Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima 11. července 2016 slavnostně předal zlatou medaili Univerzity Karlovy in memoriam významné vědecké osobnosti Daliboru Veselému. Medaile byla udělena za významný dar – několik tisíc vzácných knižních svazků –, který Univerzita Karlova obdržela z pozůstalosti Dalibora Veselého a za jeho pedagogické působení na Ústavu pro dějiny umění FF UK. Ocenění převzal v historické budově Karolina jeho bratr Drahosh Veselý.

Profesor Dalibor Veselý, český architekt a historik umění, patřil mezi nejvýznamnější evropské teoretiky architektury na přelomu 20. a 21. století. Vystudoval architekturu na ČVUT v Praze a na Akademii výtvarného umění v Praze u architekta Jaroslava Fragnera. Velký zájem měl také o dějiny umění, které studoval na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Filozofické přednášky Jana Patočky v něm probudily zájem o fenomenologii, kterou přenesl do své uměleckohistorické metody.  V šedesátých letech navázal úzké přátelské kontakty s předními umělci té doby: Janem Koblasou, Mikulášem Medkem a Alešem Veselým. V roce 1968 emigroval do Velké Británie. Krátce pracoval jako architekt v ateliéru známého anglického architekta Jamese Stirllinga. Od 70. let 20. století přednášel historii a teorii architektury na Architectural Association School of Architecture v Londýně, následně pak na Univerzitě v Essexu. Jeho univerzitní dráha vyvrcholila působením na architektonickém oddělení fakulty architektury a dějin umění Univerzity v Cambrige.

Po roce 1989 se pravidelně vracel do Čech a nezištně pomáhal českému dějepisu umění. V Ústavu pro dějiny umění FF UK vedl semináře věnované teorii architektury a dějin umění. Během svého života projevil přání, aby jeho rozsáhlá knihovna (zhruba 6000 svazků) sloužila studentům Univerzity Karlovy. V této knihovně jsou vzácné svazky věnované historii a teorii umění a architektury, které v knihovnách UK nejsou zastoupeny. Krátce před svou smrtí byl jmenován členem poradního orgánu rektora UK – Mezinárodní rady UK (International Advisory Board), složené z předních světových vědců.

Knihovna Dalibora Veselého bude po katalogizaci zpřístupněna studentům a širší odborné veřejnosti v rámci knižního fondu Filozofické fakulty UK.

Dalibor Veselý převzal in memoriam zlatou medaili Univerzity Karlovy [cuni.cz, 11. července 2016]

foto: archiv UK

Výstava Druhý život Karla IV., kterou Univerzita Karlova připravila spolu s Národní galerií při příležitosti oslav 700. výročí narození Karla IV., představuje veřejnosti řadu unikátních a dosud veřejně neprezentovaných exponátů, spojených s karlovskou tematikou. Novinkou výstavy je zařazení  deskové hry.

Výstava představuje celou řadu zajímavých exponátů. Nejzajímavějším z nich je bezesporu roucho Karla IV., zapůjčené z Itálie. Podle oficiálních dokumentů se jedná o plášť, který daroval císař Karel IV. mnichům z klášterního kostela Santuario dei Santi vittore e Corona výměnou za vzácnou relikvii svatého Viktora, která pak byla převezena do Prahy. Vznik roucha je datován zhruba do období 1346–1355. Plášť je tvořen z 27 fragmentů, hlavním motivem jeho dekoru je plod granátového jablka. Nyní je součástí sbírek Gallerie Farsetti alla Cà d´Oro, která jej na výstavu poskytla.

Mezi další vzácné exponáty patří Relikviář Sv. Jana Křtitele z poloviny 14. století, poklad sv. Eligia, busta sv. Václava a Vojtěcha z kostela Sv. Ducha v Praze z počátku 15. století a řada dalších obrazů, grafik, historických listin, soch a publikací atd.

Výstava Druhý život Karla IV. nabízí pohled na proměny vnímání osobnosti Karla IV. v průběhu staletí následujících po jeho smrti.  Představuje různé historické přístupy k hodnocení jeho působení jako politika a panovníka, odvíjející se od dobového a společenského kontextu (například národně-obrozenecké, nacistické či komunistické pojetí, rozdílný přístup české a německé historiografie apod.) a z dlouhodobé perspektivy se věnuje odkazu Karla IV. nejen z hlediska státnického a politického, ale také historického a kulturního.

Výstava v Křížové chodbě Karolina je pro veřejnost otevřena do 31. 8. 2016, vždy od úterý do neděle od 10:00 do 18:00.

Pro dětské návštěvníky je nově k dispozici stolek s deskovou interaktivní hrou „Pán žalářů“, která je doplněna o pracovní listy a omalovánky.

Vstup na výstavu je po celou dobu konání ZDARMA. Stejně tak se vstupné neplatí do stálé expozice Muzea Univerzity Karlovy, která se nachází ve sklepeních Karolina.

Univerzita Karlova nabízí unikátní výstavu věnovanou Karlovi IV. [cuni.cz, 1. června 2016]

foto: archiv UK

Dne 11. července 2016 navštívila FF UK dr. Vidja Jéravdékarová, ředitelka Symbiosis Society zahrnující Symbiosis International University, jednu z nejlépe hodnocených nestátních univerzit v Indii. Během své návštěvy podepsala dohodu o spolupráci s FF UK, která umožní výměnné pobyty studentů i spolupráci v pedagogické a výzkumné oblasti.

Jedná se o první mezifakultní smlouvu FF UK s indickou univerzitou. Její uzavření podtrhuje význam, který FF UK přikládá přímé spolupráci s ekonomicky rostoucím strategickým regionem jižní Asie. Dík v tomto směru patří především prof. Jaroslavu Vackovi a bývalému velvyslanci Indie v Praze, J. E. D. P. Šrívástavovi, jejichž jednání na počátku této spolupráce stálo.

foto: archiv FF UK

Více než 140 zájemců o češtinu z téměř čtyř desítek zemí světa se sjede do Prahy. Od 29. července do 26. srpna 2016 se zde zúčastní jubilejního 60. běhu Letní školy slovanských studií, kterou pořádá Ústav bohemistických studií Filozofické fakulty UK. Během čtyř týdnů se v rámci kurzů budou seznamovat s českým jazykem, literaturou a historií. Zájem o účast na pražské Letní škole slovanských studií je i přes snižující se počet bohemistických pracovišť ve světě v podstatě konstantní; v letošním roce zaznamenáváme ale mírný nárůst počtu účastníků

Stejně jako v minulých letech i letos bude jazyková výuka rozčleněna do čtyř základních stupňů podle pokročilosti. Přímá jazyková výuka bude probíhat pět hodin denně po dobu čtyř týdnů konání školy, celkem tedy 120 hodin. Zároveň si účastníci budou moci vybrat z řady volitelných seminářů.

Integrální součástí programu jsou i přednášky rozvržené do tří cyklů. První cyklus je věnován otázkám jazykovědným a bude přednášen v češtině. Druhý cyklus, rovněž přednášený v češtině, bude věnován problematice české literatury, kultury a umění a české historie. Třetí cyklus, věnovaný českým dějinám a kultuře, je přednášen buď v angličtině, nebo v němčině, aby se ho mohli zúčastnit i ti studenti, jejichž znalosti češtiny nejsou zatím takové, aby mohli s plným porozuměním sledovat české přednášky. Profilové přednášky budou věnovány významným kulturně historickým výročím, na něž je letošní rok velmi bohatý (700 let od narození zakladatele pražské univerzity Karla IV., 80 let od narození Václava Havla, 260. výročí narození W. A. Mozarta, 100 let od úmrtí rakousko-uherského císaře a českého krále Františka Josefa I., 150 let od ukončení prusko-rakouské války, 150 let od světové premiéry opery B. Smetany Prodaná nevěsta, ale i 800 let od první zmínky o městě Příbrami a 500 let od založení města Jáchymova). Přednášet budou čelní odborníci z Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR i z dalších institucí, např. Jan Royt, Vladimíra Dvořáková, Jan Kuklík, Marie Čechová, Jana Hoffmannová, Václav Pavlíček, Jarmila Gabrielová, David Eben, dále Eduard Stehlík, Michal Stehlík, Jana Svobodová, Jan Jirák, Miroslav Hroch, Lenka Bobková, Zdeněk Beneš, Ludmila Zimová, Josef Peřina a řada dalších.

Nedílnou součástí Letní školy slovanských studií je i velmi bohatý kulturní a společenský program. Pro účastníky jsou připraveny koncerty (pro LŠSS vystoupí Stamicovo kvarteto, hobojistka Karolina Vocelová, cembalista a varhaník Jan Kalfus, varhanice Sylvia Georgieva a basista Jan Morávek), promítání českých filmů, poslechové hudební pořady či návštěvy pražských muzeí a galerií, účastníci například navštíví Česko-bavorskou zemskou výstavu Císař Karel IV. 1316–2016 ve Valdštejnské jízdárně a výstavu Druhý život Karla IV. v Karolinu, dále navštíví Muzeum Antonína Dvořáka ve vile Amerika či Knihovnu Václava Havla. O víkendech se navíc mohou zúčastnit exkurzí a výletů, které budou mít literárně místopisný či kulturně historický charakter a účastníkům přiblíží realitu každodenního života v České republice. Účastníci navštíví například Karlovy Vary, Loket, Plzeň, Brandýs nad Labem, Příbram, Dobříš, Čapkovu Strž, Dvořákovu Vysokou, Říp, Prachovské skály.

Vzhledem k tomu, že se letos na Univerzitě Karlově koná Letní škola již pošedesáté a že vzpomínáme kulatého výročí narození Karla IV., bude se souběžně s Letní školou v době od 15. do 20. srpna 2016 konat i VIII. mezinárodní sympozium o češtině jako cizím jazyku nazvané Čeština – jazyk evropský a světový, kterého se zúčastní přední bohemisté a slavisté z Evropy, Asie, Afriky i Ameriky. Jednání sympozia bude věnováno pěti tématům:

1. doba Karla IV. a čeština;
2. lingvistický a lingvodidaktický popis češtiny pro cizince;
3. zkušenosti z výuky češtiny pro cizince;
4. význam podpory zahraničních bohemistik ze strany českého státu;
5. význam Letní školy slovanských studií pro šíření znalostí českého jazyka a české kultury v zahraničí.

Po slavnostním zahájení sympozia se uskuteční vernisáž výstavy 60. let Letní školy slovanských studií.

Výstava bude mapovat zajímavou historii nejstarší české Letní školy slovanských studií, jíž se do roku 2015 zúčastnilo celkem 7 109 interních a 1 592 externích, celkově tedy 8 701 účastníků. Od 3. do 59. běhu se na LŠSS vystřídalo celkem 273 lektorů (mnozí z nich ale na LŠSS působili opakovaně) a více než 180 přednášejících.

Oficiální zahájení LŠSS proběhne v sobotu 30. července od 9.30 hod. ve Velké aule staroslavného Karolina (Ovocný trh 3, Praha 1).

Slavnostní zakončení 60. běhu LŠSS se uskuteční ve čtvrtek 25. srpna 2016 v 15.00 hod. ve Velké aule v Karolinu; frekventanti LŠSS na něm převezmou osvědčení, která je zároveň budou opravňovat uplatnit výsledky letního intenzivního studia ve formě akademických kreditů na jejich domácích univerzitách (účastníci mohou za účast na pražské LŠSS získat 8 ECST kreditů).

Kontakt pro média:

PhDr. Jiří Hasil, Ph.D., jiri.hasil@ff.cuni.cz

Vlastimila Mikátová, vlastimila.mikatova@ff.cuni.cz, tel.: 221 619 381

Encyklopedie je současný rozsáhlý projekt Studentského hnutí za solidaritu ve spolupráci s FF UK, FSV UK, FHS UK, ETF UK a PF UK. Jejím posláním je zmapovat relevantní témata a pojmy, které souvisejí se současnou tzv. uprchlickou krizí, tak, aby se široká veřejnost mohla spolehlivě, aktuálně a čtenářsky přístupným způsobem informovat o nastalé situaci a jejím kontextu. Primárním cílem je vysvětlení příčin, které vedou k tomu, že lidé prchají ze svých domovů. Nechceme se hádat, ani nikoho přesvědčovat, ale za pomoci objektivního a odborného studia situaci uklidňovat a problém jemně vykládat těm, kteří o to stojí. Chceme vůbec umožnit vcítění do osudů uprchlíků.

Struktura encyklopedie je stromovitá, tedy od nejpodstatnějších hesel směrem k okrajovým, což umožňuje jednak přizpůsobit výklad informační potřebě uživatele, jednak tvůrcům neomezeně rozvíjet další vrstvy hesel. Záměrem ovšem není dublovat funkci Wikipedie; nechceme žádné dlouhé a obecné statě, ale velmi konkrétní a přesná hesla (definice pojmů, výklad jevů, hodnocení a komentáře), která za pomoci větvení vykládají opět velmi konkrétní jevy. Spíše než dlouhé analýzy skládáme pomyslnou mozaiku. Modelovým čtenářem encyklopedie je neinformovaný laik s nedostatkem času, formálně jsou tedy hesla koncipována jako stručná (max. 1 normostrana), popularizační a srozumitelná.  Hesla jsou součástí interaktivní mapy světa, díky níž je bude možno přehledněji a názorněji zasadit do kontextu, což bude navíc podpořeno ilustračními materiály (např. obrázky, grafy, videi). Budou-li kapacity, zvažujeme také anglickou mutaci.

Na přípravě a další koordinaci encyklopedie pracují studenti českých vysokých škol, samotné texty ale píší primárně pedagogové. Autorizací hesel dále chceme dosáhnout patřičné legitimity a vážnosti.  Organizace práce i její efektivity dosahujeme vytvářením tvůrčích týmů (studenti spolu s pedagogy) dle oborů. Primárními obory jsou přitom ty, jež se zabývají Blízkým východem a českými reáliemi (např. arabistika a blízkovýchodní studia), sekundárními jsou ty, které doplňují fakta o teoretický rámec (např. religionistika, politologie, právo, sociologie, antropologie, ekonomie, teologie, filozofie ad.). Struktura encyklopedie dovoluje dále zapojit i nejrůznější další obory.

Všichni autoři odborných textů se na přípravě encyklopedie podílejí dobrovolně, pro pedagogy a studenty je navíc zajištěna symbolická finanční kompenzace.

Vzhledem k tomu, že je projekt velmi náročný, zejména z hlediska personálního fondu, velmi uvítáme každého, kdo se bude chtít do vytváření encyklopedie zapojit. V případě zájmu se neváhejte ozvat kontaktní osobě, všechny dotazy rádi zodpovíme. Podrobnější informace najdete v konceptu a metodice práce.

kontaktní osoba: Jakub Múčka (encyklopedie@shzs.cz), hlavní koordinátor projektu, za spolek Online encyklopedie migrace, který projekt jako autonomní a dílčí část celého hnutí formálně koordinuje a utváří.

Studentské hnutí za solidaritu | mailto:studenti.zasolidaritu@gmail.com

Svobodná demokratická země podporuje odvahu jedinců, kteří v nedemokratických podmínkách jiné země vyjadřují nesouhlas s politickým vývojem své vlasti a veřejně prosazují ideály občanské společnosti.

Svobodná demokratická země si cení těch, kteří v boji za svobodu projevu riskují nejen svobodu vlastní, ale perzekuci a nelidské zacházení.

Svobodná demokratická země vítá ty, kteří projevují vážný úmysl získat zde vysokoškolské vzdělání a ve zvoleném oboru dosahují vynikajících studijních výsledků.

Svobodná demokratická země odsuzuje jedince pouze na základě spáchání trestného činu, nikoliv na základě politického přesvědčení či dojmu, že daný člověk – slovy soudu – nežije jako anarchista řádný život.

Svobodná demokratická země respektuje mezinárodní právo a nedopouští vyhoštění osob, u nichž existuje vysoká pravděpodobnost, že budou v cílové zemi vystaveni represím a krutému zacházení.

Svobodná demokratická země poskytuje prostor individuálnímu politickému přesvědčení, neboť je podmínkou pestré a vyrovnané společnosti.

Je Česká republika takovou svobodnou demokratickou zemí?

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze důrazně varuje před uložením nepřiměřeného trestu svému studentovi Igoru Ševcovovi v podobě vyhoštění z České republiky do Ruské federace.

Mgr. Jan Bičovský, Ph.D.

proděkan pro přijímací řízení a vnější vztahy FF UK

 V Praze dne 18. července 2016

Tisková zpráva (DOC)

Tisková zpráva (PDF)

Se znepokojením sledujeme poslední události v Turecku, kde dochází k perzekuci akademických pracovníků univerzit a vysokých škol.

Podle dostupných informací Turecká vysokoškolská rada (YÖK) zakázala až do odvolání akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí.  Čistky po zmařeném pokusu o převrat z minulého týdne se v Turecku dotkly ve státních institucích už více než 50 000 lidí, kteří s největší pravděpodobností skončili ve vazbě, přišli o práci nebo o svou funkci. Bylo propuštěno více než 15 000 zaměstnanců tureckého ministerstva školství a odebrány licence 21 000 učitelům pracujících v soukromých institucích. YÖK  nařídila více než 1500 děkanům státních i soukromých univerzit v zemi, aby podali rezignaci.

Podporujeme  kolegy a přátele z tureckých univerzit a vysokých škol, se kterými nás pojí  solidarita, v jejich těžké situaci ohrožující akademické svobody a autonomii škol. Vyjadřujeme zásadní nesouhlas s perzekucí, kterou v současné době jsou nuceni zažívat. Podporujeme jejich úsilí za práva na svobodný život a demokracii. Připojujeme se k prohlášení Asociace evropských univerzit (EUA) a vyzýváme všechny lidi dobré vůle a mravů, bez ohledu na jejich vyznáni a politický názor, aby se k našemu prohlášení připojili a podpořili svobodu a demokracii v Turecku.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.
předseda České konference rektorů
rektor Univerzity Karlovy v Praze

Prohlášení České konference rektorů k perzekuci akademických pracovníků na tureckých vysokých školách [cuni.cz, 20. července 2016]

Ústav Dálného východu FF UK a Mezinárodní sinologické centrum Chiang Ching-kuovy nadace s hlubokým zármutkem oznamují, že 18. července 2016 v časných ranních hodinách po dlouhé nemoci zemřel ve věku 93. let docent Augustin Palát, významná osobnost české sinologie a jeden ze spoluzakladatelů oboru po druhé světové válce.

Poslední rozloučení se koná ve čtvrtek 28. července v 11.20 v malé obřadní síni krematoria v Praze Strašnicích.

Docent Palát se narodil v roce 1923 v obci Krhová u Valašského Meziříčí a na své moravské kořeny byl celý život hrdý. K čínskému jazyku a kultuře se dostal za druhé světové války, kdy byl totálně nasazen v továrně Avia v Praze-Čakovicích. Četba překladů čínské literatury jej přivedla do Orientálního ústavu ke studiu čínštiny v legendárních kurzech Jaroslava Průška, později zakladatele sinologie na FF UK v Praze, oboru mezinárodně uznávaného jako Pražská škola. Po válce nejprve vystudoval právnickou fakultu a navštěvoval Průškovy přednášky na FF UK, kde v roce 1951 absolvoval studium filologie a dějin Dálného východu. Ještě před dokončením sinologického studia však započal svou bohatou činnost pedagogickou. Vedl kurzy čínského jazyka ve Škole orientálních jazyků při Orientálním ústavu v Praze, přednášel na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, působil jako lektor čínštiny na jazykové škole v továrně Svit ve Zlíně a roku 1950 se stal odborným asistentem na katedře filologie a dějin Dálného východu FF UK, kde pak v roce 1954 získal titul docenta.

V letech 1954-58 byl velvyslaneckým radou na československém zastupitelském úřadě v Pekingu a následně strávil jeden rok jako vědecký stážista v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu. Během pobytu v Číně mnoho cestoval, své cesty dokumentoval fotograficky a podařilo se mu shromáždit unikátní materiál, který v současné době začínají zpracovávat studenti FF UK.

Po návratu do vlasti se po boku svého učitele a přítele Jaroslava Průška stal zástupcem ředitele Orientálního ústavu, kde působil až do vynuceného odchodu za normalizace. Až do počátku normalizace také pokračoval v pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově.

Docent Palát byl mezinárodně uznávaným odborníkem na čínskou kulturu a byl zván na přednáškové pobyty v zahraničí. Aktivně se také účastnil mezinárodní akademické spolupráce a během té doby navázal cenná a trvalá přátelství s významnými osobnostmi oboru. Byla mu udělena medaile Collège de France (1981) a byl dopisujícím členem Istituto Italiano per il Medio ed Estremo Oriente v Římě (1993).

Po listopadu 1989 přednášel v Ústavu Dálného východu FF UK. Byl také členem Vědecké rady FF UK (1990-92), Vědecké rady OÚ (1990-96) a viceprezidentem Evropské asociace čínských studií (1990-96). V poslední jmenované funkci významně přispěl k obnovení akademické spolupráce mezi pražskou sinologií a světovými centry oboru. Zasloužil se také o to, že r. 1997 bylo na půdě Univerzity Karlovy zřízeno Mezinárodní sinologické centrum Chiang Ching-kuovy nadace, která sídlí na Taiwanu.

Docent Palát ovládal mnoho jazyků a po vynuceném odchodu z Orientálního ústavu v roce 1973 až do roku 1989 působil jako překladatel u Pražské informační služby. Překládání však pro něj byl nejen vynucený zdroj obživy; vždy je považoval za důležitou součást odborné práce a svým způsobem její nejvyšší naplnění, neboť umožňuje zprostředkovat vědecké poznatky širší veřejnosti.

Zájem o šíření vědomostí za hranicemi univerzity a vědeckého ústavu jej v 90. letech přivedl k aktivnímu zapojení do obnovujícího se spolkového života českých orientalistů. Byl předsedou sdružení Kontinenty (1990-97) a místopředsedou Česko-čínské společnosti (1990-97); obě společnosti jej po skončení funkčního období jmenovaly svým čestným předsedou.

Po listopadu 1989 docent Palát znovu přednášel v Ústavu Dálného východu FF UK. Byl také členem Vědecké rady FF UK (1990-92) a Vědecké rady Orientálního ústavu (1990-96). Obnovil i svoje mezinárodní působení a stal se viceprezidentem European Association of Chinese Studies (1990-96). Jeho zásluhou navázala Univerzita Karlova spolupráci s Chiang Ching-kuovou nadací, jejíž Mezinárodní sinologické centrum hostí od roku 1997.

Docent Palát byl skromný a velkorysý člověk a v životě si nejvíce cenil přátelství. Hodnotu a étos přátelství, v jehož poutech se odvíjel život docenta Paláta, vyjádřil v těchto dnech profesor Göran Malmquist ze Stockholmu, člen Výboru švédské královské akademie, když na počest svého přítele, s nímž se znal více než šedesát let, finančně podpořil zalesňovací projekt v blízkosti Viktoriina jezera.

Od května do června 2016 probíhalo na FF UK pravidelné studentské hodnocení, ve kterém tentokrát bylo i několik otázek týkajících se Knihovny FF UK. Na otázky „Jak jste spokojeni s fungováním knihoven FF UK? Na jaké problémy případně narážíte?“ a „Jakou máte zkušenost se zaměstnanci knihovny, dokáží vám pomoci a poradit?“ se vrátilo celkem 952 odpovědí.

Všechny odpovědi jsme v knihovně prošli a zamysleli se nad nimi. Většina komentářů byla pozitivní, chválili jste nejen služby, ale i konkrétní knihovníky, a to mnohdy velmi mile a originálně (na knihovnici koťátko určitě jen tak nezapomeneme). Děkujeme ale i za konstruktivní kritiku. Některé stížnosti byly skutečně opodstatněné, u některých knihovníci prostě nemohou vyhovět všem (málo kulturních akcí vs. příliš mnoho), některé plynuly z neznalosti čtenářů, což ale bereme jako naši chybu, že uživatele dostatečně neinformujeme.

Evaluační komentáře jsme rozdělili do tří skupin: všeobecné, Knihovna Jana Palacha, oborové knihovny. U oborových knihoven byly komentáře většinou obecné, ty konkrétní se moc shrnout nedají. Postupně se však nad nimi s jednotlivými knihovníky scházíme a hledáme řešení či si vysvětlujeme důvody. Předmětem takových diskuzí jsou třeba nefunkční zvonky, krátkodobé výpůjčky na anglistice nebo ranní otevírací doba ve Šporku. Občas jste se vyjadřovali i k fungování knihovny v Jinonicích, která však není součástí Knihovny FF UK, podněty jsme jim ale předali. Někteří z vás hodnotili i knihovnu Pedagogické fakulty UK, Magdalény Rettigové 4, na jejíž provoz však Filozofická fakulta nemá žádný vliv.

Přejít na téma:
Prostor
Problémy s tiskem
Nastavování tiskáren
Biblioboxy
Nejednotnost otevírací doby napříč knihovnami

Knihovna Jana Palacha:
Zima nebo teplo
Úklid v knihovně
Pípání knih mezi elektromagnetickými branami
Prodloužení otevírací doby, víkendový provoz
Málo zásuvek
Nemáme knihy, které studenti potřebují
Málo fatboyů
Neodesílání upomínek
Nedostatek počítačů pro studenty z jiných fakult
Hlučné a tiché zóny v knihovně

Prostor

Nejčastější obecná připomínka. Stěžujete si na málo místa. Ano, máme málo místa, a to na celé fakultě. Nejbolestivější je pak tento problém v budově v Celetné. Knihovna FF UK eviduje přes milion svazků dokumentů.  Část fondu je uskladněna v depozitářích v Praze i mimo ni. Představím vám ideální knihovnu z našeho pohledu: Všechny dokumenty jsou v jedné nonstop otevřené plně bezbariérové budově ve volném výběru, který obklopuje šalamounsky rozmístěných zhruba tisíc studijních míst, kde nechybí  tiché ani týmové zóny, které jsou vzájemně dostatečně odděleny.  Z vašich komentářů je zřejmé, že i studenti by takovou knihovnu chtěli. A teď zpět do reality: Sídlíme v historických budovách (všimněte si plurálu) v centru Prahy, knihovna se skládá z 26 menších či větších knihoven, knihy jsou na všech představitelných místech a studenti si je často musí objednávat, protože jsou mimo jiné umístěné v lepším případě v kabinetech vyučujících, v horších případech v učebnách, kde od úsvitu do soumraku probíhá výuka.  To není provozně ideální a už vůbec ne uživatelsky přívětivé, ale zatím to tak je. Nově plánujeme rozmístění informačních rozcestníků o volných místech ve studovnách knihoven v Celetné, které můžete využívat, přestože standardně chodíte do jiné knihovny.

Problémy s tiskem

Po celé fakultě jsou rozmístěné multifunkční tiskárny, které nespravuje fakulta, ale pronajímá si je od externí firmy. Je to pro fakultu výhodné: tisk je kvalitní, levný, zaměstnanci s tím nemají příliš práce, protože tiskárny samy hlásí chyby firmě, která zajišťuje jejich servis. Kvalita servisu je přímo závislá na ceně tisku. Dokonalý systém, dokud nedojde k nějakému problému. Bohužel, když k němu náhodou dojde, je statisticky vysoce pravděpodobné, že se tak stane v knihovně: jenom v Knihovně Jana Palacha probíhá 40% tisku a 20% kopírování. Přitom ale knihovníci s tiskárnami nemohou sami nic dělat, mohou pouze hlásit problém externí firmě. V tuto chvíli se servisní  firmou smluvně komunikuje jeden zaměstnanec LVT, řešíme však možnost, že by byl proškolen i jeden knihovník Knihovny Jana Palacha. Případné problémy by tak bylo možné řešit rychleji a flexibilněji.

Nastavování tiskáren

Po přihlášení do počítače si studenti musí často opětovně nastavovat tiskárnu. Je to zbytečná práce, která zdržuje a dle Murphyho zákonů se tak děje nejčastěji ve chvíli, kdy už měl být student dávno někde jinde i s tím jediným vytištěným papírem. Ano, víme o tom. Počítače jsou ve správě  Laboratoře výpočetní techniky (LVT) – fakultního IT oddělení . Společně se snažíme, aby se to nedělo. Trefná připomínka, děkujeme za ni. Již nyní však můžeme prozradit, že LVT chystá od nového akademického roku novinky: dokumenty k tisku budete moci odesílat také z mobilních zařízení či dokonce z domova, půjde tisknout z USB disků. Další technické změny by měly přispět ke zlepšení současné situace s tiskem.

Biblioboxy

Biblioboxy jsou šikovným způsobem vracení knih. Možnost vrátit knihu i po zavírací době knihovny je pro čtenáře určitě komfort. Ovšem každá mince má dvě strany. Těžší  knihy svým dopadem na hromadu knih na dně biblioboxu ničí už tak dost namáhané vazby knih.  Když už je řeč o biblioboxu, nemohu vám nezprostředkovat prosbu z Knihovny Jana Palacha – tamní knihovníci by uvítali, kdyby čtenáři během otevírací doby vraceli knihy u výpůjčního pultu. Je to jen pár metrů a bibliobox není kouzelná skříňka, před pokutou neochrání.  Řešili jsme i jejich umístění. Aby bylo možné vracet knihy i v době, kdy jsou budovy FF uzavřeny, měl by být bibliobox na místě dostupném z ulice. Bohužel nejsme v kampusu. Jsme v centru města, kde to v noci žije. Za okny v přízemí tak zaměstnanci běžně sbírají plechovky od piva a další odpadky. Nechci domýšlet, co bychom mezi knihami vyndavali z biblioboxů.  Objevily se i připomínky k umístění biblioboxu v Celetné, kde se bibliobox nalézá ve vyšším patře. Zde je bohužel důvodem fakt, že naše fakulta je v budově pouze hostem rektorátu, takže jsme se museli podřídit podmínkám, které nám rektorát dal.

Nejednotnost otevírací doby napříč knihovnami

Jak již bylo uvedeno výše, Knihovna FF UK je ve skutečnosti síť 26 knihoven. Tyto knihovny spolupracují, přesto si některé zachovávají větší autonomii. V komentářích se vyskytovaly připomínky, že není jednoduché knihovny oběhnout v jeden den, případně si odskočit do jiné knihovny zaplatit pokutu. To je bohužel pravda. V některých knihovnách je otevírací doba přizpůsobena výuce, jinde knihovnici, která je zároveň sekretářkou, a někdy je zase žádoucí, aby knihovny pokrývaly co nejvíce času a poskytovaly tak studijní místa po celý den. Přestože to není zcela jednoduchý úkol, pokusíme se otevírací doby lépe sladit a sjednotit. Děkujeme za nápad. K platbám pokut pak můžete využít možnost platit pokuty převodem na účet knihovny (viz http://www.ff.cuni.cz/knihovna/sluzby/platby-pokut-prevodem/).

Knihovna Jana Palacha

Většina komentářů se týkala Knihovny Jana Palacha, centrální knihovny pro bakalářské obory a oborové knihovny části kateder na hlavní budově. Tato knihovna je stavebně nejnovější. Jako jediná byla pro účely knihovny přímo projektována.

Zima nebo teplo

Často byla v komentářích zmiňována zima (v modré studovně) nebo naopak teplo (v počítačové studovně, na ochozu). Toto je již evergreen i pro knihovníky. Zima nebo teplo je i jim. Přes správu budov tento technický problém vždy řeší s firmou, která se stará o klimatizaci. Bohužel, je to jen technika a venku je to jen počasí. Když se změní počasí (prudce se ochladí), firma nastaví klimatizaci na topení. Jenže pak se zase oteplí. A tak pořád dokola. A do toho se opravdu občas stane nějaká porucha. Jsme velký provoz. Poruchy se stávají. Knihovníci vždy vše ihned řeší (sami nechtějí sedět ani v sauně ani v lednici). Klimatizaci ještě opravovat neumí.

Úklid v knihovně

Knihovníci jsou z povahy své profese pořádkumilovní lidé a chtějí mít i čistou a uklizenou knihovnu. Provoz je však velký, a tak i když je knihovna každé ráno uklízena, nedostatky se vyskytnou. Vždy se je snažíme obratem řešit. Samostatnou kapitolou jsou okna do ulice. Komentáře byly opodstatněné. Začátkem července byla knihovna uzavřena, Proběhly drobné opravy a zatírání šmouh. Celofakultní mytí oken proběhne v září.

Pípání knih mezi elektromagnetickými branami

Knihy vypůjčené v Knihovně společenských věd TGM v Jinonicích při průchodu branami v Knihovně Jana Palacha někdy pípají. Problém není způsoben našimi bezpečnostními branami, ale jinou frekvencí zabezpečení knih v Jinonicích. S knihovnou spolupracujeme a snažíme se zabezpečení knih v obou knihovnách sladit tak, aby ani v jedné nepípaly. V minulosti jsme stejný problém řešili s Národní technickou knihovnou, která nás upozornila, že naše knihy v NTK pípají. Po změně nastavení v zabezpečení knih pípání přestalo.

Prodloužení otevírací doby, víkendový provoz

Víkendový provoz je skutečně problém: v komentářích se vyskytovaly návrhy, jak ho zajistit i bez zaměstnanců jen se stipendisty (bohužel stipendista, který není zaměstnancem, k provozu knihovny nestačí), nebo jak do knihovny probourat další vchod z ulice (to opravdu nejde). Na víkendový provoz zatím nedozrála doba: nemůžeme si ho dovolit finančně a ani zkušební sobotní provoz v roce 2013 se neosvědčil, maximální denní návštěvnost byli pouze čtyři čtenáři. Na prodloužení doby však zapracovat můžeme. Nyní má Knihovna Jana Palacha otevřeno vyjma pátku do 20:00. Budova fakulty se zavírá ve 21:00. Pokusíme se sladit a otevírací dobu prodloužit.

Málo zásuvek

V evaluaci se vyskytly komentáře, že v Knihovně Jana Palacha je málo zásuvek. Tady je jeden příklad nedostatečného informování čtenářů, o kterém jsem mluvila výše: studenti, podívejte se, prosím, pod stůl. Zásuvky jsou i tam.

Nemáme knihy, které studenti potřebují

Akvizice knih do knihoven probíhá následovně: sledujeme knižní trh, sledujeme statistiky výpůjček (které knihy jsou žádané), komunikujeme s vyučujícími a sledujeme povinnou a doporučenou literaturu. Knihy kupujeme z běžné distribuce, ale sháníme i méně běžné a dostupné novinky, starší, ale půjčovanou literaturu zase doplňujeme z antikvariátů. Zcela nedostupné knihy skenujeme a zpřístupňujeme formou ePrezenčky (více informací naleznete zde: http://alephuk.cuni.cz/CKIS-28.html).  Co je v našich finančních možnostech,  to koupíme. Uživatelé knihovny nás navíc mohou o svých požadavcích informovat a podat nám návrh na akvizici. Tedy: máte-li jakýkoliv tip na nákup knihy odpovídající našemu zaměření, kterou ve fondu nemáme, nebo nemáme dostatek výtisků, napište nám na email kjp@ff.cuni.cz a pokud bude kniha k sehnání, koupíme ji a dáme vám vědět.

Málo fatboyů (pytlů na sezení či ležení)

Víme, že je máte rádi. Fatboye jsme začali nakupovat jako alternativu ke křeslům do míst, kde jsou únikové východy a prostory tedy musí zůstat volně průchodné. Bohužel mají i nedostatky, tedy jeden, zato zásadní:  obtížně se čistí. Navíc jich je v prostorách KJP dle našeho názoru už maximum, víc se jich k nám prostě nevejde. Nové fatboye tedy neplánujeme, pouze je časem budeme obměňovat. Výhledově však do KJP připravujeme další zóny s pohodlným posezením.

Neodesílání upomínek

Někdy si stěžujete, že jste neobdrželi emailové upozornění na konec výpůjční lhůty přímo při komunikaci ohledně pokut, nyní se tyto stížnosti vyskytly i v evaluaci. Vždy, když je vám systémem odeslána připomínka nebo upomínka, v kopii je zaslána i nám. Všechny emaily na adresy, které jste uvedli v přihlášce, tedy odejdou nebo se nám vrátí jako nedoručené. Problém tedy bohužel je na straně vaší emailové schránky. V minulosti jsme toto řešili s firmou Seznam.cz, která naše upomínky filtrovala. Naši adresu pak přidala do seznamu bezpečných adres. Aktualizujte vaše kontaktní informace, prosím, a kontrolujte si spam. V případě konkrétního problému se pak můžete obrátit přímo na systémovou knihovnici Pavlínu Vejmelkovou (pavlina.vejmelkova@ff.cuni.cz), která vaši připomínku prověří.

Nedostatek počítačů pro studenty z jiných fakult

Do našich počítačů se lze jednoduše přihlásit pouze s přístupovými údaji FF. Pro studenty z jiných fakult UK je to složitější. Studenti ostatních fakult se k našim počítačům mohou přihlašovat pouze v případě, mají-li aktivní účet v doméně Jinonice a nastavené heslo. Pak mohou buď využít žlutě označený počítač v počítačové studovně KJP, který je do domény připojený automaticky, nebo se mohou přihlásit z kteréhokoliv počítače, pokud před svůj login napíší “jinonice\”. Pokud svůj účet v Jinonicích nemají, mohou požádat o jeho založení, více zde http://uvt.cuni.cz/UVT-270.html.

Hlučné a tiché zóny v knihovně

Ještě se vrátím k tomuto tématu, očividně je pro studenty více palčivé, než se zdálo. Sami jste upozornili na absenci klidných zón nebo naopak míst, kde by se dalo učit ve skupinkách. Řešení máme připraveno a pracujeme na něm. V Knihovně Jana Palacha vzniknou zcela tiché studovny nebo naopak místa, kde bude umožněn tlumený hovor a týmová práce. Už to máme vymyšlené, vše budeme konzultovat s fakultní architektkou a následně může proběhnout realizace. Chtěli jsme to stihnout do začátku nového akademického roku, ale nakonec si nápad vyžádal komplexnější řešení, než se na první pohled zdálo. Mějte s námi, prosím, ještě trochu strpení.  Výsledek (snad) bude stát za to!

Snažíme se neustrnout. Při své knihovnické práci se kromě zajištění běžného provozu a poskytování standardních služeb snažíme i o zvyšování komfortu našich uživatelů. Inspirací a nápadů je mnoho, různých objektivních skutečností, které nemůžeme ovlivnit ale také. Knihovna prochází neustálým vývojem, který často ani nezaznamenáte i přesto, že výsledků našich změn nevědomky využíváte. Z výše uvedeného výčtu by se mohlo zdát, že evaluace byla především kritická, ale opak je pravdou. Děkujeme za čas, který jste hodnocením knihovny strávili. Moc děkujeme za všechny pochvaly, které jste nám udělili! My nyní uděláme maximum, abychom si je zasloužili ;-).

PhDr. Klára Rösslerová, ředitelka Knihovny FF UK

V sobotu 30. července byl ve Velké aule Karolina zahájen již 60. běh Letní školy slovanských studií, který organizuje Ústav bohemistických studií FF UK. Na letošní běh se přihlásilo více než 140 účastníků.

Studenti a učitelé češtiny z téměř čtyřiceti zemí z celého světa budou po čtyři týdny v Praze, ale o sobotách a nedělích také na výletech a exkurzích, studovat český jazyk, literaturu, kulturu a historii.

Jazyková výuka je rozčleněna do čtyř základních stupňů podle pokročilosti a účastníky čeká kromě základní jazykové výuky i možnost výběru z řady volitelných seminářů. Základní jazykovou výuku a semináře povedou zkušení lektoři specializovaní na výuku češtiny pro cizince.

Integrální součástí programu jsou i přednášky rozvržené do tří cyklů. První cyklus je věnován otázkám jazykovědným a bude přednášen v češtině. Druhý cyklus, rovněž přednášený v češtině, bude věnován problematice české literatury, kultury a historie. Třetí cyklus, věnovaný českým dějinám a kultuře, je přednášen buď v angličtině, nebo v němčině, aby se ho mohli zúčastnit i ti studenti, jejichž znalosti češtiny nejsou zatím takové, aby mohli s plným porozuměním sledovat české přednášky.

Profilové přednášky budou věnovány významným kulturně historickým výročím, na něž je letošní rok velmi bohatý (například 700. výročí narození Karla IV., 80. výročí narození Václava Havla, dvojí jubileum W. A. Mozarta, ale i 150 výročí premiéry Smetanovy Prodané nevěsty a sté výročí nástupu na trůn posledního českého krále Karla VI. Habsburského).

V době konání 60. běhu LŠSS (15.–20. 8.) se uskuteční i VIII. mezinárodní sympozium o češtině v zahraničí nazvané Čeština – jazyk evropský a světový? Sympozium se koná u příležitosti 60. výročí LŠSS a 700. výročí narození Karla IV. jako jedna z oficiálních akcí Univerzity Karlovy připomínající narození svého zakladatele. Pozvání na sympozium přijala téměř padesátka předních bohemistů z Evropy, Asie, Afriky a Ameriky.

Slavnostní zakončení 60. běhu LŠSS proběhne 25. srpna ve Velké aule Karolina a frekventanti LŠSS na něm převezmou osvědčení, která je zároveň budou opravňovat uplatnit výsledky letního intenzivního studia ve formě akademických kreditů na jejich domácích univerzitách (účastníci mohou za účast na pražské LŠSS získat 8 ECST kreditů).

Začal jubilejní 60. běh Letní školy slovanských studií [iforum.cuni.cz, 31. července 2016]

foto: archiv FF UK

Bolzanova cena je každoročně udílena studentům UK za mimořádně objevné práce s vynikajícím tvůrčím obsahem a zpravidla s interdisciplinárním tematickým přesahem.

Statut soutěže je dán Opatřením rektora č. 23/2015 ve znění Opatření rektora č. 17/2008 a č. 13/2013. S udílením ceny je spojena peněžitá odměna ve výši nejméně 40.000 Kč.

Do soutěže lze přihlásit pouze práce, které byly dokončeny (obhájeny, publikovány) v letošním akademickém roce 2015/2016.

Šablona přihlášky do soutěže je uvedena v příloze (dle Přílohy Statutu soutěže).

Povinným přílohami přihlášky jsou (viz přiložené pokyny):

1. odborný životopis a seznam publikací autora
2. v případě kvalifikačních prací (tj. práce bakalářské, diplomové nebo disertační) písemné a podepsané vyjádření školitele či vedoucího práce obsahující stručnou charakteristiku soutěžní práce a zdůvodnění její původnosti a tvůrčího přínosu; dále písemné a podepsané vyjádření jednoho nebo dvou oponentů k obsahové i formální úrovni práce;
3. v případě jiných soutěžních prací písemné a podepsané vyjádření dvou nebo tří oponentů k obsahové i formální úrovni práce, která mají zhodnotit vynikající tvůrčí přínos a interdisciplinární přesah práce.

Všechny přílohy přihlášky se podávají v listinné a v elektronické formě.

Práce se předkládá v jednom tištěném vyhotovení a v elektronické podobě. Jedná-li se o kvalifikační práci, která je již zveřejněna v repozitáři závěrečných prací UK, je možné na elektronickou verzi práce a posudků pouze odkázat identifikačním číslem práce.

Listinná podoba přihlášky včetně všech příloh a práce se podávají na Oddělení vědy FF UK, elektronické verze na e-mailovou adresu ivana.bartosova@ff.cuni.cz.

Termín odevzdání je do 30. září 2016.

Statut Bolzanovy ceny

Harmonogram soutěže a pokyny pro soutěžící

Přihláška

Zájemci o vypsané pozice akademických pracovníků a asistentů mohou své přihlášky a životopisy zasílat v průběhu srpna 2016.

Na programové linii MatFFyzExpo Festivalu fantazie, který probíhal od 30. června do 10. července v Chotěboři, se podílely Matematicko-fyzikální a Filozofická fakulta UK.

Kolegové z Matematicko-fyzikální fakulty UK slavili úspěch se stánkem s tekutým dusíkem, kde vyráběli i zmrzlinu, a s množstvím přednášek např. o neuronových sítích, kryptoměnách či dlouhodobých předpovědích počasí.

Za Filozofickou fakultu UK vystoupil Jiří Dynda s přednáškou o slovanském bohu Triglavovi a jeho vztahu k ostatním slovanským i jiným indoevropským bohům a představil základy i zapeklitosti rekonstruovaného slovanského pantheonu. Helena Exnerová nabídla historicko-antropologický exkurz na téma Mezi zombie a člověkem a Jan A. Kozák se zaměřil na staroseverský Ragnarök, jeden z nejdramatičtějších momentů tamější mytologie, a cykličnost či linearitu mytického času; další přednášku věnoval germánským runám a runové magii. David Šimeček posluchače seznámil s koncepcí magie v islandských pověstech o básnících-čarodějích, jimž jejich improvizované verše sloužily k řadě praktických účelů, například k ovlivňování počasí, ochraně stád či k boji s nepřáteli. Zaplněné přednáškové sály nenechaly nikoho na pochybách, že antropologie, religionistika, historie a lingvistika mají na akcích tohoto typu nezastupitelné místo.

O přednáškách a workshopech kolegů z Matematicko-fyzikální fakulty UK se dočtete v obsáhlém článku Fantazie s Matfyzem, kde najdete i množství fotografií z letošního Festivalu fantazie.

Emporion Pistiros, starověké řecké město v dnešním Bulharsku, založené po dohodě s thráckým vládcem ve třetí čtvrtině 5. století př. Kr., zničil v roce 379 př. Kr. vpád Keltů. Na pozvání bulharské strany je lokalita již 22 let zkoumána expedicí Ústavu pro klasickou archeologii FF UK ve spolupráci s bulharskými a britskými badateli. Výsledky výzkumů byly publikovány již v pěti svazcích monografií UK i v četných dalších studiích a konferenčních sbornících.

V roce 1999 byl učiněn unikátní nález 552 kusů mincí, mezi nimiž byly tři zlaté statéry, 115 stříbrných tetradrachem a 434 drachem z doby vlády Alexandra Velikého a jeho nástupců, poslední ražby pocházejí z roku 380 př. Kr. Právě vychází monografie The Pistiros Hoard jako 6. svazek řady Pistiros. Excavations and Studies pod redakcí Jana Bouzka, autora kapitol o kontextu nálezu. Publikace samotného korpusu mincí z pokladu byla svěřena bulharské kolegyni B. Russeve a J. Militkému z Národního muzea v Praze. Z doby prvních diadochů je známo několik desítek podobných pokladů, nalezených náhodně, bez dokumentace a rozptýlených, žádný jiný se však nedochoval v úplnosti a s kompletní dokumentací kontextu. Profesor Jan Bouzek, který nám zodpověděl několik otázek, byl unikátnímu objevu osobně přítomen.

Zlatý statér z pokladu s vyobrazením Athény.

Můžete nám přiblížit nálezové okolnosti?

Nález byl učiněn 2. září 1999, v poslední den expedice, pouhou půlhodinu před tím, než jsme se chystali ukončit práce a začít s místními lidmi slavit konec sezóny. Každý rok pořádáme na závěr expedice „banket“, na němž se můžeme s dělníky po několika týdnech společné práce rozloučit a poděkovat jim. Jeden z dělníků ještě na závěr začišťoval profil pro závěrečnou fotografii a narazil na mince v nádobě. Kolega Jiří Musil jej hned zastavil a očistil poškozenou nádobu, v níž byl poklad uložen. Poté následovala spousta událostí, včetně návštěv novinářů a několika televizních štábů.

Jak byly mince uloženy a kdo byl jejich majitelem?

Mince byly uloženy v narychlo vyhloubené a zakryté jamce v rohové komůrce domu šéfa tržiště při východní bráně, a to v měšci zastrčeném do nádoby. Nález neobsahoval drobné mince, které by musel mít obchodník nebo správce tržiště. Dva astragaly, uložené v měšci, naznačují, že šlo spíše o gamblera. Majitelem byl pravděpodobně žoldnéř, který sloužil u Lýsimacha až do jeho smrti v bitvě u Korupedia roku 281. Jednalo se o mince, ražené Alexandrovými dědici, většinou Lysimachem, poslední až po jeho smrti v roce 280. Majitel byl zřejmě nemocen, nemohl se účastnit obrany a vedle lůžka měl zásoby pití a jídla. Mince ukryl narychlo na poslední chvíli.

Je zřejmé, jaký byl další osud majitele mincí?

Je pravděpodobné, že se o jeho penězích vědělo, o čemž svědčí dva vkopy poblíž místa nálezu. Zloději však neměli štěstí. Pokud původně existovala i druhá část pokladu, mohli ji nalézt již Keltové. Další možnost je ta, že se majitel pokladu jeho druhou částí od Keltů vykoupil (Keltové, kteří v té době přišli na Balkán, byli ze dvou třetin obchodníky), aby nemusel sdílet osud ostatních zajatců, a poté se pokusil zbytek svého bohatství opět najít. S největší pravděpodobností však zemřel nedlouho po keltském vpádu.

Kým byl emporion Pistiros založen a kde se o něm můžeme dozvědět více?

Pistiros byl založen občany tří řeckých poleis – Thasu, Maroneie a Apollonie – jako autonomní obec, měl právo samostatně uzavírat obchodní kontrakty, organizovat obchod, transport a výrobu v mnoha oblastech. Jde o první doložený příklad malých autonomních řeckých měst na území thráckých králů, kategorie předtím známé jen z písemných pramenů. Výstavba řeckého města obehnaného hradbami tak hluboko ve vnitrozemí se však nemohla obejít bez souhlasu místního vládce; jeho hrobkou může být ta, která byla nalezena nedaleko lokality Pistiros u vesnice Vetren a je datována kolem roku 400 př. Kr., tedy hrobka cca o generaci mladší než počátek emporia.

Všechny tyto skutečnosti přibližuje naše ediční řada Pistiros. Excavation and Studies vydávaná péčí nakladatelství Karolinum, ale i nově otevřená stálá výstava v Archeologickém muzeu profesora Mečislava Domaradzkého v Septemvri v Bulharsku. V loňském roce byly výsledky české expedice bohatě prezentovány také na výstavě L´épopée des rois thraces v Louvru.

Proč si osadníci z Řecka vybrali právě tuto lokalitu? Nacházíme také nějaké paralely?

V okolí Pistiru se ve starověku nacházely měděné, železné, a dokonce i zlaté doly i dostatek dřeva; byl asi posledním přístavem na tehdy splavné řece Marica (starověký Hebros). V blízkosti se také kříží několik významných cest, vedoucích do vnitrozemí, ale i do Řecka. Opevnění Pistiru má paralely na Thasu a Samothráce, systém kanálů upomíná na podobný v Amfipoli. Vykopané domy pak můžeme srovnat s jinými v Řecku.

Můžete čtenářům přiblížit, proč publikace The Pistiros Hoard vychází nyní, jako nejnovější svazek v řadě Pistiros. Excavation and Studies?

Unikátní nález chtěla publikovat vedoucí bulharské části výzkumu a numismatička profesorka Yordanka Youroukova, nicméně kvůli množství povinností v Archeologickém ústavu a bulharské Akademii věd předala úkol své doktorandce Burjaně Russeve a ředitelce archeologického muzea v Septemvri Valentině Taneve. První text k publikaci byl připraven v roce 2003, nicméně finanční potíže vydání zdržely. Po delších peripetiích byly mince v roce 2013 znovu konzervovány, vyfotografovány a bulharská strana souhlasila s publikací inovovaných textů v Praze. Mezi autory přibyl Jiří Militký z Národního muzea v Praze, který napsal další komentář o mincích.

V knize můžeme kromě podrobného zpracování pokladu, katalogu mincí a jejich vyobrazení najít i množství fotografií ostatních důležitých nálezů z Pistiru, analýzy nálezové situace i zasazení do kontextu lokality a celé starověké Thrákie. Na co byste čtenáře ještě upozornil?

Chtěl bych čtenáře upozornit na kapitoly týkající se kontextu našeho mincovního pokladu i na kapitoly popisující vpád Keltů na území tehdejší Thrákie, ale i jejich návrat do českých zemí. Naše publikace zahrnuje i seznam další literatury k tématu.

Pistirský poklad se konečně dočkal publikování [iforum.cuni.cz, 1. srpna 2016]

foto: archiv Ústavu pro klasickou archeologii FF UK

Na konci letošního června se všichni milovníci archeologie a starověkého Říma mohli přenést do doby vlády císaře Marka Aurelia, do roku 166 našeho letopočtu. V Archeologickém parku Liboc se slavilo 1850. výročí počátku Markomanských válek, akce nesla název Za císaře Marka a jeho rodinu. Pořadatelem byla společnost Archaia, o.p.s., spolu s Ústavem pro klasickou archeologii FF UK a Regionálním muzeem v Jílovém u Prahy a spolky Legio X Gemina Pia Fidelis, Marcomania a Ars Gladiatorum.

Kromě římských legionářů, auxilií (pomocných sborů) a udatných gladiátorů viděli návštěvníci také nepřátele Římské říše z řad barbarských Germánů, oslavili vítězství nad barbarskými kmeny (TRIUMPHUS MARCI), mohli sledovat nekrvavou oběť u oltáře božského Augusta. Velký úspěch mělo rozsápání germánského zajatce vlkem. Následovala přehlídka legionářů a ukázky výcviku vojska, poté také Markovy hry pro veškerý lid (LUDI MARCI). Napínavé byly gladiátorské hry v aréně, nejmladší účastníci zkusili bojovat v legionářské a gladiátorské škole. Po celou dobu akce se mohli návštěvníci včetně dětí seznamovat s životem antické společnosti u různých tematických pracovišť a přečíst si texty týkající se oslavované události. K dispozici byla také TABERNA ROMANA, čerstvé, avšak autentické občerstvení z dobové kuchyně.

foto: Barbora Janů

Z důvodů na straně provozovatele je bufet do odvolání mimo provoz. Předpokládané obnovení provozu nastane v září 2016. Děkujeme za pochopení.

V letošním roce pokračovali pražští studenti archeologie pravěku a středověku v záchraně narušeného pohřebiště z doby bronzové ve Vojenicích u Opočna. Ruku v ruce s hradeckými a olomouckými studenty pracovali na propojení sond z předchozích let a postupně tak skládali unikátní souvislý obraz celkové plochy této části pohřebiště s bázemi mohyl a pozůstatky pohřebních obřadů, podařilo se odkrýt místa kremací i nové hroby. Výzkum navštěvovali učitelé ze všech tří mateřských pracovišť, odborníci z regionálních institucí, místní obyvatelé, turisté i novináři. Velké poděkování zasluhuje Muzeum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou za organizační zajištění výzkumu a zejména PhDr. Martina Beková za jeho obětavé vedení, dále obec Voděrady, která poskytla stavební buňku a výzkum všeobecně podporuje, Muzeum východních Čech v Hradci Králové za zapůjčení polních stanů a dalšího náročnějšího vybavení, a ovšem amatérští spolupracovníci rychnovského muzea za pomoc v terénu.

související:

Tajemný hřbitov u lesa vyoral traktor. Archeologové zachraňují mohyly [hradec.idnes.cz, 28. července 2016]

Ve Vojenicích odkrývají hroby i studenti [orlickytydenik.cz, 28. července 2016]

Na Rychnovsku odkrývají archeologové stovky hrobů z doby bronzové [rozhlas.cz, 25. července 2016]

Tým čtyř studentů středních škol získal jedno zlato, jeden bronz a jedno čestné uznání na Mezinárodní lingvistické olympiádě. Na světové kolo se účastníci kvalifikovali v České lingvistické olympiádě pořádané Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK ve spolupráci s Ústavem formální a aplikované lingvistiky MFF UK.

Mezinárodní lingvistická olympiáda je jedna z dvanácti světových vědeckých olympiád, v níž se každoročně utkají studentské týmy z celého světa. Letošní ročník se konal 25.–29. července v indickém Mysore a účastnilo se ho 31 zemí. Zlatou medaili v soutěži jednotlivců přivezl Jan Petr, student pražského Gymnázia Jana Keplera.

Český tým patří tradičně mezi nejlepší, za posledních pět let přivezl dvakrát zlato, jednou stříbro, třikrát bronz a dvakrát ocenění za nejlepší řešení. Reprezentanti jsou vybíráni v tříkolové České lingvistické olympiádě, kterou pořádá Filozofická fakulta a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Tradičně se jí účastní kolem 1500 žáků a první 4 nejlepší řešitelé postupují na Mezinárodní lingvistickou olympiádu.

Olympiáda se zaměřuje na lingvistiku a prověřuje primárně analytické myšlení studentů. Studenti například analyzují jazyková data z jim neznámých jazyků a snaží se pochopit, jak tento jazyk funguje. V soutěži se setkávají s náročnými jazyky z Papuy Nové Guiney, Afriky či historickými jazyky jako stará gruzínština.

Jeden z organizátorů, který český tým do Indie doprovázel, lingvista Vojtěch Diatka z FF UK doplňuje:

„V Indii soutěžilo přes 40 týmů, konkurence byla obrovská. Nejtvrdšími soupeři byli už tradičně Američané, Rusové a Bulhaři. Češi se ale postupně zlepšují a dostávají se mezi nejlepší řešitele, čímž narušují dlouholetou dominanci zmíněných týmů. Jednou z příčin našeho úspěchu je i to, že v České republice se studenti ve škole o svém rodném jazyku dozvědí mnohem více než ostatní národy, třeba Britové.

kontakt pro média

Vojtěch Diatka

 Filozofická fakulta UK

+420 606 361 715

V Praze 10. 8. 2016

Tisková zpráva (DOC)

Tisková zpráva (PDF)

The NISE Annual Gathering in 2016 takes place at the Charles University in Prague from 5 to 8 September 2016.

Hosts this year are the Institute of Czech History (from Monday 5 to Wednesday 7) and the Institute of Political Studies (on Thursday 8). The gathering is co-organised by the University of Antwerp (UA) as part of the ICA project.

Besides the annual meetings of the NISE constituting bodies, the gathering hosts two workshops, a comprehensive session on the state of play of the NISE database DIANE with the launch of its own website, and a set of presentations by NISE members of new projects, research and archival instruments, publications etc.

The workshop on Protagonists of National Movements is co-organised by the Centre de Recherche Bretonne et Celtique-CRBC.

The workshop on National Indifference forms part of Maarten Van Ginderachter’s Nationalism from the Margins project (with NISE as one of the co-ordinators). Mark this is a closed workshop!

contact person: Radka Sustrova (sustrova@mua.cas.cz)

Non-NISE members are welcome, after prior registration, to attend all public sessions: the DIANE session, the members’ meeting (with the presentations) and the Protagonists workshop.

Please, register via form here.

Protagonists of national movements: A preliminary workshop program

NISE: National movements & Intermediary Structures in Europe

Jednooborové studium vypisované ve spolupráci Univerzity Karlovy a Lipské univerzity (Německo)

Díky kombinaci prestižních studijních programů a získání dvou diplomů (včetně zahraničního) se absolventům otevírají jedinečné vyhlídky pro budoucí uplatnění nebo další studium. Obor je zaměřen na překladatelství a tlumočnictví. Předpokladem pro studium je velmi dobrá znalost češtiny a němčiny. Oba jazyky si studenti během studia dále zdokonalí, například němčinu budou používat denně, a to při studiu, ale i v kontaktu se studenty z Lipska, kteří stráví jeden rok v Praze. Třetí ročník pak studují v Německu.

Pro oba semestry zahraničního pobytu jsou připravena stipendia, která pokryjí většinu nákladů na pobyt v Německu. Studium je bezplatné. Zájemci mají možnost se hlásit do přijímacího řízení ještě letos a začít studovat již od října 2016.

bližší informace

kontakt v ČR: Tomáš Svoboda, Ústav translatologie FF UK