvem písniček a čtením Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty. A pak už se spalo v potemnělé knihovně a v letošním ročníku jsme poprvé na nebi viděli hvězdy. Třetí Noc s Andersenem v Knihovně Jana Palacha se vydařila přinejmenším stejně jako obě předchozí. Podívejte se na fotky nebo se zeptejte dětí! V červené studovně Knihovny Jana Palacha si dočasně můžete prohlédnout i výstavku prací, které v průběhu večera vznikly.

Za hladký průběh akce děkujeme: dětem, bez kterých by to nemělo cenu, zaměstnancům a všem pomocníkům, bez nichž by to nešlo, fakultě, bez které bychom neměli střechu nad hlavou, sponzorům, bez kterých by děti neměly o co hrát, a SKIPu, který to celé už pošestnácté zorganizoval.

A za rok zase na shledanou!

Klára Rösslerová a Jan Kamenický

Knihovna Jana Palacha na jednu noc ožila pohádkami [iforum.cuni.cz, 7. dubna 2016]

Jeden nejvlivnějších současných filozofů a jeden z nejoblíbenějších vyučujících na Právnické fakultě Harvardovy univerzity, profesor Michael Sandel, jehož přednášky jsou legendární rovněž díky velkému zapojení auditoria, vystoupí v Praze.

Přednášku s názvem „What Money Can’t Buy: The Moral Limits of Markets“ prosloví v pondělí 18. dubna 2016 od 18:00 ve Velké aule Právnické fakulty UK.

Pořadateli této mimořádné akce jsou Univerzita Karlova v Praze ve spolupráci se Studentským spolkem Agora, Pedagogickou fakultou UK, Právnickou fakultou UK, Filozofickou fakultou UK a Fakultou sociálních věd UK.

Archiv hlavního města Prahy a Seminář raně novověkých dějin ÚČD FF UK zvou na přednášku pořádanou Kroužkem pro dějiny raného novověku Čeští jezuité objevují Nový svět. Dopisy a zprávy o plavbách, cestách a živobytí z Ameriky, Filipín a Marián (1657–1741), kterou pronese ve čtvrtek 14. dubna od 16:00 v konferenčním sále Clam-Gallasova paláce (Husova 20, Praha 1 – Staré Město) PhDr. Pavel Zavadil, Ph.D.

V přednášce bude přiblížena účast „staré“ české jezuitské provincie na zámořských misiích Tovaryšstva Ježíšova v tzv. Západních Indiích 17. a 18. století – tj. ve španělské a portugalské Americe a na územích jihovýchodní Asie, která byla spravována z Nového Španělska (Filipíny, Mariánské ostrovy). Do načrtnutého rámce bude zasazeno dochované torzo korespondence, kterou misionáři zaslali z těchto oblastí zpět do své domoviny. Určité rysy jsou pisatelům jezuitských dopisů společné (např. mladý věk, raná fáze misijní kariéry, úžas nad odlišnou krásou Nového světa a touha jej sdílet s adresáty, cestopisná povaha dopisů, nepřipravenost na nové podmínky, naivní očekávání stran života v Novém světě), některé jevy jsou naopak u různých misionářů odlišné (touha po pěstování a šíření evropské vědy vs. touha po spasení duší, pocit naplnění vs. pocit zklamání z práce s domorodými obyvateli i koloniální správou, stesk po domově vs. úspěšná integrace do cizokrajného prostředí). Jezuité z české provincie se v nejednom případě stali zakladatelskými osobnosti svých regionů a jsou v nich dodnes mnohem známější než v české oblasti, z níž pocházejí.

V závěru přednášky bude představena nedávno vydaná autorova kniha a krátce objasněn její vznik, trvající celkem patnáct let. (Pro zájemce bude k dispozici několik výtisků za mimořádnou cenu.)

PhDr. Pavel Zavadil, Ph.D. (*1974), vystudoval filosofii a latinu na FF UK v Praze. V disertační práci (2011) vydal kritickou edici veškerých tehdy známých latinských dopisů českých jezuitů z Ameriky (převážně dnešní „Latinské Ameriky“), z Filipín a Mariánských ostrovů, které se v rukopisech dochovaly na našem území. Svou ediční práci završil na sklonku minulého roku vydáním rozsáhlého českého výboru z této korespondence (ve spolupráci s iberoamerikanistkou Simonou Binkovou).

Plakát (PDF)

Univerzita Karlova si připomněla výročí 668 let od svého založení. U příležitosti oslav předal rektor profesor Tomáš Zima na slavnostním zasedání v Karolinu Cenu Miloslava Petruska za prezentaci Univerzity Karlovy za rok 2015 studentům, kteří se sdružili ve Studentském hnutí za solidaritu. Cena byla sdružení udělena za vzdělávání veřejnosti České republiky v aktuální otázce uprchlictví a migrace prostřednictvím přednášek, besed a různých vzdělávacích akcí, a tím za šíření dobrého jména univerzity. Za nejužší pracovní tým spolku cenu převzala Kristýna Boháčová (FF UK), Layla Bartheldi (FF UK), Hana Černáková (FHS UK), Martin Madej (PrF UK), Filip Hausknecht (student Gymnázia Jana Nerudy v Praze), Barbora Stehlíková (FHS UK) a Jakub Múčka (FF UK).

Cenu Bedřicha Hrozného za nejlepší tvůrčí počin za rok 2015 obdržel tým badatelů z Ústavu pro dějiny umění FF UK Filozofické fakulty UK ve složení Ing. Petr Macek, Ph.D., PhDr. Richard Biegel, Ph.D., a Mgr. Jakub Bachtík za unikátní a přínosnou publikaci Barokní architektura v Čechách.

Dále cenu obdrželi vědci z Přírodovědecké fakulty UK za objev nové metody přípravy zeolitů (mikroporézních materiálů) a jejího teoretického objasnění a vědci z 1. a 3. lékařské fakulty UK za rozvoj spolupráce mezi lékařskými obory při výzkumu nových léčebných postupů u závažných forem vysokého krevního tlaku

Na slavnostním shromáždění vystoupila také profesorka Jana Roitová, držitelka Ignaz Lieben Award a nositelka Ceny Neuron 2014 pro mladé vědce v oboru chemie. Ve svém projevu zdůraznila význam vědecké práce jako cesty k excelenci.

UK si připomněla výročí 668 let od svého založení [cuni.cz, 8. dubna 2016]

foto: archiv UK

Knihovna Jana Palacha, která se nachází v suterénu hlavní budovy Filozofické fakulty UK, má na fakultě specifické postavení, protože je jedinou z fakultních knihoven, která by se dala považovat za centrální. Vznikla v roce 2010 a původním záměrem projektu bylo vybudovat na fakultě jedinou knihovnu, která by do sebe pojala všech více než 25 fakultních knihoven a více než jeden milion dokumentů. Z kapacitních a prostorových důvodů však z tohoto záměru nakonec sešlo a s kapacitou přibližně 250 000 knižních svazků, z toho 100 000 ve volném výběru, pohltila Knihovna Jana Palacha pouze fondy několika vybraných knihoven. Proto je Knihovna Jana Palacha určena především studentům bakalářských oborů a zároveň je oborovou knihovnou pro obory slavistika (převzala celý fond Knihovny semináře pro slovanskou filologii, vůbec největší fakultní knihovny), filmová a divadelní věda, skandinavistika, nederlandistika, albanistika, finština a obecná lingvistika; dále nabízí jazykové učebnice.

Knihovna má tři patra, v nich tři studovny a tři volné výběry v barvách červená, modrá a zelená, kterým odpovídá také logo knihovny. Dalšími prostory jsou tzv. galerie s časopisy, počítačová studovna a volný výběr beletrie. Celkem knihovna poskytuje uživatelům 180 studijních míst, z toho 34 s počítačem. Uživatelům je k dispozici také týmová studovna s audiovizuální technikou. Dále je v knihovně 6 různě velkých skladů, v největším z nich je umístěn pouze obsáhlý fond slavistiky, v nejhlubším skladu zase časopisy. Celý jeden menší sklad slouží jako manipulační pro zpracování velkých objemů knih, které do knihovny přicházejí ze zrušených knihoven, darů a pozůstalostí, které tvoří velkou část nových knižních přírůstků. Knihovna Jana Palacha nakupuje základní studijní literaturu pro bakalářské studenty a oborovou literaturu pro příslušné obory. Na akvizici spolupracuje s vyučujícími, zejména při nákupu zahraniční literatury. Možnost navrhnout knihovně tipy na akvizici literatury, kterou ve fondu postrádá, má i každý uživatel. Mezi ojedinělé ucelené soubory pak patří fond keltologické literatury, literatura v arménštině nebo knihy z Tchaj-wanu. Významný přírůstek tvoří také knihy financované z grantů projektů řešených na Filozofické fakultě UK a knihy financované zahraničními státy jako např. Belgie, Lotyšsko nebo Norsko určené na podporu výuky příslušných oborů.

Kromě výpůjčního pultu a recepce má Knihovna Jana Palacha také selfcheck, samoobslužné zařízení pro půjčování dokumentů, a bibliobox pro vracení knih půjčených ve všech knihovnách hlavní budovy fakulty. Dále knihovna půjčuje čtečky elektronických knih a tablety, sluchátka anebo šachy. Knihovna Jana Palacha má otevřeno od pondělí do čtvrtka od 8:00 do 20:00, v pátek potom od 8:00 do 18:00 a je z velké části bezbariérová. Protože část knihovnické práce je v knihovnách FF UK vykonávána centrálně zaměstnanci Střediska vědeckých informací, má Knihovna Jana Palacha samotná pouze 8 zaměstnanců a vypomáhá jí přibližně 20 studentů fakulty, kteří v rámci stipendia pracují ve službách knihovny či v počítačové studovně a katalogizují dokumenty, zejména ty psané méně obvyklými jazyky.

Vzhledem k významu Knihovny Jana Palacha je její důležitou funkcí pořádání kulturních akcí, nejčastěji ve spolupráci s některými z fakultních ústavů nebo kateder, Oddělením přijímacího řízení a vnějších vztahů, Studentskou radou FF UK nebo studentskými spolky. Bývají to přednášky, besedy, koncerty, divadelní představení nebo konference. Už od svého slavnostního otevření 1. dubna 2010 slaví každoročně Knihovna Jana Palacha začátkem dubna své narozeniny. Knihovna FF UK se připojuje také k celostátním knihovnickým akcím, které se konají nejčastěji právě v Knihovně Jana Palacha. V roce 2015 se Knihovna FF UK poprvé připojila k Týdnu knihoven a od roku 2014 uspořádala už tři ročníky Noci s Andersenem, kdy v knihovně nocovaly děti zaměstnanců fakulty. O dění v knihovně, akcích, novinkách a omezeních informuje Knihovna Jana Palacha uživatele především na svém facebookovém profilu.

Otevírací doba:

Po        8:00–20:00

Út         8:00–20:00

St         8:00–20:00

Čt         8:00–20:00

Pá        8:00–18:00

Kontakty:

Knihovna Jana Palacha

nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 (suterén budovy)

e-mail: kjp@ff.cuni.cz

telefon (recepce): +420 221 619 418

telefon (výpůjční pult): +420 221 619 338

Facebook, Instagram

Předchozí díly seriálu:

Knihovna Ústavu hudební vědy

Knihovna Šporkova paláce

Knihovna Českého egyptologického ústavu – Knihovna Jaroslava Černého

Historický kabinet

Knihovna Katedry středoevropských studií

Knihovna Celetná

Knihovna etnologie

Knihovna FF UK