V noci z 16. na 17. června, od 19 do 3 hodin ráno, proběhne první Noc filozofie v Praze. Na tuto akci se do Prahy sjede 55 filozofů z Francie, Maďarska, České republiky, Polska a Slovenska. Široké veřejnosti bude nabídnuta série přednášek, debat, agor, literárních pásem, uměleckých představení, filmových projekcí, koncertů a výstav, to vše na téma „Obrazy, věda a politika“. Akce proběhne na dvou místech současně, a sice ve Veletržním paláci Národní galerii v Praze a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Tato inovativní podoba popularizace filozofie je příležitostí pro noční setkání nejen mezi filozofy z několika evropských zemí, jimiž jsou například Etienne Balibar (FR), Antonio Negri (FR/IT), Miroslav Petříček (CZ), Jiří Přibáň (CZ) či Jan Sokol (CZ), ale také osobnostmi zabývajícími se uměním. Jejím smyslem je originálním způsobem nabídnout široké veřejnosti neotřelý přístup k filozofii – v tradičním pojetí řecké agory, a představit nejaktuálnější politická a společenská témata a jejich promítání do umělecké tvorby.

Iniciátorem tohoto prvního pražského ročníku je platforma pro výzkum ve společenských vědách v České republice, kterou tvoří Univerzita Karlova v Praze (UK), Akademie věd České republiky (AV ČR) a CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách), za finanční podpory Mezinárodního visegrádského fondu a Francouzského institutu a pod záštitou Ministerstva kultury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR.

První Noc filozofie v Praze má dvě významné dimenze:

• Součinnost mezi Francií a zeměmi Visegrádské skupiny, a to na úrovni spolupráce mezi platformou CEFRES a jejími partnerskými institucemi ve střední Evropě, kterými jsou zejména: Institut filozofie a sociologie Polské akademie věd (IFiS PAN) a Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií Varšavské univerzity (CCFEF) za Polsko; Filozofická fakulta Univerzity Loránda Eötvöse (ELTE BTK) za Maďarsko; Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě (FiF UK Bratislava) za Slovensko; Vysoká škola v Lyonu (ENS) za Francii.
• Téma „Obrazy, věda a politika“ nastolující současné etické a politické otázky, s podtématy jako transhumanismus, vztah člověka a zvířete, klonování, ekologie a další.

Kompletní program první Noci filozofie v Praze, který je výsledkem práce zúčastněných filozofů a hlavních organizátorů akce (Anne Gléonec za AV ČR, Ondřeje Švece za FF UK a Clary Royer, ředitelky CEFRES), je dostupný na blogu nocfilo.hypotheses.org a bude představen během tiskové konference, která se uskuteční na půdě Akademie věd ČR ve čtvrtek 9. června v 10 h.

v Praze dne 20. 5. 2016

tisková zpráva v PDF

událost na Facebooku

Tři studenti Ústavu bohemistických studií FF UK se ve dnech 21.–22. 4. zúčastnili Studentské konference – mezinárodní soutěže Prezentace studentských tematických a odborných prací, kterou organizuje Studijní středisko Praha – Albertov, ÚJOP UK v Praze ve spolupráci s Evropskou komisí a Místní kanceláří Generálního ředitelství pro překlady v Praze.

Olga Vlasova z Ruska, studentka programu Česká studia (4. skupina), získala 1. cenu v kategorii Prezentace studentských prací – odborná sekce s prací Kariérní strategie mladých lidí aneb kam se dívá ruská a česká mládež. Sylvia Georgieva z Bulharska, studentka 2. ročníku oboru čeština pro cizince v navazujícím magisterském studiu, získala 2. cenu v kategorii Prezentace – evropská sekce s prací Malíř Jan Václav Mrkvička – umělec dvou národů. Guillermo Orta z Mexika, student programu Česká studia (4. skupina), vystoupil v odborné sekci s prací Vztahy mezi Mexikem a Českou republiku.

Do celostátní lingvistické soutěže pro české studenty Student a věda pořádané ve dnech 9.–11. května 2016  v Olomouci v rámci 17. Mezinárodního setkání mladých lingvistů na téma Jazyk a kultura, kultura a jazyk: Interkulturní komunikace se jako jediný jinojazyčný mluvčí zapojila chorvatská stážistka v programu Erasmus Sonja Vojvodić s tématem  Jazykový koncept lexému VODA v češtině a chorvatštině. Její vystoupení vzbudilo pozornost jednak velmi zajímavým tématem  řečového pojetí vody dvou národů s odlišnou zkušeností s vodními útvary, především však  kultivovaným řečovým projevem, v němž nebylo možné rozeznat jinojazyčného mluvčího češtiny.

Všem našim studentům blahopřejeme!

za Ústav bohemistických studií FF UK Mgr. Svatava Škodová, Ph.D.

Začátkem května připravil Ústav pro klasickou archeologii FF UK setkání u příležitosti vydání biografického románu o nacistické odbojářce Růženě Vackové, jedné z prvních profesorek FF UK. Studentský klub Celetná, kde vystoupila autorka románu Milena Štráfeldová, historička Adéla Gjuričová a profesor Ústavu pro klasickou archeologii FF UK Jan Bouzek, zaplnili pamětníci i studenti.

Setkání zahájil doc. Peter Pavúk, ředitel Ústavu pro klasickou archeologii FF UK, a dr. Jan Bičovský, proděkan pro přijímací řízení a vnější vztahy FF UK, který Růženu Vackovou představil jako jednu z významných osobností spjatých s Filozofickou fakultou UK, a v souvislosti s jejím odkazem připomněl, že posláním akademické obce FF UK není jen bádat a vzdělávat, ale zároveň i hájit morální a kulturní hodnoty naší společnosti.

zleva: Milena Štráfeldová, Jan Bouzek, Adéla Gjuričová

Doc. Pavúk připomněl životní příběh prof. Vackové, která se kromě profesní činnosti na poli klasické archeologie a teorie umění politicky angažovala, za což byla v roce 1945 vězněna gestapem a odsouzena k trestu smrti. V únoru 1948 se jako jediný pedagog vydala na Hrad spolu se studenty podpořit prezidenta Beneše. Následně jí bylo znemožněno vyučovat a v roce 1952 byla odsouzena k 22 letům vězení. Propuštěna byla v roce 1967. Pro spoluvězenkyně pořádala improvizované přednášky a byla jim oporou, jak jen to okolnosti dovolovaly. Byla jednou z prvních signatářek Charty 77. Zemřela v roce 1982.

Milena Štráfeldová, absolventka oboru teorie a dějiny kultury na FF UK a autorka románu Trestankyně, hovořila o své cestě k tématu knihy, o získávání informací a průběhu psaní. Jako dlouholetá redaktorka Českého rozhlasu měla možnost provést rozhovory s několika politickými vězni a vězenkyněmi, kde často padalo jméno Růženy Vackové, jejíž osudy se rozhodla blíže prozkoumat. Sběr materiálu trval dva roky, během nichž autorka navštívila řadu míst spjatých s životem Růženy Vackové a mluvila s nespočtem pamětníků. Román není historickou studií a autorka neustále zvažovala, kde nastavit hranici beletrizace – opírala se přitom o stále narůstající respekt k osobě prof. Vackové a členům její rodiny.

Profesor Bouzek promluvil o Růženě Vackové jako o kunsthistoričce a archeoložce a představil její velmi erudované oborové práce i píli a sebekázeň, s nimiž se vědecké činnosti věnovala.

Historička Adéla Gjuričová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), členka širší rodiny Růženy Vackové, o paní profesorce mluvila jako o člověku, který v její rodině fungoval jako morální autorita. Připomněla, že jednou z mnoha aktivit Růženy Vackové bylo i plnění kulturní rubriky jednoho z tehdejších deníků, jehož celou stranu hustého textu měla na starosti s partnerem. Po roce 1945 přispívala do časopisu Katolík, jednoho z mála titulů, kde se objevily kritické hlasy na vyhnání Němců.

Kniha Trestankyně: Příběh Růženy Vackové vyšla letos v nakladatelství Mladá fronta.

Výstava Neklidná figura: Exprese v českém sochařství 1880–1914, pořádaná Galerií hlavního města Prahy, je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější samostatnou výstavou českého sochařství od zániku legendární expozice moderního českého sochařství realizované Národní galerií na zámku Zbraslav. Galerie hlavního města Prahy se tím po dlouhé době vrací k sochařské výstavě, konkrétně do doby přelomu 19. a 20. století, kdy bylo sochařství na svém vrcholu. Zachycuje průřez těmi nejvýznamnějšími talenty, jakými byli kromě dominujícího Josefa Václava Myslbeka František Bílek, Stanislav Sucharda, Josef Mařatka, Ladislav Šaloun, Quido Kocián, Bohumil Kafka nebo Jan Štursa, a zároveň celou řadu projevů od méně známých, avšak dobově určujících sochařů. Jejich plastiky jsou na výstavě konfrontovány s typickými ukázkami děl světových sochařů Augustem Rodinem, Constantinem Meunierem a Antoine Bourdellem, kteří zasáhli do českého vývoje svými soubornými pražskými výstavami.

Požadovaná uměleckost znamenala stupňování senzuálních a emocionálních kvalit plastického projevu v duchu hledané modernosti. Modernost ovšem nebyla založena na napodobování, ale na originalitě, na snaze vyjádřit uměním hlubší prožitek a smysl moderní doby. Tento obsah shrnuje výstava pod pojem exprese. Výstava je pojata historicky a také vývojově, ale jejím hlavním cílem je spíš ukázat expresi jako zdroj tvořivosti, jako podmínku kreativity.

„Neklidná figura“ se návštěvníkům otevírá akademismem 90. let 19. století včetně tvorby J. V. Myslbeka a jeho školy. V té době se začaly objevovat individuality, jež mezi sebou soutěžily o vysoké hodnocení své práce a začaly se srovnávat i se sochařstvím v zahraničí, zejména ve Francii. V důsledku toho dosáhlo české figurální sochařství v období od 90. let 19. století až do 1. světové války vysoké umělecké úrovně, zcela srovnatelné s moderní evropskou tvorbou.

V úvodu výstavy autoři Petr Wittlich a Sandra Baborovská společně s architektem Dominikem Langem otevřeli návštěvníkům zaslepená okna, aby do prostoru mohlo vniknout denní světlo. Ve velkých sálech, kde jsou představeny symbolismus, impresionismus, expresionismus a novoklasicismus, pracovala světelná designérka Pavla Beranová se světlem umělým a pro každé období se snažila najít adekvátní světelnou atmosféru. V menších sálech je zastoupena dekorativní a monumentální tvorba projevující se ve veřejném prostoru na novostavbách a pomníkových realizacích.

Výstavní projekt „Neklidná figura“ si klade za cíl obnovit zájem českého publika o mimořádně kvalitní část naší kulturní tradice a poukázat na příklady, které mohou být stimulující i pro současnost. Architekt Dominik Lang odkazuje na prostředí přelomu století dobovými čalouněnými sokly. Nebylo však záměrem vytvořit repliku. Architektonické řešení se snaží se vším respektem poučit z vnitřní logiky plastik, jejich dobovým kontextem i fenoménem neklidu. Lang se zároveň snaží akcentovat zobrazování figury jako „všudypřítomného“ těla.

K výstavě vychází stejnojmenná publikace v nakladatelství Karolinum. Je doprovozena dobovými fotografiemi z pozůstalostí samotných sochařů. Obsahuje několik odborných statí a teoretické dobové texty. Do publikace přispěli Petr Wittlich, Sandra Baborovská, Tomáš Hylmar a Marie Rakušanová.

Sandra Baborovská, Petr Wittlich

Výstavu pořádá Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií v Praze. 

tisková zpráva CZ

tisková zpráva EN

Východoevropský klub, Studentské hnutí za solidaritu a hnutí Politika a svědomí zvou na besedu s názvem „Zápas o veřejnoprávní média“.

11. května 2016 prezident republiky spolu s ministrem financí poprvé veřejně nabídli možnost zestátnění českých veřejnoprávních médií, která údajně pracují neobjektivně jako „hlásná trouba TOP 09″, která jsou nevýhodná jak ekonomicky, tak z hlediska našich „suverénních národních zájmů“, když jen dokreslují a potvrzují naši podřízenost EU, USA i všem jiným „oppinion makerům a leaderům“ společnosti, kteří zotročují náš národ a vytváří údajně jeho novou okupaci… Tím znovu otevřeli nejen otázku po objektivitě v žurnalistice, po pravdě, která nikomu a ničemu neslouží, ale také po smyslu nezávislých médií veřejné služby.

Jaká je role i význam veřejnoprávních médií v současných klíčových tématech naší společnosti? Jaké jsou jejich možnosti i limity? Jsou tato média ohrožením naší veřejné debaty nebo naopak klíčovou institucí utvářející její rámec? Jaká je aktuální situace uvnitř těchto médií? V jakých podmínkách jsou nuceni pracovat jejich novináři? Jsou tato média stále plně nezávislá nebo podléhají tlaku? Jakému? Existují řešení současných problémů? Co čeká Českou televizi a Český rozhlas v blízké budoucnosti, snad budoucnosti příštích parlamentních voleb? A nakonec jaká může být role občanské společnosti v tomto vývoji?

Přijďte analyzovat současnou situaci, pokusit se odpovědět na položené otázky i zvážit možné cesty budoucího vývoje ČT a ČRo s hosty:

Marek Wollner: investigativní novinář a publicista v České televizi, kde nyní pracuje na pozici šéfredaktora reportážní publicistiky v ČT, pod niž spadají mimo jiné také pořady „168 hodin“ a „Černé ovce“. Sám je moderátorem a dramaturgem známého pořadu „Reportéři ČT“.

Veronika Sedláčková: dříve moderátorka pořadu „Události a komentáře“ na ČT, poté reportérkou také v TV Nova, nyní moderuje pořady v Českém rozhlasu a v TV Noe.

Hana Marvanová: právnička, dříve poslankyně, spoluzakladatelka Občanského fora, nyní působí v advokacii a občanských iniciativách, mimo jiné v iniciativě Svoboda médiím.

Beseda bude moderovaná. Akce se koná pod oficiální záštitou FF UK a FHS UK.

kdy: v úterý 7. června od 19:00

kde: hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 2, místnost č. 200

událost na Faceboku

26. května 2016 ocenila Česká Národní kancelář CEEPUS nejlepší projekty univerzitních sítí za uplynulý akademický rok. Letos získalo ocenění celkem šest vysokoškolských pracovišť z pěti českých univerzit. V síti AT12 (Language and literature in a Central European context) získal ocenění Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Katedra nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Výměnný program CEEPUS mnozí pedagogové a zejména studenti preferují proto, že má ve srovnání například s Erasmem poměrně jednoduchou administrativu. S jeho organizací pracovníkům ústavu pomáhají pracovníci zahraničního oddělení FF UK (rezervace ubytování, dokumenty ke studiu a pobytu v Praze, výplata stipendií).

Do sítě Language and Literature in a Central European Context  je zapojeno 17 středoevropských univerzit a 20 organizačních jednotek. Tato síť s centrálou ve Vídni byla původně vytvořena pro spolupráci středoevropských ústavů nederlandistiky. Účastnilo se jí také Oddělení nederlandistiky v Ústavu germánských studií FF UK. Později byla síť rozšířena i na jiné jazyky a literatury, zejména slovanské, a proto je jejím koordinátorem na fakultě stal ÚČLK.

Naše spolupráce s mezinárodními partnery je efektivní. Nejlepší kontakty byly vytvořeny s Jagelonskou univerzitou v Krakově a s Vídeňskou univerzitou. Mimochodem právě tyto tři univerzity (včetně Univerzity Karlovy) vznikly již ve 14. století a jsou nejstarší ve střední Evropě. Zde se podle našeho názoru udržuje tradice střední Evropy jako prostoru tolerance a koexistence různých jazyků, náboženství a kultur. Pro širším smyslu to jistě platí i pro naši síť a věříme, že i pro celý projekt CEEPUS.

Naši studenti se nejvíc zajímají o pobyty na univerzitách ve Vídni a v Krakově. Studenti, kteří k nám přijíždějí, nejčastěji pocházejí z Chorvatska, Srbska, Polska a Rakouska. Kromě pravidelných pobytů přijíždí každý rok několik studentů jako tzv. free mover. Zdá se, že studium v Praze je pro ně velmi přitažlivé. Vyjíždějící i přijíždějící studenti i doktorandi často využívají CEEPUS k tomu, aby pracovali na svých diplomových pracích a disertacích. Většina zpětných ohlasů studentů je velmi pozitivní. Program CEEPUS je flexibilní a umožňuje individuální přístup. Určitým problémem zůstává fakt, že jej využívá jen málo českých učitelů.

Náš ústav si ocenění, jehož se nám dostalo, velmi váží. Je pro nás pobídkou, abychom pokračovali v kulturní a pedagogické koordinaci a integraci mezi středoevropskými univerzitami, která se již stala tradicí.

za Ústav české literatury a komparatistiky FF UK připravil prof. Jiří Holý

V pátek 3. 6. 2016 otevřel Státní zámek Duchcov novou stálou expozici „Okouzleni antikou“ vystavující 150 historických odlitků slavných i méně známých antických uměleckých děl pocházejících se sbírek Ústavu pro klasickou archeologii FF UK.  

Expozice je rovněž zaměřena na odkaz a reflexi antiky v evropském výtvarném umění od renesance až po současnost, na fenomén Grand Tour – kavalírské cesty šlechty na jih Evropy spojené s objevováním památek antického starověku, na sběratelství antických památek a v neposlední řadě na snoubení antických vlivů s architekturou a výzdobou barokních šlechtických sídel. Sál divadelní scény na zámku Duchcov připomene antické inspirace v zámeckém divadle včetně rekonstrukcí dvou barokních divadelních kostýmů a divadelních rekvizit.

Vystavené sochy pocházejí ze Sbírky odlitků antické plastiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Mezi ty nejimpozantnější patří výzdoba štítu z chrámu bohyně Afaie na ostrově Aigína, sestávající z celkem deseti postav v téměř životní velikosti. Na jedné z nich, tzv. Paridovi, je navíc provedena barevná rekonstrukce jako připomínka původního vzhledu antických památek. Nachází se zde také jedna z unikátních rekonstrukcí provedených prof. W. Kleinem během jeho působení na Univerzitě Karlově, Myrónovo sousoší bohyně Athény se satyrem Marsyou. Expozice je doplněna o několik originálů antické keramiky s pohřební tematikou a historické cestovatelské potřeby, suvenýry přivezené z cest a dobové obrazové prameny s ikonografií dokládající objevování antické kultury a její etablování ve světě české i evropské aristokracie.

Expozici připravil Národní památkový ústav a Filozofická fakulta UK.

Autoři a autorky: PhDr. Marian Hochel, Ph.D., PhDr. Olga Klapetková, PhDr. Eva Lukášová, doc. PhDr. Peter Pavúk, Ph.D., Mgr. Lenka Vacinová.

Manažer projektu: Ing. Filip Malý.

Kontakty

Ina Píšová

+420 777 739 951

ina.pisova@ff.cuni.cz

Ke stažení:

Tisková zpráva_CZ 

Tisková zpráva_DE 

Tisková zpráva_ENG

Na webových stránkách expozice jsou k dispozici fotografie v tiskové kvalitě a bannery.

Ve dnech 1.–2. 6. 2016 navštívil FF UK rektor Vietnam National University – Hanoi, pan Pham Quang Minh. Společně s paní děkankou podepsali rámcovou smlouvu o spolupráci mezi oběma institucemi.

Konkrétně by měla přispět k rozvoji vietnamistiky, zvýšení prestiže Ústavu Dálného východu FF UK (jenž do budoucna usiluje o akreditaci magisterského i doktorského studia tohoto jazyka, který není vyučován jinde v ČR ani dalších státech střední Evropy), navázání spolupráce v rámci „jihoasijských studií“ obecně (VNU – Hanoi má celou řadu projektů s USA, Japonskem a Čínou) a samozřejmě posílení Institutu pro studium strategických regionů při Univerzitě Karlově v Praze.

Pan Pham Quang Minh rovněž navštívil Karolinum, kde byl oficiálně přijat prorektorem pro zahraničí. Do budoucna se připravuje smlouva na celouniverzitní úrovni.

foto: archiv FF UK

V Praze vznikne Centrum pro studium politické filozofie, etiky a náboženství, které bude zaměřeno na mezioborový výzkum klíčových aspektů veřejného života a otázek spojenými s rolí náboženství v současné liberální, sekularizované společnosti. Centrum disponuje akademickým zázemím Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a je zároveň propojeno s předními světovými univerzitami a instituty, především pak s Oxfordskou univerzitou, Harvardovou univerzitou, Univerzitou Notre Dame či s Vídeňským institutem humanitních věd (IWM).

„Výrazem mezinárodního charakteru této aktivity je skutečnost, že centrum bude spolupořadatelem globální konference o roli náboženství ve veřejném životě, která se uskuteční v příštím roce na Oxfordské univerzitě,“ uvedl profesor Tomáš Halík, jeden z iniciátorů vzniku centra a předseda jeho rady.

Cílem centra je vytvářet a podporovat intelektuální dialog o současných trendech v politickém a etickém diskurzu, usiluje však i o konkrétní zapojení do mezináboženského dialogu, který je v současnosti zřejmě největší výzvou, které západní civilizace čelí. Svými akcemi centrum cílí nejen na akademickou scénu, ale snaží se i o zapojení širší odborné veřejnosti do společenské debaty.

„Centrum přivede do Prahy osobnosti světového formátu a propojí Filozofickou fakultu UK s nejlepšími univerzitami světa,“ zdůraznila děkanka FF UK Mirjam Friedová.

Mezi členy rady centra patří kromě Tomáše Halíka i Jiří Přibáň z britské Cardiff Law School, Tomáš Petráček z Univerzity Hradec Králové či Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

V poradním akademickém kolegiu centra zasednou významné osobnosti světového formátu jako přední filozof Charles Taylor, jeden z nejvýraznějších morálních filozofů současnosti Jeff McMahan, legendární novinář, historik a profesor Oxfordské univerzity Timothy Garton Ash či významný křesťanský teolog Alister McGrath.

Dosavadním hlavním podporovatelem centra je společnost Sekyra Group, jejíž zakladatel Luděk Sekyra dnes působí na Oxfordské univerzitě a plánuje s centrem dlouhodobou institucionální spolupráci.

Zahajovací akce centra se uskuteční dne 16. června 2016 od 16 hodin v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Proběhne formou diskuzního setkání na téma Náboženství a nacionalismus ve střední Evropě: Využívání a zneužívání náboženských hodnot v politice. Diskuze se zúčastní Grzegorz Ekiert, ředitel centra středoevropských studií na Harvardově univerzitě, Shalini Randeira, ředitelka Vídeňského institutu humanitních věd, a Tomáš Halík.

Na diskuzní setkání naváže projekce unikátního filmu o Janu Patočkovi, který vychází z dosud nepublikovaných záběrů a nového dokumentárního materiálu.

Kontaktní osoba:

Jakub Jirsa, Ph.D.

Ústav filosofie a religionistiky FF UK

jakub.jirsa@ff.cuni.cz

+420 776 884 817

 V Praze dne 7. června 2016

Tisková zpráva (DOC)

Tisková zpráva (PDF)

pozvánka na zahajovací akci a diskuzní setkání Náboženství a nacionalismus ve střední Evropě: Využívání a zneužívání náboženských hodnot v politice (PDF)

Zajímají vás interdisciplinární přístupy v humanitních a společenských vědách? Chcete studovat v Praze, Paříži, Budapešti nebo v Katánii? Lákají vás dva až tři diplomy z různých zahraničních univerzit?

Dvouletý evropský magisterský program (120 ECTS) TEMA European Territories: Identity and Development vyniká vysokou akademickou úrovní. Nabízí interdisciplinární přístup k výzkumu zásadních otázek, jako je problematika národa, regionu, civilizace a města, se zaměřením na urbánní studia a na kulturní dědictví. Program je otevřen především pro studenty, kteří získali bakalářský diplom z některého ze široké škály humanitních a společenskovědních oborů.

Akademická kvalita programu TEMA je zaručena dobře renomovanými evropskými univerzitami – univerzitou Eötvöse Loránda v Budapešti, Univerzitou Karlovou v Praze, univerzitou École des Hautes Études en Sciences Sociales v Paříži a Univerzitou v Katánii. Jazyky programu jsou angličtina a francouzština, ale uchazeči mohou žádat i o jednojazyčnou variantu „English ONLY“.

Program v letošním roce nenabízí stipendia, proto si student musí najít finanční prostředky sám. Může se buď přihlásit jako samoplátce, nebo získat stipendium od některé z nadací.

Pro více informací navštivte stránku mastertema.eu.

Přihlášky zasílejte do 15. června 2016.

Ve dnech 27.–29. června se na FF UK uskuteční konference Kulturní lingvistika pro dnešní Evropu. Člověk, jazyky, hodnoty. Konference bude svým zaměřením na kulturně orientovanou lingvistiku ojedinělou událostí v českém i mezinárodním kontextu, mj. i proto, že v ní bude věnována pozornost také českému znakovému jazyku. Účast přislíbili významní lingvisté jako Jerzy Bartmiński (Lublin), Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska (Lublin), Alena Bohunická (Bratislava), Mariarosaria Gianninoto (Grenoble), Jörgen Trabant (Berlin), James Underhill (Rouen), Ludmila Volná (Rouen); z domácí univerzity vystoupí Alena Macurová, Irena Vaňková a Naďa Dingová (Praha).

Konference je věnována moderní etnolingvistice, resp. kognitivně orientované kulturní lingvistice. Ta navazuje na humboldtovský směr uvažování o jazyce jako obrazu světa, což je dnes aktuální nejen odborně, ale – jak naznačuje název – i společensky. Další zvláštností tohoto mezinárodního setkání je to, že se snad poprvé v sousedství jazyků, které jsou v perspektivě kultury obvykle zkoumány (v tomto případě češtiny, slovenštiny, polštiny, francouzštiny, němčiny, angličtiny a čínštiny), ocitá i český znakový jazyk a s ním spojená kultura českých neslyšících.

Nápad na uspořádání takto specifické konference vzešel z dlouholeté spolupráce s etnolingvisticky orientovanými kolegy ze zahraničí, především s Jamesem Underhillem z Rouenu a s Jerzym Bartmińským z Lublinu. Na přípravy konference a její program jsme se zeptali doc. Ireny Vaňkové z Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK.

Jak jste navázala spolupráci s francouzskými a polskými kolegy?

Úplně běžně. Prof. Bartmińského jsem oslovila ještě v minulém století, když jsem si přečetla něco z textů lublinské etnolingvistické školy: upoutal mě zcela jedinečný přístup k jazyku, který zohledňoval folklor, umělecké texty a význam viděl v kontextu lidských hodnot a kultury. Z Lublinu se nám pak dostalo mnoho inspirativní literatury, přišla spolupráce, spřátelili jsme se se spoustou zajímavých lingvistů.

James Underhill přišel naopak jednoho dne sám, protože ho zaujaly naše knížky. Bylo to asi před deseti lety, když byl v Praze na nějaké translatologické konferenci (původním zaměřením je totiž překladatel a translatolog). Začali jsme spolupracovat, v roce 2007 nám třeba přispěl do tematického čísla Slova a smyslu.

Mezníkem byl  rok 2009, kdy jsme v Praze s naší tehdejší kognitivnělingvistickou skupinou pořádali výroční konferenci Asociace slavistické kognitivní lingvistiky. Tam jsme pozvali jak prof. Bartmińského, tak prof. Underhilla, a oni dodnes vzpomínají, jak se v Praze spřátelili. Později nás všechny sblížil velký lublinský projekt EUROJOS, který zkoumal konceptualizaci hodnot v jednotlivých jazycích. Zabýval se třeba pojmem domov, o tom proběhla setkání v Lublinu i v Rouenu. Pod vedením prof. Bartmińského vzniká mezinárodní axiolingvistický slovník, soustředěný prozatím na pojmy domov, svoboda, práce, čest a Evropa. Zatím je na světě první díl – o domově v 18 jazycích.

A v Karolinu právě vychází kniha dvanácti studií Jerzyho Bartmińského v českém překladu – o doslov jsem nemohla nepožádat právě Jamese Underhilla.

Jazyk v kontextu kultury: dvanáct statí z lublinské kognitivní etnolingvistiky Jerzy Bartmiński, Karolinum, 2016 Lublinská etnolingvistika vycházela původně ze zkoumání lidového jazyka a folkloru, z hledání stereotypů a symbolů ukotvených v lidové kultuře. Později však tento okruh významně překročila a pojmy jako jazykový obraz světa, (jazykový) stereotyp či pojmový, resp. významový profi l, a konotace se staly podstatou studia sémantiky v širším, tj. kognitivním, sociálním a kulturním rámci, a to bez ohledu na to, o jakou komunikační sféru či typ textů se jednalo, zda šlo o současný jazyk, anebo o studium jeho předchozích vývojových stadií. Jerzy Bartmiński je dnes jedním z nejvýznamnějších polských i evropských lingvistů a přední představitel moderní etnolingvistiky, objevil a spolu se svými kolegy uplatňuje originální metody zkoumání sémantických struktur jazyka, jež v mnohém připomínají též kognitivní lingvistiku americké provenience. S pomocí těchto metod lze odhalovat konceptualizační mechanismy koncentrované v kultuře určitého jazykového společenství, v jeho uvažování, způsobu života i hodnotovém systému. Vyjevuje se tak, jaký obraz světa je v daném jazyce fixován: ono specifické, generacemi sdílené, staré (a zároveň se pomaleji či rychleji proměňující) vidění skutečnosti má totiž podobu stereotypů různého druhu a řádu, a ty je možno studiem jazykových a textových dat vynést na povrch, usouvztažnit a interpretovat. Monografie Jazyk v kontextu kultury přináší českému čtenáři pohled na lublinskou kognitivní etnolingvistiku prostřednictvím těchto prací, které jsou do češtiny přeloženy poprvé.

Kdy jste začali společně plánovat nadcházející konferenci?

První myšlenka vznikla přesně před rokem, v červnu, když jsme pořádali Dny kognitivní lingvistiky. To je tradiční konference kroužku studentů a doktorandů z FF UK a PedF UK, kteří se zabývají kognitivní a kulturní lingvistkou. Pozvali jsme Jamese Underhilla, ten přijel a byl setkáním nadšen. Opakoval, že nám tu spoustu zapálených studentů a doktorandů závidí. Poprvé se zde setkal i s kognitivně-kulturním přístupem k českému znakovému jazyku – a vlastně s lingvistikou znakových jazyků vůbec. Navrhl uspořádat v Praze setkání spřátelených badatelů a pozvat i profesora Bartmińského, protože právě z jeho metodologie mnoho našich doktorandů vychází. Impuls, ideu i prvotní energii dodal tedy James Underhill, a nejen to. Dokázal s sebou přinést i materiální podporu a záštitu univerzity v Rouen, čehož si velice vážíme. Stejně tak si vážíme i velké podpory, které se nám dostalo od paní děkanky FF UK i od pana rektora, kteří konferenci ochotně zaštítili z české strany. Naši studenti se zase obětavě pustili do organizace i odborné přípravy, na konferenci jsme se zaměřili i ve speciálních seminářích.

Na jaká témata především budou přednášky a referáty zaměřeny?

V přednáškách bude věnována pozornost (až na jednu výjimku potvrzující pravidlo) evropským jazykům a evropským hodnotám, jež jsou těmito jazyky neseny. Jak se proměňují?  Mizí dosavadní obrazy světa, nivelizují se? Co je dnes v  evropských jazycích vnímáno jako cizí? Jak se v nich mluví o člověku – jako o individuu, jako o součásti kolektivu? A lze nahlížet na dnešní jazyky prizmatem Humboldtovy filozofie? To jsou jen příklady. Lublinské referáty se budou zabývat metodologickými otázkami: na jakých základech vytvářet kognitivní definicí významu, jak stanovovat pojmové profily. Nás v Praze zajímá i to, nakolik lze tyto metody použít také pro studium znakových jazyků.

Odpoledne chceme představit práci našich kolegů, doktorandů a studentů, kteří se dlouhodoběji zabývají kognitivně-kulturní lingvistikou, někteří z nich aplikací jejích premis a metod na znakové jazyky.

Věříme, že takovéto setkání napříč jazyky i kulturami bude zajímavé nejen pro nás, kdo konferenci připravujeme, ale i pro hosty. Ti mohou všechny přednášky i referáty vyslechnout a zapojit se do diskuse – buď hned, anebo v rámci kulatého stolu ve středu odpoledne.

30. června se již podruhé rozezní branický Dominikánský dvůr studentským Minifestivalem BOKEM. Program festivalu nabídne literární čtení, divadelní představení, filmovou projekci, koncerty, uměleckou instalaci, program pro děti a bazar knih a oblečení. Letošní ročník si můžete užít za dobrovolné vstupné.

Tereza Kuglerová, jedna z organizátorek minifestivalu, vidí sílu hlavně v mnohosti programu: „Doufáme, že si tady každý může najít to svoje, ať už to bude například čtení Václava Kahudy, projekce filmů Haruny Honcoop oceněných na letošním ročníku festivalu Zlatý voči, koncerty kapel ±0 a ROLE, nebo třeba jen atmosféra Dominikánského dvora takhle před prázdninami. Snažíme se myslet i na rodiče s dětmi, jedno z literárních čtení tak bude určeno přímo pro malé posluchače. Dále připravujeme malý freeshop knih a oblečení, tedy obchod bez peněz či za dobrovolný příspěvek. Návštěvníci můžou přinést vyřazené kousky ze svých šatníků a knihoven a vyměnit za jiné a neokoukané.“ Výtěžek z bazaru bude věnován na účely realizace bistra Kuchařek bez domova.

Festival se bude konat v prostorech Dominikánského dvora v Braníku, nynějším sídle Zemského akciového pivovaru. „I když už je Dominikánský dvůr zčásti opravený, pořád si zachovává jakousi autentickou divokost rozpadající se stavby uprostřed města, která se nám k festivalu dobře hodí,“ zdůvodňuje výběr místa další z organizátorů Ondřej Vinš. Občerstvit se bude možné nejen v restauraci pivovaru, ale i na dvoře, kde se bude odehrávat hlavní program. Tam bude čekat stánek s „božskými hot dogy“ Hot God a stánek Kuchařek bez domova s nabídkou veganských pochoutek.

Loňské ho prvního ročníku Minifestivalu BOKEM se zúčastnilo kolem 300 návštěvníků. „Vzhledem k tomu, že letos bude festival propojen i s nově zpřístupněnými prostory pivovaru, doufáme, že se tam objeví i lidé, které by nenapadlo vyrazit na akci podobného typu cíleně,“ upřesňuje pozvání předseda BOKu Jan Henyš.

BOK je zkratka pro Bohemistický kruh, studentský spolek působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který ozvláštňuje akademické dění rozličnými kulturními a vzdělávacími akcemi. Minifestival BOKEM je vyvrcholením ročních aktivit spolku, oslavou zakončení letního semestru a v neposlední řadě kulturní akcí otevřenou komukoli bez ohledu na věk nebo vzdělání.

Začátek festivalu je plánován na 14:00, podrobný program je k dispozici na facebookových stránkách studentského spolku BOK nebo na webu spolku. Vstupné na festival je dobrovolné.

22. června 2016 od 16 hodin proběhne Workshop mediální komunikace vedený tiskovou mluvčí FF UK Inou Píšovou.

Proč jej pořádáme

Jako špičková veřejná výzkumná a vzdělávací instituce se FF UK hlásí k principu univerzity jako otevřené instituce, která přijímá svoji zodpovědnost vůči společnosti, předvídá její potřeby a reaguje na ně. Široké veřejnosti poskytuje kvalitní odborná stanoviska, informuje ji o výsledcích svého výzkumu a přijímá roli iniciátora a mediátora společenské debaty.

Usilujeme o fakultu se silným hlasem ve veřejném prostoru, k čemuž potřebujeme

• efektivní komunikační strategii posilující společenskou autoritu fakulty a její dobré jméno (kterou představíme v úvodu semináře)
• členy akademické obce, kteří jsou ochotni vstupovat do mediálního prostoru a vědí jak (k tomu pomohou pravidelné workshopy)

Co bude jeho obsahem

• jak účinně medializovat vědecký výstup
• • jak funguje Česká tisková kancelář (ČTK), Česká televize a Český rozhlas, na jaký typ informací reagují a jak s nimi pracují
• s jakými českými médii a novináři spolupracovat a s jakými ne (nabídneme aktuální vlastnicko-politicko-názorovou mapu české mediální krajiny)
• jaká je současná mediální strategie fakulty a jak FF UK naplňuje tzv. třetí (veřejnou) roli univerzity
• specifika mediálního vystupování v televizi a v rozhlase na základě konkrétních ukázek

Komu je určený

Akademikům, doktorandům a dalším zájemcům o popularizaci vědy a vědeckých výstupů fakulty.

Kdy a kde

22. června 2016 od 16 do 18 hodin v místnosti 104 (hl. budova). Účast není třeba potvrzovat předem.

Těším se na viděnou!

Ina Píšová

tisková mluvčí FF UK

Děkanka FF UK Mirjam Friedová jmenovala prof. PhDr. Ivana Šedivého, CSc., ředitelem Ústavu českých dějin FF UK s účinností od 1. září 2016.

Učinila tak na základě doporučení mezinárodní výběrové komise vzešlého z otevřeného výběrového řízení dne 27. 6. 2016 a předložené koncepce rozvoje pracoviště.

Výběrová komise působila ve složení:

• Mgr. Ondřej Tichý, Ph.D., proděkan pro informační zdroje FF UK (předseda)
• Prof. Marie-Elizabeth Ducreux, Centre de Recherches Historiques, L’École des Hautes Études en Sciences Sociales
• PhDr. Eva Kowalská, DrSc., Historický ústav SAV
• Prof. Dr. Frank Hadler, Leipzig Center for the History and Culture of East Central Europe
• Prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D., Frederick S. Pardee School of Global Studies, Boston University

Doporučený kandidát získal v tajné volbě tři hlasy, následující kandidát hlasy dva.

Festival, jehož součástí bude programová linie MatFFyzExpo, bude probíhat od 30. června do 10. července v Chotěboři. MFF a FF UK nabídnou řadu přednášek z fyziky, informatiky, historie a religionistiky.

FF UK se do chotěbořského Festivalu fantazie, největšího českého festivalu popkultury (zejména sci-fi, fantasy a hororu), zapojila v roce 2014, a to v programové linii MatFFyzExpo ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou UK. Od té doby nabízí v této linii každý rok přednášky z historie, lingvistiky, religionistiky či antropologie. Letos festival probíhá od 30. června do 10. července; linie MatFFyzExpo bude otevřena od 1. do 9. července.

Přednášky MatFFyzExpo:

Stánky MatFFyzExpo:

Sci-fyzika

kdy: od 1. 7. 15:00 do 2. 7. 15:00

kde: Deskoherna

Virtuální realita v reálném prostoru

kdy: od 2. 7. 11:00 do 3. 7. 21:00

kde: Sokolovna

Hry (nejen) z Matfyzu

kdy: od 2. 7. 15:00 do 4. 7. 17:00

kde: Deskoherna

Fyzika do vlastních rukou

kdy: od 5. 7. 15:00 do 6. 7. 15:00

kde: Deskoherna

související: Pozvánka: Festival fantazie 2016 [matfyz.cz, 20. 6. 2016]

úvodní foto: Thinkstock.com

Ve 3. patře budovy Filozofické fakulty UK v Celetné 20 je možné až do konce září vidět výstavu Alois Musil: český Lawrence z Arábie. Pořádá ji Galerie pod schody FF UK ve spolupráci s Galerií Nativ a Akademickou společností Aloise Musila, autory panelů jsou Mgr. Martina Veselá a Ing. Pavel Žďárský. Výstavu iniciovala a uspořádala PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. (Ústav etnologie FF UK). Na několika panelech a ve dvou vitrínách se zájemci mohou seznámit se životem, dílem a objevy orientalisty, kněze, teologa, historika, cestovatele, diplomata a spisovatele ThDr. Aloise Musila.

Začátek dlouhé cesty k uspořádání výstavy přiblížila Barbora Půtová: „Celá myšlenka vznikla v okamžiku, kdy se v rámci Dnů židovské kultury konala ve Studentském klubu Celetná výstava fotografií Aloise Musila. Jednalo se pouze o několik velkoformátových fotografií; proběhla však komentovaná prohlídka, kde jsem se setkala s panem Tomášem Sadílkem, jedním z členů Akademické společnosti Aloise Musila.“

Barboru Půtovou napadlo, že Ústav etnologie FF UK disponuje prostory a Společnost má množství materiálu, bylo by tedy možné uspořádat výstavu. Spolu s Tomášem Sadílkem se setkali s dalšími členy Akademické společnosti Aloise Musila a dohodli se, jaké materiály by bylo vhodné prezentovat. „Přišlo mi líto, že je něco takového k dispozici, ale nikdo to nevidí. Nechala jsem si panely nafotit a poslat, abych měla představu o jejich podobě. Dostala jsem odkaz i na stránky Společnosti, kde jsme vybrali fotografie, Tomáš Sadílek nám zapůjčil knihy do vitrín, které jsou dnes součástí výstavy. Mrzí mě jen to, že ve vitríně nebyl prostor na Musilovu korespondenci,“ upřesňuje Barbora Půtová. Z korespondence Aloise Musila je dobře patrné, které skutečnosti preferoval a jak praktickým člověkem byl – dokresluje tedy život cestovatele a vědce ve všech jeho aspektech.

A co všechno je na výstavě k vidění? Fotografie z míst, která Alois Musil navštívil, včetně podrobných popisků. Snímky, které použil ve svých knihách, i pohlednice se vzkazy dokládajícími opět to, že i velký cestovatel se zabýval obyčejnými věcmi denního života. Názorně je zde prezentován plán cest, kterými profesor Musil prošel, umajjovské pouštní zámky (Kasr Azrak, Kasr Charána, Kasr Al-Mšatta, Kusajr Amra s freskovou výzdobou, jordánská Petra), ale i fotky ze Saúdské Arábie, Iráku a Jordánska. Celkový obraz dokreslují některé z knih, které Musil napsal.

Vernisáž výstavy: dr. Barbora Půtová a profesor. Eduard Gombár

Jedním z exponátů výstavy je také komiks na motivy života badatele, Šejch Músá aneb prof. Alois Musil od Kristýny Košutové, vydaný roku 2015 v odborné spolupráci s Akademickou společností Aloise Musila. Jeho základem je bakalářská práce s názvem Komiks o práci a životě významného muže. Músa al Rueili aneb ThDr. Alois Musil, vytvořená autorkou v roce 2013 na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni pod vedením doc. M.A. Barbary Šalamounové.

Výstavu s podtitulem Orient, kolébka velkých náboženství, se mně stal druhou vlastí, jeho obyvatelé rodnými bratry je možné si prohlédnout po celé prázdniny až do 30. září 2016.

Akademická společnost Aloise Musila sdružuje badatele se zájmem o dílo a odkaz předního českého orientalisty. Zaměřuje se na studium jeho publikovaných i nepublikovaných vědeckých materiálů a dokumentů týkajících se výsledků jeho práce a běhu jeho života. Vyvíjí intenzivní publikační, výstavní a přednáškovou činnost směřující k popularizaci osobnosti profesora Musila a jeho díla. Péče o odkaz badatele však stále zůstává zájmovou činností. Pozůstalost Aloise Musila spravuje Muzeum Vyškovska, otevřena je pamětní síň.

Prof. ThDr. Alois Musil, dr. h. c., se narodil v roce 1868 v Rychtářově u Vyškova. Studoval v Kroměříži, Brně a Vysokém Mýtě, poté vstoupil do teologického semináře, roku 1891 byl vysvěcen na kněze. O několik let později se rozhodl proniknout do samotných základů křesťanství na École Biblique v Jeruzalémě a mezi jezuity na Université St. Joseph v Bejrútu. Práci v Orientu mu umožnila pomoc politika F. L. Riegra, profesora R. Dvořáka a vídeňského orientalisty profesora D. H. Müllera. Musil podnikal nebezpečné, ale úspěšné výzkumné výpravy, stal se spolunáčelníkem dvou beduínských kmenů. Objevil pouštní hrad Amra s unikátními freskami s figurálními motivy, shromáždil spoustu poznatků archeologických, etnografických i přírodovědných. V Evropě však musel čelit podezření a kritice. Aby obvinění vyvrátil, cestoval na místa svých výzkumů znovu s bratrem arcivévodkyně Zity, jejímž se stal zpovědníkem. Věnoval se diplomatickým úkolům. Jeho zásadním dílem je šestidílná publikace Oriental Explorations and Studies, vydaná v USA, celkově však napsal 70 knih a přes 1200 odborných článků. Zemřel v roce 1944.

foto: Akademická společnost Aloise Musila

webové stránky Akademické společnosti Aloise Musila

facebookový profil Akademické společnosti Aloise Musila

Velkoformátové tematické nástěnné fotokalendáře jsou v českém prostředí výjimečné, Český egyptologický ústav FF UK však již od roku 2009 pokračuje v tradici jejich vydávání. Každý rok se tak na stránkách kalendáře o rozměrech cca 62 × 74 cm (drobné změny formátu přicházely vždy s úpravou grafiky) můžeme setkat s nejnovějšími objevy českých egyptologů, a to v záviděníhodné kvalitě a doplněnými zasvěcenými texty.

Autorem fotografií je od počátku projektu fotograf Martin Frouz, který pro letošek vybral snímky s tematikou šachtových hrobů na západním okraji egyptologické koncese nedaleko pyramid v Abúsíru, avšak hrobů o dvě tisícovky let mladších, než jsou tyto pyramidy. Martin Frouz letos získal i za svou další práci několik prestižních cen. Zeptali jsme se jej na podrobnosti týkající se tradice vydávání kalendářů a na další pracovní plány.

Jak vznikla idea velkoformátových egyptologických kalendářů?

Byla to, jak už to bývá, shoda několika okolností. Sponzoři, kteří kalendář každoročně podporují, hledali téma, kterým by zaujali své klienty, a líbila se jim výstava, kterou jsem tenkrát měl v České národní bance. Z toho pak po dohodě vzešel první koncept kalendáře o Egyptě a egyptologii, zejména české. Existují však i výjimky – v této sérii vznikl i jeden kalendář o paleolitickém umění, zejména z oblasti Moravy. Postupně se drobně měnila i koncepce a grafická úprava. Nyní se již pokoušíme v populární formě přibližovat vybrané okruhy či oblasti výzkumu našich egyptologů. Důležité je, aby dílo dávalo smysl, a přitom bylo zajímavé pro maximální rozsah diváků, ke kterým se dostane.

Můžete popsat, jak probíhá každý rok výběr fotografií pro kalendář? Materiálu musí být víc než dost…

Nyní se to již částečně ustálilo, takže hned po výběru tématu, okruhu, který se bude zpracovávat, zjistíme, zda je dost podkladů, nebo bude ještě nutné něco doplnit. Vzhledem k tomu, že témata hledáme kontinuálně, plánujeme některé kalendáře i několik let dopředu, ale při konečném výběru samozřejmě stejně není nikdy dost času a něco se mění či upravuje na poslední chvíli. Hledá se vždy titul, který zaujme a uvede téma. Následně vybíráme 12 hlavních obrazů, které doplňujeme tak, aby se dané téma ještě více přiblížilo, rozvinulo nebo doplnilo.

Kalendáře jsou neprodejné, stejně jako slavné kalendáře Pirelli. Existují ještě další styčné body?

Přestože jsme zaznamenali zájem i o zakoupení kalendářů, domluvili jsme se v celém širším okruhu tvůrců a sponzorů, že zachováme exkluzivitu kalendáře, který lze získat pouze darem a není v běžné komerční distribuci. Naše nástěnné kalendáře vycházejí kontinuálně již mnoho let, ale na rozdíl od Pirelliho je tvoří celou dobu obdobný tým lidí a vycházejí především z mé fotografické tvorby. To je jejich největší silou, ale i slabinou. Můžeme tvořit koncepci a připravovat témata dopředu, ale může dojít i k vyčerpání nosných témat a únavě celého projektu. Přesto však věřím, že nám invence ještě vydrží :-).

Dlouhá léta se účastníte expedic Českého egyptologického ústavu FF UK nejen do Abúsíru. Jak zvládnete skloubit svou práci v Čechách s dlouhými pobyty na expedicích?

V současné době jsem na částečný úvazek na Českém egyptologickém ústavu FF UK zaměstnán. Jinou práci vykonávám převážně jako volný pracovník, a tak je nutno vše především dobře koordinovat a spoléhat na kolegy, kteří v době mé nepřítomnosti zastanou kromě své práce i část toho, co já nemohu vyřešit na dálku. Hlavní část této práce zastává nyní především má žena Martina. Ale mohu se opřít samozřejmě i o grafické studio a mnohé další spolupracovníky. Na některých projektech se také podílím jen jako člen týmu, nemusím všechny projekty, které dělám, i řídit :-), pak samozřejmě záleží na koordinaci a časovém rozvržení projektů, něco jde dělat i na dálku, ostatní je třeba plánovat a dělat s předstihem.

V loňském roce i letos jste za své fotografie obdržel několik cen: jednu z dvou hlavních cen Czech Press Photo – Grant Prahy za fotodokumentaci opravy a průzkumu památek v Praze, byl jste i mezi čtyřmi nejúspěšnějšími v ceně diváků (pod hlavičkou Univerzity Karlovy). Váš kalendář Věčnost ukrytá v kameni získal hned čtyři ceny v soutěži Kalendář roku, kalendář UK Karolus quartus obdržel mimo jiné cenu veřejnosti. Kniha Hroby barbarů v Praze Zličíně, jež je vybavena vašimi snímky, získala první cenu v soutěži Gloria Musaealis v kategorii Muzejní publikace roku. Máte ještě další profesní cíle?

Chtěl bych zpracovat ještě nějaká témata převážně spojená s historickými, archeologickými, ale i jinými vědeckými tématy. Nejen Egypt, ale i oblast střední Evropy je pro mne velmi zajímavá. Jedná se o velké časové rozpětí od zkamenělin vzniklých před stovkami milionů let až téměř do současnosti. V tuto chvíli hledám formát, jak něco takového propojit do jediného díla tak, aby to zaujalo i někoho jiného než mne. Chystám se také pracovat na dalším pokračování metodik či příruček týkajících se využití fotografie v prostředí vědy. A kromě všech těchto profesních oblastí je zde i oblast volné tvorby, kterou v posledních letech silně zanedbávám a chtěl bych se jí také věnovat.

V obou soutěžích vaši práci ocenili nejen porotci, ale i veřejnost. Jak tato ocenění vnímáte?

Jakékoli ocenění, a ne jen v soutěžích, je jistou odměnou a známkou toho, že to, co děláte, není zcela marné, a alespoň někoho to nějak zaujalo. Nemá ale cenu něco dělat pouze a jen pro získání nějakého ocenění, protože i komise se skládá také jen z lidí a jejich hodnocení je jen jedním z pohledů. Je to však dobrá zpráva i pro vaše spolupracovníky a podporovatele, že spolupráce s vámi není úplně ztracený čas. Není však dobré koncepci díla podřídit jen úspěchu v nějaké soutěži, mohli bychom se pak stát jen sběrateli cen, odtrženými od svého skutečného publika. Nejdůležitější jsou pro mne diváci, lidé, kteří mé fotografie vnímají a pro něž tvořím.

Zmínil jste nedávno vydané metodické publikace, na nichž jste se podílel: Digitální a digitalizovaná fotografie pro vědecké účely v praxi památkové péče (s L. Bezděkem) a knihu Fotografie v biologické antropologii (s M. Králíkem). Chystáte se fotografovat ještě jiné oblasti vědy?

Nejde vždy jen o to, co bych já chtěl, ale mnohdy i o to, co je někdo ochoten podpořit a financovat. Je také důležité, aby to přineslo něco nového. Mám v plánu dále se věnovat jak samotné fotografické tvorbě spojené s různými oblastmi vědy, tak i teoretickému rozvádění kooperace fotografického média a vědních či jiných odborných oblastí. Chtěl bych v profesních tématech upozorňovat na všechny, kteří umí své dílo provést a předat pro současnost i budoucnost svým následovníkům, poctivě a bez žárlivosti na ty, co to umí ještě lépe, efektněji nebo třeba jen společensky úspěšněji.

Španělská královská akademie (Real Academia Española, RAE) byla založena v Madridu v roce 1713. Dle stanov je jejím hlavním úkolem pečovat o jednotu španělštiny – tou se mluví na obrovském území a proměny jednotlivých variant by mohly vést k narušení její celistvosti. Akademie úzce spolupracuje s národními akademiemi ostatních zemí španělského jazyka – od roku 1951 s nimi tvoří tzv. Asociaci akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española).

V současné době existují tři kategorie členů Akademie: členové řádní (académicos de número), členové korespondenti a členové čestní. Kategorie člena korespondenta existuje od roku 1859. Zvolení v tajném hlasování je výrazem uznání práce dotyčného badatele na poli výzkumu témat spjatých se španělským jazykem nebo literaturou. Členové korespondenti, kteří se dále dělí na členy španělské, hispanoamerické a (ostatní) zahraniční, se podílejí na aktivitách instituce, plní úkoly, které jim Akademie svěří, a mohou se účastnit jejích zasedání, která se týkají lingvistických nebo literárních otázek. Jedním ze členů korespondentů Akademie byl 23. června jmenován doc. Petr Čermák, který působí v Ústavu románských studií FF UK.

foto: Real Academia Española

Filozofická fakulta UK vypsala dodatečné přijímací řízení na obor Mezikulturní komunikace čeština – němčina / Interkulturelle Kommunikation und Translation Tschechisch – Deutsch (bakalářské studium jednooborové).

Přihlášky je možné podávat do 10. srpna 2016, a to prostřednictvím elektronického formuláře. Přijímací zkouška proběhne v pondělí 12. září 2016.

Podrobnější informace o přijímacím řízení naleznete zde.