Členům Ústavu pro archeologii FF UK PhDr. Zuzaně Bláhové-Sklenářové a doc. PhDr. Miroslavu Popelkovi, CSc., byla 5. dubna 2016 udělena výroční Cena Eduarda Štorcha za zásluhy o popularizaci oboru a šíření povědomí o významu archeologických památek.

Cenu udělila na půdě Národního muzea v Praze Česká archeologická společnost – Sdružení archeologů Čech, Moravy a Slezska za autorství knihy Já chci být archeologem!, kterou roku 2015 vydalo nakladatelství Edika v Brně ve společnosti Albatros Media a. s. Knížka je určena dětem od 10 let a vypráví příběh gymnazisty Tomáše, který se zajímá o archeologii a rád by ji po maturitě studoval. Zajímá ho vše, co s oborem souvisí – například jak vypadá pravěké hradiště, co skrývá muzejní depozitář nebo jak se žilo ve středověkém městě. S hledáním odpovědí mu pomáhá teta archeoložka. Ocenění autoři se rovným dílem podělili o 16 příběhů, které by dětem měly pomáhat rozvíjet zájem o naši minulost, o život našich předků. Neboť jak stojí v závěru knížky: Byli to lidé jako my, vyšlapali cesty, po kterých dnes chodíme, zakládali osady, z nichž vyrostly naše vesnice a potom i města, vynalézali věci, které dnes používáme. Nebo si prostě jen navzájem pomáhali přežít, proto jsme se nakonec mohli narodit i my. A právě díky archeologii si s nimi můžeme podat ruku a usmát se na sebe i přes hlubokou propast času.

související: Já chci být archeologem! Autorům z Ústavu pro archeologii FF UK vyšla kniha pro děti [ff.cuni.cz, 29. dubna 2015]

Historicky první ročník soutěže Knihovna jinak, kterou pořádá Svaz měst a obcí ČR, vyhrála knihovna v malé šumavské vesnici Hejná, a to především zásluhou zdejší knihovnice, studentky Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK Hany Hrabákové. Dokázala totiž z knihovny, spadající pod obec Horažďovice, vytvořit během krátké doby přirozené kulturní centrum obce. Počet čtenářů se za jejího působení zvýšil na čtyřnásobek, obohatila nabídku knihovny o program pro děti i seniory, pořádají se zde vzdělávací programy, ale i workshopy a další akce. Hana Hrabáková nám vyprávěla o životě knihovnice i o svých profesních plánech.

Co bylo záměrem soutěže Knihovna jinak a jaká byla konkurence?

V dnešní době si čtenáři nepřicházejí pouze půjčovat knihy. Knihovny se snaží poskytovat mnohé služby nad rámec výpůjčních. Každá je originál. Záměrem soutěže bylo ukázat, jak knihovny v daných obcích fungují jinak. Soutěž probíhala na Facebooku a bylo do ní zapojeno celkem 24 knihoven, městských i obecních, z celé republiky. Ze začátku jsem neměla žádné ambice, ovšem záhy se ukázalo, že větší šanci mají paradoxně malé knihovny. Velmi jsme soupeřili s obecní knihovnou v Březině, kde starosta ze soutěže o knihovnu vytvořil lajkovací soutěž o volné vstupenky na hokejové utkání. To jsme považovali za velmi nefér hru, nicméně vedení jsme si udrželi.

Jako knihovnice v Hejné působíte teprve od září 2014. Co všechno se za tu dobu ve zdejší knihovně změnilo?

Stav naší knihovny neodpovídal moderní době. Všechny knihy byly uložené ve velké skříni a celková výměra odpovídala dvěma metrům čtverečním. Největší změnou byla rekonstrukce knihovních prostor, nákup regálů a vybavení knihovny funkčním počítačem. Nutné bylo i zkvalitnění knihovního fondu, většina titulů byla ze 70. let, chyběla základní povinná literatura i novinky. Nejmodernější byla dětská literatura, ovšem žádné dítě do knihovny nedocházelo. Začala jsem odebírat sedm nových periodik. Dalším krokem byla žádost o dotaci na pořízení elektronického systému Clavius REKS, který je od letošního roku plně spuštěn. Čtenáři tak mohou využívat elektronického katalogu, rezervací a prodloužení výpůjček. Sbíráme plastová víčka na dobročinné účely, začala jsem pořádat akce pro děti, pracující i seniory. Počet čtenářů registrovaných ke konci měsíce března je 45, což je čtyřnásobek počtu při mém převzetí knihovny a doufám, že toto číslo není konečné.

Která skupina čtenářů vás nejvíce překvapila?

Nejvíce jsem byla překvapená dětskou skupinou. Původně nechodilo do knihovny žádné dítě, dnes jich pravidelně dochází deset. Knihovna se pro ně stala místem setkávání, chodí hrát deskové hry a malovat. Je pravda, že ne vždy si půjčí knížku, ale mají motivaci číst. Při vracení mi vždy převypráví obsah či přečtou dvě strany a dostanou odměnu v podobě malého dárečku. Pořádám pro ně motivační soutěže. Byla jsem překvapená i dospělými, kteří mají obrovský zájem o historické romány a naučnou literaturu. Převážně vyhledávají publikace o Šumavě.

Zapojují se místní lidé do akcí, pořádaných v knihovně?

Knihovna nikdy neprojevovala žádnou aktivitu, pro místní byly uskutečněné akce novinkou. Nejen že se rádi v hojném počtu zúčastní, ale pomáhají i se samotnými přípravami, které jsou občas náročné, avšak rozzářené oči místních, zejména dětí, za to rozhodně stojí! Ovšem největší oporu mám ve vlastní rodině, která mi velmi pomáhá. Podporuje mě i zastupitelstvo obce, zvláště pan místostarosta, který dokonce vyrábí krásné kulisy. Nesmím zapomenout na čtenáře, kteří pomohou a jsou rádi, když je v obci živo a mohou se společně všichni sejít. Loni byl největší zájem o besedu Zmizelé Pošumaví Jiřího Nováka, dále přednáška o Keni a Tanzánii s Kateřinou Kolářovou.

Co v tuto chvíli čtenářům nabízíte nad rámec standardních služeb?

Nyní si mohou čtenáři zapůjčit periodika, používat bezplatný internet, půjčit si deskové hry prezenčně i absenčně, využít donášky do domu. Momentálně se vyrábí knihobudka, která bude k dispozici pro veřejnost venku před knihovnou. Plánuji do ní dávat vyřazené knihy a knihy od čtenářů, které v knihovně nevyužiji. Jistě se nejedná o žádný nadstandard, nicméně místní tyto maličkosti velice vítají. V příštím roce bych ráda do knihovny pořídila alespoň dva tablety, protože momentálně se se čtenáři dělím o svůj počítač.

V pátek 1. dubna proběhl i v knihovně v Hejné 16. ročník mezinárodní akce k podpoře dětského čtení Noc s Andersenem. Co jste pro děti připravili?

V Hejné jsme přespávali letos podruhé. V loňském roce jsme měli přihlášených 13 dětí, letos 19, nicméně dvě děti onemocněly. Nejdříve jsme si opekli na zahradě vuřty, děti si zahrály různé hry. Poté se v bývalé školní třídě seznámily s H. Ch. Andersenem, zahrály si obří Člověče, nezlob se, kde byly samy figurkami. Dále děti malovaly na kameny, z čehož byly nadšené. Zazpívali jsme si a pohádku na dobrou noc jim přečetla kouzelná babička. Po snídani jsme hráli ještě deskové hry a malovali. Myslím, že jsme si noc velmi užili, děti byly nadšené, my však unavené.

Ovlivňují zkušenosti z knihovny v Hejné vaše studium v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK?

Momentálně jsem na začátku bakalářského studia. Učivo je velice odborné a mám pocit, že svou praxi z knihovny zatím neuplatňuji. Nicméně si myslím, že časem své zkušenosti využiju. Zatím je mým jediným plánem úspěšně zvládnout semestr a postoupit do dalšího roku. Ráda bych vystudovala svůj vybraný obor, v budoucnu si udělala pedagogické minimum a možná odjela načerpat nějaké zkušenosti i do ciziny. Hlavně zlepšit angličtinu.

A doufám, že studium ovlivní i další mé kroky v knihovně, protože mám do budoucna ještě velké plány! Ale to vám povím příště…

Tak trochu jinou knihovnu vede studentka Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK [iforum.cuni.cz, 14. dubna 2016]

Cílem soutěže je nalézt nejlepší řešení celkové rekonstrukce, rozšíření a propojení budov, jež by měly sloužit především badatelským účelům. Stavební náklady akce se odhadují na 240 milionů Kč bez DPH. Soutěžní návrhy lze podávat do 30. 5. 2016.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze dlouhodobě bojuje s nedostatkem prostor pro výuku i výzkum. Historické budovy v Opletalově ulici byly postaveny jako obytné, ale většinu času sloužily kancelářím. Jejich propojením a dostavěním by se mohlo  získat asi 3500 m² užitné plochy.

Filozofická fakulta UK požaduje vytvoření moderní budovy, která bude provozně, esteticky, stavebně historicky a technicky na špičkové úrovni počátku 21. století. „Důraz klademe zejména na dispoziční variabilitu a provozní flexibilitu rekonstruovaných budov, která by nám umožnila i v budoucnu zohledňovat neustále se vyvíjející potřeby fakulty,“ říká děkanka Filozofické fakulty UK doc. Mirjam Friedová. Součástí objektu bude badatelská knihovna s depozitářem, konferenční místnosti, pracovny, společenské prostory, prostory pro stravování atd.

Ing. Markéta Kohoutová, organizátorka soutěže

Více informací na webu opletalova-soutez.cz.

Byl zveřejněn protokol o průběhu a výsledcích voleb do AS FF UK pro volební období 2016–2018.

Protokol o průběhu a výsledcích voleb do Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro volební období 2016–2018

Cenu za mimořádný přínos diplomové práce získal Mgr. Jiří Dynda, nynější doktorand na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Oceněn byl za diplomovou práci Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu, jejímž vedoucím byl doc. PhDr. Ilja Lemeškin, Ph.D. Cenu převzal v rámci zasedání Vědecké rady FF UK 14. dubna 2016 z rukou proděkana pro vědu a výzkum doc. PhDr. Vojtěcha Kolmana, Ph.D.

Předmětem diplomové práce je rozbor a výklad třiceti sedmi textových variant bylin o bohatýru Svjatogorovi. Po uvedení do oblasti ruské folklorní epiky a problematiky spojené se studiem orální literatury je představeno vlastní pojetí mýtu založené na strukturálním chápání kulturních reprezentací. V ústřední části se pak práce pokouší o aplikaci těchto zásad na pásmo svjatogorovských bylin a prostřednictvím důkladné analýzy ukazuje, které motivy a jejich vzájemné vztahy byly ústřední pro utváření smyslu tohoto narativu v lokálním kontextu bylinné tradice.

Jak z posudku vedoucího, tak oponenta vyplývá, že práce značně přesahuje rámec práce magisterské a byla by dobře obhajitelná jako práce disertační. Její výjimečnou předností je zdařilé prolnutí velmi dobře zvládnutých obecných teorií a skvěle zpracovaného primárního textového materiálu. Vyniká i mimořádnou přesvědčivostí argumentace. Práce se připravuje k vydání v nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec, pod odborným dohledem slavisty Mgr. Michala Téry, Ph.D.

V současné době Mgr. Jiří Dynda studuje doktorský studijní program Filozofie, obor Religionistika na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK.

V proslovu po převzetí ceny vyjádřil oceněný poděkování svému školiteli doc. Lemeškinovi z Ústavu východoevropských studií FF UK za podporu a vstřícné a erudované vedení práce a také pedagogům z religionistické části Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, kteří přispěli k zasazení zkoumané problematiky do obecně religionistického rámce a k autorovu pokusu o celostní zkoumání orální literatury a folklorních tradic jakožto mnohovrstevnatého a vzájemně propojeného kulturního symbolického systému.

Dne 13. dubna 2016 zemřel v Praze ve věku osmdesáti let prof. PhDr. Jiří Marvan, Ph.D., významný český bohemista, slavista a baltista. Byl spojen s řadou českých a zahraničních univerzit, na prvním místě však s FF UK, na níž v roce 1959 absolvoval češtinu a ukrajinštinu, v roce 1965 získal titul PhDr., v letech 1967−1968 byl interním aspirantem v oboru baltistika pod vedením prof. Pavla Trosta, po dlouhých letech exilu se v 90. letech na FF UK vrátil a v roce 2006 mu zde byl udělen titul profesor. V poslední době jeho kmenovým pracovištěm byla Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ovšem na FF UK stále vedl výběrové lingvistické kurzy pro studenty.

Prof. Marvan strávil velkou část svého profesního života v zahraničí, zejména na univerzitách ve Švédsku, Spojených státech a nejdéle v Austrálii. Na Monash University v Melbourne založil a vedl katedru ruského jazyka, později slavistiky, stal se prvním profesorem slavistiky na jižní polokouli a řádným členem (fellow) Australian Academy of the Humanities. Zasloužil se mimo jiné o zavedení baltských jazyků jako maturitních předmětů v Austrálii. Po návratu do vlasti v roce 1991 zúročil své zahraniční zkušenosti jako velvyslanec ČR v Řecku a jako učitel na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, na Západočeské univerzitě v Plzni a také na FF UK.

Vědecké dílo prof. Marvana se vyznačuje neobyčejně širokým lingvistickým záběrem a je postaveno na nejlepších tradicích českého teoretického a metodologického myšlení. Prof. Marvan byl autorem nejrozsáhlejší teoretické práce o litevštině vydané v anglofonní zemi (Modern Lithuanian declension, 1978), v níž uplatnil své zaměření na jedinečnost jazykové endosféry, zejména tvaroslovné morfologie. S přesvědčením o nenahraditelné hodnotě každého jazyka, byť s malým počtem mluvčích, souvisí také jeho dílo Brána jazykem otvíraná aneb o češtině světově (2004), v němž češtinu uvedl do světového jazykového kontextu. Svou kompetenci v oboru synchronní i diachronní jazykovědné bohemistiky a slavistiky osvědčil zejména v dílech České stupňování (1986, 2008) a Jazykové milénium. Slovanská kontrakce a její český zdroj (2000). Prof. Marvan byl neúnavným popularizátorem bohemistiky, polonistiky, ukrajinistiky, baltistiky a dalších filologických oborů. Byl vyznamenán mimo jiné Zlatým křížem Polské republiky za zásluhy o polštinu (1991) a Řádem velkoknížete Gediminase za zásluhy o litevštinu (1997).

Pro vědecké myšlení i pedagogické přístupy profesora Jiřího Marvana byly charakteristické nekonvenční, objevné a inspirující podněty, jimiž výrazně obohacoval své obory a dával příklad mnoha svým spolupracovníkům a žákům v cizině i ve své vlasti. Jeho odchod je velkou a bolestnou ztrátou také pro jeho kolegy, absolventy a studenty na naší fakultě.

Mluvící hlavy FF UK jsou sérií krátkých videopřednášek, v nichž pedagogové Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze hovoří o literárních dílech, myšlenkových směrech a pojmech z předmětu základy společenských věd, které se nejčastěji objevují v okruzích maturitních otázek. Videa jsou určena nejen maturantům, ale i studentům jiných vysokých škol či zájemcům z řad široké veřejnosti, kteří si chtějí rozšířit znalosti z oblasti humanitních věd.

Sérii videí vytvořil kolektiv autorů pod vedením Evy Krásové, nynější doktorandky Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK. Eva Krásová se nechala inspirovat zahraničními vysokými školami, které dbají o popularizaci humanitních vědních oborů mezi zájemci mimo akademické prostředí. Jako hlavní cílovou skupinu zvolila studenty středních škol, kteří se připravují k maturitní zkoušce.

Pozornost dnešních maturantů je zaměřena na nová média, mezi něž patří krátká videa na serveru YouTube. Právě tato platforma, umožňující snadné sdílení obsahu, byla pro projekt zvolena. Od roku 2014 bylo na oficiálním YouTube kanálu Filozofické fakulty UK ve dvou vlnách zveřejněno 43 přibližně desetiminutových videí, na nichž vysokoškolští pedagogové představují témata, jimž se věnují celý život a na něž jsou jedněmi z největších odborníků v České republice. Videa z první vlny (2014) dosahují tisíců zhlédnutí, videa zveřejněná v lednu 2016 viděly zatím stovky diváků. Projekt je rovněž prezentován na webových stránkách a má svůj facebookový profil.

Videa vznikla s podporou FF UK a jsou natočena v prostorách fakulty, kde každodenně probíhá výuka.

Cílem projektu je vytvořit komplexní síť videí pokrývajících všechna hlavní témata maturitních otázek z českého jazyka a literatury, základů společenských věd, filozofie, psychologie, politologie a sociologie.

Prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc., je významný expert na sociální politiku, který působil jako poradce Světové banky, OECD, OSN a Evropské unie v mnoha zemích Evropy a Asie. Za své zásluhy o sociální reformu  v Albánii obdržel prof. Tomeš od prezidenta Albánské republiky vysoké státní vyznamenání.

Po r. 1989 byl jmenován prvním náměstkem ministra práce a sociálních věcí ČSFR, v letech 1994 až 2001 pracoval také pro slovenské ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny. V r. 1992 založil spolu s PhDr. Jiřinou Šiklovou, CSc., Katedru sociální práce FF UK, na níž působí dodnes. Za zásluhy o rozvoj sociálního školství u nás mu byla roku 2000 udělena Katedrou sociální práce FF UK, Národním vzdělávacím fondem, o. p. s., a občanským sdružením Socium Carolinum  plaketa Alice Masarykové.

Učí kritickému myšlení studenty bakalářského a magisterského stupně a využívá své výzkumné erudice při vedení našich doktorandů.  Bravurně přednáší a přísně zkouší, učí vidět věci v kontextu. Své kolegy ohromuje energií a pracovitostí.

S hlubokou lítostí oznamujeme, že nás navždy opustil náš kolega Karel Kubiš. Na Filozofické fakultě UK vystudoval a následně přednášel až do odchodu do důchodu v říjnu 2015. Vždy byl spojen s komparativními a obecnými dějinami. Společně jsme budovali Seminář obecných a komparativních dějin, koncipovali projekty výzkumu nerovnoměrnosti, obrazů druhého, hranic a identit. Studenti rádi vzpomínají na jeho tematicky neotřelé přednášky, zvláště o vztahu ekonomiky a politiky, a především na jeho osobitý, velmi poutavý způsob výuky. Karel Kubiš byl svým kolegům i studentům spolehlivou oporou, brilantním analytikem a vnímavým přítelem. Bude nám velmi scházet. Čest jeho památce.

kolegové z Ústavu světových dějin FF UK

Na přednášku pořádanou Kroužkem pro dějiny raného novověku, zve Archiv hlavního města Prahy a Seminář raně novověkých dějin ÚČD FF UK.

Přednášku Kalich, alba nebo svíce – čeho bylo více? Exkurz do majetkové vybavenosti farních kostelů Volyňského vikariátu na základě rozboru farářských relací a inventářů majetku pro období 17.–19. století pronese ve čtvrtek 28. dubna 2016 od 16:00 v konferenčním sále Clam-Gallasova paláce (Husova 20, Praha 1 – Staré Město) Mgr. et Mgr. Libor Staněk.

Velmi dobré poznání vybavenosti kostelních budov umožňují farářské relace a také dochované inventáře jednotlivých kostelů. Díky nim zjistíme, nejen kolik se nacházelo v interiéru oltářů, obrazů nebo lavic, ale dostaneme se dokonce i do „šuplíků“ skříní a skříněk či dalších úložných prostor. Právě z těchto dosud nepříliš využívaných pramenů bude vycházet přednáška, v jejíž první části budou představeny oba typy pramenů a analyzován jejich vývoj a změny ve vymezeném časovém období. Druhá část přednášky pak využije získaná konkrétní data a zaměří se na vybavenost kostelních budov v rámci Volyňského vikariátu v uvedeném období s důrazem na různé otázky – např.: Jaká pozornost byla věnována popsání samotné kostelní budovy a v ní umístěných oltářů a obrazů? Jaké předměty a v jakých počtech patřily mezi typické a jaké naopak nikoliv? Co stálo za zaznamenání a jak podrobně? Závěr přednášky pak bude věnován shrnutí výpovědní hodnoty obou pramenů.

Mgr. et Mgr. Libor Staněk (*1987) je absolvent bakalářského a magisterského studia historie a archivnictví na Ústavu archivnictví a PVH Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dále vystudoval obor dějepis a německý jazyk pro střední školy na Pedagogické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Nyní je studentem doktorského studia Pomocných věd historických na Ústavu archivnictví a PVH Filozofické fakulty v Českých Budějovicích (připravovaná disertační práce se bude zabývat dějinami Volyňského vikariátu v období 18.–20. století, školitelka doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc.).

plakát

Protinacistická odbojářka Růžena Vacková byla jednou z prvních profesorek na FF UK. Setkání s autorkou biografického románu o Růženě Vackové a historiky se uskuteční v úterý 3. května od 18:00 ve Studentském klubu Celetná (Celetná 20).

Růžena Vacková byla jediným pedagogem, který se v roce 1948 odvážil jít na Hrad spolu se studenty podpořit prezidenta Beneše. V 50. letech byla odsouzena v politickém monstrprocesu k 22 letům vězení. Vytrvale odmítala amnestii režimu a svým spoluvězňům přednášela o archeologii. Její přednášky se dodnes zachovaly jako vězeňské motáky.

Jako hosté setkání vystoupí Milena Štráfeldová, autorka biografického románu o Růženě Vackové Trestankyně, historička Adéla Gjuričová a profesor Ústavu pro klasickou archeologii FF UK Jan Bouzek. Večerem bude provázet doc. Peter Pavúk, ředitel Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Úvodní slovo pronese doc. Mirjam Friedová, děkanka FF UK.

Práce Vojtěcha Pojara Symbolické topografie Prahy v „dlouhém“ 19. století: kontinuita a změny v procesu modernizace získala největší počet hlasů poroty, kterou tvořili zástupci velké většiny historických kateder a ústavů z českých, moravských a slezských univerzit.

Při příležitosti konání této konference se již tradičně vyhlašuje také cena Josefa Šusty, kterou vypisuje a uděluje výbor Sdružení českých historiků (Historický klub 1872). Vojtěch Pojar se svou prací získal i tuto cenu.

Celostátní studentská vědecká konference Historie 2015

Antologie vydaná v edici Vizuální studia Nakladatelství Academia představuje specifický teoretický směr uvažování o médiích, který značně problematizuje dosavadní historické a archeologické pojetí média a posouvá ho do odlišných teoretických a zejména filozofických kontextů. Zahrnuje základní, doposud nepřeložené texty německé teorie a filozofie médií: jednak texty mezinárodně známých autorů (Niklas Luhmann, Friedrich Kittler a Hans-Jörg Rheinberger), jednak programové texty současné teorie a filozofie médií a také novější texty k aktuálním otázkám výzkumu médií, kultury a techniky od renomovaných autorů (Hartmut Winkler, Bernhard Siegert nebo Joseph Vogl). Knihu tvoří tři tematické okruhy, které odpovídají zaměření současného výzkumu v oblasti mediální vědy: 1) reflexe pojmu média, 2) výzkum kulturních technik a 3) otázky perfomativity v estetické praxi. Úvod do problematiky a vývoje teorie a filozofie médií v mezinárodním kontextu, stejně jako vhled do historie česko-německých akademických dialogů poskytuje úvodní text editorek Kateřiny Krtilové a Kateřiny Svatoňové, jednotlivé kapitoly potom uvádějí rozhovory s čelními představiteli teorie a filozofie médií s daným zaměřením.

Kniha má  pomocí souboru textů, které jsou pro německou teorii a filozofii médií klíčové, přiblížit některé základní výzkumy týkající se (pojmu) médií a mediálna, jež přesahují zájem jednoho oboru (dotýkají se filozofie, estetiky, vizuálních studií i všech uměnověd, nových médií, dějin vědy apod., ale jsou svou podstatou blízké i umělecké praxi); publikace může sloužit jako podklad pro kurzy zaměřené na problematiku výzkumu mediální kultury a techniky v rámci zmiňovaných oborů i jako referenční literatura pro výzkumné projekty a studijní programy týkající se médií, kultury a techniky s orientací na německy mluvící země a zároveň pomoci s obnovením česko-německého dialogu, který byl v těchto vědních disciplínách po druhé světové válce pod vlivem politického a společenského vývoje prakticky přerušen.

Vernisáž výstavy „Když mám tekutou révu: kult Dionýsa v antickém Řecku…“  spojená s přednáškou pro veřejnost proběhne v pátek 6. května od 16 hod. v Galerii antického umění ve Františkánském klášteře Hostinné.

Letošní sezonní výstava exponátů ze sbírky Ústavu pro klasickou archeologii FF UK navrací slovu sympózium původní význam a představuje návštěvníkům antické symposion jako společenskou událost, při níž víno teklo proudem za doprovodu neméně mocného proudu silných slov.

Pěstování révy a znalost výroby vína přinesl do Řecka podle bájí Dionýsos, jeho minulost i kult jsou však mnohem temnější, než bychom u patrona tak lahodného nápoje očekávali. A protože chutnal nejen smrtelníkům, ale i bohům, a dokonce nebožtíkům v Podsvětí, byla jeho konzumace původně nejen společenskou událostí, ale zároveň i magickým aktem, který sloužil k navázání kontaktu s jinými sférami.

Pouze necelá čtvrtina Čechů má digitální dovednosti potřebné pro podnikání nebo rozvoj kariéry. Ty jsou přitom klíčovým faktorem úspěšné digitální transformace Česka a jeho konkurenceschopnosti v rámci Evropy. Google představil dostupné řešení, jímž chce ve spolupráci s partnery oslovit desítky tisíc firem a jednotlivců.

Český Google se v rámci dlouhodobé iniciativy „Pomáháme Česku růst“ letos zaměří na posílení digitálních dovedností. Hlavním pilířem rozsáhlého bezplatného vzdělávacího programu s názvem Digitální garáž je samovzdělávací online platforma digitalnigaraz.cz. Digitální garáž do konce roku navíc nabídne i desítky školení formou přednášek ve spolupráci s partnery. Projekt cílí na všechny studenty nebo podnikatele, kteří mají zájem získat nebo zdokonalit své digitální dovednosti. Google iniciativu doplní specializovanými workshopy pro exportéry a ženy podnikatelky.

Program pořádá český Google ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) a Vysokou školou ekonomickou v Praze, a pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí. Program oficiálně 13. dubna zahájil prezident Googlu pro region Evropy, Blízkého východu a Afriky, Matt Brittin.

Účastníci se na kurzech online platformy Digitální garáž mohou dozvědět více o tom, jak vytvořit webovou stránku, jak na základy digitálního marketingu přes internetový export až po využívání pokročilejších analytických nástrojů či optimalizaci webové stránky pro vyhledávače.

Kromě online kurzů zájemci na webu Digitální garáže najdou i program školení realizovaných ve spolupráci s partnery. Přihlásit se mohou studenti, podnikatelé i široká veřejnost. K projektu se připojilo 12 českých a moravských univerzit s ekonomickým nebo marketingovým zaměřením a další partneři zaměřující se na vzdělávání menších firem či podnikatelů. Registrovat se je možné na hlavní stránce Digitální garáže v části Semináře.

Lokální vzdělávací program je součástí celoevropského závazku Googlu, v rámci něhož chce vyškolit v digitálních dovednostech 2 miliony Evropanů. Reaguje tím na probíhající digitální transformaci, která v rámci iniciativy Digital Single Market představuje pro evropské země velkou příležitost k ekonomickému růstu. Jednou z překážek je digitální gramotnost, kdy má téměř polovina Evropanů (47 %) nedostatečnou kvalifikaci. Přitom až 90 % pracovních pozic bude určitou úroveň těchto dovedností v blízké budoucnosti vyžadovat a kvůli jejich nedostatečné úrovni může být do roku 2020 až 900 000 pracovních pozic neobsazených. (Zdroj: Evropská komise)

zpracováno podle tiskové zprávy Google: Pomáháme Česku růst z 13. dubna 2016

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze vypisuje výběrové řízení na dvě pozice

referent/ka grantového oddělení

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (FF UK) je se svými téměř 8 000 studenty a 800 zaměstnanci největší fakultou zaměřenou na studium humanitních věd v ČR. Grantové oddělení zajišťuje servis pracovníkům a studentům fakulty při plánování i realizaci vědeckých a rozvojových projektů, tuzemských i mezinárodních (přibližně 250 ročně). Spolu s tím toto oddělení aktivně vyhledává grantové zdroje vhodné k financování fakultních záměrů, organizuje školení pro zaměstnance a studenty určené k získávání grantových prostředků a během realizace projektů pomáhá řešitelům dosáhnout hladkého administračního průběhu. V neposlední řadě grantové oddělení připravuje koncepce a strategie projektového financování.

Na základě výběrového řízení budou obsazeny dvě pozice referent/ka grantového oddělení.

Popis pozice a její pracovní náplň:

• úvazek 1,0
• administrativa spojená s granty
• asistence při přípravě projektových žádostí
• kontrola průběžných a závěrečných zpráv, komunikace s poskytovatelem podpory
• aktivní vyhledávání nových grantových příležitostí
• příprava seminářů i prezentací pro studenty a akademické pracovníky

Požadavky:

• vzdělání: vysokoškolské, min. bakalářské
• zaměření: humanitní, právnické, veřejnosprávní nebo ekonomické

Další požadavky:

• schopnost samostatné, konstruktivní a odpovědné práce
• schopnost týmové spolupráce
• pozitivní a proaktivní přistup k řešení problému
• dobrá znalost práce s PC (MS Office, Internet)
•  předchozí praxe na pozici s podobným zaměřením
  • znalost anglického jazyka (schopnost porozumět zadávací dokumentaci a vést základní korespondenci v AJ)
•  znalost univerzitního prostředí výhodou
• zkušenost s administrací projektů financovaných ze strukturálních fondů výhodou
• bezúhonnost

Náležitosti přihlášky:

• strukturovaný životopis
• motivační dopis (cca 1/2 normostrany)

Termín nástupu:

• ihned nebo dle dohody

Výhrada:

Děkanka FF UK si vyhrazuje právo zrušit výběrové řízení kdykoli v jeho průběhu. Každý účastník výběrového řízení nese své náklady samostatně a nevzniká mu nárok na jejich úhradu.

Jak se ucházet o tuto pozici:

Podrobný strukturovaný životopis a motivační dopis zasílejte na jana.bryksiova@ff.cuni.cz do 20. 5. 2016. E-mail v předmětu označte jako „VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ“.

V pondělí 2. května 2016 navštívila Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., kterou doprovodily její kolegyně Mgr. Eva Nehudková a Ing. Mgr. Lenka Frýdková. Návštěvu zahájila diskusí se členy ÚJKN, při níž se zajímala o problémy spojené se vzděláváním neslyšících a nedoslýchavých žáků a studentů v České republice. Poté paní ombudsmanka navštívila výuku předmětu Výchova a vzdělávání neslyšících. Na závěr její návštěvy se uskutečnila diskuse se studenty a členy akademické obce na téma Neslyšící jako součást akademické obce.

více fotografií na webu ÚJKN FF UK

Dne 2. května 2016 se celkem 120 studentů sekundy a tercie pražského Gymnázia Nad Kavalírkou vydalo do podkroví Šporkova paláce v Hybernské ulici, aby zde strávili „indiánské dopoledne“. Nejprve si s doc. Markétou Křížovou ze Střediska ibero-amerických studií FF UK povídali o původních obyvatelích Ameriky. Padaly dotazy na indiánské zvyky, zábavy a sporty; stranou nezůstalo ani strašidelné téma lidských obětí nebo představy o konci světa. Ve druhé části programu pak Mgr. Eleni Domelisová, doktorandka SIAS FF UK, zasvětila studenty do tajů luštění mayských hieroglyfů. Účastníci pracovali nadšeně a úspěšně. Doufáme tedy, že s některými z nich budeme mít možnost se již za několik let setkávat jako s řádnými studenty FF UK.

Markéta Křížová

Středisko ibero-amerických studií FF UK

Program ERASMUS MUNDUS Joint Doctorate: Text and Event in Early Modern Europe (EMJD TEEME) je jedním z devíti mezinárodních doktorských programů vybraných k financování evropskou agenturou EACEA. Program je založen na jedinečné spolupráci univerzitních odborníků v oblasti humanitních věd a zástupců kulturního sektoru ve čtyřech zemích EU. Toto partnerství již od roku 2010 podporuje kulturní dialog vedoucí k reflexi hodnot kulturní odlišnosti a efektivnější šíření výsledků špičkového výzkumu v jednotlivých zemích.

EMJD TEEME realizuje konsorcium složené ze 4 univerzit: University of Kent ve Velké Británii, Univerzity Karlovy v Praze, Freie Universität Berlin a portugalské Universidade do Porto, jejichž vztahy upravuje dohoda podepsaná rektory. V současné době studuje v pěti ročnících EMJD TEEME celkem 31 studentů z 25 zemí světa; pět studentů již absolvovalo. Mimořádný úspěch měla výroční konference v Praze, která se konala na podzim roku 2013 a jíž se zúčastnil i historik Carlo Ginzburg. Do programu EMJD TEEME se v tuto chvíli již nepřijímá, protože EMJD byly v rámci Erasmus+ zrušeny, nyní však existují European Joint Doctorates v rámci Horizon 2020.

Hlavním vědeckým cílem EMJD TEEME je výzkum historie s důrazem na její vliv na naši současnost. Středem zájmu je Evropa a její vztahy k ostatnímu světu v raně moderní době (zhruba 1400–1700), chápané jako věk, který dal základ dnešnímu uspořádání světa a politickým předělům a ekonomickým závislostem. Vyučující a studenti zkoumají významné vztahy světových dějů a událostí k současným kulturním a politickým jevům a soustředí se na trvalé stopy raně moderních textů a událostí v nynějším globalizovaném světě. Historie, literatura a kultura jsou tak chápány jako důležité faktory utvářející nejen přítomnost, ale i budoucnost Evropy a celého světa.

Základním společenským cílem EMJD TEEME je připravit novou generaci vedoucích výzkumníků, manažerů kulturních institucí a odborníků v oblasti kulturní politiky, kteří budou schopni tvůrčím způsobem reagovat na požadavky a výzvy 21. století, v němž bude zapomínání historie a ztráta kulturního povědomí stále častěji ohrožovat politickou a kulturní integraci globalizovaného světa. Prací v mezinárodních badatelských týmech získají studenti vědomosti a zkušenosti potřebné pro jejich úspěch v současných debatách o globálních rizicích, kterým čelí současné kultury a státy. Díky svému základnímu zaměření na vzájemné vazby mezi minulostí a přítomností působí EMJD TEEME na zvýšení historického povědomí a pocitu kulturní sounáležitosti v rámci Evropy.

EMJD TEEME definoval svou strukturou a obsahem nový standard mezinárodních doktorských programů 21. století. Transdisciplinární přístup, přesahující tradiční historické a literární metody a uplatňující inovativní metodologie, umožňuje studentům překračovat národní, jazykové a oborové předěly a svým požadavkem komparativně orientovaného výzkumu v několika jazycích překonává úzce národně zaměřené přístupy. Dosud žádný doktorský program na světě nebyl koncipován v podobném mezinárodním, mezioborovém a vícejazyčném rámci.

Důležitý je také komplexní a efektivní systém mobility studentů a pedagogů, opírající se o výroční konference, vedení disertací dvěma pedagogy z různých univerzit, prezentace základních témat projektu v rámci přednášek odborníků z různých univerzit konsorcia i přidružených partnerských univerzit a praxe v kulturních institucích v zemích konsorcia. Dalším důležitým rysem programu je podpora týmové práce.

Program TEEME na Univerzitě Karlově má v tuto chvíli první absolventku, Martinu Pranić z Chorvatska, která promovala v březnu 2016 a jíž jsme se zeptali na její zkušenosti.

foto: Foto Real

Můžete nám přiblížit svůj životní příběh?

Doma v chorvatském Zagrebu jsem na fakultě humanitních a sociálních věd studovala angličtinu a srovnávací literaturu. Pak jsem se přestěhovala do Berlína a poté do Prahy, kde jsem pokračovala v doktorském studiu v rámci programu Erasmus Mundus – Text and Event in Early Modern Europe. Doktorát jsem obdržela v oboru renesanční literatura po obhájení disertační práce Early Modern Players of Folly. V současnosti vyučuji srovnávací renesanční literaturu jako hostující přednášející v Ústavu anglofonních literatur a kultur na FF UK.

Jste první absolventkou programu TEEME na Univerzitě Karlově. Jak jste se o programu dozvěděla a proč jste si jej vybrala?

Vždy jsem měla zájem o programy Erasmus, jelikož mají potenciál zpřístupnit studentům různá intelektuální prostředí a podporují mobilitu. S tím, že nyní je mým hlavním polem zájmu renesanční literatura (studovala jsem dlouhou dobu Shakespearovy texty, ale zajímají mne také drobnější časná literární díla chorvatské i české moderny), jsem si zvolila Erasmus Mundus v rámci raných moderních studií.

Co vám program přinesl?

Hlavním přínosem práce na doktorátu v rámci programu Erasmus pro mne byla možnost účastnit se intelektuálního života na dvou evropských univerzitách. Spolupráce s vedoucími – profesorem Manfredem Pfisterem z Freie Universität Berlin a profesorem Martinem Procházkou z Univerzity Karlovy v Praze – byla skvělým zážitkem a jejich vedení bylo neocenitelné. Poznala jsem také zvláštnosti života ve dvou skvělých městech, kam se budu po zbytek života vracet.

Co byste vzkázala vašim následovníkům?

Srdečně doporučuji věnovat se programům Erasmus (zvláště novému formátu Erasmus+) každému studentovi, který má zájem být vystaven pluralitě vlivů a idejí na cestě poznání. Každý jistě získá nové perspektivy, které se pak odrážejí ve vlastní tvorbě, nalezne nové dimenze a spletitosti. Jako součást programu Erasmus přijela do Prahy i spousta mých studentů. Nejen, že získali výhody plynoucí z programu mobility, ale svým vlastním intelektuálním zázemím jistě obohatí naší akademickou komunitu.

více: Erasmus Mundus Joint Doctorate Courses

Agendu doktorského studia a doktorských promocí zajišťuje Oddělení vědy FF UK.